Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství

Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 9

V naší práci jsme se soustředili především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou polostrukturovaného dotazníkového šetření průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě.

Cíle

K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v:

• pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty
• posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání
• reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu

Reprezentativní vzorek

Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela z 1. lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult. Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LFnebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LFobsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení.

Data a jejich vyhodnocení

Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data. Zajímavější otázky jsou okomentovány hned u jednotlivých bodů. Méně konkrétní a obecné otázky jsou zohledněny v části Závěr a východiska.

Kompletní a nezpracovaná data jsou k prohlížení jsou dispozici zde.

Jaké je vaše pohlaví?

Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2 % jsou ženy a 30,8 % muži. Více než polovinu respondentů tvoří ženy, což by odpovídalo současným trendům ve zdravotnictví. Vliv genderu na zbývající otázky existuje, ale nebyl předmětem našeho zkoumání, proto nebude dále zohledňován.

Jak se jmenuje fakulta, na které studujete?

Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow.

Kdy jste naposled byl/byla ve stresu?

Nejčastější odpovědí je: právě teď, dnes nebo nyní.

Těmto odpovědím se nemůžeme divit, neboť studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř každodenně a zvláště ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu.

Druhá nejčastější odpověď je včera. Jen menšina zvolila možnost minulý týden, nebo dokonce před měsícem. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením.

Nejzajímavější odpovědi dávaly do souvislosti stres a Vánoce. Jedno z možných vysvětlení je nedostatek času na nákup dárků a z toho vyplývající společenský tlak nebo stesk po klidných Vánocích.

Jak často býváte ve stresu?

Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)

Každý den: 15,4% (49 studentů)

Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)

Každý týden: 19,8% (63 studentů)

Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)

Ostatní: 5,3% (17 studentů)

Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres?

Ano: 52,8% (168 studentů)

Ne: 3,8% (13 studentů)

Jak kdy: 40,3% (158 studentů)

Ostatní: 3,1% (10 studentů)

Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný?

Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)

Nevím: 21,4% (68 studentů)

Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)

Ostatní: 6,3 % (20 studentů)

Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout?

Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)

Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)

Těžko říct: 19,2% (61 studentů)

Ostatní: 7,9% (25 studentů)

Umíte odpočívat?

Ano: 42,8% (136 studentů)

Spíše ano: 35,5% (113 studentů)

Spíše ne: 19,5% (62 studentů)

Ne: 0,6% (2 studenti)

Ostatní: 1,6% (5 studentů)

Sportujete pravidelně?

Ano: 62,6% (199 studentů)

Ne: 32,1% (102 studentů)

Ostatní: 5,3% (17 studentů)

Velmi pozitivní zjištění, které částečně odpovídá na jednu z našich otázek (viz. Cíle). Je smutným paradoxem, když se student učí o správné funkci svalů a nedostatečnosti vycházející z nedostatku pohybu a pak sám není schopen příčině těchto potíží u sebe zabránit.

Máte dostatek odpočinku?

Ano: 16% (51 studentů)

Spíše ano: 33,3% (106 studentů)

Spíše ne: 40,6% (129 studentů)

Ne: 8,2% (26 studentů)

Ostatní: 1,9% (6 studentů)

Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF?

Ano: 64,5% (205 studentů)

Ne: 35,5% (113 studentů)

Na otázku "Jaké?" jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo káva (77 studentů), následována alkoholem (26 studentů), tabákovými výrobky (16 studentů) a kofeinovými tabletkami (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku “Do jaké míry častěji?” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. Z nich 36 studentů předtím nikdy, či velmi zřídka užívali tyto látky. 32 studentů je užívá 2x více, 24 studentů užívá tyto látky min. 1x denně, 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.

Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie?

Ne: 73,3% (233 studentů)

Ano: 26,7% (85 studentů)

Na otázku “Co přesně?” jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly kofein/kofeinové tabletky (17 studentů), Guarana (14 studentů), Ginkgo biloba (13 studentů), Piracetam (10 studentů), B-komplex (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.

Na otázku “Jak často tyto látky užíváte?” jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.

Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF?

Ano: 70,8% (225 studentů)

Ne: 29,2% (93 studentů)

Na otázku “Jak?” jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí nepravidelně/nemají čas, 56 studentů jí méně zdravě, 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně

Vážíte si víc svého volného času?

Ano: 85,2% (271 studentů)

Ne: 12,6% (40 studentů)

Ostatní: 2,2% (7 studentů)

Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít?

Ano: 49,1% (156studentů)

Někdy: 24,8% (79 studentů)

Těžko říct: 17% (54 studentů)

Ne: 6% (19 studentů)

Ostatní: 3,1% (10 studentů)

Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím?

Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ANO, 31,5 % NE, zbylí odpověděli NEVÍM.

Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu?

ANO 71,7 %

NE 25,9 %

Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku?

ANO 50,8 %

NE 46,7%

Kolik hodin denně spíte?

Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.

Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku?

ANO 67%

NE 31,5%

Spíte méně než před nástupem na VŠ?

ANO 61,4%

NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%

NE, SPÍM VÍCE 7,8%

O kolik hodin?

Na tuto otázku jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: o 2 hodiny (76 studentů = cca 37%), dále následovala1 hodina (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly 3 hodiny. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.

Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být sytresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo se mu studium promítá do snů.

Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF?

Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%

Ano, zhubl/a jsem 23,5%

Ano, přibral/a jsem 23,2%

Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity.

Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví?

NE 76,3 % (244 studentů)

ANO 19,4% (62 studentů)

Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním?

SPÍŠE NE 39,9%

SPÍŠE ANO 27,1%

ANO 19,3 %

NE 12,5%

O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.

Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost?

Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)

Chci být sám: 38,7% (125 studentů)

Jak kdy: 40,9% (132 studentů)

Ostatní: 1,5% (5 studentů)

V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. To může být způsobeno nedostatkem pochopení okolím, ale také ohleduplností studenta, který nechce zatěžovat své okolí.

Dalším možným vysvětlením je neochota přiznat své problémy před okolím, čímž by mohla být narušena budovaný společenský obraz.

Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)?

Ano: 8% (26 studentů)

Ne: 23,5% (76 studentů)

Spíše ano: 20,4% (66 studentů)

Spíše ne: 25,7% (83 studentů)

Jak kdy: 20,4% (66 studentů)

Ostatní: 1,9% (6 studentů)

Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli?

Ano, významně: 8,4% (27 studentů)

Ne: 10,8% (35 studentů)

Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)

Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)

Spíše ne: 21,4% (69 studentů)

Ostatní: 1,5% (5 studentů)

Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům?

Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)

Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)

Ne: 46,4% (150 studentů)

Ostatní: 5,6% (18 studentů)

Vnímáte jinak stresové situace než dříve?

Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)

Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)

Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)

Ostatní: 2,2% (7 studentů)

Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu?

Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)

Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)

Ne: 21,1% (68 studentů)

Ostatní: 5,3% (17 studentů)

Pracuje se Vám pod stresem lépe?

Ano: 12,4% (40 studentů)

Jak kdy: 48,6% (157 studentů)

Ne: 37,8% (122 studentů)

Ostatní: 1,2% (4 studentů)

Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých problémových situacích. Nejvhodnější bude použít model všeobecného adaptačního syndromu, který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů.

Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy.

Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům?

Ano: 31% (100 studentů)

Jak kdy: 41,8% (135 studentů)

Ne: 26% (84 studentů)

Ostatní: 1,2% (4 studentů)

Výsledky jsou v souladu s teoretickým úvodem o stresu jeho formách stresu a distresu. Pokud je organismus buzen ve vhodné míře, tělo se připravuje na výkon.

Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí?

Ano: 2,5% (8 studentů)

Spíše ano: 5,6% (18 studentů)

Spíše ne: 16,4% (53 studentů)

Ne: 39,3% (127 studentů)

Nechápu: 23,5% (76 studentů)

Nevím: 9% (29 studentů)

Ostatní: 3,7% (12 studentů)

Příběhy studentů medicíny o neustálém stresu a mnohdy až nadnesené příhody jsou součástí universitního folkloru zpracovaného i v klasické české filmové sérii Jak básníci. Jednou z našich hypotéz při sestavování otázek byla, že stres a tlak na nového studenta medicíny se násobí s předávanými zkušenostmi od starších studentů.

Formulace otázky se zpětně ukázala jako nešťastná, protože nevystihuje přesně jádro problému a velká část respondentů měla problém s jejím porozuměním.

Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)?

Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)

Ano: 18,3% (59 studentů)

Ne: 73,6% (237 studentů)

Ostatní: 3,7% (12 studentů)

Máte strach, že nestíháte s učením?

Neustále: 39,5% (126 studentů)

Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)

Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)

Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)

Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)

Jiné: 0,9% (3 studenti)

Máte strach, že studium nezvládnete?

Neustále: 25,1% (80 studentů)

Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)

Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)

Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)

Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)

Jiné: 2,5% (8 studnetů)

Prožíváte pocity zoufalství častěji?

Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)

Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)

Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)

Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)

Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)

Prožili jste již vyhoření?

Ano: 13,8% (44 studentů)

Ne: 79% (252 studentů)

Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)

Jiné: 2,8% (9 stundentů)

Burn-out syndrom se vyskytuje čím dál častěji a s přibývajícím časem stráveným určitou činností. Kladné odpovědi v tomto případě odpovídají ovšem spíše než tomuto syndromu příliš velkých očekávání a odlišnosti představ od reality.

Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad?

Ano: 16% (51 studnetů)

Spíše ano: 27,6% (88 studentů)

Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)

Ne: 23,5% (75 studentů)

Jiné: 0,6% (2 studenti)

Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník

Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem:

20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.

5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.

73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci.

Litujete nástupu na LF?

Ano: 1,6% (5 studentů)

Spíše ano: 2,8% (9 studentů)

Spíše ne: 11% (35 studentů)

Ne: 70,2% (224 studentů)

Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)

Jiné: 3,4% (11 studentů)

Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu?

Ano: 30,4% (97 studentů)

Ne: 64,3% (205 studentů)

Jiné: 5,3% (17 studentů)

Závěry a východiska

Působení stresu na studenta medicíny je přirozené vzhledem k náročnosti studovaného oboru a času stráveného u studia. Od budoucího lékaře je vyžadováno komplexní množství znalostí, intuice a citlivost vůči pacientovi. Společnost klade důraz i na morální bezúhonnost a od lékaře očekává i příklad v prevenci chorob nezdravého životního stylu. Studium všeobecného lékařství proto patří mezi nejnáročnější studované obory.

Student prvního ročníku medicíny (nejčastěji 19 až 21 let) patří do skupiny mladých dospělých, ale častěji spíše ještě do adolescentního vývojového období. Toto období charakterizuje pnutí mezi fyzickou dospělostí a mentální zralostí.V případě studenta medicíny je naopak vyžadována dokonalá zodpovědnost a neustálý kognitivní výkon. Spouští se proto celá řada přirozených tzv. coping mechanismů.

Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že většina respondentů se pravidelně setkává se stresem a spíše častěji ho považuje za svazující a negativní. Stres se většinově projevuje jako poruchy spánku, následné chronické únavy. Nedostatek spánku pak nahrazuje abusus psychostimulantů, především kofeinových derivátů. Vyskytují se i psychosomatické projevy (např. změna tělesné hmotnosti). Student se často dostává do izolace od svého okolí v důsledku nedostatku času a syndromu nepochopení.

Celkové vyčerpání a ztráta ideálů může vést až k touze změnit vysokou školu. Na začátku studia není tento pocit ještě příliš rozšířený, nicméně varovné je, že se podobné odpovědi vůbec vyskytují. Většinově je však lze připisovat nerealistickým očekáváním před začátkem studia. Většina studentů je však dobře motivovaná a o změně školy neuvažuje a dokonce doufá, že se situace s ukončením preklinické výuky zlepší.

Pozitivním zjištěním bylo, že studenti prvních ročníků nezapomínají na důležitost aktivního odpočinku a pohybu jako jeho integrální součásti. Naopak negativním zjištěním byla změna stravovacích návyků ať už ve složení potravy nebo frekvenci jejího přijímání.

Východiska ze stresové situaci nachází velká část studentů v aktivním odpočinku a sportu.

Zpětné hodnocení otazníku

Administrace dotazníku elektronickou formou vzhledem k poměrně širokému zaměření tématu nepředstavuje závažný zdroj problémů. Protože byl dotazník distribuován přes sociální sítě do úzce profilovaných skupin dle hlavního kritéria, odpovídajících profilové skupině respondentů (1. ročník VŠEOB) lze považovat reprezentativní vzorek za dobře vyvážený.

Jako hlavní problém se ukázalo být příliš široké nebo naopak moc konkrétní vymezení otázek. Ve zvoleném spektru otázek mohl být dotazník kratší a tím více user-friendly.

Dotazník naopak přesvědčivě ukázal míru souvislosti mezi stresem a spánkovými problémy, rozšíření aktivních látek mezi studenty a parametry stresu - frekvenci, projevy a další.

Lze říct, že dotazník z velké části splnil své cíle.

Seznam studentů, kteří pracovali na tomto projektu

Celý kruh číslo 9.

Jmenovitě tedy: Otakar Beneš, Jan Kasl, Tereza Malimánková, Johana Gallová, Quynh Giang Nguyen, Zuzana Ševčíková, Kateřina Jirsáková, Nina Kubíková, David Švrček,

Vít Vejmelka, Kristýna Vyleťalová, Nataliia Dubanevych, Michal Lucky, Vojen Sadílek, Júlia Zsírosová, Kateřina Horáková, Michal Průžek, Jakub Moravec, Jonáš Boruta.