Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Symetrie událostí

Myšlený pokus

Udělejme tento myšlený pokus: Na Zemi a na všech hvězdách, tedy i na Slunci, budou pozorovatelé, kteří budou pozorovat skvrnu na Slunci a nasazení brýlí astronomem na Zemi.

Všichni tito pzorovatelé si vytknou jediný úkol: A sice poradit astronomovi na Zemi, kdy si má nasadit brýle, aby vše, co udělá, předtím uviděli pozorovatelé na všech hvězdách dříve, než vznikla skvrna na Slunci. A všichni pozorovatelé se shodnou, že si má nasadit brýle tehdy, když uvidí skvrnu na Slunci při zpětném plynutí času, tedy -8 minut před jejím vznikem.

Poloosy EMSA

Poloosy značky EMSA používá i RAS KASA. Firmu s takovýmto sloganem si chtěl založit můj otec, ale bohužel to nestihul. Kdybych alespoň já dokázal solidně popsat časové vztahy událostí.

Časové vztahy událostí vůči jedné z nich

Při posuzování časového vztahu událostí na Zemi vůči jedné události na Slunci, vzniku skvrny, jsou podle teorie relativity důležité dvě události na Zemi resp. dvoje nasazení brýlí astronomem na Zemi.

1.Nasazení brýlí 8 minut po vzniku skvrny na Slunci. Toto nasazení brýlí snadno zdůvodníme. V tom okamžiku totiž astronom na Zemi skvrnu uviděl.

2.Nasazení brýlí astronomem na Zemi -8 minut před vznikem skvrny na Slunci. Jak ale zdůvodníme toto nasazení brýlí. Nabízí se dvě možnosti:

                a)Astronom je jasnovidec a nasadil si brýle v tom okamžiku proto, aby pozorovatel na Slunci uviděl, že astronom na Zemi si nasadil 
                  brýle právě tehdy, když vznikla skvrna na Slunci.
                b)Při nasazení brýlí čas plynul zpět a proto astronom na Zemi uviděl skvrnu na Slunci -8 minut před jejím vznikem.

Význačnost dvou událostí

Tak jako auto potřebuje k jízdě dvě poloosy, k posuzování časového vztahu událostí vůči jedné události jinde jsou potřeba dvě význačné události.

Podle teorie relativity platí: Cokoliv se na Zemi stalo po prvním nasazení brýlí astronomem na Zemi, stalo se absolutně a nezvratitelně později, než vznikla skvrna na Slunci při pozorování odkudkoliv z Vesmíru.

Naopak cokoliv co se stalo na Zemi před druhým nasazením brýlí astronomem na Zemi stalo se absolutně a nezvratitelně dříve než vznikla skvrna na Slunci při pozorování odkudkoliv z Vesmíru. Slunci.

A konečně cokoliv, co se stalo mezi prvním a druhým nasazení brýlí astronomem na Zemi, stalo se dříve nebo později než vznikla skvrna na Slunci podle toho odkud z Vesmíru to pozorujeme.

Jarník

Jarník v Diferenciálním počtu 1 píše, že nerovnosti jsou ještě důležitější než rovnosti. Možná že obdobně vyjadřování se Teorie relativity k času pomocí vztahu Dříve nebo později je ještě důležitější než vyjadřování se Teorie relativity k času pomocí pojmu Současnosti.

Symetrie událostí vede hypoteticky buď k jasnovidectví nebo k plynutí času zpět. I když objektivně čas plyne jednosměrně.