Finance/Juan

Z Wikiverzity

Současný stav[editovat]

V současnosti mám dva studentské účty. Jeden u České Spořitelny a druhý u Komerční Banky. Jsou to běžné účty, u obou jsem si letos aktivoval e-banking. Neplatím poplatky za vedení účtu (u ČS asi letos už ano). Platím, 4 koruny za odchozí položky, asi nic za výběr z automatu. Používám účet ČS. Jinak jsem samostatně výdělečný student s málo času a nepravidelnými příjmy.

Cíl[editovat]

Jsem významně nespokojen s účtem a službami ČS. Vše se zkomplikovalo v momentu, kdy jsem začal mít velké množství plateb a začal používat internetové bankovnictví. Často se stávalo, že neodešla platba a také se často stávalo, že úředníci dělali své chyby. Letos jsem si u obou účtu zavedl internetové bankovnictví, abych ušetřil čas a peníze. U komerční banky mě to stálo jednu návštěvu na pobočce a asi hodinu nastavování a seznamování. Navíc hodnotím kladně funkci e-bankingu v tom, že se mi natahuje certifikát z počítače a nemusím si pamatovat žádné šílené kódy, nebo je mít při ruce. U ČS mě stálo nastavení 2 návštěvy na pobočce (protože se mezi tím něco změnilo a já a se ani neptám, kolik jsem za tu návštěvu zaplatil), jeden telefonát na klientskou linku a 3 týdny nastavování. Se systémem jsem nespokojený - systém nefunguje správně, banka není schopna včas aktualizovat nápovědu. Celá situace vyústila v to, že jsem se dostal do dluhů, díky neschopnosti změnit trvalé příkazy a dokonce jsem dostal i pokutu. Nakonec se mi podařilo účet zablokovat. Z lásky dostanu nové aktivační kódy za "pouhých" 100 korun.

Cílem je najít vhodný běžný účet a vhodný spořivý účet. Od běžného účtu očekávám:

  • jednoduchý fungování
  • co nejnižší náklady a poplatky
  • jednoduché internetové bankovnictví, nejlépe s možností vybrati si, jak budu ke svému účtu přistupovat
  • elektronickou platební kartu, levné výběry, nebo výběry u cizích automatů zadarmo
  • zdarma vedení účtu, nebo odchozí položky
  • možnost vedení účtu ve více měnách výhodou
  • embosovaná karta výhodou

Od spořícího účtu pak očekávám:

  • nemuset vkládat na začátku nějakou horentní sumu
  • výhodnou úrokovou sazbu
  • možnost pravidelně jednou za měsíc vkládat peníze
  • neplatit nic za příchozí, odchozí položky a vedení účtu

Metodika[editovat]

Pro tento výzkum jsem si zvolil cestu, osobní návštěvy pobočky. To proto, že letáky a internet bank chápu jako propagaci a ne vždy tyto média obsahují všechny potřebné údaje, které potřebuji vědět. Navíc návštěva pobočky je výhodou, že se můžete na vše zeptat a objasnit si to hned na místě. Na čem mi záleží? Záleží mi na tom, když o bance něco vím, tzn. není to "zázračná" banka, o které skoro nikdo nic neví a kolují o ni rozporuplné informace. Úředník nemusí být příjemný, ale musí mi být schopen vysvětlit to na co se ptám a ne se chovat jako robot.

Navštívené banky[editovat]

ČSOB[editovat]

Do této banky jsem vyrazil jako první. Byl jsem obsloužen velmi rychle. Úřednice byla příjemná a vše mi vysvětlila - nabídla mi běžný účet a termínovaný vklad, nebo spořící účet. Dostal jsem kontakt a materiály, které jsou srozumitelné a mohu si je v klidu promyslet.

