Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Světlo 12

Z Wikiverzity

Použití mechanických modelů ve fyzice není ojedinělé.Obdobně jako jsem se pokusil pomocí mechanického Perelmanova modelu s tužkou modelovat princip dynamického poznání ve fyzice,existuje i mechanické modelování korpuskulární teorie světla pomocí kriketového hřiště.

Kdybychom hráli kriket na hřišti,jehož jedna polovina leží výše než druhá a obě jsou od sebe odděleny krátkým a dosti strmým náspem,pak každá kole vyslaná z horní poloviny hřiště by se pohybovala po dráze,která by vypadala přesně jako světelný paprsek přecházející ze vzduchu do skla.Na dolní polovině by měla koule jiný směr než na horní a její dráha by svírala s náspem větší úhel.

Korpuskulární teorie je tak schopna vysvětlit chování světelných paprsků procházejících hranoly a čočkami.Fakt,že hranol rozkládá světlo na různé barvy by se rovněž dal pochopit,kdybychom si představili,že síla působící na světelné částice na rozhraní má různé účinky na částice červeného a modrého světla.

Omezená platnost korpuskulární teorie je jasně patrna při vysvětlování interference a ohybu světla,které jasně prokazují vlnovou povahu světla.

Avšak interference a ohyb světla mají význam jen pokud se zabýváme vzdálenostmi,které nejsou příliš velké ve srovnání s vlnovou délku světla.Proto ve většině praktických případů tyto jevy nepozorujeme,jestliže se o to přímo nesnažíme.

Mluvili jsme sice o tom,že je možné předvést ohyb světla pomocí gramofonové desky,i když vzdálenost mezi jejími drážkami je přitom značně větší než délka vlny:museli jsme se však na desku dívat zvláštním způsobem,totiž pod tak malým úhlem,že se drážky zdály vzdálené od sebe jen několik vlnových délek.

Vlnová teorie nám umožňuje hlouběji nahlédnout do podstaty světla,nebyla by však uspokojivá,kdyby nezachovala jednoduché rysy korpuskulární teorie tam,kde se dají aplikovat,tj. tam,kde se zabýváme pouze předměty ve velkých vzdálenostech ve srovnání s vlnovou délkou světla.k

Je důležité,že vlnová teorie předpovídá v toto případě přesně totéž chování světla,jaké by vyplývalo z jednoduché korpuskulární teorie.