Uživatel:Juandev/inmekk dp

Z Wikiverzity

Termíny k diplomce[editovat]

  • informační potřeba - mezera ve stavu znalosti určité osoby (ta si ji buď uvědomuje, nebo ne (buď si to vůbec neuvědomujeme,[kom. 1] nebo to neumíme zformulovat, respetive nevíme co hledat)
    • informatické prostředky sem asi nepatří, to už by byly informatické potřeby
  • informační chování
    • - v širším slova smyslu chování subjektu vůči informacím
    • - v užším slova smyslu chování člověka při vyhledávání informací
  • klíčové slovo - krátké řetězce textu vystihující obsah dokumentu (nemělo by jich být moc, měli by se používat české ekvivalenty, neměli by se používat stop slova)
  • výzkumný problém
    • to co chceme řešit
    • které otázky chceme zodpovědět
    • vzniká postupně
    • přichází po pečlivém prostudování literatury
    • je blízký specializaci výzkumníka
    • je zajímavý, je možné ho publikovat
    • řeší skutečný problém, potřebu
  • výzkumná otázka
  • Výňatek z předchozího studia
    • a question, which have to be answered by the research
    • "Good research questions seek to improve knowledge on an important topic, and are usually narrow and specific."[1]
    • accurately and clearly defined
    • hypothesis predicts relationship between variables[kom. 2]
    • research questions are not about variable relationship
    • if there is a hight degree of cerainity we use hypothesis, otherwise in exploratory research, with few previous research and not so clear relationships with variables research questions are used
    • defines population (who) and variables (what) which are going to be studied
    • it have to be specific and important
    • hypothesis is the study of research question
    • question related to my topic, which have to be answered
    • usually longer to be specific
    • one research question for a paper, but more for a broader research
    • see checklist for a good answer: https://www.youtube.com/watch?v=71-GucBaM8U

Další termíny[editovat]

  • LISA - Library and Information Science Abstracts
    • indexing tool focusing on this field area since 1969
    • part of ProQuest since 2007
  • ProQuest
    • nabízel zejména služby pro knihovny
    • v roce 2021 odkoupen Clarviatem, který chce začlenit jeho nástroje do Web of Science

What is Wikipedia, how it works[editovat]

Vypadá to, že definice wp se v odborné literatuře článků nevyskytuje. Můžem zkusit ještě jiné databáze než WOS.

Web of Science[editovat]

Ecology of the digital world of Wikipedia (Ogushi, 2021)[2][editovat]

in description of wp they link to wikipedia itself and books abouth the site

Wikipedia in Health Professional Schools: from an Opponent to an Ally (Mendes, 2021)[3][editovat]

  • also here describing wp they link to en.wp wikipedia:about
    • on the other hand watchlist feature is cited from scientific literature

LISA via ProQuest[editovat]

Wikipedia como vocabulario controlado: ¿está superado el control de autoridades tradicional? (Jiménez-Pelayo, 2009)[4][editovat]

  • again wp itself is linked or even some statistical numbers are presented without further citations

Wikipedia como objeto de investigación (Tramullas, 2015)[5][editovat]

  • studies on Wikipedia could be found in thousands in major databases like WOS or Scopus (search in title)
  • Protocol for a systematic literature review of research on the Wikipedia (Okoli, 2009)[6] found studies on redaction
    • zde ovšem nic konkrétního není - výsledky jsou podány všeobecně, jen s odkazy, na některé studie
    • žádná ze studií se ověem nevěnuje redakční činnosti
  • v další studii to pak Okoli prý rozvíjí více, stanovuje řadu dalších kategorií výzkumu, ale nic z toho co hledáme
  • Wikipedia literature review (Martin, 2011)[7] tam prý má víc o vzniku článků
    • článek popisuje IT způsobem jednotlivé části Wikipedie
    • následně od píky popisuje jednotlivé oblasti, které se zabývali výzkumem wp včetně obecných studií
    • jsou zde zajímavé studie na popis chování wikipedie a editorů postavené na statistice
    • ovšev v sekci vznik článků, není nic co by vyvětlovalo faktický vznik, nebo informační chování editorů
  • Wikipedia research and tools: Review and comments (Nielsen, 2012)[8]
    • obsahuje, značně rozsáhlý přehled toho co se zkoumalo ale nic k tématu editací
    • nicméně se odvolává na některé knihy o Wikipedii jako takové, za nimiž ovšem stojí sami Wikipedisté, nebo zaměstnanci WMF

An encyclopedia, not an experiment in democracy": wikipedia biographies, authorship, and the wikipedia subject (Graham, 2015)[editovat]

  • takové obecné povídání, co bych spíše nepoužil

Wikipedia U: Knowledge, Authority and Liberal Education in the Digital Age (Leitch, 2014, kniha)[editovat]