Tak se ke mě doneslo, že ČSOB je ve skutečnosti součást mezinárodního koncernu a že má problémy, proto se to teď záplatuje. To je na zamyšlenou.--Juandev 5. 11. 2008, 18:23 (UTC)
Další informace přichází a krizi v této bance, ale já si tak říkám, že u běžného účtu by mě to nemuselo vadit.--Juandev 7. 11. 2008, 09:50 (UTC)

Raifka[editovat]

Úřednice byla milá, nabídla mi a vysvětlila jak běžné, tak spořící účty. Tuto volbu jsem ale zamítl: a) mám nepravidelné příjmy - tím se dostávám s účtem do pohybu, tento pohyb mě zatěžuje, že stále musím sledovat v jakém jsem režimu a podobně, očividně takovýto účet pro mě nevýhodný b) složitost účtu - pořád se musí člověk o něco starat, necítím vnitřní pohodu c) úrokové sazby spořících účtů byly méně výhodné než u ČSOB

Česká Spořitelna[editovat]

Čekání na pobočce jsem asi po 20 minutách vzdal.

Prý jsou tu dobré spořivé účty.--Juandev 7. 11. 2008, 09:50 (UTC)

Komerční Banka[editovat]

Dlouhé čekání na pobočce - chtěl jsem se zeptat na spořící účty. Po té co úřednice zjistila, že patřím na jinou pobočku, tak se ke mě chovala jako "co tady pohledáváte", mluvila jako robot - těžce jsem věc chápal. V podstatě jsem byl rád, že jsem z pobočky mohl odejít, celý pohovor byl nepříjemný a nabyl, jsem dojmu, že úřednice nabízeným produktům nerozumí a není schopna používat vlastní hlavu. Nicméně ve výsledku jsem možnost také zamítl, z důvodu: a) úrokové sazby termínovaných vkladů byly méně výhodné než u ČSOB

ING[editovat]

No tak jsem byl na pobočce, ve velmi příjemném pomerančovém prostředí – uj, hned jsem na jeden dostal chuť. Dostal jsem nějaké papíry a ted se díval na internet a určitě to chci. Jen je třeba s tímto počkat až na konec, protože můžete zadat jen tři účty, na které můžete peníze převádět. Vše je zdarma, úrok 3,25 % a drží. Možná nevýhoda, je, že můžu mít pouze korunový účet, ale proč si ho pak nezaložit na Slovensku, že. Je to spořící účet a s těmi pěnězmi se moc nemanipuluje.

Modrá Pyramida[editovat]

Všichni víme jak jsou ty byty z dob totáče znehodnoceny a nastal čas do nich investovat peníze. Když dám sem ročně 20 000, tak dostanu značnou podporu, to se musí využít, alespoň bude na novou kuchyni:-)

UniCredit Bank (dříve Živnostenská banka[1])[editovat]

Na pobočce se mnou zacházeli na rovinu, zvýhodňovali mi termínované vklady před spořícím účtem - prý lepší úroková sazba. Žádné další papíry jsem neobdržel, k běžným účtům jsem si vzal propagační letáky. Pro mě neznámá banka, ještě budu muset prostudovat. Tak jsem se ještě koukal na internet na ty spořící účty a nic jsem nenašel, stránky jsou docela dost komplikované. Jako banka je to na úrovni služeb tak ČSOB, ale ještě si nevypracovala takové renomé a jednoduchý přístup k zákazníkovu.

Byl jsem opět v této bance. Nějak mi paní sama tvrdila, že spoření v této bance je nevýhodné a nafásnul jsem přehled úrokových sazeb termínovaných vkladů - pravda nic moc, pouze u eur to vypadá zajímavě. Zajímavé ovšem bylo, že můžu mít studentský běžný účet zadarmo do 30 let, ale teď to nemám - houby zadarmo, za 19 korun. No a pak teda nějaký účet kde budu platit stovku (to je stéjné jak u ČSOB) a navolím si 9 položek co chci. No, pokud by mi to stálo tolik, tak bych to moc nepoužíva, když mám jiné zadarmo. Navíc ta otřesná krabičká, kterou aktivuju e-banking.
  • Tím se ovšem mění můj pohled na tuto instituci
  • mBank (vlastněna jakousi polskou bankou, tu vlastní německá Commerzbank)[editovat]

    Úřednice byla velmi nepříjemná, skoro ve smyslu, "co si to dovolujete sem chodit, když jsme internetová banka". Na své otázky jsem nedostal rozumnou odpověď a z banky jsem doslova utekl.

