Wikiverzita:Archiv/Wiki-Wiki/příprava 8

Z Wikiverzity

První stránka[editovat]

Wiki-Wiki 8

Občasník pro vzdělávání a šíření informací o projektech Wikimedia
Červenec – Prosinec 2010







Tento časopis vznikl na české Wikiverzitě. Přijďte a vytvořte další díl: http://cs.wikiversity.org/wiki/Wiki-Wiki

O časopise
Časopis Wiki-Wiki je časopis vznikající na české Wikiverzitě v elektronické podobě. Jeho cílem je vzdělávat a nabízet pomůcky pro vzdělávání, nejenom dospělých, ale i mládeže a dětí. Druhým hlavním cílem je informovat o projektech Wikimedia Foundation (Nadace Wikimedia) a vhodným způsobem nabízet jejich obsah. Samotná tvorba časopisu je pak tvorbou studentů, kteří se učí tomu jak tvořit časopis. Proto omluvte případné chyby, které se mohou na následujících stránkách vyskytnout. Předpokládáme, že časopis by měl vycházet jednou za tři měsíce, vše je ale odvislé od dostatku lidí-editorů.

O autorech
Tento časopis je dílem komunity Wikiverzity. Pokud někde časopis citujete můžete použít citaci v takovém tvaru, kdy autorem je Wikiverzita, nebo přispěvatelé Wikiverzity.

O licencích a autorském právu
Text je dostupný pod podmínkami licence GNU Free Documentation License a Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0, obrázky a ikonky pak pod různými licencemi. Pokud byste chtěli časopis šířit mimo oficiální projekty nadace Wikimedia, je třeba se řídit danými licenčními podmínkami.

Wiki-Wiki má svou skupinu na Facebooku. Najdete ji na adrese http://www.facebook.com/group.php?gid=180607615154

Diskuse[editovat]

Strana 2[editovat]

Wikiknihy na pokračování

Skript (film) - Závěr


Závěr[editovat]

Na závěr pár postřehů z praxe. Pokud jsi jako skript u českého celovečerního filmu poprvé, první den bude katastrofální, první týden kritický. Výhodou je vidět to takhle všechno rozepsané po bodech, ale v praxi to vypadá tak, že to, co je tu vypsané, je třeba provádět současně (klavíristka hraje dvěma rukama, skript odposlouchává, zapisuje a sleduje změny v probíhající moment ap.). První den nebudeš vědět, kdo je kdo – nikdo nenosí ceduličku se jménem, ačkoliv ji dostal. Jediný, kdo ji nosí, jsi ty. Tak záhy všichni znají tebe a ty nikoho. Padesát lidí je padesát lidí. Natolouct tolik jmen do hlavy, to ti dá, ještě po týdnu si nebudeš moci vzpomenout, jak se jmenuje zakladač a vždycky se budeš muset podívat do papíru, abys na něj nemusel křičet hele. Radši si se všemi tykej, nevzpomeneš si na jméno, vzpomeneš si na to, komu tykáš nebo ne? Jako skript musíš vědět vždy všechno, i to, co nevíš. Ty se nesmíš zeptat nikoho na nic, ale všichni tebe na všechno. Ty se nesmíš posmívat, ale všichni se smí smát tobě, ty se nesmíš mračit, ale všichni se můžou mračit na tebe – když to prospěje dobré náladě. Ty si nesmíš odpočinout, ty nesmíš přestat poslouchat, musíš být neustále ve střehu. A věř, že jakmile něco porušíš, někdo si toho všimne. Všechny zmíněné povinnosti skriptu mám odsledované z mé pracovní činnosti. A co je štěstí skriptu? Když si každý člověk na place hlídá dobře svou profesi a zároveň kontroluje všechny ostatní – i tu tvou.


Celou verzi knihy Skript (film) si můžete přečíst na adrese http://cs.wikibooks.org/wiki/Skript_(film).


Od příštího čísla Vám přineseme knihu Energetické zdroje naší planety a jejich využití.

Diskuse[editovat]

Good.--Juandev 17. 7. 2010, 09:24 (UTC)[odpovědět]

Strana 3[editovat]

Texty z Wikizdrojů - Josef Václav Sládek: Hej. šenkýři

Hej, šenkýři, vesele
natoč plné korbele;
nebo raděj' vyval sud
a ty, dědku, zahrej z dud!

Vesele mi, dědku, hrej,
zítra teprv bude hej!
Však jsi býval také mlád:
kdos mi bude děvče brát.

A když holku vzal mi ďas,
jak by teprv nebral nás!
Zahrej, dědku, do těch dud;
ještě korbel, ještě sud!

Zdroj: http://cs.wikisource.org/wiki/Starosvětské_písničky_a_jiné_písně/Hej,_šenkýři

Diskuse[editovat]

Strana 4[editovat]

Článek čísla
Gelová zubní pasta

Zubní pasta je pasta nebo gel, používaný pro zlepšení estetického vzhledu a zdraví zubů. Bývá používána k čištění zubů společně se zubním kartáčkem. Napomáhá hygieně ústní dutiny tím, že odstraňuje zubní plak, zubní kámen a kousky jídla ze zubů (a jazyka). Může také potlačit, omezit nebo zakrýt zápach z úst. Převážná většina lidí v rozvinutých zemích používá zubní kartáček a pastu několikrát denně.

Pasta by měla mít hlavně dva úkoly:

  • kosmetický – leštění povrchu zubů, odstranění nežádoucího zbarvení zubů, osvěžení dechu
  • terapeutický – redukci zubního povlaku, aplikace léčebných látek

Historie[editovat]

První zmínky o zubní pastě pochází z Egypta, a to ze 4. století př. n. l. Skládala se z soli, pepře, mátových listů a květů Kosatce. Římané používali zubní pastu, jejíž hlavní složkou byla lidská moč; protože moč obsahuje amoniak, je velmi účinná pro bělení zubů. V 18. století se v Americe používala pasta ze spáleného chleba. Nicméně se zubní pasta nebo pudr rozšířili až v 19. století, kolem roku 1800 se používal zubní kartáček pouze s vodou, ale na popularitě již získávaly zubní pudry zpravidla domácí výroby - skládaly se zejména z křídy, rozdrcených cihel a soli.

Okolo roku 1900 se začala zubní pasta vyrábět z peroxidu vodíku a sody, ale až do první světové války nedosáhla popularity zubního pudru. V roce 1914 se do zubní pasty začal přidávat fluorid. Zubní pasta se nejčastěji distribuuje v umělohmotných tubách, které bývají vkládány do papírových krabiček.

Více najdete na http://cs.wikipedia.org/wiki/Zubní_pasta

Víte, že...

... nejtěžším změřeným rostlinným plodem byla dýně o hmotnosti 821 kg?

... plyn Cyklon B, využívaný v plynových komorách v Osvětimi, se dosud vyrábí v českém Kolíně?

... nejhojnějším dravcem Evropy je káně lesní?

... se v poušti Karakum v Turkmenistánu nachází kráter zvaný Brána do pekla, kde téměř 40 let hoří zemní plyn zapálený sovětskými geology?

Diskuse[editovat]