Přeskočit na obsah

Výtvarnice

Z Wikiverzity

Výtvarnice je křivka (funkce), vyjadřující závislost průměru kmene stromu na výšce, ve které průměr měříme.

Související témata[editovat]

Metodika měření[editovat]

Měření průměru kmene se běžně provádí průměrkou. Proměřit stojící kmen průměrkou by však byla činnost dost namáhavá a riskantní (leda v rámci sportovní disciplíny stromolezectví, což by mohla být jakási alternativa k horolezectví). Proto jsou možnosti:

  • měřit alternativními metodami - např. přesná fotografie, kde ovšem ve vyšších partiích překáží větve stromu.
  • proměřit na pokácený strom

Proměřit pokácený strom v rámci těžby znamená změřit výšku pařezu, průměr pařezu a pak postupovat v proměřování (minimálně ve dvou kolmých směrech) celého kmene v určitých vzdálenostech od čela (za použití dřevorubeckého pásma). Tato metoda je v případě proměření všech stromů z těžby poměrně pracná a může zdržovat postup těžebních prací.

Jednodušší způsob je využít naměřené průměry, zjišťované při kubatuře vytěžené kulatiny. Oproti běžné praxi je však nutné dodržovat další zásady:

  • před pokácením každý strom označit (písmenem, jménem, číslem apod.)
  • změřit jeho výčetní průměr
  • po pokácení je dobré stejně označit i pařez
  • zhodnotit stav kmene
  • určit směr ovality kmene
  • pokud musí být kulatina vyzdravena, vést pečlivou evidenci i o odstraněných částech kmene
  • kromě středních průměrů evidovat i průměry čepů
  • výřezy číslovat postupně pro každý strom, jedním směrem od pařezu vzhůru
  • záznamy o vytěženém sortimentu mít pečlivě zaznamenány pro každý strom zvlášť
  • měřit poctivě a evidovat i velikosti nadměrků
  • po posledním výřezu proměřit i nevyužitou část kmene až do špičky
  • v případě ulomené špičky ji dohledat a změřit
  • zaznamenat různé abnormity růstu kmene
  • podle možností provádět průběžnou fotodokumentaci, např. poškození kmene hnilobou na řezu apod.
  • zjistit stáří stromu podle let na pařezu (možno až po skončení těžby podle označených pařezů), případně podle odříznutých vzorků (disků).

Pokud je těžba zpracována na krátké výřezy (4-5m), pak proměřením středních průměrů a čepů získáme intervaly měření 2 - 2.5m. V tomto intervalu se (typicky u vzrostlého smrku) mění průměr cca o 1 cm, což je maximální dosažená přesnost průměrkování, takže vzorkování 2 - 2.5m je zcela dostačující. Při zpracování 8m výřezů je i interval 4m většinou vyhovující. Při delších výřezech anebo pro dosažení většího rozlišení je možno delší výřezy měřit ne více místech.

Sepsané údaje je nejlepší uložit do vhodně formátovaného textového souboru a ten zpracovat vhodným programem (skriptem). Výstupem budou jak data, nutná pro těžbu (soupis sortimentu a kubatura), tak i data, využitelná pro dendrometrii.

Literatura[editovat]

Odkazy[editovat]