    LBBW Bank (bývalá BAWAG)[editovat]

    Prohlédl jsem si jejich stránky, které jsou jednoduché a člověka najde to co hledá. Úroková sazba pro spořící učet vypadá příznivě a celé vedení účtu také. Vypadá to vpodstatě lépe než u ING, UniCredit, ale i ČSOB. Proto musím zajít na pobočku a ještě se poptat jak a co a na banku se informovat.

    Tak jsem vyrazil na pobočku a informoval na běžné i spořivé účty. Příjemná milá slečna tam byla. Mňo, v podstatě u běžných účtů, dva základní typy IQkonto a Konto 5 za 50. No asi pro začátek nic neplatím, takže začnu s IQkontem. Jediná nevhýhoda je, že aktivace účtu je přes čtečku karet - no kdo se s tím má táhat. No a co se týče spořících účtů, tak je tam nějaký ten úrok 3,3%, minimální vklad 500 korun nebo 20 eur. Jinak spousta věcí zdarma, no proč ne.

    Nenavštívené[editovat]

    CitiBank[editovat]

    Banku jsem nenavštívil, její prostředí mi připadalo nepřístupné, pro drobné uživatele. Jde zřejmě o malou, málo známou banku.

    GE Money Bank[editovat]

    OberBank[editovat]

    Další[editovat]

    Pro zajímavost můžete doplnit. Commerzbank, Volkbank

    Vyhodnocení[editovat]

    Postupně jak navštěvuji jednotlivé banky, tak se můj plán mění. Je pravda, že některé banky jsem rovnou zavrhnul a pak se mé přesvědčení potvrdilo rovnou na pobočce. Jsou ovšem banky které mě překvapily a o kterých jsem začal uvažovat. V současné době je plán takový, že budu používat svůj stávající běžný účet v KB (neb tam mám do 30 vedení zadarmo) a pak si zřídím spořící účet u ČSOB, část peněz půjde na stavební spoření u Pyramidy a také si založím spořící účet u ING. Třeba taková ING má hezké zhodnocení, ale to je pro lidi, kteří mají statisíce, pro drobné investory nic. Na druhou stranu, pokud to ale nic nestojí, proč to nemít. Nejsem rozhodnut, jestli budu zakládat běžný účet u ČSOB.

    Pravděpodobně to bude řešení jen na pár let, než začnu platit u KB za vedení účtu. Rád bych měl do budoucna i spořící účet v jinné měně. Ovšem před včírem jsem se dozvěděl, že od nového roku budou všichni povidně platit penzijní pojištění a bude to fungovat stejně jako zdrávka nebo sociálka, čili budem platit okolo 1500 měsíčně jako základ. To mě taky začíná vést, k myšlence, jestli nezměním práci, neb v mém oboru je očekáván ještě další útlum.

    Jinak mám ještě navštívit nějaké banky, ale vyjma ING jim moc nadějí nedávám. Porovnával jsem nakonec UniCredit Bank, běžné účty s těmi u ČSOB a zjistil, že nabídka je vpodstatě stejná, trošku to hraje ve prospěch UniCredit Bank, ale na druhou stranu, ještě není jasné jak hustou síť bankomatů mají – čímž by se to u nich prodražovalo. Ještě se jim musím kouknout na ty spořivé účty.--Juandev 31. 10. 2008, 09:09 (UTC)


