Uživatel:Juandev/ds/seminárka

Co je to Wikipedie a jak funguje

Wikipedie je vícejazyčná otevřená internetová encyklopedie tvořená dobrovolníky. Název projektu je složen ze slov wiki a pedie, kde slovo wiki pochází z havajštiny a znamená rychle, kdežto část pedie pochází ze slova encyklopedie. Wikipedie by se tak dala přeložit jako rychlá encyklopedie.

Byla založena ve Spojených státech amerických v roce 2001 podnikatelem Jimmy Walesem a filosofem Larry Sangerem jako reakce na Walesův neúspěšný projekt Nupedia. Ten byl postaven na recenzovaných článcích akademiků, které se dávaly na web. Projekt se však nevyvíjel dostatečně rychle, a proto zakladatelé převzali wiki princip se kterým přišel v roce 1995 americký programátor Ward Cunningham. Ten pro svůj web návrhových vzorů vyvinul stránky, které mohly editovat i běžní uživatelé a diskutovat o obsahu hlavního webu. Dle tohoto vzoru vznikla encyklopedie Wikipedia, kterou mohl kdokoliv v reálném čase měnit. Přívlastek otevřená tak nesouvisí pouze s tím, že její obsah je dostupný pod otevřenými licencemi, ale i s tím, že je postavena na otevřeném technickém řešení. Kdokoliv může obsah volně upravovat, měnit a číst. Editoři Wikipedie nejsou za svoji práci placeni, čtenáři nemusí za čtení Wikipedie platit. Mohou text přebírat, dále šířit, pozměňovat a slučovat do větších celků. Otevřenost řadí Wikipedii po bok principů open source (otevřený zdrojový kód), open access (otevřené vědecké časopisy)  a open science (otevřená věda) - hnutí otevřené kultury.

Vedle toho, že je Wikipedie otevřená a internetová, je i vícejazyčná. K srpnu 2022 byla dostupná v 326 jazycích. Hned po vzniku anglické verze totiž Jimmy Wales inicioval vznik dalších jazykových mutací a po roce jich bylo již 141. Mezi nimi i česká, kterou založil brněnský esperantista Miroslav Malovec koncem roku 2002. Jednotlivé jazykové verze však nejsou plnohodnotné. Každá má jiný počet hesel a jiný rozsah. Největší verze jako například anglická mají miliony článků, nejmenší v řádů jednotek. Každá jazyková mutace má totiž svoji komunitu, která většinu článků tvoří vlastní prací - překlady se vyhotovují v omezené míře. Komunity jsou pak napříč jazykovýmu mutacemi různě veliké, zatímco anglická Wikipedie měla v roce 2021 v průměru 39.000 aktivních editorů, česká jen 778.

Uživatelský přístup k obsahu

Většina čtenářů přistupuje k Wikipedii přes Google, nebo jiný internetový vyhledávač. Jejich hledání však nemá za cíl, hledat informace ve Wikipedii, nýbrž pouze vyhledat informace na téma, které je zajímá. Důvodem proč končí na Wikipedii je ten, že Google řadí často Wikipedii na přední pozice. Dalším způsobem vyhledávání, je přímo na Wikipedii. K té se uživatel dostane buď přes web wikipedia.org, kde je možné prohledávat jednotlivé jazykové mutace v dialogovém okně pod logem Wikipedie, nebo na subdoménách jednotlivých jazykových mutací. Anglická wikipedie se nachází na adrese en.wikipedia.org a česká na adrese cs.wikipedia.org. V případě přístupu k informacím přímo z konkrétní jazykové verze, lze využít vyhledávací dialogové okno umístěné v pravém horním rohu. Vyhledávací systém Wikipedie ale není tak robustní jako vyhledávací systém internetových vyhledávačů jako Google.

