Vita nostra brevis est (Kychot)
Vita nostra brevis est (latinsky). Život náš je krátký
Druhá sloka studentské hymny w: Gaudeamus igitur, kterou jsem (snad jako jediný) ještě v roce 1989 zpíval na Národní třídě (myslím tu druhou sloku – na tu první se ještě pár lidí chytlo):
Vita nostra brevis est,
Brevi finietur;
Venit mors velociter,
Rapit nos atrociter;
Nemini parcetur.
A ta mě ještě v roce 2002 inspirovala k napsání následující písně:
V tu dobu jsme byli v Alpách, kde týden pršelo. Po deštivém týdnu jsme sbalili náš stan u jezera a vydali se na další cestu. A při scházení z hřebene jsem si (s mezihrami na foukací harmoniku) začal prozpěvovat následující písničku. Sešli jsme na druhou stranu tunelu, než na které jsme měli zaparkované naše auto – tehdy Lada. Museli jsme stopovat, abychom se dostali na druhou stranu tunelu – projít pěšky se nedalo. Vraceli jsme se celou noc do Prahy, ráno jsme šli hned spát. Ztratili jsme pojem o čase, nevěděli jsme ani, který je den. V Praze jsme si mysleli, že už je sobota, ale byl teprve pátek. (Manželka šla omylem na pohotovost, kde jí vynadali, proč chodí na pohotovost, když je pracovní den.) A teprve jsme zjistili, že ten déšť tu způsobil velké záplavy.
Krátce na to jsme šli na 100-leté výročí společného života našich dvou přátel (byl to součet let jich obou od jejich svatby) v Medáku. Původně tato píseň byla určena právě jim – ale protože na scéně zpívali lepší zpěváci, neodvážil jsem se se svou starou kytarou vystoupit.
Proto ji poprvé zveřejňuji zde na Wikiverzitě.
Život je krátký
[editovat]- Author: Kychot
1
G C
Život je, život je, život je, život je,
D G
ten život je tak hrozně krátký.
G C
Sotva si vzpomeneš a hned zapomeneš
D G
a zdrhne ti zadními vrátky.
C G C G
Život je krátký, život je krátký,
G C
sotva si vzpomeneš a hned zapomeneš
D G
a zdrhne ti zadními vrátky.
2
Láska je, láska je, láska je, láska je,
ta láska je tak hrozně krátká.
Sotva si vzpomeneš a hned zapomeneš
tak zavírej ty zadní vrátka.
Láska je krátká, láska je krátká,
Sotva si vzpomeneš a hned zapomeneš
tak zavírej ty zadní vrátka.
3
Chvíle je, chvíle je, chvíle je, chvíle je,
ta chvíle je tak hrozně krátká.
Sotva si vzpomeneš a hned zapomeneš
tak nech čertu ty zadní vrátka.
Chvíle je krátká, chvíle je krátká,
sotva si vzpomeneš a hned zapomeneš
tak nech čertu ty zadní vrátka.
4
Hodina, hodina, hodina, hodina,
ta poslední – ta je tak dlouhá.
Na ni zapomeneš a pak si vzpomeneš
a najednou řekneš si „ouha“.
Řekneš si „ouha“, řekneš si „ouha“,
kde se ta stará babizna s kosou
kde se tak hrozně dlouho courá…