Diskuse:Dendrometrie

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikiverzity

Rád bych se tohohle zůčastnil. Co mám dělat? Mám si to nastudovat?--Juandev 21:36, 21 February 2008 (UTC)

No vidiš, říct to dřív, mohl jsi jet s námi do lesa, tam by ses dobře vyřádil :-) A zároveň si prohlídnul ten mandl. No tak třeba příště... No ale mám u sebe aspoň naměřená data, po různých sešitkách a kartičkách, dnes to musím narvat do počítače, takže pak bych to mohl dát na Commons a ty nebo kdokoliv by se pak už v tom mohl hrabat, statisticky zpracovávat, parametrizovat, srovnávat s hodnotami v literatuře atd. Zatim jsem pro tebe aspoň založil téma Výtvarnice, to jsem namastil rovnou z hlavy, tu metodu, tu jsem si tak sám pro sebe vymyslel a tak to už řadu let dělám, tak třeba k tomu zatím dohledáš nějaké odkazy, nějaké pěkné polynomy a pak můžeme počítat parametry :-) Anebo naopak zjistíš, že jsem si to vymyslel pěkně blbě :-( --Kychot 10:43, 25 February 2008 (UTC)

Otázky 1[editovat]

Zde pár mých otázek k první přednášce:

Máš pro mě těžké otázky. Nejspíš na to budeš muset přijít dalším samostudiem. Ten odkaz na tu literaturu jsem si tam napsal hlavně pro sebe, že se na to taky někdy podívám, ale ještě jsem to nečet. Tak ani nevím, co tam všechno je. Mně v tu chvíli zajímalo jen to měření stromů. Pochop, já to nikdy nestudoval, pouze vycházím z vlastní praxe vlastníka lesa, který se sám snaží nějak pochopit, co se mu v tom lese děje. Možná by bylo dobrý najít někoho z nějaké lesnické katedry na vaší Zemědělce a zapojit ho do naší akce? Takže odpovím jen potod, pokud moje znalost či zkušenost sahá.
  • Jak se umísťuje inventarizační čtverec? Je nějaká předem daná síť? Mohu si v rámci cvičení vytýčit IČ libovolně?
V životě jsem to neslyšel, ale z toho co tam píšou bych ale dedukoval, že to je prostě předem daná síť čtverců 2x2 km, pokrývající republiku, les-neles
  • Co se týče podplochy. Jestli tomu dobre rozumím, tak je ohraničena nějakou biologicko-sociální hranicí, čili je nepravidelná?
V Názvosloví Inventarizace lesů v ČR píšou, že "Přesné definice jsou uvedené v Metodice venkovního sběru dat", tam by to mělo být v Šetření na inventarizační ploše, tam jsem termín "podplocha" nenašel, takže čert ví. No nepravidelná je určitě, je to třeba hranice mezi lesem a polem nebo potokem, ale otázka je, jestli to berou podle skutečnosti anebo podle pozemkové mapy, protože se to nemusí vždy shodovat.
  • ad kategorie. Píše se, že se kategorizují "pozemky s charakterem lesa porostlé lesními dřevinami". Co třeba taková paseka? Charakter lesa to je, ale není to porostlé lesními dřevinami. Vůbec mi není jasné, co si mám představit pod pojmem "lesní dřevina", je to nějaký termínus technikus?
Jestli je "lesní dřevina" jasně definovaný terminus technikus, nevím. Já si pod tím představuju, že by to teoreticky mohly být všechny dřeviny, co rostou v lese (tj. s vyloučením např. parkových dřevin), anebo, což se asi míní spíš, ty dřeviny, které jsou v lese pěstované nebo mají nějakou užitnou hodnotu tím, že poskytují dřevo. Tj. vyloučil bych z toho keře, jako třeba červený bez. Otazník bych si možná kladl u jeřábu, ale asi bych ho tam nechal. Jasné to je u stromů, které se v lese pěstují, ať už setím, vysazování anebo jsou to náleťáky, to by o tom nemělo rozhodovat. Břízu bych tam taky nechal, i když se většinou považuje za plevelnatou, u osiky už bych si tak jistý nebyl. Ale jinak je to dobrá otázka, jestli to je terminus technicus. Definici jsem nikde nenašel, každý o tom mluví jakoby o samozřejmé věci, že to každý ví, co se tím míní. (Třeba i kaštanovník jedlý může být jako lesní dřevina, propagujou to myslivci, že se těmi spadanými kaštany pak živí lesní zvěř, takže ani ta kvalita dřeva tu nehraje prvořadou roli.) Jinak třeba "paseka", to by mělo být podle nich asi to "bezlesí", ne? Pokud na tom ještě (nebo už) není žádný lesní porost.
  • Co je 100 %, pokud považuju zápoj lesních dřevin 20 %?
Zápoj to je to, jak se spolu stýkají koruny stromů, když přes ně koukáš nahoru na nebe. 100% zápoj je teoreticky, když ty koruny jsou na sebe natlačené tak, že přes ně prakticky nevidíš nebe. 20%, to je už dost řídký zápoj.
  • slovo "ředina" je od slova "řídnout"?
Další důležitá veličina, která s tím souvisí, je zakmenění, a to je poměr plochy kmenů (ve výčetní výšce 1.3m) k ploše, na které to měříš. Encyklopedie na Seznamu definuje: ředina: řídký lesní porost s velmi malým zakmeněním.