  • Note: pages are according pdf rather than real so page number 8 here is page number 3 in real
  • THE BATTLE OF THE BOOKS
    • wikipedia is called the authority in here p1
    • DUELING EXPERTS (= bojující experti): WIKIPEDIA VERSUS THE ACADEMY
      • liberal education = undergraduate education in the US associated expacialy with English, history and langage majors
        • Harry S. Broudy pointed out its more about belief in a fact
        • othes say its not about active acqusition of knowledge
        • others like Michael Bérubé or Drek Bok said liberal education is a future of democracy or preparation of democratical citizens respectively
      • mentioning voicec against digital world like Jocques Barzun p7
      • internet broad research to non scientiest (diy vids on youtube, reading hotel revies etc.) p7,8
      • some academia love web because easier access to resources p8
      • some hate it, or trust more schollarly books and journals, than some web resources, even some pointed out that even web resources looks fine: p8
        • Alvin Kernat found in mid 80s his students believe in PC based materials as good materials[9]
        • but its more like about loosing authority p9
        • some educators say that students, cant develope research skills, if they get everything faster via internet p9[kom. 3]
        • so if non professionals can consume information from the internet it undermines the authority p9
        • the web also endangered educators with plagiarism p9
        • and so academia prohibts students using Wikipedia p9[kom. 4]
      • web decentralize authority p10
      • so the author brings Wikipedia and liberal education to comapre each other
      • graduate authority model was top-down, while Wikipedia makes upsite down model p11[10]
        • this authority model build since middle ages p11
      • as on early milenium wages increased to educated universities rose tution p 11[kom. 5]
      • students want credential, which will grow on value over time, while teachers push them to study things they wont need p 12
    • A BRIEF ANATOMY OF AUTHORITY
      • history is about conflicting authorities p12
      • not to be confused with power or legitimate grounds p 13
      • epistemic authority - for particular knowledge or belief
      • moral authority - governt the behavior of others p 13
      • authority may be wanted, but those giving authority are others of the group p14
      • so philosophers coined this problem
      • authority could be seen also via book, etc p14
      • authority is chaining an authority cannot consult with itself, but must consult with another autority (like you cannot cite yourself) p14
      • some authorities are just confirmed and then does not require trust p14, 15
      • some teachear think wikipedia is good start of research, but than the student have to continue elsewhere p16
      • how to find truthworthy materials, if materials with errors tends to look as proffessional materials p17
    • THE USE OF CRISES IN AUTHORITY
      • digital authortity crises is just one of more, another one was Gutenber revolution which overtep handwritten authority p 18
      • ...
  • ORIGIN STORIES
    • 4 narratives describes the origin of Wikipedia
    • THE FIRST NARRATIVE (=příběh): WIKIPEDIE PRESENTS WIKIPEDIA
      • the wikipedia logo tends to say its a global project and talks about competitivness in the number of articles in different languages p23
      • the authority aroses from the promise, from the future p23
      • wp fixed the problems with printed encyclopedias p 24
        • costy - wp is free
        • to much physical space needed - in the cloud
        • hard to make it up to date - wikipedia actualizes itself very well[kom. 6]
      • wp also covers recent topics, which printed encylopedias have problem to follow p 24
      • it shapes its authority on the statment that it is "work-in-progress", while printed encylopedias tent to update every 10 years ? p 24
      • THE SECOND NARRATIVE: WIKIPEDIA AND WIKIS
        • wiki - documents in progress system developed by Ward Cunningham in 1995 p 25
        • Jimmy Wales pointed out that free doesnt mean you dont have to pay for it, but it means, but free of manipulating it p 25
        • here Wikipedia could be heart as upstart triumphant p 25
        • success of creating open democratical environment p25
        • browser like Google are designed to give the broadest view to the users p 26[kom. 7]
        • for Wales wp is a social inovation, not technological p27
          • so every wiki community has its authority
      • THE THIRD NARRATIVE: WIKIPEDIA AND PERSONAL COMPUTERS
        • the first cheap computers dates back to 1977 p 29
        • in 1980s rich families could use text and table editors in their computers p 29
        • so there was a shift from specialists using computers to amateurs p 29
        • 1990s brings internet and thus web 2.0, the hypertext helped here a lot p 30
        • 1991 first texts on the web p30
        • 1993 five browsers available p30
        • so wp is a combination of web 1 (conusiming information, like a lecture for undergraduates), web 2 (per web collaboration, like a seminar with postgraduates[kom. 8]) p 31
        • but in unies teachers are gatekeepers to knowledge, even the student knows, its up to the proffesor to give him a grad p 32
        • companies pushes education system to produce more vocational training, as they dont want to spend money ond that, but it also puts a preasure on liberal education p 32
      • THE FOURTH NARRATIVE: WIKIPEDIA AND INFORMATION CULTURE
        • the earliest encyclopedias had authority and they were changed by (paradigm) revolutions p 33
        • first Briatnnicas in 1769 were citing other texts, while its comeptitor Diderots Encyclopedie was more about essays p 33
        • the first ecyclopedias were in alphabetical order, the user finds faster they need p 33
        • in wikipedia, articles are also in alphabetical order, but the consumer does not encounter it p 34[kom. 9]
        • there were claims that encyclopedias doesnt go to depth, so it should note be an authority p 35[kom. 10]
        • encyclopedias have different authority based on the ability of its creators to find information and write a digest easily to consume p 35
    • PARADOXES OF AUTHORITY
      • AUTHORITY IN WIKIPEDIA[kom. 11]
        • whats special on it, that it attracts high inteligent participants from arround the world (from wp article Why wikipedia is so great) p 37
      • ANTI-AUTHORITARIAN AUTHORITY
        • wikipedia is not a democracy sais wp itself p 38
        • and there is no democracy, there is hieararchy
          • autoconfirmed
          • administrators - called by the author "more elite" p 38
          • bureaucrats
          • arbitration comitee
          • stewards
          • wikimedia board of trustees - called here as ultimate authority p 39[kom. 12]
            • this should support the idea there is some leadership p 40
            • and he points out interesting fact wikipadia disavowes (=popírat to) it from its beggingin p 40
      • LEVELES OF EQUALITY
        • articles on us schools are rated A-class, B-class, C-class, start-class and stub-class p 41[kom. 13]
        • schools have also lists p 41
        • the trouble is that group wills, but group is not the most inteligent, so polititions in the democracies should follow certain POV of voters, but should also bring an expertise p 41
        • Family Feud effect shows that the will of community is dangerous, becaused its biased[kom. 14] p 41
        • so wp reacts on some challenges to holds it authority and do some structural changes
      • THE PARADOXICAL PRINCIPLES
        • ....

Should You Believe Wikipedia? : Online Communities and the Construction of Knowledge (Bruckman, 2022, kniha)[11][editovat]

  • INTRODUCTION
    • DESIGN AND SOCIAL BEHAVIOR
      • about the online communities role in building knowledge
      • one could be a member of more communities p 13
      • internet can create communities p 14
      • before industrial revoloution comunities were just in different geographical places p 14
      • = summary of other chapters
  • 1) ARE ONLINE COMMUNITIES REALLY COMMUNITIES?
    • in 2009 they got a survey which revealed online communities (even not related to your problem) may provide better support than family[kom. 15] p 20
    • WHAT IS A COMMUNITY
      • category of associations of group
      • Rosch found that categories are organized in brain as prototypes, i. e. for each category we have an image of its typical representant[12] p 20
      • each item of a category has a degree of membership - that dipends on the similiarities/disimilarities from prototypes (Lakoff, 1987)[13] p 21
      • categories covers people, animals or objects p 21
      • some have clear and fuzzy boundaries[kom. 16]
      • so every person would define community and its members its own way p 22
    • SOCIAL CAPITAL[kom. 17]
      • measures social support p 24
      • = potential to access reources in social network p 24
    • STRONG AND WEAK TIES
      • firstly mentioned by Mark Granovetter in 1937[14] p 25
        • strong ties could be asked for help, weak ties a question p 25
        • weak ties helped people to find a job (the author argues its just you have much more weak ties than strong ones) p 25[kom. 18]
      • strong ties have bonding capital, weak ties bridging capital (someone from other group may help me to create ties to other group) p 25
      • people with broad ties may contribute more ideas p 26
      • bridging groups is powerful p 26
      • so internet helps with maintaining weak ties
    • PERSISTENT AND PERVASIVE COMMUNITY
      • Hampton and Wellman (2018)[15] pointed out that downsides of 19th century geographical communities were to much of similar beliefs, led to limitations in communication and intollerance[kom. 19] p 28
      • Hampton (2014)[16] also found people speaking up online difficult issues would not spak up face-to-face p 29
    • THIRD PLACES
      • online spaces have different succes in holding social ties p29
      • Oldenburg (1989)[17] points out that each person needs third place (either from home and work) to fullfill social needs (e.g. bars and caffes) p30[kom. 20]
        • his observation may help to created third places online
          • neutral ground - no guest, no host
          • near location and long opened
          • unplaned, unstructured activities on third places
          • its a place for conversation, game promots conversation (e.g. golf?)
          • they are single gender online spaces
          • unknown strangers are not welcomed
      • William Whyte (1964)[18] studied squares and found that successfull place needs a certain enclosure p 32
        • but it have to be open and drive people in
        • it needs WC, sitting opportunities water to dring p32
    • ONLINE THIRD PLACES
      • long opening hours here means the participance of people from different time zones p33
      • regulars set the behavior of the rest[kom. 21] p 34
    • SOCIAL ROLES
      • Richard Bartle (1996)[19] came with four roles for players of PC games: achievers, explorers, socializers and killers p35[kom. 22]
        • he also underline the importance of all types being in the group in certain ratio - just one predominant group leads to problems (socializers would not go to play)[kom. 23]
      • persons roles may change over time[kom. 24] p 25
      • Amy Jo Kim (2000)[20] than describes membership lifecycle - i.e. different roles as they evolve during the time - visitors, novice, regulars, leaders and elders and provides guidelines, how to treat different groups[kom. 25] p 25
      • so right number of each group is needed - to much newbies may cause the problem
      • Gleave et al. (2009)[21] discovered roles in online discussion groups: answer people, discussion people, and discussion catalysts p 37
      • other research found that the number of no participating members differ depending the group focus (Nonnecke and Preece, 2000)[22] p 26[kom. 26]
    • SOCIAL NORMS
      • there is a group on subreddit which is helpful to newbies and allow repeating questions, while StackOverflow doesnt tollerate repeting questions and newbies find it unfriendly p 38, 39
      • = unwritten rules for behaviour in the group p 39[kom. 27]
      • Fiesler (2019)[23] found that newbies tend to learn from the behavior of regular about the norms p 39
    • THEORETICAL SUMMARY
    • PRACTICAL APPLICATIONS
      • the concepts described above are presented here as crucial sociological for describing or understanding online groups p 42
  • 2) WHAT CAN ONLINE COLLABORATION ACCOMPLISH?
    • volunteers can create valuable online resources p 44
    • FROM THE WORLD BOOK TO WIKIPEDIA
      • before internent having encyclopedia at home was great help as one could not need to go to library p 45
      • Britannica went online in 2010 and Microsoft Encarta discontinued in 2009 p 45
      • in 2000 Wales and Sanger started Nupedia, but the progress was very slow, so they used wiki to openly build conntent and as it was success they started Wikipedia year later[kom. 28] p 34, 35
      • wp works, because even anonymous users can edit p 46[kom. 29]
      • she cite 2004 fining about the velocity of vandalism removed, but this might be old no longer working finding
      • Geiger (2013)[24] mentiones bots to detect and remove vandalism
    • CITIZEN SCIENCE
      • crowdsource science began way before the invetion of computers p 48 (Christmas Bird count since 1900)
      • she mentiones Galaxy Zoo project created on Oxford University in 2008, were volunteers identify galaxies from images[25] p 48, and they identified all datasets within a year
      • the reliability is based on the fact that more people identify one image the sam way p 49
      • the number of people identifying one image could be counted in relation of accuracy p 49
      • Swanson (2016)[26] found that volunteers were for 1 % more succesful in identifien animals from photographs, than experts
      • the dedication of volunteers vary - some projects needs minutes, other hours and previous trainging p51
    • MOTIVATION IN CITIZEN SCIENCE
      • Rotman (2014)[27] found that most common motives to join citizen science were interest, value for their career, desire to contribute to science, social responsability and desire to be part of scientific community
      • most people participate short time, and most of the work is done by a small number of enthusiasts p 51
      • For the longstanding vulunteers the motivations shifted to developeing relationship with others and formal/informal recognition Rotman conclude[27]
      • there is an intirsic motivation (if I enjoy something) and extrisic (if I receive reward from outside, like competition projects) p 52
        • so Cooper (2010)[28] created a poject (game) where participants were compeeting, who will create more efficient protein (this was even difficult for super computer) p 52[kom. 30]
        • players can form groups and compete in group with each group, on the end the winners didnt want to by named personnaly, but under group name[kom. 31]
      • the person who introduced gamification of such project was Ahn in 2006 p 42
      • crowd sourcing means easy volunteer tasks, like those mentioned above p 54
      • peer production is then about more complex activities of the volunteers p 54
    • PEER PRODUCTION AND INTELLECTUAL CHALLENGE: THE POLYMATH PROJECT

