Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv 1 (z Wikipedie)
Jak to vidím já
[editovat]Jak už jsem uváděl jinde, je akorát čas začít připravovat českou verzi. Anglická a španělská wikiverzita vznikala také několik měsíců.
- priority wikiuniverzity - hlavními prioritami všech současných jazykových mutací jsou:
- volné studijní materiály - řekl bych, že toto by nemusela být hlavní priorita české verze. Anglická i španělská wikiverzita vznikla původně na wikiknihách, čili je logické, že toto zaimplementovali do své university. Navíc v ČR je rozdíl v tom, že dostupnost odborných materiálů je stále dobrá. Kvalitní učebnice a skripta se dají sehnat za pár korun. Pokud je přeložena nějaká monografii o stech stránkách, dá se stále obsahově nahradit staršími českými knihami. Navíc česká verze (alespoň v počáteční fázi) by neměla sílu materiály tvořit. I když na en považují tvorbu materiálu za druh výzkumu a chtějí, aby materiály dělali sami studenti (literární rešerše) pod dohledem učitele. Myslím si, že nám by stačilo například transportovat upravená hesla z wikipedie tak, jako na en transportují materiály z Wikibooks.
- projekty - toto by naopak mělo být hlavní náplní české mutace. Existuje řada projektů na en i es zaměřených na studium psaním čehosi. Pak je tu i výzkum, který mi připadá daleko zajímavější (např. Bloom clock project).
- struktura - struktura wikiverzity bude asi dosti volná. Zatímco na en mají klasickou struktur s katedrami a ústavy, na es jdou ještě dál a mají i sekci pro střední a základní školství. Toto si myslím záleží na tom co kdo bude chtít dělat. Jinak stratifikaci bych dělal podle rozdělení našich vysokých skol. Tedy: Univerzita - fakulty - katedry a ústavy - oddělení (obory).
- začátky cs - pro začátek by se měla namodelovat základní struktura (základní školství a jiné se může přidat později) a spuštění alespoň jednoho projektu. Na en i es existuje řada načatých projektů, ale žádný nefunguje. Proto, abychom ukázali přínos české verze, měli bychom zprovoznit jeden projekt, který by fungoval. Ten by pak mohl být vzorem pro ostatní projekty. Měl by také vyhovovat poptávce českých studentů. Samozřejmě bychom sehnali spoustu učitelů pro ekonomii, vždyť dnes existuje tolik středních a vysokých škol, vyučujících ekonomické předměty. Ale byl by tu zájem. Naopak o psychologii je zájem ohromný, ale není možno ji nikde studovat. Zase nemáme učitele. Čili bych volil kompromis. Na wikipedii je dostatek astronomů a biologů - to by mohl být směr.--Juandev 08:25, 7. 11. 2006 (UTC)
Název „české“ wikiverzity
[editovat]Otázkou je jestli budeme provozovat jen vysoké školství, nebo se stejně jako na španělské wikiverzitě pustíme i do jinných stupňů: základoškolské, středoškolské, univerzita třetího věku.
Sčítat se budou pouze hlasy registrovaných uživatelů na cs wiki, jejichž registrace proběhla před začátkem tohoto hlasování, tzn. před 15. 12. 2006. Jeden uživatel smí hlasovat vícekrát pro více návrhů, ale pouze jednou (tzn. že nesmí používat loutkové účty). Vandalismy a zlá vůle budou posouzeny wikipedistou Juandev a případně škrtnuty. Minimální počet hlasů pro návrh je 6. Pokud skončí více návrhů se stejným počtem hlasů, proběhne klasické hlasování dle pravidel české verze wikipedie.
Návrh č. 1
[editovat] Název: Česká wikiverzita
Autor(ři): --Juandev 18:50, 30. 11. 2006 (UTC)
Komentář: Výraz „wikiverzita“ vyznačuje typ projektu, i když je možno pod ní v budoucnosti zahrnout jiné úrovně vzdělání (středoškolské, základoškolské). Výraz „česká“ označuje, že hlavním komunikačním jazykem je čeština. Velké Č a malé w, dle pravidel českého pravopisu. Ve slově wikiverzita z místo s dle pravidel českého pravopisu a taky trendu počešťování těchto slov spějící k přesnému fonetickému přepisu.