    Tak v současnosti to vypadá tak, že je pro mě velmi výhodné vést běžný účet u KB. Otázka je jestli potřebuji ještě nějaký, pak by třeba bodla ČSOB. Co se týče spoření peněz, tak zcela jistě půjdou na Modrou pyramidu, a pak si můžu vybrat z trojice ING, LBBW Bank a ČSOB.--Juandev 31. 10. 2008, 15:54 (UTC)


    Tak jsem byl dlouho nakloněn té ČSOB, protože mě tam asi ovlivnila ta paní, tak vidíte, jak to příjemné vystupování funguje. Nakonec to asi vypadá, že budu teda jako sporožirový účet používat účet G2 u KB, protože tam mám výhodné podmínky a navíc, ten e-banking je opravdu příjemný a jednoduchý a je divné, že nikdo jiný to tak jednoduché nemá. Pak jsem taky hodně uvažoval o UniCredit Bank, ale vzhledem k tomu, že samotní poradci se tváří jak kyselé třešně. Jako, asi jsou ty běžné účty u nich stejné, jako u ČSOB, ale proč teď platit, když to nepoužívám a můžu mít jinde zadarmo, takže tím chci říct IQkonto u LBBW. No a co se týče spoření, tak standardně spořím u Modré Pyramidy, neb bydlet je třeba a bydlet hezky ještě víc - to potěší tělo i ducha. Pak si zřídím účet u ING a budu mít přesměrováno na ty dva běžné účty. Ještě si ale taky pořídím spořící účet u LBBW. No a co se týče účtu u české. Pokud bych něco měl platit, tak to ale zruším. No jen mi ještě dělá starost to poviné penzijní pojištění, takže se ještě zamyslím.--Juandev 7. 11. 2008, 09:50 (UTC)

    Zpětná vazba[editovat]

    Tak si pomalu zakládám účty. Včera jsem byl v LWWB si založit běžný a spořící účet a mimochodem jsem zjistil, že podnikatelský účet není účet běžný. Neb tam ve smlouvě stálo, že tyto účty nesmí být použity jako OSVČ na finančním úřadě a že bych si tak musel založit podnikatelský účet, za kterých bych platil nějakých min. 250 korun. Jestli to tak bude u všech bank, tak mé třítýdenní zkoumání je v loji a mohu začít znovu od píky. Musel bych najít výhodný podnikatelský účet a pak si pozměnit politiku šetření a bezstarostného placení poplatků - ach jo!

    Jinak je smutné, že banky jsou sto let za opicemi a nepochopily, že u náš OSVČ nemusí znamenat notně "podnikatele", ale může se jednat i o "zaměstnance" pracujícího na živnostenský list - což je dnes celkem běžná situace. Co tím chci říct? No přeci, že takovýto "zaměstnanci" na živnostňák, mají leckdy stejné finanční podmínky, jako zaměstnanci stálí, tudíž nám tu banky kladou nerovné podmínky! Nicméně, za to že k této nerovnováze dochází a není to dál nijak ošetřeno může stát.--Juandev 11. 11. 2008, 10:11 (UTC)


    Další nepříjemný poznatek. V LBBW mi zapoměli sdělit, že na účtu musí být pohyb, aby se mi zaktivoval e-banking a dostal jsem kartu. Co to ale je pohyb jasně neřekli - tak uvidíme.--Juandev 27. 11. 2008, 17:08 (UTC)


    Jo a taky jsem přišel na to, že rychlé zrušení účtu Vám může přinést značné potíže. Pokud zrušíte účet, musíte všem co Vám na něj posílaj peníze neustále připomínat, že jste ho změnili. Oni jsou jinak schopni, ho poslat na ten starý. Na druhou stranu, i když dáte výpověď z účtu máte šanci kdykoliv zajít na pobočku a nechat peníze převést jinam. Já bych ale všem doporučil co budou měnit účet, aby ho rušili až v momentě, kdy začnou nové platby chodit na účet nový a stejně tak všechny inkasa pochopí, že se jedná o nový účet - jinak Vás čekají velké problémy!--Juandev 14. 3. 2009, 21:14 (UTC)