Genre Analysis of Online Encyclopedias : The Case of Wikipedia (Tereszkiewicz, 2010, kniha)[29][editovat]

Vyplynulo z článků[editovat]

A Wikipedia Literature Review (Martin, 2010)[editovat]

Další zdroje[editovat]

Wikipedie, průvodce na cestě za informacemi (kolektiv, 2010)[30][editovat]

  • Poznámka: číslování odpovídá číslování ve zdrojovém dokumentu, takže níže uvedená strana 8 je v reálu str. 7
  • mnohojazyčná otevřená svobodná encyklopedie p8
    • wikipedie = wiki (havajsky rychlý) + encyklopeide
    • otevřená - nemusí se za ní platit
    • svobodná - libovolné užívání, upravování a další šíření pod licencí[kom. 32]
    • encyklopedie - shromaduje již dříve zveřejněné vědění p 8
  • ČTEME WIKIPEDII
    • cs.wikipedia.org p 11
    • plná hesel, některé chybí, protože ji tvoří dobrovolníci, kteří kontinuálně pracují
    • sw mw
    • CO JE TO WIKIPEDIE
      • encyklopedie na internetu p 11
      • encyklopedická hesla nazývané články
      • svobodná - za dodržení licenčních podmínek volně nakládat
      • mw - zakládat, upravovat, mazat články v reálném čase
      • vice než 270[kom. 33] jazykových verzí
        • největší anglická, česká na tom není špatně
        • články jsou v rámci jazyků propojeny, využíváno při výuce jazyků či u překladatelů
      • využití hypertextu
      • obrázky, odkazy na literaturu, webové zdroje
      • odkazy na sesterské projekty p 11
      • 2001 otevřený projekt dobrovolnická práce Jimmy Wales a filozof Larry Sanger p 12
      • placená práce odborníků v projekt Nupedia se neosvědčila
      • na počátku tomu nikdo nevěřil, ale rychle se to rozrostlo
      • největší internetová encyklopedie světa
      • 300 000 editorů[kom. 34]
      • Wikimedia Foundation, chod a technický rozvoj, další regionální organizace
      • wikipedie = wiki + pedie ~ WikiWikiWeb (Ward Cunningham, 1994, z havajského rychle-rychle)[kom. 35] + encyklopedie
        • vystihuje povahu Wikipedie, někdo něco napíše, jiný to vidí, tak to hned opraví atd. p 12
      • cs wp 2002 založil brněnský experantista Miroslav Malovec (překlad hlavní strany, plus správce)
      • logo vytvořil user Nohat[kom. 36] - kouzle z malých puzzle
        • na každém kouku písmena abecedy
          • tj. různé jazky, nedokončenost koule, nedokončenos wp
    • ČLÁNEK
      • = encyklopedické heslo p 13
      • dále seznamy a rozcestníky[kom. 37]
      • ORIENTACE NA STRÁNCE
        • lze na cokoliv klepat, protože wp nelze rozbít p 13
        • název článku - v prvním pádu, jiné varianty na to mohou odkazovat
        • úvodní část[kom. 38] - pokud existuje shrnuje celý článek p 13, 14
        • obsah - naigace článkem po tématických celcích p 14
        • informační tabulka (infobox) - základní informace o tématu
        • odkazy
          • modré - na články na wp
          • červená - články, které zatím neexitují
        • obrázky - doplnění, poklepem lze zvětšit
        • reference - odkaz do části Reference (článek s refy je věrohodnější, než bez refů)
        • externí odkazy a literatura - další zdroje k tématu
          • světle modré
        • diskuse - redakční poznámky a diskuse k podobě a vylepšování článku p 14
        • editovat - po kliku, lze článek editovat p 14, 15
        • zobrazit historii - seznam autorů článků a porovnání verzí p 15
        • nabítka dalších voleb (rozbalitelná )....
        • atd....
    • ZDROJE
      • do wp nepatří opsané texty a vlastní doměnky p 15
      • vše by mělo vycházet ze zdrojů, refované články by mohly být kvalitnější
      • čísla v textu odkazují hypertextovým odkazem do sekce reference
      • čísla jsou za úseky textu, který dokládají p 15
      • v sekci Reference jsou bibliografické citace p 16
        • šipky a čísla odkazují zpátky do textu7
        • pokud dojde k odstranění online zdroje, z wp se neodkazuje
      • Literaura a Externí odkazy nejsou zdroji
    • HISTORIE ČLÁNKU, AUTOŘI
      • v záložce historie se dá dohledat autor každé změny p 16
      • díky uloženým změnám se dá z článku odstranit chybně vložená informace p 17
      • při přebírání či citování obsahu wp je dobré uvést konkrétní revizi
        • lze na ni odkázat
        • nástroj citovat stránku v sekci nástroje
      • verze se zobrazí poklepem na datum a čas verze
      • následuje podrobný popis
    • UPOZORNĚNÍ NA ZÁVADY
      • na závady článku se upozornuje na ds a nebo v článku různými šablona mi p 18
      • na začátku čl se dávají šablony urgentně upravit, upravit a wikifikovat (zformátivoání textu dle standardu)
      • dále Ověřitelnost, Celkově zpochybněno, NPOV, chybí zdroj (řádková šablona)
      • na konci textu Pahýl (něco chybí)
      • šablony lze přidávat i odebírat (může to kokoliv vrátit)
      • chybu je možné hned opravit, nebo to napsad do diskuse
      • INTERWIKI A ŠABLONY NA JINÉ PROJEKTY
        • = mezijazykové odkazy p 18
        • překlady nejsou běžné, články vznikají spíše vlastní činností - proto neexistují ve všech jazycích
        • externí odkazy - na konci, odkaz na Wikimedia Commons a další sesterské projekty p 18
    • DISKUSE A EDITOVAT
      • ...
    • VYHLEDÁVÁNÍ
      • odkazy na wp mezi prvními ve vyhledávačích p 19
      • na wp se vyhledává přes vyhledávání, kategorie, seznamy a navigační tabulky a šablony p 20
      • TEXTOVÉ VYHLEDÁVÁNÍ
      • ...
      • ORIENTACE POMOCÍ KATEGORIÍ
      • ...
    • HLAVNÍ STRÁNKA
      • cílem je směrování, zajetí, pobavení, zajímavosti z oborů p 24
      • od ostatních se liší strukturně a funkčně
      • následuje popis jednotlivých sekcí p 24
    • PORTÁLY
      • wikiportály jsou de facto hlavní stránky jednotlivých oborů p 26
      • rozděleny posle skupin oborů
      • kategorie Wikiportály, obsahuje všechny protály
    • SEZNAMY
      • zvláštní typ článků p 27
      • jde o soupis
      • obsahují odkazy na jednotlivé články,[kom. 39] plus další informace
      • jsou seznamy seznamů[kom. 40]
      • wp se brání seznamům jako takovým, proto seznamy na wp mají nějaký společný znak a co do počtu jsou tedy omezené! p 27, 28
    • JSTE POŠKOZENI WIKIPEDIÍ?
      • do wikipedie mohou vniknout nesmysly, může být poškozena osoba, může být vložen text chráněný autorskými právy p 28
      • wp má pravidla chránící osobnostní i autorská práva
      • má vlastní mechanismu kontroly, který ale nemusí vše zachytit
      • autorskoprávně chráněná díla jsou mazána i z historie
      • existuje e-mail, kam se porušení práv může hlásit (zástupci komunity wp)
      • Wikipedie:Pomluva nabízí návod v případě očernování, pokud by ale informace byly ověřené z zdrojů wp je neodstraní
