Diskuse:Bassa Pompilia (Il Ballarino)

Repetice v tabulatuře

Tak to jsem netušil, že začnu shánět hudbu i takovou profláklou věc jako je Bassa Pompilia  :(

Dotaz: Prosím vás, viděli jste někdy Dorothée Wortelboer, jak to ona rekonstruovala? Jsou na to někde nějaké zdroje, odkazy atd? Zažil ji třeba někdo v tom roce 2005, když byla v Emauzích u Mirka Smahy, nebo někde jinde? A hlavně: na jakou hudbu to dělala?

Protože co mi z Googlu vypadávají všechny "staré fláky", kdy to kdo tancoval a učil (Fioretto, Chorea Historica, Valtice, Eva Kröschlová, Kateřina Doležalová, Miroslav Smaha ...), tak se všichni odkazují na ni, že to jako rekonstruovala ona. Nevím, jak to tancuje třeba Weytora a jiné skupiny, které autora rekonstrukce neuvádějí.

Já tu dámu nikdy neviděl a žádné rekonstrukce na Inetu jsem od ní nikde nevyšťáral. Vím jen tolik, že kdykoli jsem viděl kohokoli tancovat Pompilii v Česku, tak to bylo podle hudby z CD od Chairé Tančím, zpívám (viz ukázka v MP3) z roku 2003, kde ta nahrávka sestává ze čtyřech identických slok + sciolta. A co hlavně, v těch slokách chybí ty repetice, které tam má Caroso v té tabulatuře. A tím pádem tam ta sloka vychází na 20 taktů, namísto 16. A tím pádem všem vychází ta děsně utahaná riverenza na konci každé sloky. (Zrovna jsem objevil na Youtube nějaké Maďary, http://www.youtube.com/watch?v=tnVdU6374-M , ti to řeší tak, že po riverenze dělají ještě continensy, aby jim to vyšlo...)

No a ještě Санкт-Петербургский Клуб Старинного Танца: http://historicaldance.spb.ru/index/articles/dances/aid/182 . Ta děvočka (Viona), jedna z vedoucích toho souboru, čerpala vědomosti ve Valticích a pak to pilně a precizně z matěrialov Катерины Долежаловой и Евы Крошловой věší na web – no a vida, pozná se to podle těch 20-ti taktů, odkuď vítr vane. Nicméně odkazy na noty a hudbu ji vedou na Lindahla, takže na tu hudbu ji ta choreografie nemůže vyjít!

Ty repetice jsem našel zachované jedině v rekonstrukci Marnen Laibow-Koser Bassa_Pompilia.pdf. S těmi repeticemi to pak (bez té sciolty) vychází na 32 taktů – to, co pak Krčkovi a spol. a hromadě dalších vychází na 2x20 = 40. Ten Krček samozřejmě není na světě sám, kdo to takhle s vynecháním těch repetic hraje, ale to by mě zajímalo, kdo to tak kdy začal tu tabulaturu takhle interpretovat, že tam některé ty repetice vynechá. Teda ono to má svou určitou logiku, hudební i taneční, když se tam ty repetice vynechají, a rozhodně se to v tomhle pojetí lépe učí, prostě se to pojme jako jednotlivé sloky nějaké písně. No ale neodpovídá to té Carosově předloze, takže jak pak mluvit o rekonstrukci?

A jedinou živou nahrávku, kde je to s těmi repeticemi, jsem našel na CD Dances of Court and Country from the time of Elizabeth I and James I (CD) od DHDS, které vyšlo shodou okolností ve stejném roce 2003, kdy to nahrál i Krček. Tam to hraje na loutnu asi ten Jeremy Barlow. Jen nechápu, proč zase ty sloky opakuje 4x, když podle té tablatury by to mělo být jen jednou, respektive 2x, pokud by tam někdo chtěl mít najednou i tu variantu. K tomu mě napadlo leta to, jestli na to náhodou někdo pak netancuje ty "sloky" 2x pomaleji! Tak to by se dalo z té nahrávky pro potřeby tance odříznout. Ale hlavně je trapas, že tu scioltu hraje pořád stejně rychle, takže to je nepoužitelný, protože jak zcela nenápadně přejde na gagliardový rytmus, tak pak ta sciolta vlastně vyjde v tanci ještě pomaleji! Takže to potvrzuje to vysvětlení, že snad někdo doopravdy tancuje ty sloky 2x pomaleji, a pak – relativně s tím – vyjde i ta sciolta rychleji.

No a tak by mě zajímalo, jestli někdo ví, proč to ten Krček nahrál tak, jak to nahrál, a jestli už při tom nahrávání byly nějaké (třeba zprostředkované) vazby na tu Dorothée, která si to prostě vyložila (zřejmě) takhle a všichni to pak (zřejmě) dělají po ní. No prostě:

• Vystopovat, kdo kde kdy přišel s tím nápadem, vypustit při rekonstukci a aranžmá ty tři repetice (po 8. a 24. a 38. taktu, počítáno dle taktů v tabulatuře):
  1. Jestli na to přišel nějaký hudebník, a ten pak ovlivnil ry rekonstruktory tance, anebo naopak
  2. jestli nějaký tanečník ovlivnil rekonstruktora hudby. A jestli se to událo někde v nějakém časovém okamžiku na nějakém místě a pak se to začalo lavinovitě šířit po světě, anebo ten nápad vzniknul nezávisle na sobě na různých místech časoprostoru.

No jestli to takhle půjde dál, tak za chvíli už budeme tancovat už jen podle midi souborů, protože asi žádným hudebníkům se nedá moc věřit... Konečně začínám chápat to úsloví, co to znamená, muset tancovat tak, jak druhý píská  :-(

--Kychot 8. 5. 2010, 06:27 (UTC)

Ahoj! Hudební aranžmá je dozajista vždycky potřeba. Tohle se ale vytvořilo mnohem dříve. Ještě před r. 2003 jsme to tančili podle nahrávky z roku 1987: http://mp3.mondomix.com/balli-e-balletti-da-ballare. Takže prvdpdbnější je varianta #1. A tak i kdyby ses Krčka zeptal rovnou, asi by ti odpověděl nějak podobně. Měj se, Andrej, http://www.choreahistorica.cz/