Uživatel:Juandev/Knihovnictví

Články

Types of bibliometric/sientometric science

P Science and its significant other: Representing the humanities in bibliometric (=statistical methods to analyze books) scholarship (Franssen, 2019)

• how to characterize humanities?
• Citation measures of hard science, soft science, technology, and non-science (1970)
  • referenced basic work on the difference of science in humanities and other domains
• 1965 to 1980s first period of Price Index used by sociologists, and library and information science schollars
  • samples of text used for data research (called references)
  • humanities are not included in Science Citation Index does the first studies using this were very rought
  • only four articles from humanities come from this period
  • Storer (1967) comes with a concept of:
    • hard
      • use of mathematics provides greater precition
        • study of cognitive body of knowledge
        • study of the relationships of scienties, in this area recognized as more impersonal
          • number of initials in references to be a volume of impersonality
    • and soft sciences
    • he concludes that moving soft sciences to the area of hard sciences, would make them better
    • hardnes concept
  • Storer is followd by Price
    • introduces nonscience
    • talks about schollarships
    • Price index = percentage of references in articles to sources that are no more than 5 years older than the citing article (higher score, more discipline)
      • so newer references leads to hard science and old references leads to soft science
    • talks about metabolism, humanities studyies have to be digest
    • cumulativnes concept
    • schollar paper is not a piece of science its the information about the state of science and the relation of scientists within
  • Zuckerman and Merton (1973) came with the concept of codification
  • follows many studyies on references and operates with Price Index
• from the mid 80s bibliometric methods are embeded
  • metadata used to research
  • three types of bibliometric studies:
    • bibliometric indicators and research evaluation in the humanities
    • science mapping techniques to study the cognitive structure of the humanities
    • the use of new national and regional databases to study publication practices of humanities scholars
  • in late 70s scientometrics starts and the dedicated magazine called Scientometircs is founded
  • two new databases in humanities created:
    • Social Sciences Citation Index (SSCI)
    • Arts & Humanities Citation Index (A&HCI)
  • importance for science policy
  • difference betwen humanities and life scienties lies in the audience which is different
    • concept of audience
  • bibliometrics for research evaluation
• concept of internationality
  • the shift in studies was done by Nederhof et al. (1989), who studied bibliometrical indicators to show the usefullness of research
    • he studied locality and internationality of the scintific publications
    • local were those focused for local audience or written in local language
    • local publications may be nonscientific
  • the locality is caused in soft scinces because they are orientated on local topics, not so much global topics
  • SCIENTIFIC MAPPING
    • mapping techniques emerged in 2017 (Chen)
    • authors mapping, interdisciplinary studies, and relationship between institutions
  • NEW DATABASES
    • new databases provides new was of research
    • -
• study on bibliometric development over time - studied in 64 articles published rom 1965 to 2018
  • dicrease of library and information science
  • increase of science mapping and regional database science

Science mapping: a systematic review of the literature (Chen, 2017)

• =domain analysis and visualisation
• scientific articles are measured in time and various parameters are watched and there are various type of display
• theories on scientific change/scientific evolution
  • science is competititve, diferent studies on why
  • Shneider (2009) came to conclussion that new research evolve after first reaserch is done and reveals the need to research something in further

Product reviews

P Do consumers always follow “useful” reviews? The interaction effect of review valence and review usefulness on consumers' purchase decisions (Jia, 2018)

• INTRODUCTION
  • studies support the idea that user reviews influence decision making about buying the products
  • studies found that user gerenrated evaluation is considered more reliable than producer generated evaluation
  • 85 % of offline consumers gather reviews on sellers before buing (2013)
  • study on what influence more review valance or review usefullness
• LITERATURE REVIEW - REVIEW USEFULNESS
  • studies show, that review usefulness help customers to decide on buying
  • high usefullness atract consumers more to the product
  • positive reviews than inhibites the purchase of goods
  • RU provide greater diagnostic value
• LOSS AVERSION
  • = a phenomenon, where one dollar loss produces more disatisfaction, than is satisfaction from one-dollar plus
  • studies show, that negative information captures more attention
    • it also elicits more information procesing
  • so negative reviews has more influence
• HYPOTHESES
  • online reviews are the form of personal communication between consumers
  • 5 hypotheses on the prviously studied phenomena
• METHODOLOGY
  • overview of studies
  • data collected from zappos, leading e-shop site in the US
  • and controlled online experiment
  • studied on laptop and sandals
• RESULTS
  • consumeres depend on valence (=avaradge rating) to make purchace decision first
    • and sometimes evaluate usefullnes to avoid bad buy
  • if the positive review is usefull, consumers have highere intentions to buy, than with positive not so userfull review
  • negative review has negative effect
• FURTHER DISCUSSION
  • this study investigated the boundary effect
  • studies show that negative reviews have greater impact for experience goods (trip to Viena) than other (laptop)
  • review usefullnes moderates negativity bias
  • lidé jsou ostražití vůči negativnímu hodnocení a náchylnější reagovat
  • people recommend to friends, when they are exposed to review on indipendent web site
  • more people look for reviews than those who really write them
  • the study maybe points out, that certain amount of negative reviews is not bad
  • yet there are still certain limitations of such study

Decomposing the Effects of Online Customer Reviews on Brand, Price, and Product Attributes (Kostyra, 2015)

• online customer reviews dicrease the importance of brand, thus companies have to manage its OCRs
• qualitative review - customer can write what he/she want
• quantitative review - customer is pushed to squeeze his/her evaluation to a single rating or grade
• according Chintagunta et al. (2010) quantitative OCR provides:
  • valence = avaradge rating = avaradge customer satisfaction
  • volume = number of customer ratings for each valence level
  • variance = variation in rating
• without OCR customer bases its choise on product, brand, price and technical attributes
• many studies show the positive efect of valance, while volume and variance does not seem to be so important
• products with low valance does not exist for a long time
  • hard to measure them in the long time
• however authors think that volume and variance are important and witouth their consideration the results may be biased
• motivating satisfied customers to leave review is important
• for strong brands, OCRs might be skipped
• price sensitivity is reduced when OCRs are available

Too popular to ignore: The influence of online reviews on purchase intentions of search and experience products (Jiménez, 2013)

• in qualitative reviews consumers seek the level of detail and review agreement
• but the amount might be stressfull, still consumers based their decition on other opinions represented by reviews

Social influence effects in online product ratings (Sridharan, 2012)

• DOČÍST

An investigation of customer satisfaction with low-cost and full-service airline companies (Kos Koklic, 2017)

• airline industry regulated till 1978
• recently more low cost cariers
• more competitivnes, put more preasure on airliners and they need to be economically stable and they depend on customer satisfaction and word of mouth as studyies sudgest
• low cost airlines attract customers because of low price, but does not lead to loyalty as studyies sudgest
  • so price is not a dicisive factor
  • DOČÍST

Trolling

NB The collective trolling lifecycle (Sun, 2019)