      • stránka Vyloučení odpovědnosti, pak vylučuje odpovědnost wp za svůj obsah[kom. 41] p 28
  • PĚT PILÍŘŮ WIKIPEDIE[kom. 42]
    • to co je ve wp důletižé p 31
    • Wikipedie:Pět pilířů Wikipedie
      1. Wikipedie je encyklopedie
        1. žádný vlastní výzkum
        2. ověřitelné informace
        3. nejedná se o nahodilé informace
        4. nepatří sem reklama
        5. není tím, čím jsou sesterské projekty
        6. není experimentem, anarchií ani demokracií[kom. 43]
      2. Wikipedie dodržuje zásadu nezaujatého úhlu pohledu
        1. popis jednotlivých pohledů, kdo názor zastává
        2. neprosazuje žádný názor
        3. zdroje mohou být ověřitelné a věrohodné
        4. u sporných článků jsou články označeny a řešení se hledá na ds
      3. Wikipedie je svobodným dílem
        1. cíl je, aby ji mohl každý upravovat
        2. používají se licence GFDL[kom. 44] a Creative Commons
        3. vlastnictví článků neexistuje, každý do nich může zasahovat
        4. do wp nepaří obsah porušující autorské právo, nebo s nekompatabilní licencí
      4. Wikipedie má kodex slušného chování
        1. respekt ke kolegům
        2. cílem je hledat konsenzus, a nenechat se vytočit
        3. předpoklad dobré vůle a jednání s dobrým úmyslem
        4. zákaz poškozování wp s cílem dokázat, že má někdo pravud
        5. otevřenost a přívětivost
      5. Wikipedie nemá neměnná pravidla
        1. dokonalost není požadována
        2. zasahování do wp s odvahou
        3. nebát se, že člověk něco pokazí
        4. wp má verze, takže se obsah nemůže ztratit
  • TVOŘÍME WIKIPEDII
    • tvořena dobrovolníky, kteří pracují ve volném čase - proto nemusí obsahovat vše p 33
    • za obsah nikdo nenese odpovědnost, wp nemá redakci - chyby může opravit každý
    • ZÁKLADY EDITOVÁNÍ ČLÁNKU
      • editovat se dá buď celá stránka, nebo její část p 33
        • následně se objeví text v článku MediaWiki[kom. 45] což není programovací jazyk[kom. 46]
        • stránka Pískoviště slouží k testování editací
        • následuje popis okna pro editaci...
        • UKÁZAT NÁHLED
          • před uložením článku je dobré použít náhled, kde si editor ověří, jestli v článku nejsou chyby p 34, 35
          • časté ukládání vytěžuje infrastrukturu[kom. 47] a zároveň ztěžuje práci ostatních[kom. 48]
        • SHRNUTÍ EDITACE
          • velmi doporučené je uvést do shrnutí co daný editor měnil - zlepšuje to tak čitelnost historie p 35, 36
          • dobré je u shrnutí používat zkratky (obr. - obrázek)
          • MALÁ EDITACE
            • zaškrtává se u drobných změn neměnících informační obsah
            • mají ho k dispozici pouze registrovaní p 36
        • ZÁKLADY WIKITEXTU
          • jazyk mw podobný HTML p 36
          • wikitext - text se značkami wikitextu p 36
          • FORMÁTOVÁNÍ[kom. 49]
            • k formátování se používají spediální značky, některé značky HTML, odstavec se tvoří vložením řádky (2x ENTER) p 37
            • nad editačním oknem editační tlačítka (musí být v prohlížeči zaplý javascript)
            • pokračuje vysvětlování...
          • SEZNAMY
            • ...
          • TABULKY
            • ...
          • ODKAZY
            • ...
            • odkazy se tvoří na články, které souvisí s pochopením a tématem p 42
            • u rozvíjejích se předmětů se odkazuje jen jednou[kom. 50]
            • využití i při odkazování na kategorie a jiné jazykové verze
          • KATEGORIE
            • vytváří se formou odkazu a přívlastku Kategorie p 42
            • vkládají se nakonec článku
            • ....
          • ŠABLONY
            • ....
          • OBRÁZKY
            • ...
        • DOPLŇOVÁNÍ INFORMACÍ
          • články se doplňují a mění průběžně p 48
          • CO PATŘÍ DO WIKIPEDIE
            • to co do wp patří se definuje záporně - co do wp nepatří p 48
              • slovník
              • návod či učebnice p 48
              • turistický průvodce (proto chybí otevírací doby hradů) p 49
              • seznam
              • reklamním prostorem
            • FAKTA A NÁZORY
              • informace založená na faktech od odborníků p 49[kom. 51]
              • názory se prezentu jí tak, že se napíše, ten a ten si myslí, tzn. neprezentoat to jako fakt, u sportných věcí
          • OVĚŘITELNOST A VĚROHODNÉ ZDROJE
            • cíl je důvěryhodnost informací p 49
            • články vychází z důvěryhodných publikovaných zdrojů p 49
            • nemusí se citovat pouze zřejmé věci p 50
            • zdrojovat by se měla nezjevná tvrzení[kom. 52]
            • ke kontroverním tvrzení by měl být dobrý zdroj, nebo zdrojů vícero p 50
            • OVĚŘITELNOST VERSUS PRAVDIVOST
              • wp není bulvár a proto bulvární noviny jako zdroje používá omezeně
              • pisatel neověřuje pravdivost ve zdrojových médiích p 50
              • jelikož je mechanismus určení pravdy, wp je postavena na ověřitelostni ne na pravdě
              • u sporných faktů, se prezentují pouze úhly pohledů zdroje
              • pozor u čerstvých informací p 51
            • TYPY ZDROJŮ
              • primární - přinášejí info jako první (vědecké články, zprávy, autobiografie) - p51
              • sekundární - shrnují informace z primárních zdrojů (populárně naučné a souhrné články, učebnice, odborné knihy, novinové články)
              • tericální - shrnují info ze sekundárních zdrojů (encyklopedie),
              • wp tudíž používá hlavně sekundární zdroje, primární zdroje se používají omezeně, protože mohou být náročnější na zpracování[kom. 53], terciální zdroje lze využít jen pro souhrné informace (úvody)[kom. 54]
            • VĚROHODNÉ ZDROJE
              • věrohodnost zajištěna odbornými články p52
              • nevhodné jsou bulvární noviny a stránky výrobců, stejně jako autorské blogy
              • dále nelze citovat wikipedií p 52
          • ODSTRAŇOVÁNÍ NEODROJOVANÉ INFORMACE
            • všeobecně neznámou ifnormaci je možné odstranit, nebo vložit šablonu Chybí zdroj pro čtenáře p 52
            • používají se i další šablony
            • šablona to oznamuje čtenáři i autorovi, citaci však může doplnit kdokoliv
            • pokud se informace nedoloží, může být odstraněna
            • zdroje se vyžadují u vyhýbavých formulací[kom. 55] a u negativních informací o osobách
          • UVÁDĚNÍ ZDROJŮ
            • systém mw automatizuje přepočítávání referenci p 53
            • používá znače ref a references
