Urgesal/Slovesa
< Urgesal
 Tato stránka je součástí projektu:
| |
| Příslušnost: všeobecná | |
Sloveso (verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Mluvnické kategorie sloves
[editovat]- osoba
- číslo
- čas
- slovesný způsob
- rod
- vid
- třída
- vzor
Osoba
[editovat]Osoba je mluvnická kategorie sloves, která rozlišuje kdo je podmět:
- mluvčí (první osoba)
- posluchač (druhá osoba)
- někdo jiný (třetí osoba)
Použije se kmen podle toho jaký je kořen, pokud kořen končí na souhlásku je kmenem samohláska, a naopak pokud kořen končí na samohlásku je kmenem souhláska.
| Osoba | Zájmeno jednotné | Význam | Zájmeno množné | Význam | Kmenová báze |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. osoba | ni | já | nite | my | -n-, -a- |
| 2. osoba | ka | ty | kate | vy | -k-, -i- |
| 3. osoba (mužský) | nim | on | nimte | oni | -m-, -e- |
| 3. osoba (ženský) | kam | ona | kamte | ony | -g-, -u- |
| 3. osoba (střední) | šum | ono | šumte | ona | -š-, -o- |
- zot — zvratné zájmeno „se“
Číslo
[editovat]Kvůli rozsáhlosti jsem reformoval koncovky množného čísla. Pokud kmen končí na souhlásku je koncovkou samohláska, a pokud kmen končí na samohlásku je koncovka souhláska. Tím dojde k výraznému zjednodušení od předchozího systému. Nesmím tuto reformu zapomenout zavést všude tam kde se určuje číslo!!!
| Jednotné | Dvojné | Množné |
|---|---|---|
| -θ | -í, -p | -e, -k |
Příklad
[editovat]| Kořen | Kmenová báze | Tvar | Jednotné číslo | Dvojné číslo | Množné číslo |
|---|---|---|---|---|---|
| bahás (mluvit) | -a- (1. os.) | bahás-a | bahása ("já" mluvím) | bahásep | bahásek |
| bahás (mluvit) | -i- (2. os.) | bahás-i | bahási ("ty" mluvíš) | bahásep | bahásik |
| bahás (mluvit) | -e- (3. m.) | bahás-e | baháse ("on" mluví) | bahásep | bahásek |
| bahás (mluvit) | -u- (3. z.) | bahás-u | bahásu ("ona" mluví) | bahásup | bahásuk |
| bahás (mluvit) | -o- (3. s.) | bahás-o | baháso ("ono" mluví) | bahásop | bahások |
Čas
[editovat]z pohledu aktuálnosti:
- minulý, koncovka -l-, -al-
- přítomný, koncovka -θ
- budoucí, koncovka -š-, -aš-
| Kořen | Kmenová báze | tvar | čas minulí | čas přítomný | čas budoucí |
|---|---|---|---|---|---|
| bahás (mluvit) | -a- (1. os.) | bahás-a | bahásal | bahása | bahásaš |
| bahás (mluvit) | -i- (2. os.) | bahás-i | bahásil | bahási | bahásiš |
| bahás (mluvit) | -e- (3. m.) | bahás-e | bahásel | baháse | baháseš |
| bahás (mluvit) | -u- (3. z.) | bahás-u | bahásul | bahásu | bahásuš |
| bahás (mluvit) | -o- (3. s.) | bahás-o | bahásol | baháso | bahásoš |
| Kořen | Kmenová báze | tvar čísla dvojného | čas minulí dvojný | čas přítomný dvojný | čas budoucí dvojný |
|---|---|---|---|---|---|
| bahás (mluvit) | -a- (1. os.) | bahás-a-?-í/p | bahásalí | bahásap | bahásaší |
| bahás (mluvit) | -i- (2. os.) | bahás-i-?-í/p | bahásilí | bahásip | bahásiší |
| bahás (mluvit) | -e- (3. m.) | bahás-e-?-í/p | baháselí | bahásep | baháseší |
| bahás (mluvit) | -u- (3. z.) | bahás-u-?-í/p | bahásulí | bahásup | bahásuší |
| bahás (mluvit) | -o- (3. s.) | bahás-o-?-í/p | bahásolí | bahásop | bahásoší |
| Kořen | Kmenová báze | tvar čísla množného | čas minulí množný | čas přítomný množný | čas budoucí množný |
|---|---|---|---|---|---|
| bahás (mluvit) | -a- (1. os.) | bahás-a-?-e/k | bahásale | bahásak | bahásaše |
| bahás (mluvit) | -i- (2. os.) | bahás-i-?-e/k | bahásile | bahásik | bahásiše |
| bahás (mluvit) | -e- (3. m.) | bahás-e-?-e/k | bahásele | bahásek | baháseše |
| bahás (mluvit) | -u- (3. z.) | bahás-u-?-e/k | bahásule | bahásuk | bahásuše |
| bahás (mluvit) | -o- (3. s.) | bahás-o-?-e/k | bahásole | bahások | bahásoše |
Z pohledu složení:
- jednoduchý
- složený
z pohledu typu:
- základní (jednoduchý)
- relativní (průběhový, jednotný i složený)
- perfektní (jednoznačný význam, složený)
Způsob
[editovat]Způsob se vyjadřuje jako složený slovesný tvar z modálního modifikátoru (sloveso kořenového typu) nebo modálního predikátoru a hlavního slovesa. Nebo pomocí sufixu.