Mezi další způsoby vyhledávání informací na Wikipedii patří prohledávání kategorizačního stromu a hypertextové řetězení. Jednotlivá hesla na Wikipedii jsou zařazena do tématických kategorií a ty jsou zařazeny do kategorizačního stromu. Jedno heslo, může být vloženo do jedné, nebo více kategoriích úzce souvisejících s jeho obsahem. Jednotlivé oborové kategorie tvoří strom kategorií, kterým se lze proklikat až ke kořenové kategorii nazvané na české Wikipedii Hlavní kategorie, respektive k jeji podkategorii Články podle témat, která zahrnuje strom kategorií a článků pro čtenáře webu. Druhým způsobem je hypertextové řetězení, neboli hypertext, hypertextové čtení. Články na Wikipedii jsou do určité míry spojeny hypertextovými odkazy, které umožnují proklikat se na jiné články. Určitý článek má zpravidla hypertextové odkazy jen na témata, která pomáhají v jeho porozumění, hypertext ale umožňuje čtenáři prohklikat se skoro na každé téma. To ilustruje například online hra The Wiki Game, kde jednotliví soutěžící soutěží o to, kdo se nejrychleji a s nejmenším množstvím kliků dostane na cílový článek. Soutěžícím je zobrazena určitá stránka a též stránka na kterou se mají dostat. Soutěžící musí zvážit které stránky na dané heslo budou odkazovat a najít co nejrychleji krátkou textu v prostředí hypertextu k cílovému heslu.

Okrajovým, ne však zanedbatelným přístupem k tématickému obsahu Wikipedie je její Hlavní stránka. Tato úvodní strana odkazuje jak na tématický obsah pro čtenáře, tak na komunitní strany. Lze se z ní tedy proklikat na omezený počet hesel. Statistiky však ukazují mnohonásobně vyšší přístupy k Hlavní straně, než k ostatním článkům, a mnohonásobně vyšší přístupy ke článkům z hlavní strany odkázaných, než v době, kdy na ně Hlavní strana neodkazuje. Odkazy na články z hlavně strany se totiž pravidelně mění a editoři Wikipedie se snaží, aby odkazované články měly vyšší standard.

Podobně jako Hlavní strana fungují stránky nazvané Portály. V principu se jedná o obdobu Hlavní strany Wikipedie, které mají ale pouze úzké zaměření na určitý obor. Návštěvnost Portálů je ale oproti Hlavní straně výrazně nižší.

Čtenářský obsah

Wikipedie obsahuje mnoho typů stránek, které se od sebe liší účelem, obsahem, strukturou apod. Každá stránka na Wikipedii obsahuje logo, které je umístěné v levém horním rohu. Pod ním je sloupec s odkazy na různé učitečné stránky jak pro čtenáře tak editory. Nahoře na stránce je pruh, kde se nacházejí odkazy na jednotlivé stránky související se zobrazenou stranou, ale i módy a nástroje zobrazené strany. Dále se zde nachází odkazy na uživatelské stránky. Úplně dole je pruh s informacemi o stránce, licenci a další užitečné odkazy. Tento obsah se mění jen minimálně - obvykle s typem stránky, vizuálně však zůstává stejný. To o čem pojednává tato kapitola se pak nachází v různé dlouhém okně, které je graficky odlišeno a které je přisazeno k pravé straně obrazovky.

Nejčastějším typem obsahu jsou na české a anglické Wikipedii články. Dále zde nalezneme seznamy a rozcestníky; na české Wikipedii jsou to ještě rejstříky, a na anglické drafty. Výše uvedené portály a hlavní stranu, zde nebudu více rozvádět, protož se jedná často o malý výsek prezentující obsah článků. Rejstříky a drafty nejsou v hlavním jmenném prostoru. Wikipedie je totiž z hlediska funkčnosti a potřeby pod jeden název umísťovat vícero funkční stránek rozdělena do tzv. jmenných prostorů, které se projevují v názvu článku určitým slovním označením odděleným zleva od názvu stránky dvojtečkou. Hlavní jmenný prostor takové označní nemá a název stránky zde začíná rovnou samotným názvem.

