Wikiverzita:Archiv/Historie Wikiverzity

Tato stránka už neslouží svému původnímu účelu, ale byla z historických nebo dokumentačních důvodů archivována. Tuto stránku již prosím needitujte!

Podrobněji k historii

Následující pojednání je spíše esejí jednoho z editorů a proto není možná ho vydávat za 100% správné. Bohužel je to nepřesné!

Wikiverzita vznikla v květnu roku 2006. První jazykovou mutací byla anglická verze. Její příprava ale trvala několik let, od roku 2003.

Několik málo týdnů po vzniku projektu Wikiknihy (projekt určený pro tvorbu volně dostupných elekronických učebnic), se jeden ze zakladatelů tohoto projektu, uživatel Mav, také nazývaný jako Maveric149 svěřil na diskusní stránce, že se mu nezdá, kam projekt Wikiknihy směřuje a navrhl vznik subprojektu, který by spíše mířil k akademickému vzdělávání. V té době nebyl ještě projekt Wikiknihy zcela vykrystalizován a tak se naskýtala určitá šance s ním hýbat. Brzo ale komunita dospěla k názoru, že tento nový projekt zaměřený na akademické vzdělávání je tak odlišný od cílů Wikiknih, že Maverika přesvědčili, že bude třeba založit projekt nový.

Již v roce 2003 došlo na anglických Wikiknihách k hlasování o budoucím názvu projektu. Sám Maverik označoval projekt jako WikiUniversity, nebo zkráceně WikiU. Když došlo k hlasování, objevila se řada nápadů a mezi nimi i nápad Wikiversity. Postupně se hlasovalo a návrh Wikiversity (preferovaný i samotným Mavem získával více a více hlasů). Odtud tedy vzešel název našeho projektu. I když se v hlasování objevily i povšechnější názvy, jako např. WikiLearning, hlasování bylo ukončeno a zvítězil návrh Wikiversity.

Již v té době, se ale upozorňovalo na možnou kontroverzi a problémy s tímto názvem. V té době se jednalo hlavně o to, že v leckterých jiných jazycích se to bude špatně vyslovovat a také to že se to podobá anglickému slovíčku aversity. Pro zase hrál fakt, že je to podobné slovu Univerzita, nebo Universum, což vysvětluje univerzální vzdělávání.

Postupně tedy začíná projekt krystalzovat. Diskutuje se nejprve na anglických Wikiknihách, později také na Metě, kde se připravuje návrh na vznik nového projektu. V roce 2004 také vznikají první dvě testovací Wikiverzity. Nejprv španělská, na španělských Wikiknihách, založená španělským učitelem žijícím ve Švýcarsku Javierem Carrem. Poté také vzniká anglická na anglických Wikiknihách.

Hlad po takovémto projektu je veliký. Následujícího roku (2005) vznikne na své doméně německá verze - a to ještě před schválením projektu. Jak k tomu došlo? Jak je psáno v různých historických pramenech, "někdo" požádal na kanále developerů o založení a jeden z tehdejších developerů Brion Vibber ji založil na doméně de.wikiversity.org. Tento čin ale vyvolal rozhořčení a odpor, a tak se německá Wikiverzita musela na čas přestěhovat na Wikiknihy. O několik týdnů později ale dochází k nečekanému zvratu. První návrh na vznik projektu je nadací Wikimedia Foundation zamítnut a vrácen k přepracování. Komunita wikiverzity si tak na oficiální vznik projektu musí ještě rok počkat.

Co tehdy tento návrh obsahoval? Dva základní cíle:

tvorba výukových materiálů, které nepatří na Wikiknihy
prostor pro komunitu účastnící se kurzů

Druhý bod byl v pořádku, Nadace však měla problémy zkousnout bod první. Jaké jsou ty výukové materiály, které napatří na Wikiknihy? Tehdejší wikiverzitní komunita si nebyla jista. Jelikož nebylo zcela jasné o co se má jednat, začly se ozývat hlasy skalních wikiknihařů pro zrušení Wikiverzity. "Vždyť ten projekt duplikuje Wikiknihy! Otázky a kvízy mohou být i na Wikiknihách za každým učebním textem. V čem je tedy rozdíl těchto dvou projektů?" volali. V té době vskutku velký rozdíl nebyl a editoři Wikiknih měli pravdu. Řada materiálů na Wikiverzitě se velmi podobala materiálům na Wikiknihách.

