Archív lesních novin

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: všeobecná

Starší zpravodajské novinky o lese ve všech jeho významech řazené podle data události (novinky zde). V případě vědeckých, statistických a souhrnných informací může být uvedeno jen datum publikace nebo aktualizace textu.

Pokud vám v archívu nějaká zpráva chybí, neváhejte ji, prosím, doplnit.

2023[editovat]

  • 23-12-22 2 Státní zakázky LČR (těžba, prodej, výsadba). V tendru 2024+ si rozdělilo 20 firem 5 mld korun. Většina z 58 kontraktů je na pět let. Na 18 jednotkách budou firmy dělat pouze pěstební práce a těžbu, kdežto dřevo si prodá státní podnik sám. Za leden až září těžba dřeva Lesům ČR meziročně klesla o 24 procent (konec kůrovcové kalamity).
V tendru 2023+ si rozdělilo 21 firem 12 miliard korun. Nejvíc kontraktů uzavřela těžařská firma Uniles z koncernu Agrofert.
  • 23-10-31 V květnu 2023 byla petičnímu výboru Poslanecké sněmovny odeslána petice proti národnímu parku Křivoklátsko a za zachování stávající chráněné krajinné oblasti. Otevřené dopisy vyjadřující nesouhlas podepsalo více než 30 starostů. Petici v říjnu 2023 projednal Petiční výbor Poslanecké sněmovny ve veřejném slyšení a své usnesení zaslal Ministerstvu životního prostředí.
  • 23-10-02 Utajené body záchrany v lesích. HZS ČR vede evidenci bodů záchrany, tabulek, které obsahují jedinečný identifikátor a tísňová telefonní čísla. Identifikátory však nejsou jedinečné a HZS pouze vydal metodiku, po jejímž splnění přidá bod do své, veřejnosti nepřístupné, databáze (operační dokumentace IZS). Nikdo jiný než ISZ tak nemůže tyto "body záchrany" využít k navigaci, ani k záchraně lidí v nouzi.
  • 23-10-16 Petice proti kácení ve Ždánickém lese. Iniciativa Živý les pro živý region (ČSOP Kyjov) zorganizovala na jaře petici kvůli nesouhlasu s prováděním plošné holosečné těžby a žádala změnu hospodaření Lesů ČR.
  • 23-08-31 2 Nepovolené kácení buků v Krušných horách nad Horním Jiřetínem. Těžbu provedla začátkem roku fa Royal Pine, která je vlastníkem pozemku. KÚ nakonec původní žádost firmy zamítl, to už ale na místě byla většina stromů pokácená. Organizace Greenpeace následně podala na Českou inspekci životního prostředí podnět k prošetření. Krajský úřad již dříve zakázal kácení v lesních hospodářských celcích Litvínov, Bohosudov, Most, Mikulov, Krupka, Hrob, Jirkov, Blatno a Boleboř, v srpnu k místům s větší ochranou lesů přibyly i celky Libouchec, Střekov, Lesy Sever (u Dubí) a Mariánské Údolí. Mar. údolí je rezervní zásobárnou vody pro obec Horní Jiřetín. Kvůli nešetrnému zásahu do přírody bude obnova lesa trvat minimálně 150 let.
  • 23-07-15 až 17 Lesní požár. U obce Jetětice na Písecku hořelo 40 hektarů lesa. Požár byl původně ohlášen jako požár trávy. Zasahovali profesionální hasiči ze tří krajů a sedmi stanic, a jednotky SDH 17ti obcí. Na místě zasahovaly i tři vrtulníky - dva z Letecké služby PČR a jeden letecké hasičské služby, kterou objednávají ministerstva. Ty hasební vodu nabíraly v Orlické přehradě. Požár likvidovalo kolem 200 hasičů, asi 30 cisteren a další technika. Škoda je předběžně 10 milionů. Někteří majitelé pozemků, např. premonstráti, nebyli pojištění. Při zásahu se zranilo pět hasičů.