Drafty jsou nejčastěji návrhy článků, které mohou na anglické Wikipedii vytvářet editoři, kteří si netroufnou editovat hned v hlavním jmenném prostoru. Noví editoři vytvářející drafty tedy zakládají stránku s názvem Draft:Název tématu a v případě, že je jejich draft schválen, stránka se přesune anebo překopíruje na název Název tématu. Tento obsahový typ funguje na anglické Wikipedii od roku 2013.

Rejstříky měly být stránky se seznami článků seřazené podle určitého tématu. V roce 2006 sice na české Wikipedii vznikl jmenný prostor Rejstřík a některé rejstříky byly vytvořeny, ale tato koncepce se neujala. Postupně tak jmenný prostor Rejstřík začal plnit funkci automaticky vytvářeného seznamu, který se pak vkládá do jiných stránek. S rejstříky se tak čtenář setká většinou přímo v článcích, bez nutnosti hledat je přímo v jejich mateřském jmenném prostoru.

Rejstříkům jsou do určité míry podobné Seznamy. Spolu se články a rozcestníky se nacházejí v hlavním jmenném prostoru a jsou tedy rychle dohledatelné. Název Seznamů tak nemá žádnou předponu jako v případě rejstříků, nebo draftů. Od článků a rozcestníků se odlištují tak, že začínají v názvu slovem Seznam (například Seznam ulici v Praze). Stránky seznamů obsahují seznamy položek, ke kterým se doplňují určité charakteristiky. Na začátku seznamu bývá krátká informace o samotném seznamu, následuje samotný seznam, nebo vícero subseznamů, ke kterým jsou připojeny určité charakteristiky, dole nakonci může být sekce s odkazy. Seznami bývají formátovány formou seznamu, nebo tabulky; často je z tématů odkazováno na články Wikipedie, ale není to pravidlem. Wikipedie se ve svém principu brání seznamům, dokonce jeden s pilířů Wikipedie říká, že Wikipedie není seznam (ale encyklopedie). Proto se u seznamů hledá pádný důvod pro jejich existenci - často encyklopedická významnost většiny uvedených položek. Seznamy se někdy vytvářejí i z článků, pokud články vypadají spíše jako seznam. Cílem je v článcích udržet kompaktní text a seznamům se spíš vyhnout. Seznami tedy s články mají informativní charakter a někdy na jsou doplňkem článků a je na ně z článku odkazováno.

Hlavním a nejdůležitějším obsahovým typem na Wikipedii jsou tedy články. Zatímco v tištěných encyklopediích se jedná o encyklopedické heslo, u Wikipedie je to článek (anglicky article). Články tvoří většinu obsahu Wikipedie a velikost jednotlivých jazykových mutací se posuzuje právě podle počtu článků. Struktura ideálního článku je následující. Úplně nahoře je úvod, který má formu abastraktu vědeckého článku - shrnuje totiž celý článek. Následuje samotné tělo článku, které je rozděleno do kapitol. Úplně dole je pak řada odkazů jak jinam do webu, tak na autority o které se článek opírá či na další rozšiřující literaturu. Vpravo nahoře se pak nachází box, který obsahuje základní data o tématu v článku obsazeném. Někdy se mohou objevit další boxi na samém konci článku, které ale mají funkci navigační. Článek tak svou podobou připomíná vědecký článek. Některé články jsou rozsáhlé, obsahují citace, obrázky a další prvky, jiné jsou krátké. Wikipedie, kterou tvoří dobrovolníci je dynamický projekt, který se stále mění a vyvíjí. Cílem Wikipedie je zpřístupnit veškeré lidské vědění, nicméně fakt, že vzniká kompilací již publikovaných znalostí určité znalosti a témata vylučuje. Co do oborového či tématického pokrytí pak encyklopedie obsahuje informace ze všech oborů. Proporcionální obsažnost jednotlivách oborů se ale napříč jazykovými mutacemi může lišit. Vždy závisí na charakteristikách a zájmech převažující editorské komunity.