Nicméně zastánci Wikiverzity ustáli tyto rozvášněné diskuse a pustili se do přípravy nového návrhu. V té době také na Metu a k diskusím o nové podobě Wikiverzity přišla nová skupinka editorů, zejména z anglické, ale i německé či francouzské komunity. Když byl nový širší návrh hotov, byl předložen Nadaci k odsouhlasení. K tomu došlo v srpnu roku 2006. Ještě předtím však došlo ke vzniku projektu Wikieducator.

Co je na tomto projektu zajímavé, je že tento projekt, byl také určen pro vzdělávání a používal software MediaWiki. Byl založen Dr. Wayenem Mackintoshem z organizace Commonwealth of Learning. Mackintosh byl ale zároveň členem rady nadace Wikimedia Foundation. To vedlo později k různým dohadům a kontroverzi. Mackintosh ale nebyl jediným členem komunity Wikimedia, který významně podpořil konkureční projekt. Druhým člověkem byl jeden z klíčových developerů nadace Eric Moeller, který se stal na Waynově wiki klíčovým IT správcem. Později také přišel ze strany Wikieducatoru návrh, se s Wikiverzitou sloučit. Nikoliv však poměrně, ale sloučit Wikiverzitu do Wikieducatoru. To bylo rezolutně komunitou wikiverzity odmítnut, se slovy "že není možno slučovat fungující projekt Wikiverzita, do špatně fungujícího Wikieducatoru". Je však třeba zmínit, že řada editorů Wikieducatoru, působila a působí i na Wikiverzitě.

Co se týče Wikieducatoru, jednalo se o vzdělávací projekt organizace Commonwealth of Learning, později přejmenovanou na OER Foundation. Commonwealth of Learning byla organizace zastřešující vzdělávací organizace v Commonweathu, anglicky mluvících zemích spojených historicky z Velkou Británií. Ze začátku tyto instituce začali Wikieducator používat jako místo propagace sebe a svých projektů, později se přidali s tvorbou různých otevřených návodů pro učitele. Vypadá to, jako by Wikieducator sledoval co se děje na Wikiverzitě a postupně to zaváděl, i když je třeba rychlejší v implementaci různých technický řešení. Ač tak či onak, stále ale zústává místem prezentace projektů různých jazykových institucí a databází volných vzdělávacích aktivit. V dnešní době je již principielně otevřen i jiným institucím a vzniká i v jiných jazycích.

V září 2006 byl tedy na základě druhého návrhu schválen projekt Wikiverzita. První jazykovou mutací byla tentokrát anglická, následovaná německou, španělskou a franzouskou. Následně v roce 2007 vznikla italská a v roce 2008 i řecká. Při vzniku projektu, též Nadace doporučila na doporučení Language Subcometee group (skupina na metě organizující vznik nových jazykových verzí), vznik Wikiversity Beta, protjektu určeném pro inkubaci nových jazykových verzí (tak jak fungoval např. Old Wikisource) a také projektu určeném, pro vytvoření pravidel realizace výzkumu. Tento projekt mnohojazyčný. Tím se liší od Mety, která ač mnohojazyčná má jako hlavní jazyk angličtinu. Na Wikiversity Beta se na hlavním jméně nachází navigační šablona s odkazy na jednotlivé jazykové verze toho tématu.