Pro
[editovat]- Petr K. 19:32, 30. 11. 2006 (UTC)
- Reo On 20:07, 30. 11. 2006 (UTC)
- --Japo ¿ 13:57, 1. 12. 2006 (UTC)
- --StaraBlazkova 09:43, 4. 2. 2007 (UTC)
- Linn 09:55, 4. 2. 2007 (UTC)
Diskuze
[editovat]Proč Česká wikiverzita?, proč ne jen Wikiverzita? Kde všude by měl tento výraz být používán? Znamená to, že se bude jmenný prostor projektu jmenovat Česká wikiverzita, tj. diskuse bude Česká wikiverzita diskuse? Také nezapomeňme, že doména se nejmenuje czechwikiversity.org
. Čeština, coby komunikační jazyk je již signalizována subdoménou cs.
Česká Wikiverzita coby nápis na Hlavní straně je OK, ale je třeba myslet komplexně a odpovědět si na mnoho otázek. Jak se bude o projektu hovořit v médiích? Jak se bude na projekt odkazovat ze sesterských projektů, jak z jiných jazykových verzí? Mají i jiné jazykové verze součástí názvu jazykové vymezení? Nemůže Česká v názvu být matoucí ve smyslu, že bude odkazovat na region nikoliv na jazyk?
Danny B. 15:09, 4. 2. 2007 (UTC)
Návrh č. 2
[editovat] Název:
Autor(ři):
Komentář:
Pro
[editovat]Diskuze
[editovat]Struktura české wikiverzity
[editovat]Návrh č. 1
[editovat]Autor(ři):--Juandev 18:50, 30. 11. 2006 (UTC)
Komentář: Toto rozdělení chápu, předvším jako vnitřní strukturu wikiverzity, neboli kategorizaci. Studenti budou samozřejmě studovat jednotlivé předměty. Vydím, i možnost, že by studenti mohli studovat obory. Jak ale obor postavit? A co by to byl obor, v rámci wikiverzity? Na první otázku bych viděl tyto odpovědi:
- student si vybere více předmětů sám
- u každého předmětu bude doporučení předcházejících (navazujících) předmětů
- budou existovat odborníci, kteří to danému studentu doporučí (viz Fakulta studia oboru)
Pro strukturu jsem navrhl následující základní schéma, které vychází ze struktury českého vysokého školství: (wikiverzita - vysoká škola - fakulta - katedra - předmět) nebo v rozšířené podobě v budoucnosti (wikiverzita - vysoká škola - fakulta - katedra - ústav - předmět). Pojmenování je pak jednotné:
- název wikiverzity dle hlasování výše
- na prvním místě vždy název útvaru (Vysoká škola..., Fakulta..., Katedra...)
- na druhém místě přímé označení tvořené podstatným nebo přídavným jménem
Struktura
[editovat]Diskuze
[editovat]Nějak jsem nenašel ve struktuře katedru, která by se zabývala požární ochranou --Zirland 19:14, 30. 11. 2006 (UTC) Patrně by měla pod Vysokou školou bezpečnostních složek vzniknout Fakulta požární ochrany a ochrany obyvatelstva. (tímto to navrhuji) --Zirland 19:17, 30. 11. 2006 (UTC)
- Určitě. Spíš bych to udělal takhle (aby se tam neopakovalo 2x stejné slovo):
- Vysoká skola bezpečnostních složek
- Fakulta ochrany obyvatelstva
- Katedra požární ochrany
- Fakulta ochrany obyvatelstva
No to si nepomůžeš, protože
- Katedra ochrany obyvatelstva
se ti zopakuje ještě viditelněji. --Zirland 19:29, 30. 11. 2006 (UTC)
- Tak že by jsme daly (aby bylo jasný, že se o to staraj hlavně hasiči):
- Fakulta hasičská
- Katedra požární ochrany
- Katedra ochrany obyvatelstva--Juandev 12:29, 1. 12. 2006 (UTC)
Jenom by mě zajímalo, jak budeme realizovat Fakultu tělesné výchovy :) Petr K. 19:32, 30. 11. 2006 (UTC)
- To mě taky, a nejenom to. Je tam víc akčních oborů. Já bych to ale nechal na odbornících. Ať si s tím dělaj co chtějí. Můžeš si to probrat se svými žáky prkaticky, a pak ti budou každý ráno běhat pro noviny:)))--Juandev 12:29, 1. 12. 2006 (UTC)
Myslím, že Fakulta potravinářské a biochemické technologie by měla spadat pod Vysokou školu potravinářství, když už jsi ji tedy navrhl ;) :) --Andilek 20:29, 30. 11. 2006 (UTC)
- Hmmm. To máš pravdu. Co kdyby jsme ale zrušili VŠ potravinářskou a rozpustili jí pod vysokou školu chemickou a zemědělskou? S tim potravinářstvim je to těžký. To je takovej obor mezi, takže jsem vůbec nevěděl jestli mu můžu dát takovej status. Nadruhou stranu je to ale důležité.--Juandev 12:29, 1. 12. 2006 (UTC)
- Mno potraviny se většinou studují pod klasickou chemičárnou no...buď VŠCHT Praha nebo FChT Pardubice, pod zemědělku bych to nedávala...--Andilek 11:35, 2. 12. 2006 (UTC)
Omlouvám se za to, že možná trochu brzdím vaše svaté nadšení pro bezpochyby dobrou věc. Ale:
- Česká wikipedie zdaleka není připravena poskytnout případným "studentům" dostatek materiálu pro studium a jsem si prakticky jist, že tento stav bude trvat i polovině roku 2007.
