Uživatel:Juandev/Blog/Nedostatečná struktura podkladů pro studium

(22. února 2023)

Není důležitý obsah, ale struktura

To že není důležitý obsah nosiče informací, ale struktura těchto informací, nemusí platit vždy. Jde o to, kdo co požaduje, tedy spíše o požadavek a tady v tomto zamyšlení se tak dostáváme spíše do oblasti pedagogiky.

Je to vlastně o pedagogice

To na co narážím, jsou typy zkoušek na vysokých školách, kdy vyučující ověřují znalosti informací prezentované studentem v určité struktuře. Jinak řečeno, student musí vědět, které informace přiřadit pod určitý celek reprezentovaný zkouškovou otázkou. U většiny vyučujících s tím není problém, protože tak jak informace prezentují v hodinách, tak je pak zkouší. Máme zde ale nepatrný počet vyučujících, kteří informace prezentují v určité struktuře, ale zkoušejí je v jiné. A z vlastní zkušenosti, nejde ani tak o ty informace (například naučil jsem se předmět z jiné struktury a bylo to nedostačující), ale spíše o to, že vyučujícího nezajímá samotná znalost, ale to, jestli je ta znalost podaná v odpovídající struktuře. A strukturou de fakto můžeme zamýšlet i určité konkrétní používání termínů. U takových zkoušek to pak bývá o náhodě, člověk se buď strefí nebo ne, anebo má podobné nesynchronní myšlení jako vyučující a přesně ví, jak ze struktury A přepracovat informace do struktury B. Jinak to ale nejde, když nevíte jak něco udělat, tak to prostě neuděláte.

A když nejde o biflování?

Z výše uvedeného můžeme říct, že se jedná o dvě struktury z čehož v prvním případě se A = A a ve druhém se A = B. Ve druhém případě je také problém v tom, že nevíme jak dojít k B. Nicméně oba případy ověřování znalostí zavání tzv. biflováním. Dostatnu nálož textu, musím se ji leckdy na zpamět naučit. A co kdyby se nejednalo o biflování, ale o zkoušení pochopení náplně či funkci logického myšlení? Pak by byl asi vzoreček následovný: A = X, kde X je jakákoliv struktura za nějakého pravidla uznatelná člověkem.

Jak si s tím poradit?

U prvního (tedy A = A) a posledního (A = X) příkladu je to asi celkem jednoduché. Ekvivalentní, nebo jakoukoliv strukturu by měl být průměrně inteligentní člověk schopen reprodukovat. Pokud to nezvládáte zapracujte na schopnosti vytvářet informační struktury. U varianty A = B mi žádné řešení není známo a tak nezbývá, než zkust jiné metody jako jsou:

na blint (pravděpodobnost) – budete zkoušet jednotlivé struktury než se strefíte
snaha – řada učitelů se nad vámi slituje, když jste aktivní a snažíte se
emoce – je variantou výše uvedeného (Kenjiro radí, chodit na konzultace a vytvářet tak emocionální vztah). Problém zde ale může být v tom, že vy dopředu nevíte, že jste narazili na tento případ a nemusí být nápomocni ani studenti z vyššího ročníku.

Takže suma sumárum, žádný jednoduchý dobře strukturovaný návod neexistuje, protože to není dobrá jednoduchá transformace, takže nezbývá než vrazit do toho spoustu času a trochu pracovat na emocích. Naštěstí se z mých zkušeností tyto případy vyskytují ojediněle, takže vám to totálně nezaplácne život.

Neznámá struktura jako nástroj moci

Pokud bysme odhlédli od příkladu školy a zkoušení, můžeme neznámost struktur informací přirovnat i k moci a potřebě ovládat. Jsou společnosti a subkultury, kde chybí informace jak se chovat, jak něco dělat. Na každou takovou informaci si tak musíte někoho zeptat a ten někdo Vás tak může začít ovládat. Zažil jsem i hybridní model v různých internetových subkulturách, kdy jsou například jasně daná pravidla (tj. struktura určité informace), ale podle pravidel se nejede a jede se podle nějakých nepsaných pravidel, která zjistíte, jen když budete lézt do zadku vůdci systému. Takový systém má totiž pro Vás neznámou strukturu pravidel, tedy informací a trochu připomíná výše uvedenou B verzi zkoušení. Neexistence, či nerepesktování pravidel tak vede i ke vzniku korupce a dalších negativních jevů (alespoň pro někoho).

Obecně se dá říct, že neexistence, nebo nerespektování či dokonce ad hock měnění informačních struktur u uspořádání určitého společenství, se zdá jako přirozenější systém řízení společnosti, viz politické systémy různých skupin, kdežto systém postavený na jasných pravidlech jako vývojově mladší (viz. různé Tereziánské reformy a rozdíl mezi organizací států typu Německo, UK, US a ČR, Rusko, Angola).