  • Jak se v lese pozná nezpevněná cesta? Většinou jsou cesty porostlé trávou a je na nich hodně organického materiálu v podobě hlíny.
Lesní cesty se obvykle zpevňují takovým hodně hrubým štěrkem. Že tím postupně prorůstá tráva a dostává se tam hlína zase až tolik nevadí. Důležité je, že se po tom vyškrábe Tatrovka nebo vejtřaska, která sváží dřevo, a nepropadne se při tom někam. K těm zpevněným cestám stahuje dříví traktor, který se pohybuje po linkách, a linka je zpravidla právě jen taková nezpevněná cesta, v podstatě jen lajna mezi stromy, aby měl aspoň tak 2m na projetí a nebyly tam moc velké zatáčky, aby mohl tahat i dlouhou kulatinu dejme tomu 12 - 14m (někdy se tahají i celé stromy). Většinou stačí takové místo mezi stromy najít, porazit pár stromů, které stojí v cestě, seříznout jim pařezy a máš linku pro traktor.
  • Co je to lesní skládka?
Tak to taky nevím, jak je to přesně definované, ale já si pod tím představím právě to místo, kam ty traktory skládají tu kulatinu k odvozu. Tj. místo vedle zpevněné cesty, na které dosáhne auto s rukou, a ke kterému vedou ty linky, taky se jim myslím říká svážnice (že se po nich sváží dřevo, ale nejsem si jistý, jestli jsou to synonyma.) Pro mě je lesní skládka to samé jako OM, neboli "odvozní místo".
  • co je to semeniště?
Ottova encyklopedie: "Semeniště v lese je školka, ve které pěstují se sazeničky (semenice) od semene a odtud přeškolují se do sazenišť." A dále pojem "Školka lesní je zahrádka, ve které se pěstují sazenice lesního stromoví, bývá dvojí: semeniště, kde pěstují se sazenice až do přeškolkování nebo též nepřeškolkované až do vysazování, a sazeniště, kde pěstují se sazenice přeškolkované, až dospějí k vysazování na myti, holiny a j. Nejčastěji bývá oboje v jedné školce."
  • Co je to okusová plocha pro zvěř?
Já to chápu jako místo, kde se zvěři dovoluje okusovat stromky (aby se srnec nažral a jiné stromy zůstaly celé)
  • Jaká je definice semenného skadu?
Definici neznám, ale kdybych ji měl vymyslet, tak "Sklad, kde se skladuje osivo". Viz Demonstrační objekt Týniště nad Orlicí
  • Co je to třeba ozdobná klest?
Ach jo, chlape, jak to souvisí s dendometrií, nebo si ze mně už děláš srandu? No podle mě asi ty větve, ze kterých se pak dělají třeba věnečky na hřbitovy, nebo které si nějaký lidi dávají domů na stůl, aby nemuseli kupovat celý vánoční stromek, nebo co já vím? Tak si taky něco vygoogluj, od toho jsi student, ne? ceník ozdobného klestu
  • čili na bezlesí se průzkum taky provádí, protože je to kategorie LES.
Názvosloví Inventarizace lesů v ČR: "Území šetřená v rámci NIL ČR se rozdělují na kategorii les a bezlesí. Kategorie les se dále rozděluje na lesní porosty a bezlesí." Tak to vypadá podivně, nejspíš mělo být správně: "Území šetřená v rámci NIL ČR se rozdělují na kategorii les a neles. Kategorie les se dále rozděluje na lesní porosty a bezlesí." Takže chápu bezlesí jako nedílnou součást té inventarizace, tak, že se prostě konstatuje, že tam, kde byl třeba předtím porost, v současné době žádný porost není, a třeba může být otázka, jestli zase nějaký bude (povinnost zalesnit mýtinu je myslím 2 roky), anebo tam namísto toho bude sportovní plocha s buřtstánkem pro turisty. Jestli přitom počítají nebo měří pařezy na mýtině, to nevím, ale pochybuju o tom.
Tak jsem je podcenil, skutečně inventarizují i pařezy
  • Jak je to v jiných zemích, existuje zde pro tuto činnost nějaká metodika? Co rozvojové země? Existuje nějaká metodika nějaké mezinárodní organizace typu FAO?--Juandev 14:04, 27 February 2008 (UTC)
Kdo se moc ptá, moc se doví :-) Hele, mě Národní inventarizace lesů v České republice, natož v rozvojových zemích, zase až tolik nepálí. Já jsem tam ten odkaz dal nikoli kvůli té inventarizaci jako celku, ale v podstatě jen kvůli té metodice a z celé té metodiky mě zase zajímalo v podstatě jen to Měření stromu, tj. samotná ta dendrometrie. To, že jsi v rámci svého studia svévolně daleko překročil rámec výuky tě sice chválí, ale během takových dalekosáhlých exkursů je to pak už na tobě :-) Chlape, dal jsi mi zabrat, počkej, až se začnu učit španělsky, já tě taky tak proženu! :-) Pomalu začínám mít pochybnosti o efektivitě výuky tímto stylem na Wikiverzitě. Za ty dvě hodiny, co se s těmi odpověďmi hrabu, by se se toho celá třída v normální škole asi naučila víc a externista by za to měl tisícovku. --Kychot 10:53, 28 February 2008 (UTC)