• trolling is targeted
• collective trolling is a group trolling
• most of the studies focused trolling in Western cultures, but Eastern cultures should not be overlooked
• trolling is very diverse
• enjoyment most frequently drives trolling
• sometimes it might be the case of a troll negotiating a social status
• other motivations might be boredom
• first studies focused on hidden, individual trolling
• recent studies focus on group, political, Russian and/or Chinese trolling
• study of a trolling on Chinese rapper
  • study on Sina Weibo case
  • established a lifecycle

Multidimensionality of online trolling behaviors (Sanfilippo, 2018)

• NEDOSTUPNÉ

Searching

P Understanding user behavior in naturalistic information search tasks (Vuong, 2019)

• INTRODUCTION
  • diferent motives for searching
    • checking facts
    • creative work
    • leisure time
  • logs, self documents, interviews or laboratory tests
  • search could be a subtask of bigger goal orrientated task
  • broader tasks cover work and leisure tasks
  • when studying searching motives its important to study broader tasks, because they are closely conected to information retrival
  • there are similated studyies which provide separate controll of variables and they can vary
  • this study is based on screen recording
  • different taks and motives categorizations were set previously
  • only ten participants in the study
• TASKS AND SEARCH CONTEXT
  • there are abstract tasks and goal orientated tasks
  • goal orientated tasks may include subtasks and some of these are online search tasks
  • studies show that broader tasks and information retrival are highly connected
  • so for IR studies some tasks might be simulated
  • simulated tasks "can be systematically varied and several variables can be controlled"
  • so studies capture data from work and leasure time
  • most of the studies studied IR back in time via Intervies, diaries, logs, etc.
• TASK FACTORS
  • different approaches to categorize tasks
    • theory driven
    • data driven
  • former studies had homogenous groups
  • while this study has more randoom group
• INDIVIDUAL INTENTIONS
  • individual intentions influence the search process
  • self-report methods to diaries represent searching rather than search process
• SUBSTANCE DOMAIN
  • = type of categorization
  • task belongs to certain domain if its from certain domain (and does not matter that the goal or intention falls into another domain)
  • here the task is in just one category, even it can be in more due to its naturel
• CONTEXT AND SEARCH BEHAVIOUR
  • studies focus on tasks of searchers and how they handle with the information
  • others studied how much time is spend on seeking and on different searching stages
  • less where studied topics such as: when users need to search, how queries are formed, how much search effort is invested
• CONTENT-TRIGGERS
  • previous research studied "context, search tactics, and search behavior, and their dependencies on task factors"
• METHODOLOGY
  • screan recording
  • search task extraction
  • search task categorization
  • behavioral data extraction
  • ten particicipants in 2 universities
  • screen recoreder installed on participants laptops
  • 14 days of recording
  • participants have to filla diary into the template
• RESULTS
  • tasks are influenced by what users saw before
  • ...

P Informační a publikační gramotnost mladých vědců – začínajícich autorů (Adlerová, 2016)

• výuka těchto dovedností patří k základním kompetencím knihoven
• studie provedená v knihovně ČVUT
• "Základem rozvoje člověka i společnosti je rozvoj lidského poznání"
• mladí vědci by měli umět hledat a třídit informace, rozmět jim
• zároveň se prezentovat a prezentovat svůj výkon
• univerzitní knihovny by měli sledovat potřeby mladých vědců a přizpůsobovat se jim
• mladými vědci jsou doktorandi a ti co doktorát dokončili
  • neumí ještě vyhledávat a posuzovat informace
  • neumí vědecky publikovat, protože předtím spíše studovali
• vědci jsou hodnoceni na základě publikací a musí publikovat "za každou cenu"
• původně byly vědci placeni z věřejných prostředků a časopisy publikoval soukromý subjekt, které muselo pracoviště také zaplatit
• v posledních letech narůstá požadavek otevřeného publikování, tedy aby výsledky veřejně placeného výzkumu byly veřejně přístupné
  • a to i přes řadu otázek, které vznikají, jako je kradení apod.
  • součást podmínek evropského programu Horizont 2020
  • časopisy už nejsou placeny předplatitely, ale těmi kdož publikují
• dvě cesty publikování v open access
  • zlatá - pisatel platí peer review a publikování OA časopisech
  • zelená - publikování v otevřených repozitářích, tzv. autoarchivace na stránkách univerzity na svých stránkách nebo na ResearchGate
    • hybridní - autor publikuje v časopise s režimem předplatného a pokud chce publikovat i OA musí si to zaplatit
• s OA přichází predátorští vydavatelé, kteří ignorují zásady vědeckého vydávání
  • nabízejí např. recenzi do 3 dnů, jde jim o maximalizaci zisku, nikoliv o kvalitu
  • nárůst článků je enormní: z 53 000 v roce 2011 na 420 000 v roce 2014
  • v predátorských časopisech publikují mladí autoři v rozvojových zemích
  • narůstá tak do závratných rozměrů tzv. junk science (nezdravá věda)
  • narůstá i počet článků v seriozních OA časopisech
    • důvodem jsou země, které si budují svou vědeckou infrastrukturu
    • navíc je v rozvinutých zemích tlak na kvantitu publikací
• pokud je výzkum spojen s průmyslem, snaží se vědci publikovat méně obsáhle
• web na odhalování plagiátorství IThenticate uvádí, že
  • často dochází k publikování celé cizí práce pod vlastním jménem, kopírováním celých odstavců a neuváděním dalších autorů a pracovišť
  • naopak nejméně častým prohřeškem je citování sekundární literatury
• univerzitní knihovny mohou díky své práci s vědci získat další prostředky a rychle se vyvíjet
• pilotní studie knihovny ČVUT hledala základní témata mladých studentů
  • většina z technických oborů, spoluřešiteli grantových či mezinárodních projektů
  • respondenti již publikovali
  • důvody publikování
    • 1/3 povinnost
    • 1/2 sdílení poznatků
    • zbytek osobní prestyž
  • zdrojem informací tradiční: Wos, ResearchGate, G Scholar, rešeršní služba knihovny etc.
  • při psaní článků se radí s kolegy, nebo kopírují formu jiného článku
  • repondenti vědí co je predátorský časopis
  • neznají licence, znají jen pojem Creative Commons
    • tudíž se knihovna ČVUT na to chce zaměřit
  • při vyhledávání informací preferují individuální přístup a proto
    • chtějí méně administrativní zátěže
    • více volného času
    • vše dostupné
  • někdo navrhl oborového knihovníka se zkušenostmi

Organizace znalostí: klíčová témata (Kučerová, 2017)

• DOČÍST

Webový archiv

P Analýza českého webového archivu: Provenience, autenticita a technické parametry (Kvasnica, 2019)