Z počátku se na Wikiversity Bety skutečně řešila pravidla realizace výzkumu. Podíleli se na ní tři největší wikiverzitní komunity: anglická, německá a španělská - nové projekty se inkubovali na Wikiknichách a na speciálním projektu pro to určeném na Incubatoru. Později, se ale na Wikiversity Beta přenáší i incubace nových projektů, prvním z nich, který tento projekt opustil a přešel na svoji doménu byl projekt v českém jazyce. Následovali i ostatní. To vedlo k silnému odporu, zejména u správců inkubátoru. Ti také na mětě z tohoto důvdu navrhly projekt na smazání. Po dlouhém hlasování Wikiversity Beta tento konflikt ustála. Hlasující pro Wikiverzitu argumentovali tím, že ač je Incubátor správně určen pro incubaci nových projektů, wikiverzitním komunitám bude lépe na Wikiversity Beta, v prostředí obklopeni jinými uživateli a editory již existujících Wikiverzit. I další argument byl sporný. Pro vytváření pravidel přeci sémanticky slouží Meta, čili není třeba Bety. Zde se argumentovalo, tak, že Wikiverzita nevznikla na návrh komunity, ale na návrh samotné Nadace, tudíž nemožno hlasovat o jejím zrušení. Jiné názory také argumentovali, že se Beta může používat k vzájemné komunikaci a předávání výsledků výzkumu. Je očividné, že navrhovatelé na zrušení měli pravdu, Wikiverzita v té době byla duplikátem Incubatoru a Mety, toto hlasování však ustála a zůstala zachována i se svojí funkcí. Diskuse nad pravidly, vznik nových jazykových verzí.

V té době také ještě hořeli nedorozumění mezi editory Wikiknih a Wikiverzity. Řada editorů Wikiverzity nebyla ještě schopna dotěrným otázkám editorů Wikiknih čelit a jasně vysvětlit, jaký je rozdíl mezi těmito dvěma projekty.

Když se situace s Wikiknihami uklidnila a byla zachována Beta, přišel další problém. Koncem roku 2007 se na Incubatoru připravovala řecká verze. Její vznik však byl zastaven jedním z členů Language Subcomitee Group, která žádosti zpracovávala a po vlastním schválení je předávala nadaci. Proč k tomu došlo? Jeden ze jejích členů, Gerard Meijesn se tehdy koncem roku 2007 rozhodl, že prověří status Wikiverzity, tedy projektu jako takového a LSG proto zmrazila žádost řecké Wikiverzity, která jinak splňovala všechny body. Došlo k tomu na základě prezentace jednoho ze zakladatelů Wikiverzity v Holandsku na téma tohoto projektu. Tento uživatel s nickem Cormaggio, prezentoval svůj názor na Wikiverzita a Gerard Meijssen na základě toho začal projekt zkoumat. Upozornil na to, že ještě ani po roce nejsou hotova pravidla výzkumu a není jasné jestli je projekt ještě v první fázi. Projekt byl totiž při svém vzniku určen do tzv. Beta fáze, ve které by měla vzniknout právě ona pravidla výzkumu. Doba, která proto byla vymezena byla 6 měsíců. Po šestiměsících ale nebylo nic hotovo a nikdo ani nezkoumal, jestli se něco vyhotovilo. Někteří editoři pak tvridli, že beta fáze byla neoficiálně posunuta na jeden rok a pak skončila. Pravda, je, že pravidla výzkumu pro Wikiverzitu se nepodařila dopracovat do současnosti. Já si dovolím tvrdit, že tato fáze ještě nezkončila a spíše bych ji označil jako fázi experimentální.

