Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Vírový vznik Vesmíru

Podobně jako Immanuel Kant filosofickými úvahami dospěl k věci o sobě, profesor Týc z Masarykovy univerzity ve velikonočním a dvou povelikonočních vystoupeních ve vědeckopopulárním pořadu Meteor, v radiu, dospěl zase fyzikálními úvahami a demonstracemi k vírové křivce o sobě schopné samostatné existence a pohybu v prostoru.

Vesmír jako křivka

Vesmír je také taková věc o sobě, která je schopná samostatné existence, ale není schopná samostatného vzniku. K tomu, aby vznikla je třeba vždy nějaké vnější iniciace, nějakého popudu.

Tedy ani Vesmír nemohl vzniknout pouze ze singularity, bez nějakého vnějšího popudu.

Zapouzdření jako podmínka vzniku vírem

Ke vzniku vírové křivky, která může mít tvar prstence, ale také třeba půlměsíce, profesor Týc použil třeba lavoru s vyříznutým otvorem ve dně a druhou stranou polepenou např. gumovou membránou.

Úderem na tuto membránu profesor Týc na dálku tou vírovou křivkou sestřeloval kelímky z patnáctikelímkové pyramidy a na konec tak sestřelil i celý zbytek pyramidy.

Vírově tedy Vesmír nemohl vzniknout pouze ze singularity, ale ta musela být nějak částečně pružně zapouzdřená. A muselo dojít k nějakému "úderu "na toto zapouzdření.

Profesor Týc uváděl, že v obřím akváriu v kanadském Vancouveru mořští živočichové specielním sevřením tlamy tyto vírové křivky vytvářejí a pak si s nimi hrají. Třeba jejich část ukousnou a ty vírové křivky existují dál.

Interakce Vesmírů

Pan Grygar říká, že Galaxie si škodí i prospívají. Kdyby to tak bylo i u Vesmírů a kdyby si vzájemnými srážkami nedělaly pouze boule, jak předpokládají fyzici, ale ve své hravosti ze sebe i část ukously, tak jim to nebude vůbec překážet v další existenci.

Důvod trvání vírové křivky o sobě

Zatímco příčiny vzniku vírových křivek o sobě mohou být různé, důvod jejich trvání je vždy stejný. A sice zachování momentu jejich hybnosti neboli množství otáčivého pohybu v nich.

Součin rychlosti obíhající hmoty a její vzdálenosti od středu rotace je konstantní. Tedy čím blíže hmota krouží kolem středu rotace, tím kolem něj krouží rychleji. A čím má větší zrychlení. Tím větší odstředivá síla na ni působí a odtlačuje ji od středu rotace. Proto je třeba oko tornáda v klidu.

Vanové zapouzdření

Profesor Týc hledal příčinu vzniku nálevkovitéhé víru při vypouštění vany naplněné vodou. Položil si otázku, jestli by jej nemohla působit Coriolisova síla, neboli zdánlivá síla, čili jestli by jej nemohlo působit otáčení Zeměkoule a to na obou polokoulích v opačném směru.

Tato síla roztáčí obrovské vzduchové masy zapouzdřené např.do tlakové níže nebo tlakové výše. A roztáčí je v opačném směru, resp. smyslu na severní a jižní polokouli.

Postavíme-li se na severní pól, tak se Zeměkoule otáčí proti směru hodinových ručiček. Za hodinu se pootočí o vzdálenost mezi dvěma sousedními poledníky. Jenomže v blízkosti severního pólu tato vzdálenost může být např. 15 kilometrů. Zatímco na poledníku tato vzdálenost je 1 700 kilometrů. Tedy vzduchové masy od pólu dohání vzduchové masy od rovníku a roztáčí tak vírovou křivku proti směru hodinových ručiček. Tomuto směru se říká směr pravý protože souhlasí se směrem otáčení Zeměkoule.

Naopak stojíme-li na jižním pólu, otáčí se Zeměkoule po směru hodinových ručiček. Vzduchové masy od pólu opět dohání vzduchové masy od rovníku a tím opět roztáčí vírovou křivku o sobě opět ve směru otáčení Zeměkoule, ale tedy teď po směru hodinových ručiček.

Na Masarykově univerzitě volně zavěsili nádobu s vodou a ani na tuto nádobu ani na vodu z ní vytékající nepozorovali žádné působení Coriolisovy síly. Rozměry té nádoby byly příliš malé, než aby se Coriolisova síla mohla projevit.

Obdobně to bylo s vodou ve vaně, když se nechala ustálit a teprve po půlhodině se odšpuntovala. Žádný nálevkovitý vír při tom nevznikl. Rozměry vany byly příliš malé a součin rychlostí otáčivého pohybu vody a její vzdálenosti od výtokového otvoru byl příliš malý než aby vír vznikl.

Jiná situace ale byla když se vana odšpuntovala a současně se z ní vystoupilo.Zbytkovým pohybem vody při tom výstupu z ní teprve ten nálevkovitý vír vznikl.A i směr toho víru byl nahodile určen tím zbytkovým pohybem vody při výstupu z vody.

Lázeň v singularitě

Pokud bychom předpokládali vanové a pevné zapouzdření singularity, tak by z ní muselo cosi vystoupit a zároveň to pevné zapouzdření singularity "odšpuntovat", aby se inicioval vírový vznik Vesmíru, coby věci o sobě, schopný samostatně existovat. A rovněž nahodile tím zbytkovým pohybem singularity, ba vznikl Vesmír buď s plynutím času vpřed nebo zpět.