• internet nebyl původně určen k archivaci
• je ale nutné ty informace uchovávat i ty zdánlivě nepodstatné (např. reklamy - pro budoucí výzkumníky mohou mít nevyčíslitenou hodnotu)
• životnost webové stráky je okolo 100 dní
  • poté jsou informace aktualizovány, nebo zcela mizí, jsou přesunuty
• v roce 1996 vznikla instituce Internet Archive, která archivuje web - neziskovka
• v ČR je to od roku 2000 webarchiv Národní knihovny
• webové servery se do archivu sklízí
• provenience dat znamená původ dat
  • je potřeba zachovat celistvost a strukturu (Hartig, 2009)
• Vývoj centralizovaného rozhraní pro vytěžování velkých dat z webových archivů - projekt s cílem vytvořit standardy, aby mohli výzkumníci archiv zkoumat
• autenticita - dokument nebyl zfalšován, je tím za koho se vydává
  • zohledňuje se způsob jakým byly dokumenty zpravovány
• STRATEGIE VÝBĚRU ZDROJŮ
  • webarchiv uchovává data bohemikálního charakteru, takže se sbíraj třeba jen domény .cz
  • tři typy sklizní
    • všechny stránky z příponou .cz dle nic.cz
      • jednou až dvakrát ročně
      • z kapacitních důvodů do menší hloubky
      • cílem je zachytit internet v určitém čase
    • výběrové sklizně
      • zachycení změn zdroje v celém rozsahu
      • cílem je vytvořit vzorek českého komunitního děditství
      • vybírají se originální zdroje s unikátním obsahem, které mají badatelskou hodnotu
      • zdroj musí být obsahově přístupný
      • musí ho jít také sklidit ve své původní podobě
    • tematické sklizně (kolekce)
      • cílem je zachytit téma, které má na netu větší ohlas (volby, povodně)
      • před, v průběhu a po události
      • některé sklizně koordinuje IIPC (International Internet Preservation Consortium, tedy Mezinárodní konsorcium pro uchovávání internetu)
  • PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ
    • headles browser umožňuje sklízet stránky bez náhledu a balíčkovat je do formátu WARC
    • používají javový open-source Heritrix
      • licence Apache license 2.0
      • sklízecí crawl
      • vyvinul ho Internet Archive
      • široké konfigurační nastavení
      • vývoj modulů pro sociální sítě ale nedrží krok
    • stejně ta pro ozborazování používá Webarchiv aplikace Wayback Machine
      • vyvinuto v roce 2001
      • index archivu
      • přístup k časovým verzím sklizní
  • ROZSAH, SYSTÉMOVÉ PROSTŘEDKY
    • data se ukládají do diskových polí a na magnetické pásky
    • ročně se může sklidit max 40 TB
    • obvykle se sklízí 20 dní koncem měsíce
    • celoplošné sklizně se dělají v polovině roku a v prosinci
    • sklízení je potřeba naškálovat a zpojit více prostředků fizických i virtuálních
    • pracuje jeden nebo více sklízečů
    • Webarchiv používá jeden skližeč s jedním strojem, protože jich víc nemá
    • dodatečně se přidělují další stroje, pro celoplošnou sklizeň jich stačí 10
  • KONFIGURACE SKLIZNĚ
    • sklízená data se duplikují a jednotlivé verze se porovnávají
  • ROBOT EXCLUSION STANDARD
    • robots.txt v jednotlivách uživatelských stránkách
    • webové archivy diskutjí o tom jak k robots.txt přistupovat
    • Internet Archive robots.txt do roku 2017 respektoval, pak ale usoudil, že je zaměřen spíše na indexační roboty vyhledávačů, nikoliv na sklízeče archivů
    • Webarchiv nastavení od svého počátku nerespektuje
  • HLOUBKA SKLÍZENÍ
    • =kolik položek se stáhne z jednoho webu
    • sklízí se i styly, javascript a další podpůrné položky
    • položkou je vše co jedna stránka obsahuje
    • na jednom webu se sklízí max 15 000 položek, ale u velkých webů až 60 000
    • nežádoucí obsah se blokuje: fóra, komentáře, podkomentáře či antispamové moduly
    • fitrace se provádí pomocí regulárních výrazů
    • filtrovací pravidla se souhrně nazývají decide rules
    • od roku 2012 obsahují adresáře sklizně i logy s kofiguračními daty dané sklizně (jsou strukturované)
    • nastavuje se zde i škálovatelnost, tedy kolik webů projde daný sklízeč
  • ARC/WARC
    • =formáty webové archivace
    • v roce 2009 se stal WARC normou ISO
    • formáty strkutrují data tak, aby je šlo uskladňovat ve velkém a operovat s nimi
    • každý WARC má hlavičku a tělo, ve Webarchivu je každý pojmenován jménem, to umožňuje indetifikovat příslušnost ke sklizni
    • pro zobrazování je potřeba data zaindexovat přes formát CDX
  • OMEZUJÍCÍ PRAVIDLA
    • = pravidla pro badatele
    • problémovým obsahem je nelegální obsah z hlediska českého a evropského práva (terorismus, sexuální zneužívání, porušení licence)
    • Webarchiv ho nijak nevyhledává, proto je odkázán na zpětnou vazbu uživatelů
  • MAZÁNÍ OBSAHU
    • již archivovaný obsah se nemaže
    • důvodem je touha zachovat obsah webu v dané době
    • jedna stránka na webu často nedává smysl a je potřeba ji chápat jak součást celku propojeného hypertextovými odkazy
    • digitální objekty stránky: text, obrázky, skrypty
    • stránky se teda nemaží protože by mohlo dojít k narušení skupin stránek
    • závadný obsah se pouze blokuje
  • BLOKOVÁNÍ OBSAHU
    • 2 blacklisty a jednu bílou listinu (whitelist)
      • 1. blacklist je pro sklízeče vylučující některé stránky z návštěvy
      • 2. pro zobrazovací aplikaci kvůli omezení přístupu
      • na whitelisty jsou ty které jsou dostupné z archivu online (zbytek jen z Národní knihovny)
    • na tuto práci je metodika, třístupňový přístup
      • vyřazení z whitelistu
      • zařazení na blacklist sklízeče
      • zařazení na blacklist zobrazovací aplikace
  • DATOVÁ ANALÝZA
    • koncem roku 2017 300 TB dat
    • index se v aplikaci Wayback Machine ukládá souboru typu CDX
      • jedná se textovou tabulku, kde je na každé řádce url
      • další pole popisují záznam
      • používá se k vyhledávání jednotlivých záznamů požadovaných uživatelem
    • v roce 2017 měl index 4 TB
    • 2,1 milionu domén, tedy webů
    • 8,6 mld. objektů (z toho polovina jsou soubory HTML)
    • pouze 1,4 % tvoří licencovaný obsah (byla uzavřena licenční smlouva, nebo byly pod svobodnou licencí) což je 8 % objektů
  • SOUBOROVÉ FORMÁTY
    • 57 % tvoří HTML soubory
    • 14 % tvoří jpeg soubory
    • 22 % tvoří soubory REVISIT, což jsou deduplikáty warc/revisit, tedy odkazy na data, která se nezměnila
      • dochází tak k úspoře kapacit tím, že stránky které se nemění, se opakovaně neukládají a ukládají se pouze odkazy na dřívější uložené veze
    • 6,4 % jsou ostatní formáty, nejčastějí pdf, gif, js a css
  • ROZLOŽENÍ TEXTOVÝCH DOKUMENTŮ V ČASE
    • 2001-2004 se prováděli experimentální sklizně a proto jsou nárůsty ve stovkách tisíc
    • 2005-2008 narostla pravidelnost sklizní
    • 2013 a 2014 stagnace, kvůli nedostatku úložného prostoru
    • v roce 2015 došlo k masivní sklizni kvůli Národní digitální knihovně (?)