- Pokud se trochu kriticky podíváte na strukturu současných článků, zjistíte, že je zde pár procent těch opravdu dobrých avšak naprostá majorita jsou články nálepkou Pahýl, dále je zde přes tisíc článků zabývajících se tím, co se stalo dne xxx v roce yyy, mraky článečků o památných stromech, jednovětné "články" o vesnicích v našich luzích a hájích atd. atd.
- S výše uvedeneným materiálem si jen těžko dovedu představit vytvoření solidního učebního základu pro případné "studenty" této "Univerzity Čar a kouzel".
- Sám jako chemik jsem si naprosto jist, že články v tomto oboru naprosto nejsou schopny podat ucelený obraz této vědy případnému zájemci. A to si myslím, že v tomto oboru jsme na tom poměrně dobře a máme tam řadu dobrých článků. Jenže na to, aby to mohlo sloužit jako podklad pro studium je jich tak 5 - 10 %, zbylých 90 - 95 % doposud nikdo nenapsal!!!!
- A pokud se podíváte na medicínu, práva, ekonomii... - pak je situace mnohem horší.
- Takže bych doporučoval střízlivé zhodnocení současné sitauce a namísto vytváření ambiciozních projektů spíše mravenčí práci na tvorbě kvalitních (ne jednovětných štěcích) hesel a až budou tato k dispozicí, pak teprve spustit zde zmiňovaný projekt. Jinak by to mohlo snadno skončit jen velmi trapnou blamáží a to jistě nikdo ze skutečných wikipedistů nechce, že?
Karel 21:05, 30. 11. 2006 (UTC)
ad) 1. Víme o tom. Součástí teoretického studia na wikiverzitě je taky pomoc při tvorbě učebního textu. Student například napíše referát na téma Sluneční soustava. Učitel to zkontroluje, opraví, doplní a zapracuje do učebního textu. Já osobně bych se nebál studentum doporučit tištěnou literaturu, protože když si to vezmeš, tak se ti vyplatí si koupit tištěný skrypto za 60 korun, než platit drahý připojení a tisk. Ale abych od toho neodbočoval. Pochopitelně bude nutná v začátku velká objetavost učitelů. Já jsem ochotnej pro začátek v jednom ze svých předmětů ten materiál zpracovat.
ad) 2. Souhlasím. To je problém.
ad) 3. "Čar a kouzel?" to bych nepřeháněl.
ad) 4. No já se domnívám, že by jme měli studijum rozdělit na bakalářské, magisterské a doktorandské. Čili pro bakalářské studium není nutné mít takové množství podrobných informací.
ad) 5. No předpokládám, že to prvotní jádro učitelů vyjde z Wikipedie. Pokud tu tedy nemáme články z některých oblastí, tak z nich nevyjdou ani učitelé, a tyto obory se nerozjedou. Ostatně naším cílem by nemělo být hned na začátku rozet mnoho oborů. Stačí jich rozjet několik, ale musí fungovat.