            • wikipedie se snaží dodržovat normy citování, její dodržení zjednodušují šablony,[kom. 56] které stačí vyplnit
          • NOVÝ ČLÁNEK
            • klepnu na červený odkaz a píšu p 54
            • nebo zadám název do vyhledávacího okna, ověřím, jestli již neexistuje a z červeného odkazu píšu
          • ENCYKLOPEDICKÁ VÝZNAMNOST
            • encyklopedicky významné téma - je to, které je dokumentováno ve více netriviálních zdrojích p 54, 55
              • netriviální zmínka je opakující se, široce popsané téma je netriviální p 55
              • v každém oboru jsou pak další podobná kritéria [kom. 57]
              • existují pomocné nástroje (profesorský test, rozšiřitelnost, stoletý test, apod.) p55, 56[kom. 58]
              • encyklopedická významnost, není významností sociální p 56
          • REKLAMA A VLASTNÍ VÝZKUM
            • dobře zpracovaný článek na wp dělá subjektu i dobrou reklamu p 56
            • cílem wp ale není propagace a tak se propagačně znějící články upravují, nebo mažou
            • reklama, totiž není o nezaujatém úhlu pohledu
            • reklamní články porušují celou řadu pravidel wp
            • nedoporučuje se psát články o oblíbených či neoblíbených věcech - autor se pak odchyluje od NPOV p 56, 57
          • NÁZEV ČLÁNKU
            • měl by být očekvaný p 57
            • má být, přesný, ale hlavně očekávaný, aby byl dobře nalezitelný p 57
            • v jednotmén čísle a prvním pádu p58
          • PŘESMĚROVÁNÍ
            • pokud je k dispozici více očekávaných názvů, přesměrovávají na samotný článek p 58
            • je to uvedeno pod názvem článku
            • we wiki jazyce je to značka #REDIRECT p 58
          • ROZLIŠOVAČE A ROZCESTNÍKY
            • rozlišovač je přesnější určení předmětu v závorce, protože někdy má více témat stejný název p59[kom. 59]
            • rozcestníky jsou stránky, kde jsou pak odkazy na články se stejným názvem
              • asymetrické - hlavní název je u článku, rozlišovač je označen v závorce jako rozcestník (tedy Praha a Praha (rozcestník)
              • symetrické - když není jasné, který význam převažuje, mají všechny články rozlišovač a bez rozlišovače je rozcestník p 59
          • KATEGORIE
            • název kategorie se nejlépe zjistí z podobných článků p 60
            • dále se dá řadit do obecnější, kategorie, nebo kategorii dle vzoru podobných založit
          • KATEGORIZAČNÍ STROM
            • kategorie má nadkategorie a podkategorie p 60
            • jedna kategorie, může být ve více kategoriích
            • článek by měl být v nejnižší možné kategorii p 60
            • hlavní článek v kategorii nejčastěji popisuje předmět samotné kategorie p61
          • AUTORSTVÍ
            • při každé editaci se stává editor autorem p 61
            • hlavní slovo má komunita p 61
          • REGISTROVANÝ A NEREGISTROVANÝ UŽIVATEL
            • neregistrovaní mohou editovat všechny stránky vyjma zamčených p 62
            • je však vidět jejich IP adresa a v případě sdíleného zařízení na ně mohou dopadat důsledky chování jiných lidí na stejném počíčtači
            • registrace po kliknutí na přihlášení, e-mail nepoviný
            • uživatelské jméno by mělo mít určitý formát - viz wp:Uživatelské jméno p 62
            • po registraci člověk získává p 63:
              • osobní stránku
              • stránku diskuse kde je kontaktován jinými editory
              • plus další užitečné stránky, napříkla sledování změn u stránek
          • AUTOŘI A LICENCE
            • autor automaticky souhlasí s pravidly licence p 63
            • svobodné dílo se daleko lépe šíři, než dílo copyrightované p 64
            • na svobodném díle se může těžko vydělávat, ale autor k němu má práva
            • autorství k dílu musí být uváděné
          • SVOBODNÉ A NESVOBODNÉ PRAMENY
            • do wp nelze převzít chráněný text, chráněnný text slouží pouze jako zdroj informací p 64, 65
            • porušením je odvozené dílo - tedy dílo o stejné struktuře
            • wp respektuje české zákony
            • citát by měl být přiměřený
            • svobodná díla je možné citovat celá (70 let od smrti autora, zákon, atd.)
            • je dobré zjistit, jestli používaný pramen sám neporušuje práva[kom. 60] p 65
            • u nesvobodných děl je možné požádat autory o uvlnění p66
          • VLASTNĚNÍ ČLÁNKŮ
            • nešvar, kdy autor článku dohlíží, aby mu ho jiní neměnili p 66
  • UDRŽUJEME A VYLEPŠUJEME WIKIPEDII
    • ...
  • KOMUNITA WIKIPEDIE
    • většinu věcí na wp řídí komunita p 85
    • výzkum r. 2008 ukázal, že prevládají muži a průměrn věk je 27 p 86
    • DISKUSE, KONSENZUS A HLASOVÁNÍ
      • diskuse slouží k prodiskutování podoby článků, nežli se hádat, diskutuje se - p 86
      • v diskusi článku se řeší samotný článek
      • v diskusi editora se řeší série jeho editací, chování, či se sem vkládá k němu upozornění
      • celoprojektové otázky se probírají v rozných stránkách nazvaných Pod lípou
      • wp není ale diskusním prostorem, proto by se mělo vždy diskutovat k tématu p 86[kom. 61]
      • v diskusích se hledá konsenzus a kompromis p 87
      • postupně se přechází od hlasování (wp není demokracie) k dosahování konsenzů (2009 zrušen hlasování o smazání)[kom. 62]
      • hlasuje se u voleb funkconářů p 88
    • SPOLUPRÁCE
      • editoři většinou pracují samostatně p 88[kom. 63]
      • spolupracuje se na wikiprojektech, které vytváří tématické portály
      • ...
      • důležitý je WikiProjekt kvalita, který řeší kvalitní články, ale i Spolupráci měsíce[kom. 64] p 89
    • PRÁVA UŽIVATELŮ
      • neregistrovaní - mohou číst a editovat
      • registrovaní - mají různé funkce navíc, po čase nemusí vyplňvat CAPTCHA P 89
      • správci - dle pravidel jak se komunita dohodla, voleni ve volbě, mazání, zamykání blokování
      • byorokraté - navíc přejmenovává uživatele, jmenuje srprávce p 89
      • boti - programy zastávající nějakou práci p 90[kom. 65]
      • stevardi - mají práva celostvětově[kom. 66]
    • SPORY NA WIKIPEDII
      • cílem je, aby hádky neochromili wp p 90
      • část řeší diskuse[kom. 67]
      • ...
    • PÉČE O EDITORY
      • ...
    • WIKIFILOZOFIE A WIKIHUMOR
      • různé fylozofické proudy p 93
        • inkluzionisté - všechny články by ponechali, vše se může hodit
        • delicionisté - ponechávat se má jen to kvalitní
      • na wp mimo hlavní prostor jsou i humorné stránky[kom. 68]
  • UŽÍVÁME OBSAH WIKIPEDIE
    • ...
  • WIKIPEDIE VE ŠKOLE
    • ...
  • NEJEN WIKIPEDIE
    • ...
  • WIKIMEDIA
    • ...