  • 23-06-22 Odlesňování/deforestace znamená odstranění lesa/stromů z území, které je poté přeměněno na jiné použití. Odlesňování může zahrnovat přeměnu lesní půdy na farmy, ranče nebo pro zástavbu. Mezi roky 2000 a 2012 bylo celosvětově odlesněno 2,3 milionu km2 lesa. Výsledkem odlesňování je, že z původních 16 mil. km2 tropického deštného pralesa zbývá dnes pouze 6,2 mil. km2. Každou minutu mizí z Amazonského pralesa plocha lesa velikosti fotbalového hřiště. V roce 2018 jsme přišli o více než 3,6 milionu hektarů panenského tropického pralesa.
  • 23-06-02 2 Pokuty za poškození lesa u Lipna v CHKO Šumava dostaly Lesy ČR a Jihozápadní dřevařská od České inspekce životního prostředí. Firmy svážely vytěžené dřevo těžkými stroji bez ohledu na rozbahněný terén. Proti pokutám se údajně odvolají.
  • 23-05-13 2 3 Druhý ročník akce Den otevřených lesů se na 40 místech České republiky uskuteční v sobotu 13. května. Pořadatelem je Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR.
  • 23-03-30 Souhrn lesnických dotací od MZe. Pro rok 2023 je na příspěvky připraveno přes 4 miliardy korun. Dotace jsou financovány převážně z Národního plánu obnovy.
  • 23-03-07 Petra Špičková, ČT24: Biologické centrum Akademie věd uspělo u soudu ve sporu o způsob hospodaření ve vlastním lese na jižní Moravě. Vědci chtějí na pozemku hospodařit způsobem blízkým přírodě, nezískali ale souhlas úřadů.
  • 23-03-03 (2), (3) Vypalování porostů. Podle § 17 zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně nesmí fyzická osoba vypalovat porost, jinak se dopustí přestupku, za který může dostat pokutu až 25 000 Kč. Podle § 5 citovaného zákona nesmí vypalovat porosty ani právnické a podnikající fyzické osoby. Řízené vypalování porostů (swailing), lze v určitých případech legalizovat.
Pokud jde o pálení biologického odpadu, fyzické osoby ho nemusí hlásit. Hasiči však doporučují všem osobám, aby pálení předem oznamovaly a předešly tím zbytečnému výjezdu jednotek požární ochrany. Ohlásit pálení je nejvhodnější na webových stránkách příslušného hasičského záchranného sboru kraje. Při neoznámeném spalování hořlavých látek na volném prostranství hrozí právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě správní delikt podle § 76 citovaného zákona. Za tento delikt může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč. Pálení na volném prostranství upravují i jednotlivé obce svými obecně závaznými vyhláškami.
  • 23-02-13 2 Státní podnik LČR vypsal výběrové řízení na desetiletý pronájem honiteb. Výběrová řízení, celkem na více než 460 honiteb, budou mít několik kol. Již dříve Lesy ČR oznámily, že převedou až 25 procent výměry honiteb do své režie. Mnoho mysliveckých spolků kvůli tomu skončí. Lesy ČR spravují celkem 968 honiteb.
  • 23-01-09 ČT2: Tajemné stromy - dokonalé přírodní systémy, TV film, Francie, 2020. Stromy jsou na Zemi už téměř čtyři sta miliónů let. Umí přežít jen s tím, co mají na svém stanovišti k dispozici. Likvidují 1/3 CO2 na planetě, dělají déšť (vytvářejí mraky, které způsobí zvýšení vláhy v krajině). Jsou našimi nejlepšími spojenci v úsilí o záchranu života na Zemi.
  • 23-01-08 Studie pro MŽP modelovala scénáře možného vývoje požáru v Českosaském Švýcarsku pomocí americké technologie FlamMap. Podle studie byla příčinou rychlého šíření požáru kombinace vysoké rychlosti větru, nízké vlhkosti a vysoké teploty. Analýza potvrdila, že šíření požáru nešlo v daných podmínkách snadno zabránit. Požár od 23. července do 19. srpna 2022 postupně zasáhl více než 1600 ha plochy parku.

