Baltské jazyky/Falešní přátelé

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: všeobecná

Na této stránce shromažďujeme tzv. falešné přátele v litevštině a lotyštině, tedy slova, která jsou v obou jazycích podobná, ale jejichž znalost v jednom jazyce může svádět na scestí při jejich používání v jazyce druhém, protože buď mají odlišný význam, nebo se s nimi odlišně gramaticky zachází.

Do budování této stránky se může zapojit kdokoliv, kdo má potřebnou znalost obou jazyků. Pokud narazíte na pár, který v následujících tabulkách dosud není uveden, pak jej prostě doplňte do příslušné tabulky. Pokud někde odhalíte chybu, směle ji opravte. Jen v případě nápadů na větší změny v podobě tabulek nebo struktuře stránky raději nejprve předložte své záměry jako návrh na diskusní stránce.

Falešní přátelé lexikální[editovat]

Prvním druhem „falešných přátel“ jsou slova, která v obou jazycích podobně či stejně znějí, ale mají různý význam. Jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která mají v obou jazycích shodný původ ze společného baltského základu, ale nabyla v každém z jazyků jiného významu, ve druhé tabulce jsou slova, která znějí nebo v písmu vypadají stejně, ale mají etymologicky různý původ.

Se shodnou etymologií[editovat]

litevský falešný přítel český překlad lotyšský překlad lotyšský falešný přítel český překlad litevský překlad
adyti „látat“ lāpīt adīt „plést“, „háčkovat“ megzti, nerti
alkti „hladovět“ kļūt izsakušam alkt „chtít“, „toužit“ trokšti, geisti
apėsti „okousat“, „ohryzat“ apkošļāt, apgrauzt apēst „sníst“ suvalgyti
aplėkti „předletět“, „obletět“ aplēkt „krýt (samec samici)“
aptverti „ohradit“ aptvert „pojmout“
atbildėti „přirachotit (přijet s hlomozem)“ nākt ar troksni atbildēt „odpovědět“ atsakyti
ateiti „přijít“ nākt atiet „vyrazit (někam)“ išvykti
atlikti „vykonat“ izpildīt, veikt atlikt „odložit“ atidėti
atsegti „rozepnout“ atpogāt, atsprādzēt atsegt „odhalit“, „obnažit“ atkloti, apnuoginti, atskleisti
auglys „výhonek“, „nádor“ atvase, audzējs auglis „ovoce“ vaisius
auka „oběť“ upuris auka „vichřice“ vėtra, viesulas
auklėti „vychovávat“ audzināt auklēt „starat se (o dítě)“
bauda „pokuta“ sods bauda „požitek“ mėgavimasis
bendras „účastník“, „spolupachatel“ drauģelis biedrs „společník“, „soudruh“, „člen“ draugas, kolega
bendrybė „obecnost (společná vlastnost)“, „obecenství“ kopība biedrība „společnost“, „spolek“ bendrija
bernas „mládenec“, „pacholek“ puisis, kalps bērns „dítě“ vaikas
biržė „mýtina“, „lícha“ birze „háj“, „remízek“
brangus „drahý“ dārgs brangs „tučný“
burtas „kouzlo“, „(herní) los“ burts „písmeno“ raidė
debesis „mrak“, „oblak“ mākonis debess „nebe“ dangus
deja „běda“ bēdas deja „tanec“ šokis
dėti I. „klást“, „dávat“; II. „snášet vejce“ I. likt; II. dēt dēt „snášet vejce“ dėti
duona „chléb“ maize dona „krajíc“ riekė
drąsus „smělý“, „odvážný“ drosmīgs drošs „jistý“ truputis
druska „sůl“ sāls druska „špetka“ truputis
dvasia „duch“ gars, spoks dvaša „dech“, „pára (od úst)“ garas, kvapas, alsavimas
ėsti „žrát“ ēst „jíst“ valgyti
galia „moc“, „síla“, „platnost“ spēja, vara gaļa „maso“ mėsa
garas „pára“, „plyn“ tvaiks gars „duch“ dvasia, šmėkla
gatvė „ulice“ iela gatve „alej“ alėja
guba „mandel“, „panák“ guba „kupka“, „kupa“ kupeta, krūva, kaugė
jėga „síla“ spēks jēga „význam“, „chápání“ prasmė
kaltė „vina“ kalte „sušárna“
kambarys „pokoj (místnost)“ istaba kambaris „komora“ kamara
kaušas „naběračka“ kauss „pohár“ taurė
kiemas „dvůr“ pagalms, sēta ciems „vesnice“ kaimas
kvėpinti „vonět (něco voňavkou)“, „parfémovat“ kvēpināt „začazovat“, „plnit dýmem“, „špinit sazemi“ dūminti, smilkinti, rūkinti
kvėpti „dýchat“ elpot, iedvest kvēpt „čadit“ smilkti, rūkti
lėtas „pomalý“, „klidný“ lēns lēts „levný“ pigus
liaunas „urostlý“ stalts ļauns „zlý“ piktas
likti „zůstávat“ palikt likt „pokládat“, „nechávat“ dėti, palikti, statyti
maldingas „pobožný“ maldīgs „bludný“, „chybný“ klaidus, klaidingas
manyti „mínit“ domāt manīt „všímat si“, „pozorovat“ (pa)stebėti
mėlynas „modrý“ zils melns „černý“ juodas
mėsa „maso“ gaļa miesa „tělo“, „tělesnost“ kūnas
moka „plat“, „mzda“ māka „dovednost“ mokėjimas, sugebėjmas; meistriškumas
mokslininkas „vědec“ zinātnieks mākslinieks „umělec“ menininkas, dailininkas
moša „švagrová (sestra manžela)“ svaine (vīra māsa) māsa „sestra“ sesuo
nauda „užitek“ labums nauda „peníze“ pinigai
nokti „zrát“ briest nākt „dojít“, „dojet“ ateiti
nosis „nos“ deguns nāss „nozdra“ šnervė
palikti „nechávat“, „nechat“, „zůstat“ palikt „zůstávat“, „zůstat“ padėti, pakišti, pastatyti
paltas „svrchník“ metelis palts „louže“, „loužička“ klanas, balutė
pamatas „základ“, „důvod“ pamats „základ“, „podklad“ pagrindas, pamatas
pelkė „bažina“ purvs peļķe „kaluž“, „louže“ klanas, bala
prasmė „význam“, „smysl“ jēga, nozīme prasme „dovednost“ gebėjimas, mokėjimas
purvas „bláto“, „špína“ dubļi purvs „bažina“ pelkė
skaistus „jasný“, „čistý“ košs, tīrs skaists „krásný“, „hezký“ gražus
skaityti „číst“ lasīt skaitīt „počítat“ skaičiuoti
skara „šátek“ lakats skara „metlička“, „mop“, „lata (květenství)“ šluotelė
spalva „barva“ krāsa spalva „peří“, „srst“ plunksna, plaukas
šokti „skákat“, „tancovat“ sākt „začínat“ pradėti
taurė „pohár“, „číše“, „kalich“ kauss, biķeris taure „roh (trouba)“ trimitas
turėti „mít“, „muset“ (vyjadřuje se pádovou vazbou, resp. slovesným tvarem) turēt „držet“ laikyti
uola „skála“ klints ola „vejce“ kiaušinis
valanda „hodina“ stunda valoda „jazyk (řeč)“ kalba
valia „vůle“ griba vaļa „volno“
veikalas „výtvor“, „dílo“ veikals „prodejna“ parduotuvė
vėl „zase“ atkal vēl „ještě“ dar
vokti „sklízet“, „chápat“ vākt „sklízet“, „starat se (o děti, o zvířata)“
žilas „šedý“, „sivý“ sirms zils „modrý“ mėlynas