Where the people find information and how[editovat]

Where and how a certain comunity look for information[editovat]

Web of Science[editovat]

Agricultural information needs of Pakistani farmers (Naveed, 2013)[31][editovat]

  • RESEARCH OBJECTIVES
    • information needs of adult pakistany farmers p 5
    • multiple questions to answer
  • THE RESEARCH SETTING
    • dodělat...

On Wikipedia editors[editovat]

Motivating and discouraging factors for Wikipedians: the case study of Persian Wikipedia (Asadi, 2013)[32][editovat]

Community Insights/2018 Report/Contributors[33][editovat]

Wikipedia influence on society information[editovat]

Why medical schools should embrace[cs 1] Wikipedia: Final-year medical student contributions to Wikipedia articles for academic credit at one school (Azzam, 2017)[34][editovat]

Information behavior and information behavior model[editovat]

PŘÍMO K TÉMATU[editovat]

Los periódicos españoles como fuente de referencia en la Wikipedia (Rodríguez-Mateos, 2018)[35][editovat]

  • klíčová slova: Wikipedia references
  • the problem is they found low amount of references (about 2.9 %), which they explain by the logic, that secondary full text resources are prefared[kom. 69]
  • další otázka je, jak to zkresluje fakt, že španělsky se mluví ve více zemích a ne ve všech existují stejné noviny
  • they point out that wp categories and articles can be used as thesaurus/dictionary
  • other question is wheter they excluded external links, which are not references - nezdá se, že by to odfiltrovali
  • nicméně vytváří to zajímavý směr jakým wp zkoumat

Wind power research in Wikipedia: Does Wikipedia demonstrate direct influence of research publications and can it be used as adequate source in research evaluation? (Serráno-López, 2017)[36][editovat]

  • podobná studie jako výše, nicméně zaměřují se na dopad odborných článků z oblasti větrné energie přes wp
  • a zjišťují, že tam impakt není velký
  • nicméně tam mají nějaká čísla k počtu odborných referencí v článcích

Research on research[editovat]

Ručně větvořené citace[editovat]

  • BRUCKMAN, Amy S. Should, you believe Wikipedia?: Online Communities and the Construction of Knowledge. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2022. 272 s. ISBN 978-1-108-49032-0. (anglicky) 
  • HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 4. vyd. Praha: Portál, 2016. 437 s. ISBN 978-80-262-0982-9. 
  • TERESZKIEWICZ, Anna. Genre Analysis of Online Encyclopedias: The Case of Wikipedia. 1. vyd. Krakov: Jagiellonian University Press, 2010. 187 s. ISBN 978-83-233-2813-1. (anglicky) 
  • RODRÍGUEZ-MATEO, David; HERNÁNDEZ-PÉREZ, Tony. Los periódicos españoles como fuente de referencia en la Wikipedia. El Profesional de la Información, 2018, roč. 27, čís. 6, s. 1323–1333. ISSN 1699-2407. (španělsky)
  • VUONG, Tung; SAASTAMOINEN, Miamaria; JACUCCI, Giulio. Understanding user behavior in naturalistic information search tasks. Journal of the Association for Information Science and Technology, listopad 2019, roč. 70, čís. 11, s. 1248–1261. ISSN 2330-1635. (anglicky)
  • WIKIMEDIA FOUNDATION'S CONTRIBUTORS TEAM. Contributors [online]. San Francisco: Wikimedia Foundation, 2018-08-30, rev. 2018-09-13. Dostupné online. (anglicky) 

Komentáře[editovat]