Nácvik[editovat]

Je možné si to nějak nacvičit v praxi? Mohu si to nacvičovat sám v lese?--Juandev 14:05, 27 February 2008 (UTC)

Podle nějakého zákona už od dob asi Karla IV. jsou všechny lesy veřejně přístupné (kromě snad vojenských objektů, lesních školek - to nevím a tak). Můžeš tam sbírat houby, maliny a další plodiny, případně i klest, pokud vím. Nesmíš tam jezdit autem a motorovými vozidly. Jak je to s hosrskými koly, to fakt nevím. Jak by se na to tvářil majitel lesa, kdybys mu běhal po lese s průměrkou a proměřoval mu stromy, to nevím, ale asi by neměl právo tě kvůli tomu z lesa vykázat, trestné to, pokud vím, není. Jinak jak jsem do toho koukal, tak ta metodika invazivní není, na měření výčetních průměrů potřebuješ průměrku, tu si koupíš za nějakou tisícovku. O způsobu měření výšky se nezmiňují, existují na to taky nějaké výškoměry, žádný jsem nikdy neviděl, určitě se to dá ale taky koupit anebo nějak improvizovat - vhodné téma pro nápaditost studenta :-) Takže v podstatě bych tu odpověď viděl jako kladnou. --Kychot 11:15, 28 February 2008 (UTC)