Diskuse:Sny/Databáze/Bey/2008-04-19

Kde končí sen a začíná realita?

... naprosto znechucená a uvědomila jsem si, že to od reality zas tak daleko nemělo a byla jsem znechucená ještě víc. No právě, přesně to mě při čtení toho snu napadlo. Že to nevypadalo ani jako sen, ale spíš jako takový krutě orwelovsky reálný příběh :-(

Nám se v reálu stalo něco trošku podobného, naštěstí to skončilo ještě celkem dobře. Také bychom nejraději rodili někde "pod bukem". Nakonec jsme na poslední chvíli dorazili do porodnice. Zazvonil jsem, otevřela sestra a začala se vyptávat, jestli máme s sebou průkazku, kartu, jestli jsme chodili já nevím kam atd. atd. Jak tak se mnou ta sestra inteligentně komunikovala, tak jí žena proklouzla pod rukou a zapadla do prvních dveří na chodbě, byla to nějaká čekárnička s lehátkem, tak si na něj lehla a začala rodit. Mezitím se se mnou ta sestra stále vybavovala. Pak se ozvalo z chodby táhlé zasténání. Ta sestra s sebou najednou vyjeveně cukla a ptala se mě, co se děje? "Co by, odpověděl jsem, žena rodí." Zabouchla mi dveře před nosem, já se podíval na hodinky - trvalo to asi 4 minuty, než se ty dveře znova otevřely, jen se v nich mihla ta sestřička, na ruce malou hlavičku, zabalenou do čehosi, a jen tak prohodila "je to kluk" a zase zmizela. Doktor dorazil, až když už bylo po všem, jen aby "odborným pohledem" potvrdil pohlaví dítěte.

Nicméně "po všem" ještě zdaleka nebylo, protože aby se vyhovělo jakýmsi vnitřním předpisům, tak ženu ještě dodatečně odvezli na sál, kde ji asi hodinu nechali ležet, jenže pak už si ji nikdo ani nevšimnul a ona tam celou dobu ležela o samotě a drkotala zuby zimou.

Takže rodit pod dubem by bývalo jistě pro dítě i rodičku daleko příjemnější. O dalších porodech se raději ani nezmiňovat, tam se také v porodnici pokaždé děly věci :-(

Ale také se obávám, že to, co by pak následovalo, rodit doma nebo někde venku, se asi až příliš blížilo tomu tvému snu. Brrr :-(

--Kychot 12:59, 21 April 2008 (UTC)

No je to tak, já kdybych měla vyprávět svá story z porodnic, tak by to taky bylo na román. Asi nejvíc mě ale "pobavil" u třetího porodu pan doktor ze Slovenska, který se se mnou do krve hádal, že už je to k porodu a nebyl schpný pochopit, že po dvou dětech bych už asi měla vědět jestli se chystám rodit právě teď a nebo ještě ne. No samozřejmě jsem pak měla pravdu já a pan doktor si napravoval reputaci tím, že holku, která se těsně před porodem stočila napříč a tudíž nebylo možné jí normálně přivést na svět, nakonec otočil do správné polohy a nemusela jsem na císaře. Akorát že mu to trvalo dvě a půl hodiny a v závěru se ten porodní sál podobal spíš stájím, kde z gynekologa byl veterinář a z rodičky kráva, neb pan doktor pak k tomu otáčení ke konci už používal obě ruce. :-)) --Bey 06:39, 22 April 2008 (UTC)

No tak to jsi ještě dopadla dobře, že sis dokázala stát na svým. U nás byl ten poslední ze všech porodů, který by měl být teoreticky lážo plážo, ze všech těch nejhorší. Velká část viny padá na moji hlavu, že jsem byl malinko předposranej a bál jsem se, abychom do té porodnice zase nepřišli pozdě. I když času bylo ještě habaděj. A já si říkal, lepší dřív, než později. Říkal jsem si, blbec naivní, no tak co, jeden den tam přijdem a ten druhý se bude rodit, o co jde. No šlo. Samozřejmě personál si nemyslel, že jim budeme dělat z porodnice hotel. Proč bychom měli čekat, až se rodička uráčí rodit, když od toho tady máme injekce, že. Když se ptala, co že ji to píchají, tak že nic, nebojte se paní, to jsou jen takové vitamíny. Dobý, co. Vitamíny před porodem. A že po těch vitamínech zažila křeče, které ještě v životě nepoznala. Porodní cesty ještě zavřený, bodejď by ne, když ten porod podle přírody měl být až na druhý den, na svatého Juřího. Byl jsem u toho, první porod, ke kterému mě konečně pustili. To pak chlap neví, jestli má taky plakat anebo vraždit. Já se jim ani nedivím, že nás na ten sál neradi pouštěj :-( --Kychot 10:12, 22 April 2008 (UTC)

No můj muž byl u všech třech a u všech pak bulel vždycky víc než já. Ale jinak byl fakt super. Hlvně u toho prvního, ten trval dlouho a já ke konci už dost panikařila, protože poprvé člověk ví houby o co běží. Napodruhý to byl takový fofr, že jsem málem rodila v sanitce (také díky tomu že si nechtěli nechat dělat z porodnice hotel, ale mě nepíchli provokačky, mě napůl otevřenou poslali domů :-)) ) No ale u toho třetího, že to byla taková rasovina, tak to jsem docela čekala že to s ním fakt sekne. Když jsme pak zůstali sami, tak mi řekl, že takhle nějak se v kravíně rodí telata :-)) --Bey 12:14, 22 April 2008 (UTC)