Provenance Information in the Web of Data (2009)

• DOČÍST

Web archiving methods and approaches: a comparative study (Masanes, 2005)

• DOČÍST - vztahy mezi stránkami

Modelování, grafické zobrazení a sémantika

P Teoretická východiska informační vědy: využití konceptuálního modelování v informační vědě (Drobíková, 2018)

• informační věda se zabývá informačním cyklem:
  • tvorba informací
  • získávání
  • zpracování
  • ukládání
  • zpřístupňování
• metoda konceptuálního modelování je odvozena z axiomatické metody
  • vznik v oblasti informačních systémů
  • dobře navržený model by měl odpovídat struktuře reality
  • předchůdcem byly E-R modely (entity relationship 1976)
  • jedná se o abstraktní modely skutečnosti
  • = obrázková reprezentace teoretických informací a vztahů mezi nimi
• principy konceptuálních modelů
  • entita je základním prvkem konceptuálního modelu
  • entita je neprázdná množina věcí stejného druhu
  • entity nemají společné prvky
  • např. entita čtenář obsahuje čtenáře, entita dílo nehmotná díla a entita výtisk hmotné výstisky děl, zároveň se ale nepřekrývají
    • výsekem reality je pak knihovna
  • entita se skládá z jednotlivostí
  • výskyt entity - je jedna část entity
  • výskyty entit mají stejné soubory vlastností, ty se nazývají atributy
    • např. atributy výskytu entity čtenář jsou jméno, příjmení, číslo legitimace, etc.
  • atributy nabývají hodnoty
    • například atribut Jméno má hodnotu Jan
  • mezi výskyty entit jsou vztahy
    • výskyt entity Jirásek entity autoři je ve vztahu k výskytu entity Proti všem z entity díla (jedná se o autorství)
  • kardinalita, neboli M:N vztah znamená, že např. Jeden autor může mít víc knih a jedno dílo více autorů
    • např. 1:N znamená, že k jednomu dílu v naší knihovně může existovat n výstisků, kdežte tyto výtisky se vztahují pouze k jednomu dílu
  • konceptuální struktura = soubor entit, atributů a vztahů mezi nimi
• Grafické znázornění konceptuálních modelů
  • různé typy zobrazení, například diagramem
  • entita je v obdélníku a v ní je vepsán název entity
  • úsečky mezi entitami tvoří vztahy □―□
  • kardinalita M:N se značí takto □϶―ϵ□
    • trojnásobná nožička značí několik
  • kardinalita 1:N se značí □ ͱ ϵ□
    • komplexnější diagram |autor|϶―ϵ|dílo| ͱ ϵ|výtisk|
  • vztah bývá popsán tak, že nad spojovací čáru kardinality se vepíše typ (v tomto případě např. autorství)
  • další typy kardinalit:
    • minimum 1 je přeškrtnutá čára (1, N) - autor musí být autorem alespoň jednoho díla, ale není autorem n děl
    • minimum 0 je nula na čáře (0, N) - dané dílo může mít několik autorů, ale nemusí mít žádného
    • maximum 1, minimum 1, čára je dvakrát přeškrtnutá - výtisk je výtiskem jednoho díla
• DALŠÍ NÁLEŽITOSTI
  • modely nestačí zachytit graficky, ale je nutné je i popsat
  • plus se připojuje popis podmínek, které nebyly zatím definovány
• INSTANCE
  • jednoduché konceptuální struktury - mezi dvěma prvky existuje pouze jeden vztah
  • vše se dá zapisovat matematicky
  • oblast je neprázdná množina množiny entit
  • konceptuální model modeluje skutečné objekty, datový strukturu informací
  • prvky konceptuální modelu odpovídají databázy
  • datový model je v databázy definován v jazyce SQL
• BIBLIOGRAFICKÁ INFORMACE
  • sekundární informace reprezentující entity a vztahy v bibliografickém univerzu
  • bibliografické univerzum = svět zaznamenané znalosti
  • bibliografie identifikuje a zpřístupňuje informační zdroje
  • na počátku byly alfabetické (podle jmen autorů) či chronologické( podle data vydání) soupisy knih
  • pak se začali dělat soupisy dle oborů, které se nechávali i v knihovně
  • dříve se uváděli jména autorů, název, rok vydání, vytiskl, rozsah a někdy i obsah
  • kvůli nárůstu počtu publikací vznikali v 19. století komplexní pravidla
    • Antonio Panizzi vymyslel lístkové katalogy a přešlo se na obecnější pravidla
    • Ch. A. Cutter (1904) definoval funkce, ty byly platné až do 60. let
      1. umožnit najít knihu dle autora, názvu, nebo předmětu
      2. ukázat co je v knihovně od autora, předmětu, žánru
      3. dopomoci k výběru knihy dle vydání a charakteru
    • katalogizační pravidla v současnosti obsahují kompresy popisu zdruje
    • klasifikační pak popis obsahu
    • informační zdroj je sada bibliografických informací
    • metadata jsou strukturovaná data informující o primárním objektu
    • stejné informace o tištěných i digitálních nosičích
    • data se sbírají a následně komprimují
• FUNCTIONAL REQUIREMENTS FOR BIBLIOGRAPHIC RECORDS (FRBR)
  • až v 90. letech začíná práce na konceptualizaci bibliografického univerza
  • na základě E-R modelování navržen model FRBR (1998) - Funkční požadavky na bibliografické záznamy
  • následně vznikli další modely FRAD (2009, Functional Requirements for Authority Data – Funkční požadavky na autoritní data) a FRSAD (2010, s = subject, předmětová data)

---

FRBR: Functional Requirements of Bibliographic Records

• boring, opsaná kniha

FRBR simplified

• its a conceptual model so its not new catalog rules or new cataloging standard
• its new way of thinking about books
• it explains or describes the relationships between object, by which it give sence to certain relationsps
• its pretty complex

Metadata MOOC 8-2: Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR)

• work is: Proti všem (román)
  • expression is: exact version form publication (there might be other working versions prior to publication)
    • manifestation is: exact version published in 1962 by SPN
      • item is: the one I have it at home
• item or instans of
• does normal reader care of instance? no
  • so for readers is "expression" the most useful
  • but in the case of recordings "manifestation" would be most usefull - i.e. which orchestra performed Four Seasons by Vivaldi
• what is the entity of interest for users?
  • it doesnt matter
  • it matters what four user task want to do with an resource/object:
    • find: find a resource, here I receive metadata
    • identify: positively identify a certain resource, metadata should help with that
    • select:
    • obtain: get access to a reosource