ad) 6. V tomto bodě s tebou plně souhlasím. Před podání, žádosti by jsme si měli odskoušet, jestli jsme schopni to rozjet a nepodávat žádost zbytečně.--Juandev 12:29, 1. 12. 2006 (UTC)
Uživatelský status
[editovat]Vyjma zaregistrovaných uživatelů, nezaregistrovaných uživatelů a zprávců se na wikiverzitě rozlišuje ještě status učitel a student. Jeden uživatel pak může být zároveň studentem a zároveň učitelem. Studentem se může stát každý, ale co učitelem. Nemělo by se to nějak omezit? - v rámci zkvalitnění wikiverzity.--Juandev 18:50, 30. 11. 2006 (UTC)
- Asi ano, ale jak by někdo mohl prokazovat svoje znalosti? Budeme dělat přijímací pohovory? :) Petr K. 19:32, 30. 11. 2006 (UTC)
No to nevím. Ale kouknu se na anglickou nebo na betu, jak to tam řeší - budu přemýšlet.--Juandev 12:34, 1. 12. 2006 (UTC)
Nicméně toto jsem našel na en. Tam status "učitel" neexistuje.--Juandev 12:57, 3. 12. 2006 (UTC)
Obecná diskuse
[editovat]Já osobně vidím dobu slušného zahájení projektu přinejmenším na červen, červenec (letní prázdniny), co ostatní? Petr K. 19:32, 30. 11. 2006 (UTC)
- Jako správná Univrzita -> koncem září :)) Reo On 20:04, 30. 11. 2006 (UTC)
- Já souhlasím. Bude třeba spoustu času - budeme mít spoustu práce. Ale mělo by to být až po půlce září, nebo tak nějak. Přes prázdniny snad ne - jsem taky člověk a tak někam vyrazím. I když bych studenty neomezoval tím, že zimní semestr trvá od září do listopadu - prostě pro každého 3 měsíce. A může začít kdy chce.--Juandev 12:33, 1. 12. 2006 (UTC)
Pravdou je, že nápad je to hezký (Wikiverzita), ovšem oborů moc. Řekl bych, že přesně tady platí málo je někdy více. Viz en wikiverzita :( --StaraBlazkova 10:12, 4. 2. 2007 (UTC)
Studijní materiály
[editovat]Ráda bych uvedla, že ne vždy jsou studijní materiály snadno dostupné. Moje poznámka se týká především výuky minoritních jazyků (se špatnou dostupností mám zkušenost především v případě švédštiny a rumunštiny). Ráda bych na tomto poli bypomohla vytvářením studijních materiálů. Pokud by někdo měl zájem o spolupráci v sekci jazyků a interkulturní komunikace, prosím, ozvěte se mi. Nic nám nebrání v tom, abychom s přípravami začali už ted´. Linn 10:07, 4. 2. 2007 (UTC)
- Zajímavé. Možná se ozvu.--Juandev 15:36, 5. 2. 2007 (UTC)
Prvouka
[editovat]A co pro změnu zase trocha integrace?
Když si čtu ty návrhy složité struktury různých fakult a kateder, nejsem si moc jistý, zda to má být recese anebo to někdo myslel fakt vážně. Při takové rozdrobenosti je celkem jisté, že dát dohromady jednu takovou katedru je práce pro vraha, natož fakultu. Osobně se mně moc nelíbí ta analogická terminologie vzhledem k našemu školskému systému, protože mi je jasné, že to až pro příliš mnoho potenciálních uživatelů bude velký kámen úrazu. Aniž bych chtěl ale nyní probouzet vášnivou debatu na toto téma, cítím potřebu zastat se té možnosti, kterou tu na inetu máme. Podle mě nejde vůbec o to, snažit se suplovat školský systém a tím méně smolit nějaké učebnice, ale dát dohromady fungující mechanismus, který by dokázal efektivně zužitkovat potenciál všech svých uživatelů k výuce ostatních. Tedy jakési pokračování e-learningových systémů.
