Uživatel:Juandev/Blog/Náhrada drahé praxe

(4. listopadu 2009)

V dnešní době se na některých vysokých školách odstupuje od praxe. To je docela logický důsledek nedostatku peněz. Je divné, že není možno využívat studenty jako otroky ve školních podnicích. Často je odůvodňováno, že za sílu, která se tam má o studenty starat, je třeba platit a že je to se studenty náročné. O tom bych dost pochyboval! Přece té práce co tam ty masy studentů odvedou zadarmo se musí vrátit. A to že je to náročné je blbost – dyť je to určené pro studenty, není to určené k prezentaci, tvorbě zisku – ale právě proto, aby to studenti ničili a učili se na tom.

Klidně Vám povím příběh z praxe. Měli jsme na našem institutu výukové skleníky – ale furt nás z nich vyháněli – že jim studenti pošlapou trávník, že jim studenti ožíraj mandarinky!!! K čemu takové „výukové“ skleníky, ale jsou, když tam student v podstatě nesmí?! Ano ničit by se nemuseli, ale bránit studentům žrát kyselé mandarinky?

Já si myslím, že je to o pohodovosti těch zaměstnanců – prostě ve státním sektoru jsou lidi. Ti lidi maj hrozně malej plat a tak hledaj cestičky jak si práci ulehčit. Dělal jsem v jednom nejmenovanim muzeu kurátora. Jel tam projekt na katalogizaci inventářových položek. A co se nestalo, přestali se tam dodržovat evropské standardy a každý si to dělal jak chce. Uvidíte, že až ten projekt skončí, tak rozjedou za naše peníze jinej, kde to budou standardizovat. Jestli se tak stane, prozradím vám o jaké muzeum se jedné. Ale to jen na okraj.

Taky mi přišlo nehorázné (nebo možná důkaz toho jak jsou pedagogový hloupý), když nám vysvětlovali, že škola se zaměřuje na teoretické studium, že je to lepší než praktické. Jaká blbost!!! Škola je smýkána do teoretické výuky protože na praxi nejsou peníze!

Asi před týdnem chtěl jsem tu rozebrat, jak by bylo fajn, kdyby školy vydělávali na objevech a jak by bylo fajn, kdyby praxi platily firmy.

Ale dnes si myslím, že existuje ještě jedna cesta jak nahradit praxi. Ona není praxe jenom drahá, ale i časově náročná. Vemte si, že si mají studenti v rámci těžby dřeva nacvičit, trasport dřeva koňmi (to musí na Šumavu), těžbu harvestorem (to musí do Dolních Chabrů) a práci s pilou - to jedou do Kostelce.

Teoreticky by to mohl vše mít lesní podnik, takový John Deer by škole věnoval chodící harvestor za 24 milinu korun, aby si na něj učil potencionálně zákazníky. Ono to ale tak není - nechci tady ale rozebírat proč, to je věcí marketingové strategie těch či oněch firem. Chci tady rozebrat levnou náhradu, nic nového - jev o kterém se už dávno ví. Je to pozorování. Není totiž žádný rozdíl, když pozorujete ve 3D a když pozorujete ve 2D. A 2D, je mnohem levnější než 3D.

Prostě nemám na to jít do praxe, pustím to studentům na videu. Jasně není to 100% příprava na praxi, ale je to daleko lepší příprava na praxi teoretickým studiem. A pozor, nejde o žádná randoom videa. Když chceme aby někdo něco uměl pořádně, tak to musí být odraz toho jak se to správně dělá. A co výuka jazyků? Já bych řekl, že to je trochu něco jiného - tam přecijenom zabírá hodně mozek, když to naukové předměty jsou o tom, naučit se teorii, zacvičit v praxi/zacivičit praxi. Kdežto předměty na bázi matematiky či jazyků jsou trochu o něčem jiném. I když i velcí učitelé doby z humanitních oborů nebyly špatní ligvisté.--Juandev 4. 11. 2009, 20:59 (UTC)