2022[editovat]

  • 22-12-20 Jmenování šéfa státních lesů. Generálním ředitelem podniku Lesy ČR byl jmenován Dalibor Šafařík
  • 22-11-20 České lesy vs skleníkový efekt. „Z lesů České republiky se stává emisní sektor, který v posledních letech překonal třeba odpadové hospodářství,“ konstatuje ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek. Dříve se v půdě a biomase (lesů) ukládalo každoročně několik milionů tun emisí. V roce 2020 ale skoro 13 milionů tun vyprodukovaly. Podle zprávy MŽP o životním prostředí vydané v roce 2021 stav lesů představuje vážný problém při směřování ke klimatické neutralitě.
  • 22-10-06, 2 Filip Černý, ČT24: České lesy procházejí kvůli oteplování překotnou změnou. Za oběť kůrovcové kalamitě už padlo přes dvacet procent smrků, na Vysočině odumřelo až 60 % lesů. Lesní správce Aleš Erber kritizoval tradiční pasečné hospodaření, kdy se les kácí po velkých pasekách. Erber se na jemu svěřených pozemcích snaží hospodařit výběrově – kácí jen jednotlivé stromy tak, aby les prosvětloval a získal více vody pro zbylé jedince. Na Vysočině se dá smrk dopěstovat už jen do třiceti čtyřiceti let a pak využít. Stát na obnovu po kůrovcové kalamitě už zaplatil více než šestnáct miliard korun, přičemž přímo na sanaci škod způsobených lýkožroutem (včetně zalesnění) šlo přes třináct miliard.
  • 22-09-30 Ministryně životního prostředí Odvolání šéfa. Ministryně ŽP A. Hubáčková odvolala ředitele Správy národního parku České Švýcarsko Pavla Bendu. Vyrojily se obavy, že důvodem byl i jeho postoj v nejdéle trvajícím zdejším ekologickém sporu – v otázce dvou jezů na Labi u Děčína.
  • 22-09-13 Evropský parlament schválil Novou lesní strategii EU do roku 2030. Cíle Zelené dohody pro Evropu ani jejích dílčích strategií však nejsou právně závazné a strategie vyvolala politické konflikty. Wikipedie uvádí Vídeňskou ministerskou deklaraci upřednostňující konvenční lesnictví i lobbing ze strany lesního průmyslu a vlastníků (CEPF, EUSTAFOR).
  • 22-08-21 V roce 2021 hořely světové lesy téměř nejvíc v historii. Za posledních dvacet let se na celém světě téměř zdvojnásobilo množství spálených lesů. Klíčovým faktorem tohoto nárůstu je podle zprávy Global Forest Watch změna klimatu. Z devíti milionů hektarů stromů, které v roce 2021 pohltily požáry, připadá pět milionů na Rusko. Důsledky ztrát způsobených požáry pociťují především lesy v severněji položených zemích, jako je Kanada a Rusko. Požáry mají potenciál uvolnit spoustu uhlíku, který je uložen v půdě.
  • 22-07-31 Norská psycholožka Barbora Klocová s kolegou Janem Krajhanzlem zkoumala lesní žal, to, jak na děti a dospívající působí odlesňování krajiny na Vysočině.
  • 22-07-24 Vypukl nejrozsáhlejší lesní požár v historii České republiky, v Národním parku České Švýcarsko. Požár se rozšířil i na Německou stranu hranice. Hasičům se ho podařilo uhasit po dvaceti dnech.
  • 22-05-26 Ani masivní sázení stromů klimatickou změnu nezastaví. Analýza autora, který se věnuje transformaci na nízkouhlíkovou společnost, varuje před greenwashingem a snahou o snadná řešení. Emise skleníkových plynů potřebujeme snížit už dnes, ne jednou, až les vyroste. Teď musíme minimalizovat závislost na fosilních palivech. Sázení stromů ve velkém měřítku také nemusí zlepšit dostupnost vody v regionech. Rychlý růst malých stromů může překvapivě způsobit, že se uhlík naopak dříve uvolní zpět do atmosféry. V zemědělsky využívané nebo zastavěné krajině také na vysazení dostatečného množství stromů prostě není dost místa. Článek cituje dvě studie časopisu Nature.
  • 22-05-07 Odlesňování v brazilské části Amazonie bylo v dubnu pro tento měsíc rekordní. Plocha pralesa vymýceného v dubnu byla téměř dvojnásobná ve srovnání s předchozím rekordem z loňského dubna. Rekordní byly údaje o ničení deštného pralesa i za leden a únor.
  • 22-04-14 Jmenování šéfa VLS. Novým ředitelem státního podniku Vojenské lesy a statky je Roman Vohradský. Dosavadní ředitel Petr Král byl odvolán kvůli nevýhodné směně pozemků mezi VLS ČR a Lesy ČR připravené narychlo bez odborných analýz minulou vládou, nový kabinet ji zrušil.
  • [[1]] Valné shromáždění OSN od roku 2012 vyhlašuje 21. březen za Mezinárodním dnem lesů. Vyzývá tak členské státy k pořádání a podpoře akcí ke zvýšení povědomí o potřebě jejich ochrany. Příkladem mohou být kampaně na místní, národní i mezinárodní úrovni k sázení a obnově lesů.
  • 22-01-13 Ceny dřeva. Když během kůrovcové kalamity let 2016–2020 hnily hromady dřeva u cest, jeho cena klesla rekordně nízko. MZe uvolnilo osm miliard korun na záchranu lesních podniků, řada majitelů se přesto propadla do ztráty. Zejména menší podnikatelé často neměli na osázení kůrovcových holin.. Nejvíc zakázek na těžbu kůrovcového dříví od Lesů ČR získala firma Uniles ze svěřenského fondu AB. Do EU se vyvezlo 85 procent z hodnoty celkového vývozu surového dříví, nejvíce do Rakouska.. dle Eurostatu jsou Češi v posledních letech vůbec největším unijním exportérem dřeva, a to před Německem a Polskem, které rovněž zasáhla kůrovcová nákaza. Od roku 2015 se český export téměř ztrojnásobil. Většinu českého exportu dřeva tvoří podle dat ČSÚ nezpracované kmeny.

