Přeskočit na obsah

Urgesal/Mluvnické pády

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: všeobecná

Struktura pádů

[editovat]
  • Pád se vkládá před koncovku čísla. Například: adaráne (otcové) → adarán-sufix pádu-e. V případě prvního pádu, kterým je nominativ se koncovka nemění (je nulová), tedy adarán-θ-e. Znak θ představuje nulový tvar.
  • Struktura věty: podmět - přísudek - předmět

Rozpracováno - nejdříve bude vytvořen seznam graménů, poté budou vhodně přeuspořádány, struktura jak je nyní vidět, se může měnit

  1. Nominativ — představuje základní tvar — kořen-kmen-θ-koncovka
  2. Vokativ — představuje oslovení (podmět, předmět) — kořen-kmen-is-koncovka; Změna kmene - prodloužení vokálu a→á, e→é, i→í
    1. "Vítejte Kenjiro-hán-is" → Kenjirohánis
  3. Dativ — adresát děje (předmět), co je dějem zasaženo — kořen-kmen-id-koncovka
    1. příslušnost, vztah vlastnictví - "To je bratrovo selhir-id (železo)" → selhirid, "Bratr má selhir-id-e (železa, množné)." → selhiride
    2. Soupeřství - "Sin vyhrál nad adarán-id (otcem)" → adaránid, "Zvítězil nad všemi gamrán-id-e (muži, množné)" → gamránide
  4. Genitiv - představuje původce děje, přivlastňovací či jiný vztah — kořen-kmnen-if-koncovka
    1. Původce děje (zpěv ptáků, cíle děje)
    2. Zasaženého předmětu ( rozbitá váza)
    3. Přivlastňování (zahrada našeho souseda)
    4. Nositelé vlastnosti (směnitelnost koruny, člověk veselé mysli)
    5. Autorský (román Milana Kundery)
    6. Vysvětlovací (korálky zubů, povinnost vděčnosti, most Palackého)
    7. Stupňovací (kniha knih)
    8. Kvantifikovaného předmětu (kus cukru)
    9. Zobrazovaného předmětu (obraz prezidenta)
    10. Časový (narození 5. ledna)
  5. lokál
    1. Ilativ
      1. Směr dovnitř (Vešla do pokoje. Vzala si do hlavy, že tam musí být.)
      2. Příslovečné určení času (Od srpna do prosince.)
    2. Inesiv
      1. Poloha uvnitř (Seděl jsem v pokoji a četl.)
    3. Elativ
      1. Směr zevnitř (Z pytle vyskočil zajíc.)
      2. Původ, materiál (Dům ze dřeva. Dřevěný dům.)
      3. Příčina (Děti se třásli zimou.)
    4. Alativ
      1. Směr na povrch nebo do okolí (Šli na návštěvu k Pavlovi.)
    5. Ablativ — vyjadřuje začátek pohybu, ptáme se na něj "odkud?"
      1. Původ pohybu "odkud?" (z práce, z Evropy)
      2. ablativus temporalis – čas - začátek události (kdy?) - ( od 5. ledna)
      3. ablativus qualitatis – jakost (z čeho? jaký?)
      4. ablativus originis – původ (ze které rodiny?)
    6. Lokativ — spojuje vyjádření "o čem?" a určení místa "kde?"
      1. Vyjádření o něčem (o skříni, o lese)
      2. Určení místa (ve skříni, v lese)
  6. Instrumentál ptáme se (kým?, čím?) nebo (s kým? s čím?)
    1. Vyjadřuje nástroj nebo způsob, jakým probíhá slovesný děj

Nominativ

[editovat]
  • je mluvnický pád vyjadřující základní, slovníkový tvar (lemma) skloňovaného jména. V češtině i urgesalštině odpovídá prvnímu pádu.
  • pádová otázka: Kdo, Co?
  • s nulovou pádovou koncovkou: - θ + koncovka čísla

V urgesalštině tím vyjadřujeme:

  • podmět ("muži jdou")
  • jmenný přísudek ("otec je horník")
  • doplněk ("chodí bos")
  • přívlastek ("obec Písek")
  • přístavek ("Petr Bezruč, básník")
  • příslovečné určení ("jeho známá e jmenuje Jolana")

Příklady v urgesalštině:

  • urdu urgesal (jazyk urgesal), kde urdu = jazyk ve smyslu mluva, mluvený či psaný jazyk (jezi = jazyk jako orgán, část těla v ústech)
  • adarán ase kedu (otec je hrnčíř), kde ase = (on) je, od slovesa as = být, kedu = hrnčíř
  • akarán jare (učitel učí), kde akarán = učitel, jare = (on) učí od slova jar = učit
  • ada trese (táta třese), kde ada = táta, trese = (on) třese od slova tres = trást
  • urtan lube (úředník touží), kde urtan = úředník, lube = (on) touží od slova lub = toužit

Genitiv

[editovat]
  • je mluvnický pád, v češtině 2. pád v pořadí. Jako přímý pád obvykle vyjadřuje přivlastňovací či jiný vztah mezi jménem v genitivu a jiným jménem nebo se pojí s některými předložkami.
  • pádová otázka: "koho, čeho?"
  • pádová koncovka: - if + koncovka čísla


Genitiv se používá:

  1. Původce děje (zpěv ptáků, cíle děje)
  2. Zasaženého předmětu ( rozbitá váza)
  3. Přivlastňování (zahrada našeho souseda)
  4. Nositelé vlastnosti (směnitelnost koruny, člověk veselé mysli)
  5. Autorský (román Milana Kundery)
  6. Vysvětlovací (korálky zubů, povinnost vděčnosti, most Palackého)
  7. Stupňovací (kniha knih)
  8. Kvantifikovaného předmětu (kus cukru)
  9. Zobrazovaného předmětu (obraz prezidenta)
  10. Časový (narození 5. ledna)

Příklady v urgesalštině:

  • hesem hesetif (zpěv zpěvačky) kde hesem = zpěv, hesetif = zpěvačky od slova heset = zpěvačka
  • birajim šamif (zničená říše) kde birajim = (ona) zničená od slova bir = ničit, šamif = říše (s pádovou koncovkou) od slova šam = říše
  • galajim šamif (velká říše) kde galajim = (ona) velká od slova gal = velikost
  • adájom selhirif (otcovo železo)
  • galajom temuterif (veliké spojení)
  • galjom temuterif (velké spojení)
  • galjom temuterajif (velké spojenectví) kde temuteraj = spojenectví, galtemuteraj = velkospojenectví
  • kodešem kodeš (kniha knih)
  • selhír selh (železo želez)
  • šam šame (říše říší)

Poznámky

[editovat]