Posledním obsahovým typem v hlavním jmenném prostoru jsou rozcestníky. Rozcestníky vznikají díky technickým charakteristikám sofwaru MediaWiki na kterém je Wikipedie provozována. Ten totiž neumožňuje zakládat stránky se schodnými jmény. Situace se řeší tak, že k některým článkům se dává do závorky za název upřesnění. Toto upřesnění se na Wikipedii nazýva rozlišovák. Pokud existuje více článků o Kostelu svatého Jakuba Většího, je potřeba je nějak odlišit a v tomto případě se to dělá prostřednictvím rozlišováku, do kterého se napíše lokalita ve které stojí (např. Kostel svatého Jakuba Většího (Sluštice)). Pokud existují více jak dva články se stejným názvem, vzniká rozcestník, který seřadí odkazy na všechny články stejného, nebo podobného názvu. U dvou schodných témat, se pouze použije rozlišovák a témata se přes oznámení nad úvodem článku propojí. Rozcestníky tak nejsou přímo určeny k šíření informací, ale zastávají spíše technickou funkci a pořádek. Pokud by někdo hledal článek na konkrétní téma, může se dostat na rozcestník témat s podobným názvem a zde si vybrat kam chce pokračovat.

Pravdivost a důvěryhodnost Wikipedie

I přesto, že Wikipedie je jedním nejnavštěvovanějších webů světa, je jako vhodný zdroj informací zpochybňována zejména na akademické půdě. Všeobecné statistiky návštěvnosti stránek Wikipedie ukazují, že tento web se pohybuje v první patnáctce nejsledovanějších webů ve světě i v České republice. Přestože vyučující svým studentům leckdy zakazují Wikipedii užívat, z výzkumů vyplývá, že studenti v této praxi i nadále pokračují a hodnotí svůj výzkum na Wikipedii pozitivně. Ještě palčivějším konstrastem k odmítnutí vědeckou veřejností je fakt značná obliba Wikipedie ve výzkumu. Odborná databáze Web of Science v září 2022 obsahovala přes 6 900 záznamů, kde je slovo Wikipedie uvedeono názvu, abstraktu, nebo klíčových slovech. Vědci se tak tomuto fenoménu rozhodně nevyhýbají, důkazem jsou publikované studie o Wikipedii v prestižním časopise Nature. Rožšířený zájem o výzkum témat spojených s tímto projektem, ale nemusí souviset s odmítáním či zakazováním Wikipedie jako zdroje informací. Možná by tento argument obstál v přírodných a exaktních vědách, kde se při kompilaci například diplomových a dizertačních prací vyžaduje využívat zejména primární literatury (Wikipedia je terciálním zdrojem) – tedy vědeckých článků. Už ale tato akademická obava není tak jasná u studentů humanitních oborů, kde se kvalifikační práce běžně kompilují přinejmenším i ze zdrojů sekundárních a výzkum v publikovaných informací je zcela běžný. Objevily se i studie hodnotící kvality obsahu Wikipedie a srovnávající Wikipedii svou kvalitou s ostatními zdroji informací. Poměrně zajímavá studie vyšla v roce 2005 v prestižním časopise Nature. Jejím cílem bylo porovnat kvality obou encyklopedií. Oproti původním představám, že Wikipedie bude kvalitativně výrazně pozadu za encyklopedií tvořenou vědci se ukázalo, že na tom Wikipedie není tak špatně a že má jen o 10 % více chyb, než encyklopedie Britannica. Navíc se zjistilo, že i samotná Britannica je chybová a to ze 30 %. Takže určitá obava z příjmu nepřesných či zavádějících informací je na místě.

