Přeskočit na obsah

Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Světlo 4

Z Wikiverzity

Výsledek rovněž závisí na úhlu pod kterým vlna na desku dopadá.Skládá-li se světlo z vln,opravdu očekáváme,že pod určitým úhlem, najdeme jasný obraz a pod jiným žádný.

Všechny podrobnosti o interferenčních proužcích,jak se jejich intenzita mění od světlého pruhu k tmavému plně souhlasí s tím,co vlnová teorie předpovídá.Srovnáme-li vzdálenosti mezi proužky při určitém daném úhlu a dané tloušťce desky,můžeme zjistit,čemu se musí rovnat vlnová délka.

Tímto způsobem zjišťujeme,že délka vlny viditelného bílého světla je o něco menší než jedna deseti tisícina centimetru.

Nyní rovněž můžeme pochopit,čím se od sebe jednotlivé barvy liší.Každá barva odpovídá určité vlnové délce.Červené světlo má největší vlnovou délku.Postupujeme-li podle barev duhy od červené k fialové,jsou vlnové délky stále kratší.Nejkratší délka u fialového světla je zhruba poloviční oproti délce světla červeného.

Budeme-li zkoumat interferenci a nepoužijeme-li světla monochromatického, ale bílého, budou mít vlny červené části spektra své temné proužky na jiných místech než třeba vlny světla modrého.Dostaneme tak barevné proužky,které nebude možno tak snadno pozorovat.Stanou se mnohem viditelnějšími,jestliže místo skleněné desky požijeme tenké vrstvy,jejíž tloušťka se příliš neliší od vlnové délky samé.Proužky jsou zde mnohem širší a jejich barvy vystupují zřetelněji.Tím se vysvětlují barvy mýdlivých bublin nebo olejových skvrn na vodě.

Při interferenci světla na desce dopadá jedna světelná vlna šikmo na sklo s rovnoběžnými plochami a odráží se dvě světelné vlny,které se skládají.Buď se zesilují nebo se mohou úplně zrušit.

Lom,interference,ohyb,polarizace a rychlost jsou fenomény světla.

Ohyb

[editovat]

Jiným důležitým způsobem jak ukázat vznik interference je použití ohybové(difrakční)mřížky.Rozumíme jím soustavu rovnoběžek rozložených ve stejných vzdálenostech od sebe.Mohou to být například čáry(vrypy) vyryté na plochu zrcadla nebo tenké drátky rovnoběžně natažené jeden vedle druhého.

Dopadají-li na takovou ohybovou mřížku světelné vlny dostaneme obraz na kterém se vlna neodráží od dvou rovnoběžných ploch skla,ale od rovnoběžných vrypů rovnoměrně rozložených na mřížce.Vlny se odráží od každé čára mřížky.Všechny tyto odražené vlny sa skládají a výsledek bude záviset na tom,zda vlny odražené od různých čar mají všechny vrcholy ve stejné poloze a tady zda se vzájemně zesilují nebo ruší.