  1. ↑ Todle trochu zavání marketingem, který se odvolává na nevyjádřené potřeby. To je ale nesmysl, buď danou věc potřebuji nebo ne. Vše ostatní je rvaní nepotřebných produktů, které mimo jiné zvyšují ekologickou stopu, a cíl se na nás nažvejknout.
  2. ↑ Proto nemusím řešit charakteristiku populace a mohu provést pravděpodobnostní výběr.
  3. ↑ But here I would argue - what research skills? Looking for information in print materials does not develope research skill about the topic studied, nor loooking for information online. It may develop the skills of finding good hardprints, operating hardprints, finding good online resources and writing notes or extracting information - thats the only skill obtained.
  4. ↑ Which is in life sciences logic, because they tend to use primary or at leas secondary resources. Humianities are in question, tertiary resources respectively.
  5. ↑ So with Wikipedia it looks working class strikes back. As Wikipedia is made by people and those who are on Wikipedia and have academical credentials cannot display them to show authority.
  6. ↑ But for example on Czech Wikipedia from late 10s (2018) this looks like a problem. As there are more and more articles, but not more and more editors, many articles are not really up to date. This is partly fixed by Wikidata and be exchanging date between Wikidata and other databases, but doesnt work of wikipedia in all cases.
  7. ↑ Actually I dont think so, personalized search which is up for couple of years narrow it.
  8. ↑ But here I am just guessing how the postgrads semminars in the US works. In the case of the Czech Republic, I would say most seminars, does not differ from undegrad lectures).
  9. ↑ I guess the author points SQL database.
  10. ↑ But I would argue, that wp is better than some seccondary resources - better in structure and complexity.
  11. ↑ It looks author doesnt know much about wp and takes it knowledge from what was written about it or what wp wrote about themselves. That may take him to bias and false assumtions of the actuall state of encyclopedia.
  12. ↑ This looks author comes to wrong conclussions from reading about wp from wp.
  13. ↑ So it maybe that wps division to featured, good, article, stub and substub was derived from here.
  14. ↑ Thats why we dont have referendums about everything ans voters doesnt know everything.
  15. ↑ But that could be because family is kind of new construct - there were no bipolar families when we were apes - there were communities.
  16. ↑ So what we need to do here on Wikiversity, to identify a prototype for each content type, describe it and than find simmilar contents. It may be that some will fit into one category, the other to more.
  17. ↑ But here we can see the differences. Cooperative US society vs competitive Czech society. Definitely more help and use one can have in English speaking groups, than Czech.
  18. ↑ This might be the other way how to search for kind of information.
  19. ↑ This would need to see the methodology of the study.
  20. ↑ And from my perspective its not just about social ties, but about some phyxical properties of a space on personal psychological state.
  21. ↑ And thats 100 % from my observation, the creater of the group must be with the group to be respected. So in the case of facebook group to post the content - building respect takes short time, but the length depends on community.
  22. ↑ This is align with Jiří Plamínek motivational types, when researching social dynamics. Achievers equals to "zpřesňovatelé", exploreres = objevovatelé, socializers = slaďovatelé, killert = usměrňovatelé.
  23. ↑ This is aligned to my hypothesis presented on CEE meeting 2019, where I pointed out that Wikimedia community is in trouble of missing or not providing confortable environment of certain motivation types. And trully, Wikipedia doesnt need to many socializer, because that would led to halt, but it needs some to be more equal to normal society. The good golden ratio for Wikipedia or every other community really depends on the community itself and we probably dont need to have a headache out of that, the only think is to provide welcoming environment to all types.
  24. ↑ This goes together with Plamínek explanation, but Plamínek rather explain this as layers within each person pointing out, that we are born to certain motivational role, and as a second layer, we may be pushed to certain motivational role by the environment - other people. Third motivation layer are emotions then.
  25. ↑ Here it would be interesting to find out years of survival within groups.
  26. ↑ This looks like we need more research on the topic.
  27. ↑ The author thinks this is the major problem of which she is concern and so do I. If social norms are not well communicating, it let to confusing of newbies or even to increasing number of newbies being understood as trolls. On the other hand, there are groups were social norms are defined (written), but the group follows other (unknown) norms.
  28. ↑ I am not sure weather this is correct (she cites sources, but I am lazy to write them down or read them) I think the history was a little bit different and the in Wikipedia U, they point someone else of discovering wiki software - and I personally think its yet another person.
  29. ↑ But we know, they are not anonymous users, because their IP may say a lot about them.
  30. ↑ The question here is, weather such system could survive for a long period of time and weather it contain all motivation type so healsth community.
  31. ↑ The question here is how the project was designed, without that these statements can be hardly concluded.
  32. ↑ A nedá se toto zahrnout pod slovo otevřený?
  33. ↑ Nutno ověřit podle aktuální stavu
  34. ↑ Otázka je co je to za číslo a je samozřejmě staré.
  35. ↑ A tady se to zase liší od toho co uvádějí jiní autoři nahoře.
  36. ↑ Ověřit, jestli nebylo přiupraveno a nemá další autory
  37. ↑ No a dnes jsou možná ještě Rejstříky a další. Nutno ověřit co vše je na en.
  38. ↑ Spíš by se to asi mělo jmenovat abstract (nebo jak se to do češtiny překládá), což asi odpovídá tomu, že se jedná de facto o články a ty abstract mají.
  39. ↑ S tím bych ale nesouhlasil, není cílem seznam poskytovat další druh navigace, ale zachytávat něco co může i nemusí mít vlastní článek.
  40. ↑ To by mě zajímal nějaký příklad.
  41. ↑ Otázka je, jestli to není v kolizi se současným evropským a českým právem.
  42. ↑ Na wp jsou různé stránky charakterizující Wikipedii, takže je otázka, jestli je tendle a jestli je zásadní, jestli někdo rozebíral pravidla wp a tak. Jde tady o to, jestli lze pilíře vymáhat, protože nejsou ani pravidlem, ani doporučením
  43. ↑ Otázka je, jaký tedy vládne na Wikipedii systém.
  44. ↑ To už asi jen u některých obrázků, které ovšem mohou mít i jiné licence, než tyto.
  45. ↑ Což už nějakou dobu od zavedení VizuálníhoEditoru není pravda a uživatel se s jazykem mw skoro nesetká.
  46. ↑ No to je taková zvláštní formulace, jedná se o značkovací jazyk, což může být programovací.
  47. ↑ No pochybuju, že by to tak robustní infrastrukturu nějak sužovalo!
  48. ↑ A někdo by mohl říct, tak tam ten náhled vynutte, což de facto technicky jde - mají to tak jiné servery.
  49. ↑ Tady by se hodilo vysvětlit napřed obecné zákonitosti formátování - tedy co a jak formátovat a teprve potom vysvětlovat jak.
  50. ↑ No a tady se popisuje, kdy využít formátování a výše ne.
  51. ↑ Nicméně tady už to zavádí POVem. Například články z oblasti esoteriky se o názory odborníků neopírají.
  52. ↑ To je dost nejasně napsáno a řekl, bych že se obecně zdrojuje více než u vědeckých článků. Nicméně je vidět, že i zde se článek na wp podobná článku vědeckému.
  53. ↑ Ale široce se někde užívají a vědci si pletou encyklopedii s vědeckým časopisem. Proto se divím, že humanitní vědy chtějís tavět kvalifikační práce na sekundárních zdrojích.
  54. ↑ No to je hloupost, protože úvod je abstraktem.
  55. ↑ Ty by snad na wp ani být neměli ne?
  56. ↑ Ty na cs wp zpracoval user Beren
  57. ↑ Ano, například u geografických útvarů typu, hora, tok, vodní plocha - stačí, že mají název v mapě. Prostě jde o to, že ne všude je nutné být schopen najít zdroje dokládající významnost, ale stačí najít indicie s tím, že zdroje se najdou v budoucnosti - viz různé stránky v ns wikipedie.
  58. ↑ Není, ale uvedena metodika těchto testů.
  59. ↑ Řeší se tím de facto nedostatečnost sw, který by to zde možná mohl řešit i jinak. Třeba tak, že v databázi by měl každý článek své unikátní číslo, ale v názvu by se objevovalo něco chtěného.
  60. ↑ Takže porušování autorských práv se citlivě řeší, kdežto pravdivost ne.
  61. ↑ Přesto někde vyšel výzkum, že snad diskusních stránek je víc než těch obsahových.
  62. ↑ Cílem může být snižování vyostřených situací. Pokud se dosáhne schody kompromisem, tedy řešením se kterým všichni souhlasí, je to lepší než prosté hlasování, kdy poražení jsou převálcování a nemusí se závěrem vnitřně souhlasit. Konsenzus vypadá více komunitně - tedy semklá komunita dosáhne společné schody.
  63. ↑ Což ale vyplívá z charakteru sw, deklarovaná spolupráce se nemůže uskutečňovat, protože sw neumožnuje editaci více editory v reálném čas.
  64. ↑ K 2022 je Spolupráce měsíce neaktivní
  65. ↑ A je možné, že jednou bude mít svojí skupinu i AI.
  66. ↑ Nicméně, dnes už je řada dalších funkcí, jako třeba patroláři/revertéři.
  67. ↑ Ale i princip konsenzu a předpokládání dobré vůle je určitým typem řešení sporu.
  68. ↑ Prostě komunita žije se vším všudy.
  69. ↑ But I dont agree with this conclusion. The practice show, that editors doesnt follow these rules so strictly and even the rules allows certain flexibility. More over Spanish Wikipedia looks less referenced as others, so I would not make any conclussion from this finding.