Americký vědec Thomas Leitch ale ve své knize Wikipedia U poskytuje trochu jiný pohled na vztah Wikipedie a akedemické sféry. Domnívá se, že jde o souboj autorit. Několit staletí budovanou autoritu akademické půdy, totiž výrazně narušil příchod Internetu. Do té doby zažitý model shora dolů, Internet převrátil na model zespoda dolů. K získání informací už totiž běžný člověk nepotřebuje číst populárně naučnou literaturu, která je souborem vědeckých poznatků publikovaných v literatuře primární, ale stačí mu navštívit YouTube, nebo Wikipedii, „kde se stává stejným expertem jako člověk, který několik let studoval a bádal", dodává Leitch. Leitch cituje Alvina Kenata, který již v 80. letech zjistil, že jeho studenti věří informacím na počítači stejně jako tištěným informacím. Pro Kernata to bylo nepříjemné zjištění. Zde bysme se mohli, zeptat, proč Kernat do celé situace vnesl subjektivní pohled nezaložený na důkazech. Podle Leithe část akademického sboru Internet vítá, ale velká část, zejména na amerických vysokých školách ho v oblasti humanitních věd odmítá. Nesouvisí to snad s představou Marka Prenskyho, který rozdělil uživatele digitálních technologií na digitální domorodce a digitální imigranty? Prensky uvádí, že digitální domorodci jsou lidé narození do digitálního světa, lidé co se v dititálním světě více či méně pohybují jako ryba ve vodě. A pak jsou tu digitální imigranti, tedy lidé, kteří se do ditigálního světa nenarodili a musí se někdy těžce učit se v něm pohybovat. Ty pak dále dělí do třech kategorí na ty, kteří dbají na staré pořádky a tlačí například svoje děti do starých vzorců chování (a i hledání informací), dále na přechodný typ, který uznává nové způsoby hledání informací, ale zároveň pěstuje určitou tradici historického zabezpečení informací. V neposlední řadě je tu pak nejmenší skupinka progresivíních rodičů, kteří se zcela oddávají novým digitálním technologiím a podporují v tom i své potomky.

Jistě mají oba akademici pravdu, jedna věc je ale názor na určitou kvalitu informací a druhá věc je jejich skutečná přesnost. To že na tom není anglická Wikipedie tak špatně ve srovnání s obdobným tericálním zdrojem, již bylo popsáno výše. Jak ale k samotné problematice přistupuje sama Wikipedie? Autoři knihy Wikipedie, průvodce na cestě za informacemi uvádí, že Wikipedie vlastně pravdivost svých článků neřeší. Je to jednak z důvodu toho, že najít pravdu je nemožné, a hlavně za druhé z toho, že Wikipedie je kompilátem publikovaných uznávaných myšlenek jiných osob. Editoři se při tvorbě hesel snaží vytvářet neutrální texty opřené o již publikované ideje, neposuzují však jejich pravdivost. Samotný fakt, že Wikipedie se formou bibliografických citací odvolává na samotné vědecké kapacíty, může určitou část akademické obce uklidňovat. Uklidnění, ale odchází v momentě, kdy se na Wikipedii objeví články na pseudovědecká témata. Jednou z odlišností šíření informací na Wikipedii a jinde je totiž významnost a její posuzování. Zatímco v různých top-down systémech se většinou posuzuje společenská významnost, která v případě vědy může být dána i význačnými objevy dotyčného, na Wikipedii tato společenská významnost neplatí. To co je na Wikipedii určující, je významnost encyklopedická, která se odvozuje od dostupnostni vhodných zdrojů. Může se tedy stát, že Wikipedie některá témata nepokrývá. Příkladem mohou být různé osobnosti hudební subkultury, které jsou pro určité skupiny osob dosti známé, píše se o nich v diskusních skupinách, ale na Wikipedii se jejich články neobjeví. Zato pseudovědecká témata jako astrologie, anděl či geopatogenní zóny mají na Wikipedii své místo. Je to dáno encyklopedickou nevýznamností a významostí. Zatímco o umělci určitého hudebního směru neexistuje žádná vhodná literatura, o pseudovědeckých tématach z oblasti esoteriky jsou tisíce knih. Wikipedie se zde tak dosti odchyluje od svého původního předsevzetí být knihovnicí veškerého lidského vědění. Tak tomu bylo maximální v prvních dvou letech existence tohoto projektu, ale pak se ukázalo, že tudy cesta nevede. Pokud nemá být Wikipedie zahlcena nekončícími názorovými boji, nebo se stát souborem osobních blogů, musí změnit svůj postoj ke shromažďování svého osobního vědění. A tak se de facto ze zdroje nejasné definice, stal zdroj terciální.