V tom smyslu se mi také nelíbí to přílišné škatulkování ať už v horizontální rovině na jednotlivé obory a podobory a podpodobory, tak i ve vertikální od mateřských školek až po postdoky. Nechci se o tom s nikým hádat, když to někoho baví, ať si to třídí a systemizuje. Ale pokud by systém měl umožňovat jenom tohle, tak to brzy skončí. Prostě potřebujeme nutně účinné mechanismy na integraci. Tím chci říct, že jsem přesvědčený o tom, že si existence wikiverzity zřejmě vynutí trošku hlouběji "šáhnout" do wikistroje - možná že tam už takové mechanismy připravené jsou a jde o to je jen objevit. Prostě když budu chtít udělat projekt, co já vím, třeba s názvem "kláda v lese" který, když se rozroste, bude mít třeba tisíce stránek a bude se prorůstat s dalšími projekty, třeba "žabák pod mostem", tak jak to zařídit třeba se jmennými prostory, aby se z toho časem někdo nezbláznil. Prostě myslím, že těžištěm té wikiverzity by měly být samostatné úlohy, které si každý bude moci řešit tak, jak bude chtít, a ta engine bude muset mít schopnost nějak mapovat ty cestičky myšlení a uvažovaní. A během řešení těch úloh budou automaticky vznikat další úlohy. Tj. vždycky po nějaké době dojde ke splitu, tj. k rozštěpení původní úlohy.
Proč jsem toto téma nazval prvoukou? Protože se mi někdy před pár desetiletími dostala do ruky učebnice prvouky z předminulého století a docela mě nadchla. Bylo to v době, kdy prvouka jako předmět na školách už/ještě neexistovala, a bylo to také o něčem trochu jiném, než je předmět, který se dnes tak nazývá.
Tak pro ilustraci, škola začíná v září a to už je po žních, ale někde ještě na polích stojí panáky ze snopů, a tak na první hodinu prvouky vychází učitel se svou vesnickou jednotřídkou mezi pole a všichni koukají, kde kdo co vidí a každý k tomu má co říct, ať už chodí do školy pátým rokem anebo tam jde poprvé. A tak během jedné vycházky a při jednom tématu se dá probírat český jazyk (jak tvořit výrazy a věty), logika (proč, když, tak, jestliže), rétorika, poetika, muzika, výtvarka, aritmetika, geometrie, geologie, ekologie, ekonomika, fyzika, zeměpis, dějepis, psychologie, sociologie, politika, teologie, filosofie - no prostě na co si kdo vzpomene, a na různých úrovních, ve vzájemné interakci. Každý mluví o tom, o čem si myslí, že už dávno zná, a při tom se neustále dovídá, co všechno ještě nevěděl a o čem ho ani nenapadlo uvažovat.
Takže naučit se dokázat modelovat podobný proces tady na wiki a byli bychom myslím jedničky. Aby si tam pro sebe dokázalo něco najít dítě z mateřské školky stejně jako světem protřelý kmet. Jsem pro "celoživotní vzdělávání", ale ne v tom smyslu, že si pod tím někdo představí jen U3V.
Mám představu nějakých modelových "problémových" situací, ke kterým by bylo možné hledat cestičky k řešení, Některé přímější, učebnicové, některé zase klikatější, takové, jak jde život, a jiné zase zcela bludné. Co uživatel wikipedie, to vlastní cestička, kterou by mohl přispět. A "pedagog" (či andragog) nikoli jako mentor, který by ukazoval příkladné a následováníhodné cesty, jako spíš ten, kdo by dokázal zpovzdálí sledovat a analyzovat celé to hemžení, případně tu-a-tam dokázal jít někomu chvíli po boku. Ale to už by byla sakra náročná záležitost....
--Kychot 19:43, 4. 5. 2007 (UTC)
- Abych se přiznal, tak jsem přečetl jenom pár řádek z tvé eseje. Možná tě jen pozvu na www.beta.wikiversity.org, kde inkubujem českou wikiverzitu, tak můžeš přispět. Ta struktura co tu vidíš, je stará a dnes je již off-topic. Hmmmm, pravda musím sem hodit link.--Juandev 20:07, 8. 5. 2007 (UTC)
- Tak jak už jsi zjistil, tak jsem na to pozvání ani nečekal a začal se na té betě hrabat už před několika dny, na zkoušku jsem tam dal ty tři články o biofyzice, jenže při tom jsem zjistil, že to jsou v této chvíli vlastně jediné články, které tam jsou. Tak mi přišlo divný, že po tolika měsících diskuse na téhle stránce tam ještě nikdo nedal žádný článek... Že by ten celý projekt šel do kytek? --Kychot 09:19, 10. 5. 2007 (UTC)
- Jsem rád, že sis to vzal k srdci a jako otec projektu se polepšil :-) Tak teď už sem jen nějak přitáhnout pár dalších lidí... --Kychot 22:12, 10. 5. 2007 (UTC)
- Možná by stačil zvací "box", který by se umístil do diskuse.--Juandev 15:12, 12. 5. 2007 (UTC)