Uživatel:Kychot/programátor

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Moc bych se tím chlubil neměl, bylo spíš jakési řemeslo z nouze.

Algol 60[editovat]

Pionýrhaus[editovat]

APŠ[editovat]

SER 2d[editovat]

To už na průmyslovce jsme měli dederonskou SER 2d s bubnovou operační pamětí (střední přístupová doba 11 ms) s pětistopou děrnou páskou, na germaniových tranzistorech. (To SER znamenalo, že měla seriovou aritmetickou jednotku, počítala v BCD v plovoucí řádové čárce!). Tady to píšou: 2700 diod, 850 tranzistorů, taktovací frekvence 35 kHz Laborky jsme měli tři hodiny. Tak jsme toho času chtěli využít a tak jsme jí zadali náš domácí úkol. Chudinka, za ty tři hodiny to nezvládla...

FORTRAN[editovat]

Elektrium[editovat]

Mikroprocesory[editovat]

  • Intel 8080
  • Motorola 6800
  • další

Strojový kód[editovat]

DEC LINC-8[editovat]

Během svého studia na MatFyzu jsem (někdy od roku 1975) dělal pomvěda ve Fyziologickém ústavu ČSAV. A tak jsem tam posléze v roce 1977/78 začal dělat diplomku na téma Nelineární analýza elektroneurologických preparátů. Vedoucí mé diplomky se se mnou moc dlouho nebavil, ukázal mi jakousi almaru, posetou blikajícími žárovičkami a různými přepínači, s malinkou oscilografickou obrazovkou uprostřed, ze které vedly všelijaké dráty, s připojeným dálnopisem. To je LINC, tady máš manuál s instrukčním souborem a nauč se v něm programovat."

Byl to vyřazený minipočítači DEC LINC-8 z roku 1966, který Akademii věnovala jakási americká univerzita. 4 kila ferritové operační paměti, a z toho 1 kilo zabíral operační systém PROGOFOP. Ani jeden integráč, v té době! Všechno na poctivých tranzistorech a diodách.

Výborné bylo, že se to nemuselo programovat přímo bit po bitu, ale že jsme k tomu přes jeden bit reléového registru měli připojený dálnopis A30.

JPR 12 R[editovat]

Po nástupu do Motola v 1979 jsem dělal na JPR 12 R (Jednotka Programového Řízení). Měl pohnutou historii vývoje. V šestidenní válce 1967 prý Egypťani ukořistili ze zajatého izraelského tanku jakousi krabičku, která se nakonec dostala k nějakým chytrým českým ručičkám. Soudruzi z ní vytahali desky, které rozdali různým inženýrům se stranickým úkolem, zjistit, jak jsou ty plošňáky zapojené, a udělat podklady pro výrobu. Bohužel se zjistilo, že ne všechny brouky z Motoroly už stačili v RVHP obšlohnout. Nakonec se našla obezlička: Pracovalo to v hexadecimální soustavě: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 B C D E F

HP 30[editovat]

Motorola 6800[editovat]

DEC LSI 11[editovat]

  • Large Integration Scale
  • Předchůdce mikroprocesorů v dnešních PC
  • stavebnice
  • děrná páska: snímač/děrovač
  • Assembler / Linker
  • Radar

DEC 11/34[editovat]

FFT[editovat]

  • ~1984
  • ÚFR (Ústav fyziologických regulací ČSAV) Bulovka
  • Drška

Sinclair Z-81[editovat]

  • ~1984
  • Z80
  • 10 000 Kčs vč. paměti 16 kB

Pascal[editovat]

  • Mario

PROLOG[editovat]

Sharp M80[editovat]

  • EOS
  • Klinika tělovýchovného lékařství rehabilitace
  • Václav Sazima
  • Assembler

Forth[editovat]

C[editovat]

  • K&R
  • ANSI
  • C++

Tesla ADT[editovat]

  • Ústav klinické biochemie (doc. Masopust)

EC 1010[editovat]

Výpočetní středisko FNM:

VT-20[editovat]

Výpočetní středisko FNM:

  • Basic
  • DABAS
  • Fortran
  • Pascal

IBM XT[editovat]

  • Poprvé v Suchdole

Něco DDR?[editovat]

Výpočetní středisko FNM:

IBM AT/3[editovat]

  • EEG psychiatrická klinika FVL
  • Ivan Dvořák

R@SYSTEM[editovat]

Turbo C[editovat]

  • ANSI C
  • C++

VGA[editovat]

  • Assembler

IBM PC[editovat]

  • Klinika tělovýchovného lékařství rehabilitace
  • DR DOS
  • EKG přes IR
  • Rezidentní program EKG pod DOSem – hmotový spektrometr – analyzátor dechových plynů

BBS[editovat]

  • modem

BITNET[editovat]

DEC 10[editovat]

  • Saša Modrý
  • Knihovna
  • Tajemník fakulty
  • Řídící počítač

Internet[editovat]

  • Pevný okruh
  • broadband modem 64 kbps

ULTRIX[editovat]

Linux[editovat]

  • Slackware

Cisco[editovat]

Sendmail[editovat]

Listserver[editovat]

AHOJ-L[editovat]

FTP[editovat]

Gopher[editovat]

WWW[editovat]

DEC Notebook[editovat]

Win 3.1[editovat]

Slackware[editovat]

Debian[editovat]

HTML[editovat]

dulos.cz[editovat]

Perl[editovat]

DEC Alpha[editovat]

Ethernet[editovat]

  • Cheaper net 10 Mbps koax

TPÚ[editovat]

WWW server[editovat]

XML[editovat]

Ubuntu[editovat]

Moodle[editovat]

Python[editovat]