Encyklopedická významnost

První premisou existence nějakého tématu na Wikipedii je jeho encyklopedická významnost. Ta je většinou zajištěna v případě, kdy existují minimálně dva nezávislé netriviální důvěryhodné zdroje o daném tématu. V řadě případů však stačí předpoklad, že takové zdroje mohou existovat a není nutné je vždy dokládat. Pro každý obor jsou pak definovány pomocné nástroje jak určit, jestli může být dané téma encyklopedicky významné. Nicméně, když někdo zpochybní encyklopedickou významnost určitého tématu, je nuté ty zdroje skutečně najít a doložit. V opačném případě hrozí smazání celého článku. A zpochybnit to může skutečně každý. Jelikož Wikipedie nemá redakci a umožnuje editovat každému, může se každý zapojit i do procesu diskuse o encyklopedické významnosti určitého tématu.

Nezávislým zdrojem se na Wikipedii míní zdroj, který není závislý na subjketu. Jako příklad nevhodnosti doložení encyklopedické významnosti jsou texty, které o sobě sepsala osoba, která je zároveň tématem článku. Nevyhovující jsou i textky, které vytvoří osoby, které jsou v nějakém vztahu k této osobě. Netrivialitou se pak míní, že se nesmí jednat o určitý kusí záznám, ale že musí zdroj ze široka o daném tématu pojednávat.

U hledání a posuzování zdrojů, pak Wikipedie neřeší jejich pravdivost, ale spíše se zaobírá jejich kvalitou, rozsáhlostí, ale třeba i důvěryhodností. Některé zdroje jsou pak označovány za nevhodné

(například bulvární tisk) jiné za vhodné (populárně naučná literatura).

Nezaujatý úhel pohledu a ověřitelnost

Po vyřešení encyklopedické významnosti by měl editor hledat další zdroje, které mu pomohou sepsat vlastní text. Nejedná se ovšem o opis z těchto zdrojů – plagiát, ale o sestavení nového textu na základě těchto zdrojů – kompilát. Jednotlivé zdroje jsou pak v textu citovány. Forma popisu informace by pak měla být v nezaujatém úhlu pohledu. Část komunity české Wikipedie se domnívala, že nezaujatý úhel pohledu se velmi podobá vědeckému úhlu pohledu a tak by články měly být psány v duchu vědy. Nicméně po delší diskusi se došlo k tomu, že i vědecký přístup na problematiku zkoumaných jevů je určitý úhel pohledu. Při tvorbě hesel by tak měl editor dbát na to, aby byl článek psán nezaujatě a pokud existuje více pohledů - například pseudovědecký a vědecký, tak by je měl prezentovat jako pohledy určitých skupin a závěr ke kterému se přikloní nechat na čtenáři.

Z těchto důvodů mohou tedy na Wikipedii existovat články o nevědeckých tématech a zároveň se na ni nedostane úplně všechno lidské vědění. Na místo nekonečného hledání pravdy, se Wikipedie snaží hledat kvalitní reprezentanty určitých myšlenek – zdroje a z nich konstruovat informační popis skutečnosti. Výše uvedné řádky jsou ale pouhými pravidly a nápovědami pro tvorbu encyklopedie, jelikož se jedná o kolektivní dílo, které se stále vyvíjí, je možné, že ne všechny články se v každý určitý okamžik těchto zásad drží.

Vliv Wikipedie

Vliv Wikipedie, nebo dopady na informovanost společnosti nebyly přímo zkoumány. Všechny dostupné studie se této problematiky jen dotýkají, nicméně ze statistik návštěvnosti stránek Wikipedie se dá dovodit, že nějaký vliv na společnost mít může. Jedním z příkladů, kde by se dal nějaký dopad čekat je projekt One Laptop per Child, který je postavený na offiline verzi Wikipedie, která se nahrává do malých laptopů a ty se pak distribuují k dětem školního věku v Africe, Jižní Americe a dalších regionech v jejich rozdném jazyce.