The History of Metadata For Libraries

• Alexandria was the first library we know more about
  • here goes first catalogues
  • before catalogue it was a shelf list or others
• in 1876 was published Dewey decimal classificaton
  • human knowledge was categoriesd to small parts - e.g. phylosphy, biology, religion etc.
  • these categories could be devided into subcategories
• in 1897 was invented Library of Congress classification (LCC)
  • Duke University library updated from Dewy to LCC in 2005
  • still many libraries using Dewey
  • categories and subcategories
  • the categories represent the Library collection and thus is not good to be used eslewhere
  • 1907 was foremed paper catalog catalogue, thats why early OPAKs try to copy the system even with a little hole on the botom
• Colon Classification
  • 1933
  • the first widely used facets scheeme
  • today facet classificaton is broadly used
• Mark record
  • the way to load old computers with metada
  • 1970s
  • computerised catalogues
• OPAQ
  • helped with the development of online catalogues
• catalogues on the web cause access problems, thaty why DOI - DITIGAL Object Identifier was developed
  • the content which never change
  • DOI1 = URL 1
  • DOI2 = URL 2
  • so if the publisher changes URL it have to change it in DOI database, but the DOI states the same
  • this technology become vary succesful
  • DOI is a metadata
  • so library metadata had an impact on sorting the web today

The History of Metadata

• origin of writing is the origin of metadata
• or even language is metadata
• metadata represent things
• some cuneiform tablets are information about some collections
• DOSLEDOVAT

Ontology is Overrated: Categories, Links and Tags (Shirky, )

• DOČÍST

FRBR Refresher

• there are lots of metadata scheemes
• Library of Congress system is one of them
• the machines does not work very well with mark record
• migration means changing software in library
• on the internet the data migration is easy (e.g. from one phone to another)
• but moving library data is still taff
• libraries are not in semantic web, semantic web just happens around

---

• • slouží pro popis intelektuálních modelů
  • FRAD popisuje spíše entity uměleckých výstupů

E-books

P E-books in academic libreries: results of a survey carried out in Sweden and Lithuania (Maceviciute, 2018)

• as harprints are expensive, recently academic libraries acquire more e-books and bookshelves are replaced by computer or relax spaces
• aggregators provides e-books
• Sweeden was an indipendent state for a long time and developed international business
• Lithuania was occupied from 1940 to 1990 by USSR, and also during WWII
• Sweden has 10 mil inhabitants 99 % literacy and 95 % has access to the internet (just senior citizens use internet less)
• Lithuania has 3 mil. inhabitants, 99 % literacy and 85 % of access to the internet (the curve of internet usage amongst generations drops from the young ones)
• in both countries only 2 % of books sold are e-books
• simillar amount of universities, about 40
  • financed by government
  • 3 functions: education, research and interaction with society
• both countries has central bodies for academic libraries to negotiate e-books and online resources
• shift from ownership content to lease
  • it results in the drop of presitige of an academic library, because its collection amount drops and someone else holds the volumes
• Wells and Sallenbach (2015) reported that the limited amount of e-books in libraries is caused by shriniking budget
• the multilicense for libraries may cost in fact more than hardprints as previously thought
• so there is an academic discussion on the topic
• there were studyies on methods of loans
• others studied library patrons and the needs of students
• studies from Chine show, that students prefer printed books
• spanish students of information science also prfered printed books and they have low comepetencies in navigating in online catalogs
• survey study done in two month in academic libraries
• results
  • driving fors for Swedish libraries were accesibility and need to keep up with technology
  • for Lithuaninas economics and also keep up with technology
  • what are the beggiest barriers from suppliers
    • both in Sweden and Lithuania limits for printed pages and no inter-library loans are possible
  • optimal system of access
    • in Sweden one easy to use platform for both sides
    • in Lithuania 50 % respondents havent answered the question
    • others said that the acquisition by users should be easy and there should be more oportunities for libraries to access them
  • various already mentioned problems with access and aqustion
  • university journals moves towards e-journals because of easier disemination
  • Lithuanian librarians would merge e-boooks with other online resources
  • how to change students aversity towards online content

A two-step model for assessing relative interest in e-books comparedto print (Knowlton, 2016)

• guideline to decide weather readers prefer e-books
• libraries are based on their patrons decision, but some patrons may be against e-books, because they have them in the home and they dont see the need for the students
• standard measurement of a print is circulation
• if some area has higher ciruculation, it shows patrons, its the area for moving towards e-books
• e-book usages is measured by the amount of opening or downloading of each e-books
• but its note easy, thus there are no comparable statistics for both usages
• also in US university libraries there is a drop of acquisition of monographs due to the increased prices
• but other studies show, that patrons in the US prefer electronic books
• but these studies covered just a small segment of available books
• percentage of expected use (PEU) say that is a subset of books forms 10 % of a library collection its use is 10 % of all books
• chi-square test was used
• the study found, that readers prefered hard prints
• humanists prefer hard print books

Words onscreen. The fate of reading in a digital world (Baron, 2015)

• DOČÍST

Wikipedia

P How trust in Wikipedia evolves: a survey of students aged 11 to 25 (Mothe, 2018)

• credibility is a subjective assesment
• young people are expected to have lower credibility understanding
• questionaires to secondary and higher education students in France
• wp is well known amogst the youngest
• children of 8 years old use Wikipedia the most to learn from (Luckin, 2008)
• wp is used at universities to search for information
• two thirds consider Wikipedia as usefull for their tasks
• scientists find out, that students come to wikipedia via g search
• young people appreciate wikipedia from the following reasons:
  • extreme coverage
  • wp changes quicker than other encyclopedias, thus is current
  • high schools and uni students say that its understandable to their level
  • easy to use
  • good starting point to get the background on the topic
• there hasnt been the measurement of credibilitiy of wp, but from the fact so many people uses it we can deduct that its kind of credible
  • but some studies pointed out that trust in wp is low
• Reagle (2010) mentiones encyclopedic anxiety which wp brought to light
• the studies found that teachers extensivelly used wp and at the same time, it prohibited to students
• teacher doesnt like it because there are other more credible resources which could be used
• studies show that students are aware of wps bad reputation amongst teachers
• studies show that this teachers point of view influence students also
• in some countries a fraction of teachers are in favour of using wp
• students are than uncertain and there should be a conflict in them in using wp
• users evaluate asource of information based on a benefit-to-cost ratio
• users doesnt choose the good sources but rather those which are accessible some way
  • it is explained by benefit to cost ratio
• accordidng Wilson (1983) opinions could be transfered from authority
• students find wp valuable, but it is not known, weather they trust it
• METHODOLOGY
  • questionaires were used in this study
    • pretest was send to youngest, to retrieve feedback that they understand it
      • after receiving feedback from puipl and librarians the finnal test was prepered
  • 850 responses from 10 schools
  • questionaire was online and librarians helped to coplete it in the libraries
  • hole clasess were filling questionaire in lower schools, in upper scholls 15 % students responded to e-mail invitation
  • online questionire limits the bias caused be interviewer influence to interviewee
• RESULTS
  • frequency of use
    • two groups who doesnt use wikipedia
      • those, who doesnt have computer at home
      • those, who are against wp
    • it was used more by uni people than high school
  • Wikipedia documentary experience
    • wp was found useful
    • just one respondent pointed out he found mistakes
  • trust in Wikipedia
    • higher trust in wp for academic tasks than for leisure
    • master students had lower trust in wp for academic tasks, they trust more printed encyclopedias
  • sources of opinions on Wikipedia
    • 68 % respondends heard some negative infromation on wp and they link it wit reliability
    • 4 out of 10 have heard positives on wp (usability, completness)
    • most resource of negative information are teacher, then TV and newspapper
    • positive recomendations comes from friends, siblings and parents
    • the teachers negative opinion on wikipedia increases with education level as reported by their students
  • Wikipedia citation
    • 18 % participants cite Wikipedia
    • 50 % refuse to cite it especially masters students
  • DISCUSSION
    • higher uni students might be affraid of penalisation if they cite wp