    Závěr[editovat]

    Tak jsem všechny operace nedávno celé završil. Teď jde jen o to hodně vydělávat a spořit. Zatím ukládám peníze na MP a dále na dva spořící účty. Moc to ale není.--Juandev 14. 3. 2009, 21:11 (UTC)

    Zpětná vazba[editovat]

    Po půl roce[editovat]

    Po roce[editovat]

    Po dvou letech[editovat]

    S odstupem, krátké hodnocení projektu:

    Zvolené téma je obecně častou otázkou života osob, které se zabývají hospodárným užitím vlastních zdrojů. Autor se porozhlédl po bankovním trhu a pokusil se provést sondu podmínek, které dávají příležitost naplnění principu hospodárnosti. Z celého projektu není zcela jasný klíč, který byl použit k výběru subjektů zkoumání. Stejně tak zůstává otázkou, co vedlo zpracovatele k vyřazení některých subjektů ze svého zkoumání. Zajímavým momentem je komentář o jedné z nejvýznamnějších světových bankovních institucí, kterou hodnotí jako "zřejmě malou, málo známou banku.".

    Výběr produktů, které zpracovatel hodnotí nebyl vyčerpávající ani v době řešení projektu. Tuto skutečnost však hodnotu celého díla nesnižuje, neboť i na současném bankovním trhu nebudou veškeré produkty vždy vhodné pro všechny. Hlubší analýza vstupních podmínek by však dala příležitost ke snadnější identifikaci vhodnosti řešení pro toho konkrétního uživatele.

    V závěru se autor zabývá hodnocením částí nabídky, kterou rozhodně nemohl podrobit hlubšímu zkoumání. Vynesením hodnotového soudu internetových služeb ostatních bank, ve srovnání s KB se dopustil zpochybnění principu nezaujatosti. Internetové bankovnictví KB hodnotí jako nejjednodušší a nejlepší, přičemž z logiky předcházejících částí vyplývá, že e-bankovnictví jiných peněžních ústavů nemohl vyzkoušet, neboť nesplnil podmínky pro vstup do jejich aplikací.

    Současně se autor dopouští zkreslující interpretace, pravděpodobně z neznalosti principů občanského a obchodního práva tím, že odhlédl od právní úpravy obchodního zákoníku a celého principu obchodního práva, založeného jako práva upravujícího postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. S přihlédnutím k této skutečnosti není možno vymáhat po občanu uzavírání smluv dle ObZ. Námitka nerovnosti podmínek, určených bankami je tudíž irelevantní, neb jakýkoliv subjekt má povinnost nakládat se svěřenými prostředky v souladu se zásadou hospodárnosti a osoby oprávněné jednat za tento subjekt nesou plnou odpovědnost za svěřený majetek. Neboť závazkové právo upravené v občanském zákoníku je u podnikajících subjektů dále rozvinuto v zákoníku obchodním, je povinností orgánů banky trvat na tom, aby takto rozšířenou úpravu bylo možno oprávněně vymáhat, a to i před soudem. Mimo jiné i tento důvod poté zakládá příčinnou souvislost s povinností rozlišit běžný a podnikatelský účet. Případná námitka srovnaných výší poplatků u drobných živnostníků, kteří poskytují (v rozporu se zákonem i závaznými unijními pravidly) své služby v postavení závislé osoby a poplatků obřích korporací, užívajících stejných služeb není na místě. Zde by naopak bylo zřejmé porušení pravidel hospodářské soutěže, neboť subjektům, naplňujícím stejné znaky (podnikají) je účtována odlišná částka při poskytnutí stejné služby.

    Celkově projekt hodnotím jako zajímavý. Bohužel uchopení tématu svědčí o nevyzrálosti zpracovatele a neschopnosti zasadit informace do komplexního právního rámce. Tím se pak dostává do roviny zábavného čtení, které čtenář oprávněně očekává v jiných částech virtuálního prostoru.

    KD, Ostrava 15.06.2013