Dalším případem budiž výzkum španělských výzkumníků Rodgrigueze-Mateose a Hernándeze-Perése, který se zaměřil na vliv význačných španělských mediálních domů na Wikipedii. Byť se jedná o výzkum sledující vliv na Wikipedii, lze z jeho výsledků tušit i vliv Wikipedie na její čtenáře. Jak už bylo uvedeno výše, fakt, že se Wikipedie vyhýbá odkazování na bulvární noviny a pochybné zdroje určitým způsobem utváří i samotnou Wikipedii, která není bulvární a pochybnou encyklopedií, ale zdrojem srozumitelných odborných informací. Pokud tedy španělští vědci zjistili, že nejvíce Wikipedie v určitých oborech využívala články novin El Mundo a ABC, lze se domnívat, že v konečném důsledku jsou čtenáři ovlivněni právě kvalitou a způsobem vyjadřování těchto dvou španělských novin.

Podobně neurčitě na vliv Wikipedie upozorňují různé knihy, které o ni vycházejí. Například již zmiňovaný Thomas Leitch upozorňuje na vliv Wikipedie směrem ke studentům, aniž by charakteriozval jaký je. De facto i samotné odmítání Wikipedie jako učebního materiálu profesory a vědci vysokých škol ukazuje, že zde má encyklopedie nějaký vliv, i když je chápána negativně. Amy Bruckman ve své knihe Should You Belive Wikipedia? vydané na jaře roku 2022 vidí ve Wikipedii „fantastický komunitní projekt“, který může výrazně pomáhat lidem na celém světě.

Značná pozornost upřená na projekt tedy ukazuje, její značný vliv na společnost. Pro pochopení toho jaký je, ale musíme začít u samotných editorů. Byť jsou na Wikipedii k dispozici nápovědy a pravidla pro používání zdrojů, skutečnost může být jiná. Proto je potřeba provést výzkum, který zjistí jaké je informační chování pisatelů Wikipedie, jaké zdroje využívají a jakým způsobem.

Informační chování

Informační chování, to jest chování z cílem získat informace se začalo zkoumat na počátku 20. století, kdy bylo hlavním cílem pochopit zejména chování participantů v knihovnách. Později zejména od 50. let se přidal zájem zkoumat chování v určitých sociologických profesionálních skupinách, zatímco od roku 1980 narůstá zájem výzkumu tohoto fenoménu i u laických skupin. Množství studií v různých geografických či virtiuálních skupinách nadále roste a s rozvojem internetu se zaměřuje i na uživatele internetu a skupiny uživatelů internetu.

Z četných výzkumů informační chování pak vznikly modely a teorie. Zatímco modely informačního chování se vztahují hlavně k úžeji vymezeným skupinám, teorie jsou spíše obecného rázu. Problém teorií je pak ale v tomto smyslu jejich přílišná všeobecnost neaplikovatelná na konkrétní případ v určité skupině. Naopak modely, jsou pouhým průměrem, nebo jiným statistickým popisem chování dané populace a nemusí být možné jimi vysvětlovat chování v dalších populacích.

(...)

Editoři Wikipedie

Zatím poslední výzkum editorů Wikipedie z hlediska jejich sociodemografických charakteristik proběhl v letech 2017-2018 a v mnohých zjištěních se nelišil od podobného dotazníkového výzkumu provedeného v roce 2008. Z dotazníkových šetření americké nadace Wikimedia Foundation, která provozuje software na kterém běží Wikipedie a podoruje komunity vyplývá, že stále převažují editoři muži. Ti tvoří 90 % všech editorů, kdežto ženy jen 9 %. Prevažující počet mužů je dlouhodobý stav a byl ověřen už v dotazníkovém šetření z roku 2008.