A five-year study of on-campus Internet use by undergraduate biomedical students (Judd, 2010)

• Prenski (2001) recognizes Digital Natives (net students) and Digital Imigrants (older people, who have to study how to use net)
• the technologies of schools does not fit to the capabilities of their students
• today students does not passively consume internet, but they tend to created and share, they seek for tools to ease their goals
  • but there has been the studies, which are against such conclusion
• there havent been long time studies without self reporting
• this study took logs from open accessed computers
• there has been a growth in using Wikipedia
• e-mail comunication dicreased in favour of learning management system
  • while other studies showed increase of e-mail usage
  • the article discussion points out that Facebook usage for communication may overgrown e-mail
• there was an increase of social networking and dicrease of other services including YT in the amount use of the internet
• the most important activity on the internet was information seeking
• there was an increase of Google and Wikipedia in search for information, but its not clear weather wp was reached directly or via G
• there has been a study in 2007, that Wikipedia as a resource of information surpased library resources

Digital natives, digital immigrants (Prenski, 2001)

• "today students are no longer the people our education system was designed to teach"
• first generation to grow up with digital technology
• Digital Natives - native speakers of a digital technology
• others are Digital Imigrants
  • so they for example read help and guidelines before using a programe, while Digital Natives jump in and they are learnt by the program itself
  • DI have to learn a new language
  • DI educators are struggling in teaching digital natives
• natives has difficulties to understand the imigrants
• natives receive information very fast and they are designed for multi tasking
• digital imigrants does not appreciated skills learned by DN, they have been learning slow way step bu step
• DI doesnt believe you can learn by watching TV and learning could be fun
• the assumption of DI that ways of learning which worked for them will work also for old generation are false
• DN are boared ad schools, so they just quit, like they can quit a programe or video game
• kids born to new culture and learn the new language
• DN has probably different brain structure
• DI would like to push DN to learn their language, but it wont happen, the life does not go backwards
• some smart DI learn from their children, not so smart keep arguing how things were better in the past
• education must go faster, with no need to stress step-by-step fasion so much
• two types of content
  • legacy - reading, writing, logical thinking, arithmetic - for basic skilles which were important like in the era of Maria Theresa
  • future - digital and technological content.
• educators have to find out how to teach old content the way DN will adopt it
• Prensky proposes to develope computer games to teach even te most serios legacy content
• CAD have developed The Monkey Wrench Conspiracy game to teach young people with thier sw (1 hour of game time)
• allready in 2000 teachers were inventing games to teach their students

Digital Natives, Digital Immigrants Part 2: Do They Really Think Differently? (Prenski, 2001)

• students stay much more time using digital tools (ditigal messaging, playing video games) than reading
• newest research of neurobiolgy show, that there are life long changes in brain, if it is stimulated
• it is no longer believed that brain cells die whith age, but they grow constantly during the life
• the brain continuously reogranizes itself, this is called neuroplasticity
• in rats changes started 3 weeks after they were placed in changed environments
• this knowledge is linked to neuro-science education
• once thinking change on once experience
• it was also thought that people think the same way, recent studies show, that people learn to think such way as their culture teaches them
• biofeedback needs 50 sessions to come with feedback
• so new generation regularly play games, watch TV or stays on social media and thus they learnt the new ways, ways of survival within SM, etc.
• thats why repetitive language schools recomend to teach few minutes, but repetitevly
• children developed hypertext minds
• thinking part of brain increased due to reading visual images online
• visual-spacial skills, mental maps, inductive discovery grownd
• DN has new set of skills which never existed before. Individual skills so, but not in such a set
• DN chose not to pay attention at school
• it was discovered that children does not watch tv continuously but in bursts
• DN lost the opportunity from learning from experience
• DI ignore that DN learn new things via digital world
• but many learning games have bad design
• studyes shows that lerning games rapidly increases students capacities

Student searching behavior and the web: use of academic resources and google (Griffiths, 2005)

• users are adopting different search strategies
• searches follow the principle of least effort
• only 1 % of web searchers use Boolean operators
• in general they read from ten to 50 results and searches consist of one or two word strings, doint only two tries
• bad searching may lead to bad results
• the difficulties in formulating the query are caused by the assumption that users will decide on the result when theyll see it, they are not able to decide before how it should look like
• and thats why search engines try ty help with search query, it is unlikely that users would use its complicated possibilities in the future
• studies show that students use web for everything
• students weight discussions as academics weight peer-review
• Navarro-Prioreto (1999) identified different searching paterns:
  • top-down strategy - find results for general idea and than narrow down from links provided
  • bottom-up stragegy - experience searchers looks for specific key word and than scroll the results until they find, what they are looking for
  • mixed strategies - only used by advanced users
• ...(nezáživný)

Expediency-based practice? Medical students’ reliance on Google and Wikipedia for biomedical inquiries (Judd, 2010)

• NENALEZENO

Does the student’s love of the search engine mean that high quality online academic resources are being missed? (Markland, 2005)

• NENALEZENO

Cognitive strategies in Web searching (Navarro-Prieto, 1999)

• NENALEZENO

Learners' use of Web 2.0 technologies in and out of school in Key Stages 3 and 4 (Luckin et al, 2008)

• DOČÍST

Negotiating the role of sources:educators’ conceptions of credibility in participatory media (Francke, 2012)

• DOČÍST

Wikipedia and the University, a case study (Knight, 2012)

• NENALEZENO

How teachers are using technology at home and in their classrooms (Purcell, 2013)

• DOČÍST

Nástroje pro vědeckou práci

P Nástroje a služby podporující vědeckou práci (Trtíková, 2017)

