Účel základní školy/Úvaha/Vliv informací na vzdělávání

Tato stránka je součástí projektu:

Účel základní školy

Příslušnost: všeobecná

Informace působí na člověka

Bezpochyby lze tvrdit, že informace mají na člověka svůj vliv. Působením na člověka se z tohoto procesu stává psychofyziologický jev. Mnohokráte se vyjevila skutečnost, že definovat informace jako měřitelnou veličinu mají své meze. Bylo proto vhodné hledat ještě jiné pojetí informace. Minimálně od roku 1998 se tudíž nahlíží na informace i z hlediska psychologie. Přitom však nejde o nic zcela nového, protože se o tom zmiňuje N. Wiener (Kybernetika a společnost, Praha 1963, s. 32), který napsal, že "informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním." Což současně ať už záměrně nebo nezáměrně, zasahuje do teorie (reálných, dynamických, přírodních) systémů, jejich neohraničitelných hranic a schopností přijímat z okolního prostředí informace a této skutečnosti se přizpůsobovat. Což dále navazuje na schopnost adaptace organismů (systémů) v teorii evoluce.

Žádný organismus nebo systém se nemůže vyvíjet, pokud nesní schopen přijímat informace ze svého okolí a tímto informacím se přizpůsobovat. Právě tento proces je nezbytnou součástí evoluce, ne však jedinou. Objasňuje pojem informace jako psychofyziologický jev týkající se každého jednotlivého člověka. Lékaři specializující se na neurofyziologii a neuropatii už dávno objevili jakýsi filtr (mechanismus), který zřejmě chrání nás mozek před zahlcením informacemi.

Věda však dosud tápe v objasnění tohoto procesu redukce informačního toku. Jedno z možných vysvětlení říká, že jde o evoluční snahu přežít s tím, že je lépe mít málo znalostí o mnohém, než mnoho znalostí o malé částí vnějšího světa. V každém případě se předpokládá, že jde o výběr, který lze zřejmě částečně ovlivnit vědomě vůlí, díky rozumových pochodům, schopnosti poznávat a činit sebereflexi.

Strategie relevantních signálů

Jedním z možných mechanizmů redukce informačního toku v obranném mechanismu proti informačnímu přetížení je soustředění se na výrazné, prioritní informace pokládané za relevantní. Což vede ke zjednodušení rozhodovacích procesů bez hlubšího pochopení, na základě výrazných signálů o omezeném množství. Mozek tak nemusí znát celou pravdu, ale snaží si ji domyslet na základě rozpoznaných vzorů. Pokud mi informace něco připomíná (rozpozná), mozek jej automaticky vnímá jako skutečnost (pravdivost), až následné kritické myšlení může odhalit případné chyby v úsudku. Což vyžaduje následný čas na analýzu.

Zkracováním času na analýzu informace může prakticky zaniknout proces sebereflexe a kritického myšlení a mozek přepíná do rychlého módu. Stejně tak je možné, že při přehlcení informacemi se spouští silné stresové reakce vedoucí k narušení až doslova k přerušení kritického myšlení, nebo dokonce myšlení vůbec. Takže takový člověk, buď informace pouze převezme (líně) jako skutečnost bez dalšího ověřování, nebo jej silná nechuť (stresová reakce) odradí od vnímání takové informace. Člověk nedočte článek, kapitolu, odstavec a znechuceně se vzdává, odchází od konzumování informace.

Pokud bude uživatel hledat na Wikipedii nebo Wikiverzitě nějakou informaci a narazí na stránku, ze které je zmaten, neporozumí obsahu. Potom ani nedokáže správně vyhodnotit co na stránce je, nebude to pro něj znamenat přínos a pravděpodobně znechuceně stránku opustí. Nepochopená informace je pro uživatele neužitečná.

Procesy zpracovávající v našem mozku podměty vnějšího světa, nejsou prostými vztahy mezi vysílajícím informaci a přijímajícím informaci. Mozek je podle K. Lorenze předprogramován (předpřipraven, přednastaven) vše nové konfrontovat s minulou skutečností. Zklame-li se člověk při hledání informací na jednom místě (serveru, službě), zvyšuje to riziko, že se už nikdy nevrátí. Zklamání důvěry je jako rozbitým kusem skla, který se už nedá snadno slepit a jeho střepy bodají zklamaného přímo do srdce.

Vnímání souvislostí

Vědomí souvislostí se projevuje dvěma způsoby. Každý předmět, jev, událost či živou bytost můžeme vnímat a také vnímáme z toho hlediska, jak vznikly, jak se vyvíjely, či dokonce z toho hlediska, jak si myslíme, že se budou vyvíjet. Tyto souvislosti nazýváme vertikálními. Čím zralejší je posluchač informace, tím více si při jejím poslechu vybavuje více souvislostí s minulými ději.

Je tedy zřejmé, že vnímáme informaci, podle toho, jaké jsou naše dosavadní individuální, skupinové či rodové zkušenosti a znalosti. Díky tomu co všechno víme a umíme, se také díváme na svět a podle toho svět vnímáme.

Horizontální souvislosti, se týkají jiných dějů. Protože stejně tak může člověka napadat téměř nekonečný řetěz souvislostí s jinými konflikty v té době probíhající, nebo dříve probíhající, či se nějak podobající.

Změny vyvolané příchodem informačních a komunikačních technologií

Rozšířením informačních a komunikačních technologií dochází ke globalizaci celého světa. Z tohoto důvodu již není při vzdělávání kladen důraz pouze na individuální potřeby jedince, ale je stále častěji doporučováno se rovněž zaměřit na společenské potřeby a kooperaci. Zřejmá je přitom i nutnost kontinuálního vzdělávání po celý život člověka. Tyto potřeby se vyvíjejí a jsou definovány nutností vyplývající neustálým vývojem nových technologií. Čím důležitější roli nové technologie pro lidstvo hrají, tím naléhavější potřebou se stává počítačová gramotnost, informační gramotnost či mediální gramotnost. Současně se tak zvyšuje závislost na těchto technologiích.

Přitom práce s počítačem přináší celou řadu zdravotních problémů, jak fyzických, tak psychických, které si dítě neuvědomuje, a bohužel často ani rodiče. Jde především o špatnou ergonomii při sezení u počítače způsobující křivení páteře, přemáhání krčních svalů, křečové žíly, nedokrevnost atd. Dále díky škodlivému záření obrazovky dochází k oslabení imunitního systému a hlavně ničení zraku, k čemuž často napomáhá i špatné osvětlení při práci s počítačem. Vysedávání u počítače velmi často zapříčiňuje špatné návyky v životosprávě. Mění sociální chování (převlékání, snídání atd.). Používání virtuálních světů ovlivňuje především oblast emočně psychologickou, což může mít negativní následky na osobnost člověka.