Další charakteristikou editorů Wikipedie je to, že se jedná převážně o vysokoškoláky, nebo vysokoškolsky vzdělané lidi. Ti tvoří asi tři čtvrtiny všech editorů. Naopak úplné minimum tvoří lidé ze základních škol. Tato převaha vysokoškoláků je obecně vysvětlována tím, že článek jako takový se hodně podobá odbornému článku, se kterým se lidé seznamují většinou až na univerzitách. Jak co se týče hledání vhodných citací, práce s nimi, tak i samotný formát strukurování odborného článku a formování vlastního úhlu pohledu. Vzhledem k této skutečnosti je tedy počet středoškoláků na wikipedii výrazně nižší a u lidí ze základních škol mizivý.

Další zajímavou charakteristikou je věk pisatelů. Medián posledního výzkumu z roku 2017 ukazuje, že nejvíce editorů se pohybovalo ve věkovém rozsahu 35-44 let. Což je skoko o zhruba o 10 let oproti předchozímu zjištění z roku 2008. To také přišlo se zjištěním, že editorská komunita vymírá. Zatímco do roku 2007-2008 počet editorů narůstal, od té doby setrvalé klesá. Naznačuje to tedy, že editoři, kteří se objevili na projektu mezi roky 2004-2007 jsou ti co před 10 lety studovali na vysokých školách a dnes přestože pracují, stále pokračují v aktivním přizpívání na Wikipedii a vytváří nejvíce článků. U nováčků zejména ze západního světa studie ukazují, že přijdou, udělají pár editací a odchází, stejně nedostupná se zdá i skupina editorů z úplných počátků Wikipedie. I přesto, že nadace Wikimedia Foundation podporuje projekty na získávání nových editorů, nedaří se tento trend zejména v Evropské populací zvrátit. Jediný region, kde prudce roste editorská základna je Asie a to i navzdery četným projektům na podporu editování financovaných v jiných na Wikipedii málo zastoupených částech světa.

Co se týče regionálního původu editorů Wikipedie, tak ten byl v letech 2017 až 2018 zkoumán pouze na úrovni nandárodních regionů. Slabou polovinu stvořili editoři ze západní Evropy (48 %), následováni asijskou skupinou s 18 %. Wikipedii, která vznikla ve spojených státech, pak v Severní Americe 5 % editorů z celkového počtu a ve východní Evropě, kam patří i česká republika 9,5 %. V roce 2008 regionální původ editorů zjišťován. Jediným vodítkem, by tak mohli zůstat počty aktivních editorů jednotlivých jazykových mutací, které mohou být ale značně zkreslené. Například anglickou Wikipedii editují editoři z celého světě - například ti, co zastávají názor, že Wikipedie je v jejich mateřském jazyce zbytečná a je potřeba vylepšovat tu anglickou; nebo editoři, kteří emigrovali mimo region, kde by se nacházela země s jejich rodným jazykem.

Další sociálně demografické charakteristiky nebyly zjišťovány, ale obecně se předpokládá, že editování Wikipedie se věnuje spíše střední třída. Přijmová skupina, náboženství apod. se ve výzkumech neřešilo, což může souviset s liberální politikou Wikipedie umožnit komukoliv editovat, nehledě na jeho či její socio-demografické odlišnosti.

Motivace k přispívání do Wikipedie

Z výzkumu provedeného v roce 2008 nadací Wikimedia Foundation ve spolupráci s Univerzitou organizace spojených národů vyplývá, že hlavními motivy editorů jsou: líbí se mi myšlenka sdílet znalosti a chci k tomu přispět; viděl/a jsem chybu a chtěl/a jsem ji opravit; myslím si, že informace by měli být všem volně dostupné a líbí se mi otevřenost a spolupráce na Wikipedii. Tři s těchto cílů jsou velmi podobné a jsou postavené na myšlence volně šířit informace.

V souvislosti s motivací editovat, jsou zajímavé představy těch, kteří needitují, ale znají někoho, kdo edituje, že lidi, kteří píší Wikipedii jsou za svoji činnost placeni. Většina editorů Wikipedie ale placená není, protože tvorba encyklopedie je považována za dobrovolnickou činnost, dalo by se říct koníček. Pokud někoho baví hokej, jiný sbírá určitou věc, pak existuje skupina lidí, která považuje práci na Wikipedii za svůj koníček, kterému se věnuje pouze ve volném čase.