• roste množství at vyhodnocovaných ve výzkumu i spolupráce jednotlivých teamů
• spolupráce se dokazuje analýzou spoluautorství
• stále více se prosazuje open science, otevřená věda sdílící výsledky bádání
  • je to dáno i podporou Evropské komise
• dalším znakem je distribuovaná práce na národní i mezinárodní úrovni
• to tlačí na podporu informačních a komunikačních technologií (ICT)
• to že maj ICT pozitivní vliv na spolupráci bylo potvrzeno výzkumem
• e-nástroje = nástroje webové služby
• vědecká spolupráce
  • sdílení výsledků výzkumu mezi jednotlivými týmy
    • zkoumány psychologické, sociologické a technické aspekty
    • dva aspekty: společná práce a sdílení informací
  • široká spolupráce ve smyslu otevřené vědy
    • řada termínů, které nejsou ustáleeny
    • = sdílení velkých datových souborů mezi vědci
    • collaboratory - důležitost počítačové podpory ve vědě
    • grid
    • cyberinfrastructure
    • e-science a e-research jsou zastřešující termíny
    • e-science je náročná počítačová věda, která se provádí v distribuovaném prostředí
      • tyto datové soubory vyžadují grid computing
    • e-research je širší koncept e-science
    • e-research zahrnuje studium velkých jazykových korpusů, nebo webu 2.0
  • velké výzkumné infrastruktury
    • díky technologiím mohou vědci zkoumat větší datové soubory, ty jsou stavěny a financovány
    • v ČR existuje seznam nazvaný Cestovní mapa ČR velkých infrastruktur pro vý-zkum, experimentální vývoj a inovace“
    • tyto infrastruktury budou hrát roli v budoucnu při sdílení dat
    • EU má na to pracovní skupinu a cestovní mapu
    • v ČR zajišťuje přenosy CESNET, IT4Innovation je superpočítač, CERIT Scientific Cloud je cloud
  • Národní e-infrastruktura
    • CESNET zde definuje 4 služby
      • komunikační infrastruktura - přenosová infrastrutura CESNET2
      • gridová infrastruktura - metaCentrum - pro zpracování velkých objemů dat jsou poskytovány clustery a gridy
      • datová uložiště - pro sdílení dat mezi týmy
      • prostředí pro spolupráci - videokonference a přístup do eduid.cz
  • Národní gridová infrastruktura
    • například pro CERN byla vybudována celoevropská síť uložišt a výpočetních center
    • v ČR je ve vývoji a jmenuje se MetaCentrum
    • jde o systém propojených výpočetních kapacit pro české vědce
    • CESNET zdé vlastní polovinu infrastruktury
    • evropská Komise nabízí kloudovou službu European Open Science Cloud
  • Podpora vědeckého procesu ICT
    • technickému zabezpečení výzkumu je věnováana patřičná pozornost
    • nástroje pro revize a citace zefektivňují práci vědců
    • mezi vědecké sociální sítě patří ResearchGate a Academia.edu
    • v letch 2015-2016 byl univerzitu v Utrechtu prováděn dotazníkový výzkum co všechno vědci v oblasti online nástrojů využívají
      • k tomu vznikla databáze, která je neustále doplňována
      • cílem je tyto nástroje propojit, aby mohlo docházet k diskusi
  • Podpora e-vědy informačními profesionály
    • v roce 2009 provedla evropská asociace výzkumných knihoven (ARL) průzkum mezi svými knihovnami a zjistilo se, že přes 70 % knihoven poskytuje nějakou formu podpory e-vědy
      • často se jednalo o konzultace pomáhající v nalezení takových nástrojů
      • k tomu byl vydán dokument zahrnující příklady z praxe
      • Knihovna nabízí seznam kompetencí knihovníků pro tuto činnost
  • Závěr
    • ve vědě se uplatňuje systém sdílení zdrojů nejen výpočetních, ale i přístrojů
      • šetří se tím náklady
      • k přístrojům se dostanou i ti vědci, jejichž instituce by si je dovolit nemohli

Digitální kurátorství

P Návrh kompetečního modelu a kurikula digitálního kurátorství (Konečný, 2016)

• 1976 Národní archiv USA zařadil sčítání lidu z roku 1960 mezi dokumenty s výraznou historickou hodnotou
  • když data uložili, tak si mysleli, že způsobem na věky a hned záhy se zjistilo že ne a museli ji přenést na nové médium
• podobně se nedochoval první e-mail, ztratili se orto snímky Amazonie ze 70. let apod.
• digitální kurátorství se zabývá způsobem uchování digitálních dat a jejich možnosti znovupoužití
• vytváří se standardy jak postupovat
• volá se po komplexním řešení
• zkoumá se jak s daty pracovat, jakou mají hodnotu atd.
• bitová ochrana - digitalizace a archivace
• ČR je v tomto pozadu, zatím se jen pomalu digitalizuje ale svět je jinde
• tato práce je věnována definici kompetencí digitálního kurátora a následný návrh vysokoškolského studijního programu
• DIGITÁLNÍ KURÁTORSTVÍ
  • prvně užito v roce 2001 v názvu semináře
    • snahou bylo vznést kurátorství známé z muzeí, galerií, knihoven i přírodních věd do digitálního světa
  • jedná se o správu, ochranu a zhodnocování digitálních sbírek
  • uživatelský obsah na internetu se může nazývat obsahové kurátorství
    • Erin Scime tvrdí, že digitální kurátor je ten, kdo definuje nějakou sbírku a vytvoří její pravidla
  • uchování dat - data preservation, synonymum digitální uchovávání
  • uchovávání digitálních informací -
  • kurátorství - péče o věci
  • datové kurátorství - péče o data a přidávání hodnoty
  • digitální kurátorství - péče o digitální data a přidávání hodnoty, též digital preservation, long term preservation
  • uchovávání - udržování v čitelném stavu
  • archivace - výběr, uchovávání
• DIGITÁLNÍ STEWARDSTVÍ
  • terním rozšířený ve státech, protože zde knihovna Kongresu založila National Digital Stewardship Al-liance
  • kurátor je spíše dozorce, kdežto steward je dozorce + opatrovník
• HISTORIE
  • principy digitálního kurátorství sahají dále do historie, např. v roce 1990 byl prvně užit terním digital preservation na projekt Cornellovy univerzity a Xeroxu
  • ...
  • na University of North Carolina vznikl speciální obor
  • v roce 2010 vznikl Digital Curator Vocational Education Europe program podporovaný z fondů EU s cílem vytvořit evropský framework pro digitální kurátory
  • v čr se do roku 2002 experimentovalo, po povodních se to začalo brát vážně a od roku 2012 začala digitalizovat Národní knihovna a Národní archiv
  • LTP - long term preservation system
  • kurátorství vychází z kurátorského cyklu
  • ...
• VÝUKA
  • knihovnické obory pochopili, kterým směrem vane vitr a začali nabízet obory a předměty v tomto směru
  • chybí položky se kterými by studenti mohli volně experiementovat
• KOMPETENCE
  • McClelland (1973) upozornil, že inteligence nezaručuje uplatnění, ale že by se spíše měl měřit výkon (competence)
  • do češtiny se někteří snažili competence přeložit jako odbornou schopnost a competency jako schopnost chování (způsobilost k vykonávání nějaké činnosti)
  • v české literatuře je užití nejednoznačné
  • skládá se ze složek a charakteristik
  • kompetenční model = způsob uspořádání kompetencí
    • ten umožňuje
      • sjednocení jazyka
      • jednotná kritéria pro hodnocení
      • systém hodnocení, odměňování a rozvoj
  • kompetence se dají určit i z inzerátů kde instituce hledají digitální kurátory, někdy jsou ale tyto požadavky až moc široké
  • jiný přístup je ten, že se od praktikujících profesionálů seberou informace o tom co dělají a co potřebují dělat
• KURIKULUM
  • v latině označuje postup či běh
  • veškerá zkušenost žáka, kterou získává ve škole
• VÝSLEDKY
  • v americkém kompetečním standardu není digitální kurátorství, je v Australském a částečně v Britském
  • austrasský Nationally Recognised Training obsahuje 4 úrovně kvalifikace
• NATIONALLY RECOGNISED TRAINING (AUSTRÁLIE)
  • soustava kvalifikací a povolání
  • součást registru National Register on Voca-tional Education and Training pod ministerstvem vzdělávání
  • obsahuje
    • výcvikové balíčky (např. Information and Cultural Services Training Package)
    • kvalifikace
    • akreditované kurzy
    • dílčí kompetence
    • sady kompetencí
  • obsahuje mnoho komepetencí dílčích a převzatých
  • obsahuje konkrétní názvy dovedností, které by měli držitelé jednotlivích úrovní zvládat
• NATIONAL OCCUPATIONAL STANDARDS
  • Velká Británie
  • jednotlivé segmenty spravovány radami odvětvových kvalifikací
  • není zde zahrnuta kvalifikace pro ochranu digitálních materiálů pouze pro IT
  • pouze standardy LARIMS mají s digitálním kurátorstvím určité průniky
  • jsou nastaveny ve vztahu k médiu, ne ke sbírce
• NATIONAL VOCATIONAL QUALIFICATIONS
  • britský národní systém založený na kompetencích
• DÁLE
  • matice znalostí pro digitální kurátory vytvořená na University of North Carolina je považována za neucelenější
  • zahraniční školy, kde je vyučováno digitální kurátorství
    • King’s College London
    • University of Michigan
    • Wayne State University
    • University of North Carolina
    • Simmons College Boston
    • Syracuse University
    • University of Maryland
  • v ČR nebyla ani jedna škola, která by měla program, nebo předmět, který by toto pokrýval
  • pouze knihovnické obory se tomu okrajově věnují
  • studie nechala odborníky určit, které role jsou pro digitálního kurátora nejdůležitější
• NÁVRH PŘEDMĚTU DIGITÁLNÍHO KURÁTORSTVÍ
  • doporučené předměty: digitální knihovny, archivy, digitalizace
  • jednosemestrální, přednášky a projektová výuka
  • na jednu hodinu přednášky, jedna hodina cvičení
  • na cvičení se naučí pracovat s různými nástroji
  • učí se i změnám, tzn. změna způsobu uchování
  • ukončeno zkouškou, která je písemná plus se k tomu připojí průběžné hodnocení jednotlívých úkolů zadaných studentům