Je třeba také zmínit, že všechny výše uvedené problémové situace komunitu Wikiverzity značně zatěžovali. Komunita Wikiverzity díky své specifičnosti totiž patří k nejmenším. Při každém takovým v uvozovkách útoku na Wikiverzitu museli editoři významně omezit svoji tvůrčí činnost a věnovat se takovému projektu. Není se pak čemu divit, že jde vše na Wikiverzitě tak pomalu. Z takových pomalých věci je třeba zmínit pomalé volení loga projektu (globus z řeckým panthonem od tvůrce loga wikipedie), a o barvě se hlasování de facto táhlo až do roku 2009, tedy neuvěřitelné 3 roky. Na druhou stranu je třeba uvést i úspěchy projektu. Verze anglická, německá a francouzká se začli rozvíjet a brzo se na nich usadili tisíce stránek. Na anglickou Wikiverzitu se také začali stahovat vyučující a učenci z celého světa a brzo vznikly i vynikající učební jednotky. Jednou z první byl i tzv. Bloom Clock, projekt, který byl přepracován do české wikiverzity jako Projekt: Kvetení rostlin. K úspěchům je třeba také přičíst vznik projektu Sandbox Server, který byl primárně určen pro studenty informatiky anglické Wikivezity, postupně se však rozrostl v hostující projekt pro zkoumání MediaWiki, Moodlu, a dalších věcí. K dalším úspěchům patří vznik dalších jazykových mutací. Po již zmíněné řecké v zimě 2008 to byla česká, japonská a portugalská v květnu téhož roku. Zde je třeba zmínit další komplikaci, která vznik těchto tří projektů provázela. Nadace se rozhodovala k důležité změně licence z GFDL na jednoduší cc-by-sa 3.0 a tak zmrazila vznik nových projektů, aniž by o tom koho informovala. Zatím poslední jazykovou mutací, která pak vznikla je ruská, v listopadu 2009.

Závěrem ještě jeden výrazný problém z historie. Tzv. Moutonova kauza. Mouton je pseudonym uživatel Barry Kort z Massetchutssetského techonologického isntitutu, který se zabývá vlivu emocí na studium. Tento uživatel se přesunul na anglickou Wikiverzitu poté co byl na anglické Wikipedie navždy zablokován. Pozadí a detaily konfliktu nejsou autorovy tohoto historického exkurzu příliš známé, ale podle vyjádření samotného Moutona, narazil na Wikipedii na WikiProjekt, jehož členové čistily a v duchu NPOV Wikipedie poškozovali články o určitých osobnostech. Když na to dotyčný začal upozorňovat, byl za to zablokován. Přesunul se na Wikiverzitu a začal "zkoumat", proč byl zablokován. To vedlo k řadě sociálních problémů. Z Wikipedie přišli uživatelé, kteří požadovali zastavení takového výzkumu. Sám Mouton si vytvořil řadu loutek, kde posměšním teatrálním spůsobem zesměšňoval různé osoby spojené s Wikipedií i Wikiverzitou. Zároveň ho ale jiný, tehdy správce a výrazný zakladatel druhé generace Wikiverzity začal tlačit do toho aby se zapojit do tvorby pravidel výzkumu na Wikiverzite John W. Schmidt. Obvinění proti Moutonovi se však množila, mimo jiné byl obviňován i z toho, že na svých blozích zveřejňuje jinak tajné jména a kontakty na editori. Nepomohl ani jeho návrh desedibodového social contractu pro Wikiverzitu (kterého si autor této statě cení). Celá situace vyústila v poněkud absurní řešení, které vyústilo v odchod asi 7 správců (tehdy skoro poloviny aktivních správců projektu) anglické Wikiverzity a řady dalších editorů. Na projekt totiž dorazil zakladatel Wikipedie Jimbo Wales a Moultona navždy zablokoval, s poznámkou "že si nenechá zničit další projekt". Pokud komunita nebyla do té míry ještě jasně rozdělena, tento zásah vedl k jasnému rozkolu a odchodu již výše zmíněných editorů, kteří se nesmířili s tímto diktátorským zásahem zhůry, argumentujíce, že Jimbo Wales, není na anglické Wikiverzitě voleným správcem a tudíž nemá žádné pravomoci. Zablokován byl i dřívější vynikající editor JWSchmidt, s tímto činem nemohl smířit a začal na adressu těch co krok podporovali trollovat. Na závěr si dovolím, říct, že ještě ani po roce a půl, se z tohoto masivního odchodu, anglická verze nevzpamatovala.