2021[editovat]

  • 21-12-30 Odvolání šéfa Vojenských lesů a Lesů ČR. Ministryně obrany odvolala ředitele Vojenských lesů a statků Petra Krále. Řízením Vojenských lesů a statků pověřila Ivo Dohnala. Dočasný ministr zemědělství Marian Jurečka odvolal generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka. Následně oznámili rezignaci i Pavel Krpata, Petr Urban, Vladimír Krchov a Roman Schindler. Vedením Lesů ČR byl dočasně pověřen Jiří Groda.
  • 21-08-23 Blokáda. Na Šumavě si připomněli deset let od blokády v oblasti Na Ztraceném u Modravy. Skupina ekologických aktivistů tam tehdy bránila těžbě kůrovcem napadených stromů. Ty jsou pořád na místě a mezi nimi už se objevují mladé stromky. Současné vedení správy národního parku považuje tehdejší zásah proti kůrovci za zbytečný. Z 280 hektarů lesů, které byly kůrovcem napadené, blokáda tehdy zachovala přírodnímu vývoji zhruba 250 hektarů.
  • 21-08-04 w:Jizerskohorské bučiny jsou od července 2021 na seznamu světového dědictví UNESCO.

2010-20[editovat]

  • 19-12-18 Kácení stromů podél trati. Ve sporu o stromy v úseku Citice – Dasnice na trase mezi Chomutovem a Chebem rozhodl Nejvyšší správní soud. Stromy v okolí železnice nelze podle dosavadního znění zákona o drahách odstraňovat jen proto, že jsou v „dopadové vzdálenosti“ od kolejí. Před kácením musejí vždy existovat konkrétnější zjištění, z nichž vyplývá reálné nebezpečí pádu stromu. Podle ekologického Hnutí Duha novela drážního zákona způsobí vykácení tisíců zdravých stromů.
  • 18-08-24 Lesy zdecimované kůrovcem se zvládnou vzpamatovat i bez zásahů člověka, ukazuje průzkum na Šumavě. „Výsledky jsou z našeho hlediska úžasné. Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit“, uvedl šéf národního parku Pavel Hubený. Do 10ti let by měly bezzásahové plochy tvořit víc než 50 procent plochy parku.
  • 17-02-07[1], (2) Drobní vlastníci lesů většinou nejsou organizováni. Na 300 tisíc lidí v Česku vlastní kus lesa do výměry 50 hektarů. 77 % soukromých vlastníků lesů hospodaří na majetcích o velikosti do 1 hektaru, soukromé lesní majetky do 50 ha představují asi 350 tisíc ha a pouze 0,3 % soukromých vlastníků vlastní pozemky o rozloze nad 50 ha.

Literatura, offline reference[editovat]

  1. Komu v České republice patří lesy?, PEFC Česká republika, letemlesem.cz (web offline)