Další

Formáty e-knih

• =electronic book
• digital form, readeble on flat display
• HISTORY
  • in 1930 American writed Bob Brown wrote about a "reading machine", which woul allow to read books
  • there are more candidates to be the inventor of e-boooks
    • Index Thomisticus by Roberto Busa (developed 1945-1970
    • Ángela Ruiz Robles patented in 1949 a mechanical reading device
    • 1968 NLS project (oN-Line System) at Standford university was a computer collaboration system, first use of hypertext, but ended due to the difficult learning curve
    • 1968 File Retrieval and Editing SyStem developed at Browne university was a hypertext system
      • used for reading extensive texts online
      • supported by grant from US navy to developed electronic repair manual
      • led to the development of Electronic Book Technologies and DynaText
        • SGML publishing tool
        • introduced in 1990
        • it influenced stylsheet technologies such as CSS
    • 1971 Michael S. Hart at University of Illinois typed US Declaration of Indipendenced to computer plain text and thus he is considred as the originator of e-books
  • IMPLEMENTATIONS
    • Hart work led to the creation of Project Gutenberg in 1971
      • with goal to create more electronic copies of books
    • in 1980 US millitary started the project of portable electronic delivery device
    • in 1992 Sony came with Data Discman, a ready which could read books from CDs
• E-BOOK FORMATS
  • adobe came with PDF in 1993
  • other divices came and allowed one or just a few formats fragmenting further the marekt
  • Text Encoding Iniciative developed standard for scholarly books encoding
    • their open e-book format could be handled by many readers
      • and this format led to EPUB

Compiled HTML (*.chm)

• proprietary based on HTML
• Microsoft online help file
• released in 1997
• consist of HTML files, hyperlinked table of contents and index file

DjVu

• developed at AT&T labs in 2001
• open file format
• last revision was in 2005, rev 26
• it encodes graphics as bitmap (while PDF encodes them as vector)
• on the beggining there was no reader for DjVu
• in 2000s some libraries have adopted the format
• primarly for scanned documents with combination of texts and graphics
• image layer separation
• smaller than PDF
• could contain OCR layer

DOC

• binary files
• contain more text formating than other files

• it differes between different MS versions
• supported by few ebook readers
• can be easily converted to other ebook formats

DOCX

• open office XML developed by Microsoft
• simmilar conditions as DOC

EPUB

• ...

SGML

• Standard Generalized Markup Language
• standard for defining generalized markup languages
• it was developed in 60s with the idea to tag text objects and make documents structured
• if the text is structured its easy to find out different elements and make a statistics from them
  • structured letters have tags for "to", "from", "text" ~ or "paragraph" and within paragraph "quotation" could be tagged
    • so I can look for all letter to somebody - if the letters are not tagged I depend only on full text
    • but there are other implications - lower need of RAM and bandwith, specific characteristics of tags, representations etc.
• tags were allowed not to have ending tags, to use less expansive disk space
• in early 90s Tim Barn Lee developed his own notation or web pages called HTML - HyperText Markup Language
• it is a meta languge, which describe other languages
• in 1986 it become a standard

K nastudování

Témata

• Price index (D. Price (1970))
• CitNetExplorer
• science mapping
• non-science
• review valance
• zlatá cesta publikování
• zelená cesta publikování
• eduid.cz
• CESNET
• ICT
• the Association of Research Libraries
• repozitář
• Digital Preservation Coalition
• certifikát důvěryhodného uložiště
• PREMIS
• METS
• MODS
• Data Seal
• Approval
• DRAMBORA
• TRAC
• PLATO
• OAIS
• kompetence
• LIS ŠKOLA
• iSchool
• ---
• citační síť
• hlavní a vedlejší záhlaví
• MOOC
• resource discovery
• ontologie
• metadata facet
• OPAK(Q)?
• DOI database
• mark record
• ILS
• --
• ELM model
• metoda Konspektu
• WARC formát/kontajner
• magentická páska LTO 5
• big budget stránky
• small budget stránky
• local trap
• ARC formát
• fortmát CDX
• MIME typy
• warc/revisit
• sentiment
• search epoch
• structure orientated documents
• line orientated documents
• binary files

Články

• Chen, C. (2017). Science mapping: a systematic review of the literature. Journal of Data and Information Science, 2(2), 1– 40.

Odborný slovník

Anglicky	česky	Poznámky
literary scholarship
research front
scientific inquiry
salient	charakteristický
airline tangibles
	komunikace informací
	informační univerzum
	univerzum diskurzu
library patron
neuro-science education
neuroplasticity
big science
grid
cluster
	vědecký cyklus
born-digital document
---
facet classification
negativity bias

Náměty pro výzkum

• Chtělo by to nějaký nástroj jak jít do budoucna při čteční článků
  • Dneska si člověk vezme novej článek a pak projíždí články v něm citované a postupně se propadá do historie. Najde třeba 20 let staré poměrně zajímavé články a rád by něco novějšího. Možná by šlo v tom starém článku identifikovat nějaké key words, keys trings a hledat je v novějších článcích. Nebo se podívat jestli kterými články jsou tito autoři citování v novější literatuře.