S rozdílnou etymologií[editovat]

litevský falešný přítel český překlad lotyšský překlad lotyšský falešný přítel český překlad litevský překlad
ar „nebo“, „zda“ vai ar „s“ (předložka „spolu“) su
ir „a“ (spojka) un ir „je“ (3. osoba slovesa „být“) yra
koks „jaký“ kāds koks „strom“ medis
samana „mech“ sūna samaņa „vědomí“ sąmonė
tiek „tolik“ tik tiek „stává se“, „dostává se“ tampa, patenka
tik „jenom“ tikai tik „tolik“ tiek

Falešní přátelé formální[editovat]

Druhým druhem „falešných přátel“ jsou slova, která sice v obou jazycích nesou týž význam, ale v rámci mluvnice se odlišně chovají, tedy například se odlišně skloňují nebo časují, váží se s jiným pádem závislého jména apod. Rovněž tato slova jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která pocházejí ze společného baltského základu, tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílným vývojem litevštiny a lotyštiny, ve druhé tabulce jsou slova, která byla přejata z jiných jazyků, tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílnými historickými okolnostmi a rozdílnými zákonitostmi, uplatňujícími se při přejímání cizích slov do jednoho a do druhého jazyka.

Společné baltské kmeny[editovat]

litevsky lotyšsky  
anglis femininum i-deklinace ogle femininum e-deklinace „uhlí“, „uhel“
antradienis maskulinum jo-deklinace otrdiena femininum a-deklinace „úterý“
balsas maskulinum o-deklinace balss femininum i-deklinace „hlas“
giesmė femininum e-deklinace dziesma femininum a-deklinace „píseň“
ketvirtadienis maskulinum jo-deklinace ceturtdiena femininum a-deklinace „čtvrtek“
lapas maskulinum o-deklinace lapa femininum a-deklinace „list“
lizdas maskulinum o-deklinace ligzda femininum a-deklinace „hnízdo“
molis maskulinum jo-deklinace māls maskulinum o-deklinace „hlína“
obuolys maskulinum jo-deklinace ābols maskulinum o-deklinace „jablko“
pasaulis maskulinum jo-deklinace pasaule femininum e-deklinace „svět“
penktadienis maskulinum jo-deklinace piektdiena femininum a-deklinace „pátek“
pirmadienis maskulinum jo-deklinace pirmdiena femininum a-deklinace „pondělí“
skala femininum a-deklinace skals maskulinum o-deklinace „louč“, „tříska“
šaknis femininum i-deklinace sakne femininum e-deklinace „kořen“
šeštadienis maskulinum jo-deklinace sestdiena femininum a-deklinace „sobota“
takas maskulinum o-deklinace taka femininum a-deklinace „stezka“, „pěšina“
trečiadienis maskulinum jo-deklinace trešdiena femininum a-deklinace „středa“
uostas maskulinum o-deklinace osta femininum a-deklinace „přístav“

Přejatá a cizí slova[editovat]

litevsky lotyšsky  
bilietas maskulinum o-deklinace biļete femininum e-deklinace „lístek“, „jízdenka“, „vstupenka“
evangelija femininum a-deklinace evaņģēlijs maskulinum o-deklinace „evangelium“
perlas maskulinum o-deklinace pērle femininum e-deklinace „perla“
universitetas maskulinum o-deklinace universitāte femininum e-deklinace „univerzita“