Slovník a překlady[editovat]

  1. ↑ přijmout

References[editovat]

  1. ↑ Research question. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 997395400. 
  2. ↑ OGUSHI, Fumiko; KERTÉSZ, János; KASKI, Kimmo. Ecology of the digital world of Wikipedia. Scientific Reports, 2021-12, roč. 11, čís. 1, s. 18371. Dostupné online [cit. 2021-10-06]. ISSN 2045-2322. w:DOI:10.1038/s41598-021-97755-w. PMID 34526557. (en)
  3. ↑ MENDES, Thiago Bosco; DAWSON, Jennifer; EVENSTEIN SIGALOV, Shani. Wikipedia in Health Professional Schools: from an Opponent to an Ally. Medical Science Educator, 2021-09-29. Dostupné online [cit. 2021-10-07]. ISSN 2156-8650. w:DOI:10.1007/s40670-021-01408-6. PMID 34608425. (en)
  4. ↑ JIMÉNEZ-PELAYO, Jesús. Wikipedia como vocabulario controlado: ¿está superado el control de autoridades tradicional?. El Profesional de la Información, 2009-07-26, roč. 18, čís. 2, s. 188. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. ISSN 1699-2407. w:DOI:10.3145/epi.2009.mar.09.
  5. ↑ TRAMULLAS, Jesús. Wikipedia como objeto de investigación. Anuario ThinkEPI, 2015-05-11, roč. 9, s. 223. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. ISSN 1886-6344. w:DOI:10.3145/thinkepi.2015.50.
  6. ↑ OKOLI, Chitu; SCHABRAM, Kira. Protocol for a systematic literature review of research on the Wikipedia. In Proceedings of the International Conference on Management of Emergent Digital EcoSystems - MEDES '09. France : ACM Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-60558-829-2. DOI:10.1145/1643823.1643912 S. 458. (anglicky)
  7. ↑ https://arxiv.org/pdf/1110.5863.pdf
  8. ↑ NIELSEN, Finn Årup. Wikipedia Research and Tools: Review and Comments. Rochester, NY: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ KERNAN, Alvin. The Death of Literature. New Haven: Yale Univeristy Press, 1990. S. 140. (anglicky) 
  10. ↑ And thus wp leads to open science, etc.
  11. ↑ BRUCKMAN, Amy. Should, you believe Wikipedia? : online communities and the construction of knowledge. Cambridge, United Kingdom: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-108-78070-4, ISBN 1-108-78070-9. OCLC 1260173760 
  12. ↑ ROSCH, Eleanor. Principles of categorization. In MARGOLIS, Eric; LAURENCE, Stephen. Concepts: Core Readings. Cambridge : MIT Press, 1999. S. 189-206. (anglicky)
  13. ↑ LAKOFF, George. Women, Fire, and Dangerous Things: What Categories Reveal about the Mind. Chicago: University of Chicago Press, 1987. (anglicky) 
  14. ↑ GRANOVETTER, Mark S.. The Stregth of Weak Ties. American Journal of Sociology, 1973, roč. 78, čís. 6, s. 1360-1380. (anglicky)
  15. ↑ HAMPTON, Keith; WELLMAN, Barry. Lost and Saved...Again: The Moral Panic about the Loss of Community Takes Hold of Social Media. Contemporary Sociology, 2018, roč. 47, čís. 6, s. 643-651. (anglicky)
  16. ↑ HAMPTON, Keith; RAINIE, Lee; WEIXU, Lu, et al. Social Media and the Spiral of Silence [online]. Pew Research Center, 2015. Dostupné online. 
  17. ↑ OLDENBURG, Ray. The Grat Good Place. New York: Paragon House, 1989. (anglicky) 
  18. ↑ WHYTE, William. How to Live in a City [online]. 1964. Dostupné online. 
  19. ↑ BARTLE, Richard. Hearts diamond, dlubs, spades: players who suit MUDs. Journal of MUD Research, 1996, roč. 1, čís. 1. (anglicky)
  20. ↑ KIM, Amy JO. Community Building on the Web. Berkeley: Peachpit Press, 2000. (anglicky) 
  21. ↑ GLEAVE, Eric; WELSER, Howard T.; LENTO, Thomas M.. A conceptual and operational definition of social role in online community. 42nd Annual Hawaii International Conference on System Sciences, 2009, roč. 42. (anglicky)
  22. ↑ NONNECKE, Blair; PREECE, Jenny. Lurker domographics: counting the silent. Proceedings of the SIGCHI Conference on uman Factors in Computing Systems, 2000. (anglicky)
  23. ↑ CASEY, Fiesler; BRUCKMAN, Amy. Creativity, Copyright, and Close-Knit Communities: A case Study of Online Social Norm Formation and Enforcement Online. Proceedings of the ACM on Human-Computer Interaction 3, 2019. (anglicky)
  24. ↑ GEIGER, R. Stuart; HALFAKER, Aaron. When the levee breaks: without bots, what happens to Wikipedias quaity control processes?. Proceedings of the 9th Interational Symposium on Open Collaboration - WikiSym 13, 2013. (anglicky)
  25. ↑ We know, that crowdsourcing works, but the question is how to kicked it sucessfully.
  26. ↑ SWANSON, Alexandra; KOSMALA, Margret; LINTOTT, Chris. A generalized approach ofr producing, quantifying, and validating citizen science data from wildlife images. Conservation Biology, 2016, roč. 30, čís. 3, s. 520-531. (anglicky)
  27. ↑ 27,0 27,1 ROTMAN, dana, et al. Motivation Affecting Initial and Long-Term Participation in Citizen Science Projects in Threee Countries. iConference 2014 Proceedings, 2014. (anglicky)
  28. ↑ COOPER, Seth, et al. Predicting prtein structure with amultiplayer online game. Nature, 2010, s. 756-760. (anglicky)
  29. ↑ TERESZKIEWICZ, Anna. Genre analysis of online encyclopedias : the case of Wikipedia. Wyd. 1. vyd. Kraków: Wydawn. Uniwersytetu Jagielońskiego 1 online resource (187 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-83-233-8067-2, ISBN 83-233-8067-8. OCLC 785782330 
  30. ↑ BROŽ, Petr, et al. Wikipedie. 1. vyd. [s.l.]: Computer Media, 2010. 137 s. ISBN 978-80-7402-062-9. 
  31. ↑ NAVEED, Muhammad Asif; ANWAR, Mumtaz A.. Agricultural information needs of Pakistani farmers. Malaysian Journal of Library & Information Science, 2013, roč. 18, čís. 3, s. 13-23. (anglicky)
  32. ↑ ASADI, Saeid; GHAFGHAZI, Shadi; JAMALI, Hamid R.. Motivating and discouraging factors for Wikipedians: the case study of Persian Wikipedia. Library Review, 2013-07-05, roč. 62, čís. 4/5, s. 237–252. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. ISSN 0024-2535. w:DOI:10.1108/LR-10-2012-0114. (en)
  33. ↑ Community Insights/2018 Report/Contributors - Meta. meta.wikimedia.org [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ AZZAM, Amin; BRESLER, David; LEON, Armando. Why Medical Schools Should Embrace Wikipedia: Final-Year Medical Student Contributions to Wikipedia Articles for Academic Credit at One School. Academic Medicine, 2017-02, roč. 92, čís. 2, s. 194–200. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. ISSN 1040-2446. w:DOI:10.1097/ACM.0000000000001381. PMID 27627633. (en)
  35. ↑ RODRÍGUEZ-MATEOS, David; HERNÁNDEZ-PÉREZ, Tony. Los periódicos españoles como fuente de referencia en la Wikipedia. El Profesional de la Información, 2018-12-06, roč. 27, čís. 6, s. 1323. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. ISSN 1699-2407. w:DOI:10.3145/epi.2018.nov.15.
  36. ↑ SERRANO-LÓPEZ, Antonio Eleazar; INGWERSEN, Peter; SANZ-CASADO, Elias. Wind power research in Wikipedia: Does Wikipedia demonstrate direct influence of research publications and can it be used as adequate source in research evaluation?. Scientometrics, 2017-09, roč. 112, čís. 3, s. 1471–1488. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. ISSN 0138-9130. w:DOI:10.1007/s11192-017-2447-2. (en)
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Uživatel:Juandev/inmekk_dp&oldid=128174“