- lexikální forma — modální modifikátor + hlavní sloveso, modální predikátor + hlavní sloveso
- gramatická forma - připojením slovotvorného sufixu před osobu, čas a číslo; nebo připojením prefixu (při vytváření oznamovacího, tázacího, rozkazovacího atd. způsobu)
Druhy způsobů
[editovat]- Objektivní modalita — (škála možnost—nutnost) slovesné kořeny muset (mus), mít, moci, smět, chtít (xet, [chet])
- Deontická modalita — (mluvčí se zavazuje, přikazuje, svoluje k provedení činnosti) - nařídit, přikázat, svolit, povolit
- Epistemická modalita — (jistotní modalita, známá informace, pevná domněnka) - "je to jistě tak, jsem o tom přesvědčený, je známo)
- Voluntativní modalita — (týká se vyjádření vůle mluvčího) což se do jisté míry překrývá s ostatními modalitami.
- Vztažná modalita — (vyjadřuje nejasnost osoby, samostatnost osoby) - ve smyslu: ono se mluvilo, ono se to udělalo, ono samo psalo
- Větná modalita — (vyjadřuje typ věty) - oznamovací, tázací, rozkazovací, podmiňovací
Objektivní modalita
[editovat]- xet bahása [ˈchet ˈbaˌháˌsa] doslovně:"(já) chtít mluvím", význam: "chci mluvit", kontext: 1"vyjdřuji/oznamuji svojí potřebu/touhu/záměr mluvit" 2:"dožaduji se, aby mi bylo umožněno/povoleno mluvit" 3:"upozorňuji, že právě budu mluvit"
- xet bahási [ˈchet ˈbaˌháˌsi] doslovně: "(ty) chtít mluvíš", význam: "chceš mluvit", kontext: 1" vyjadřuji/oznamuji jeho potřebu/touhu/záměr, že chceš mluvit"
- xet agnere [ˈchet ˈagˌneˌre] doslovně: "(on) chtít hoří", význam: "chce hořet", kontext: 1" vyjadřuji/oznamuji jeho potřebu/touhu/záměr, že chce hořet"
- mus madrame [ˈmus ˈmadˌraˌme] doslovně: "(oni) muset chápou", význam: "musejí chápat"
- mus plunaše [ˈmus ˈpluˌna,še] doslovně: "(my) budeme muset plaveme", význam: "budeme muset plavat"
Deontická modalita
[editovat]Mluvčí se zavazuje, přikazuje, svoluje k provedení činnosti → nařídit (duga), přikázat (ajná), zadat "úkol" (entar), uložit "úkol na bedra" (šagsa), svolit, povolit, doporučit, atd. Obě slovesa se skloňují, aby byla vyjádřena přikazující osoba a osoba vykonávající příkaz.
- dugan kutubak [ˈduˌgan ˈkuˌtuˌbak] doslovně: (já) nařizuji (ty) piš, význam: nařizuji ať pišeš; duga (nařídit), kutuba (psát)
- ajnán guk [ˈajˌnán ˈguk] doslovně: (já) přikazuji (ty) jíš, význam: přikazuje ať jíš; ajná (přikázat), gu (jíst, jídlo); oznamovací způsob
- ajnám gun [ˈajˌnám ˈgun] doslovně: (on) přikazuje (já) jím, význam: přikazuje ať jím; ajná (přikázat), gu (jíst, jídlo); oznamovací způsob
Větná modalita (způsob)
[editovat]Způsob se určuje a vytváří podle předpony slovesa. U tázací věty se používá otazník u fráze ne, protože není nutný, nejedná se však o chybu.
- Oznamovací způsob: θ-
- Rozkazovací způsob: jos-, josa-
- Tázací způsob: hef-, hefa-
- josajnán josaguk [ˈjosajˌnán ˈjosaˌguk] doslovně: (já) přikazuji (ty) jes, význam: přikazuji jes; ajná (přikázat), gu (jíst, jídlo); rozkazovací způsob
- josaguruši [ˈjosaˌguˌruˌši] doslovně: (ty) pracuj, význam: pracuj; guruš (pracovat); rozkazovací způsob
- hefaguruši [ˈhefaˌguˌruˌši] doslovně: (ty) pracuješ?, význam: pracuješ?; guruš (pracovat); tázací způsob
- hefaguruše [ˈhefaˌguˌruˌše] doslovně: (on) pracuje?, význam: pracuje?; guruš (pracovat); tázací způsob