Shrnuta a podtrženo, cesta Wikiverzity jako vzdělávacího projektu budoucnosti, nebyla vůbec lemována růžemi a ani do budoucnosti se nedá předpokládat ustlaná cesta. Historické zkutečnosti je však třeba zmínit, protože vysvětlují řadu věcí. Je to jednak jméno projektu, ale i zdlouhavost některých procesů. Ještě si dovolím připojit krátkou kapitolku k historii české Wikiverzity, i když se necítím jako jeden z přímých účastníků být takto způsobilý. --Juandev 7. 1. 2010, 03:09 (UTC)[odpovědět]

Historie české Wikiverzity

Česká verze vznikla na Wikiversity Beta v květnu 2006. Po dlouho skoro roční inkubaci, kdy nebyla schopná dostát jedné z hlavních podmínek, tedy dostateční počet editorů tvořících jádro komunity, byla konečně v květnu roku následujího roku založen. Běžná doba vzniku projektu, jsou ale 2 měsíce. Postupně se zpočátku věnujeme tvorbě počtu stránek, později přecházíme k individuálním projektům samostudia.--Juandev 7. 1. 2010, 03:09 (UTC)[odpovědět]

Současnost a budoucnost projektu

V současnosti je Wikiverzita nejmladším projektem ze skupiny projektů Wikimedia Foundation. Tvoří ji 11 jazykových verzí, které mají svojí doménu. Ostatní jazykové mutace se pak inkubují na projektu Wikiversity Beta. Největší jazykovou mutací co do počtu stránek a editorů, je anglická. Následuje francouzská, německá a česká. Ostatními verzemi s vlastní doménou jsou španělská, italská, portugalská, ruská, řecká, finská a japonská. Otázkou ale zústává jestli naprosto běžné hodnocení úspěšnosti projektu podle počtu stránek, je tím vhodným měřítkem pro porovnání Wikiverzit. Například španělská Wikiverzita je v současnosti na začátku roku 2010 vpodstatě mrtvá. Aktivitu tvoří jen anonymní uživatelé, nebo náhodní návštěvníci. Správci a editoři, kteří o projektu něco vědí se zde však již nevyskytují. Projekt jako takový není tedy z hlediska standardních měřítek pro aktivitu projektu zralý na uzavření, i když komunita jako taková mrtvá je. Jiným problematickým jevem je zakládání Wikiverzit kopírováním struktury Wikipedie či univerzity. S takovým přístupem se můžeme setkat například na portugalské a již zmíněné španělské Wikiverzitě. Otázkou, je zdali takový model je úspěčný či ne.

V podstatě není mnoho editorů Wikiverzit, kteří dokáží jasně vysvětlit co to Wikiverzita je. V roce 2008 prováděl Teemu Leinonen a kol. z Univerzity umění a designu v Helsinkách na anglické wikiverzitě výzkum. Jeho výsledky byly publikovány v roce následujícím. Ve svém článku Leinonen upozornil na to, že ač Wikiverzita normálně funguje, komunita si zřejmě zatím není jistá svoji identitou. Také zdůraznil fakt, že u Wikiverzity jako projektu, který má rozvíjet duševní schopnosti lidí, je v prvním řadě potřeba klást velký důraz na rozovoj komunity jako takové a teprve v následně na rovzoj vzdělávacích materiálů a aktivit. Svojí teorii přirovnal ke škole a knihovně. Zatímco cílem knihovny je zvětšovat vhodným způsobem knihovní fond, cílem školy té knihovny je rozvíjet emocionální, psychické a další dovednosti duševního charakteru. Stejně tak funguje Wikipedie, kde je cílem tvorba encyklopedických hesel. U Wikiverzity pak rozvoj duševních schopností jejich účastníků. Na prvním místě je tedy důležité rozvíjet interpersonální vztahy a snažit se o rozvoj komunity, na druhém místě pak jde o rovoj projektů okolo této komunity.

V dnešní době je Wikiverzita jak místem pro hostování výukových materiálů, které nepatří na jiné projekty Wikimedia Foundation (různý kvízy a memorizační pomůcky pro studenty), tak místem organizace výuky (e-learningových kruzů), tak i pilotním projektem v oblasti nových způsobů vzdělávání. Nelze zapomínat i na výzkum o který se účastníci pokouší. Neexistují však recenzenti a komise, které by mohli výzkum zhodnotit, není však 100% že jsou metodiky dodržovány výsledky relevantní. Následující dvě prezentace Vám zhruba ukáží pohled na českou Wikiverzitu v jednotlivých fázích vývoje: