Přeskočit na obsah

Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Síla genetiky

Z Wikiverzity

Můj otec v dubnu roku 1945 koupil parcelu.Mohl ji koupit úplně nahoře odkud bych nikam neviděl.On ji ale koupil o něco níž, odkud mám pěkný výhled.Nekoupil ji tam ale kvůli tomu výhledu,ale kvůli tomu,abychom viděli na balkon vily tety,dole v ďolíku, u koupaliště.která byla vdovou,vychovávala dceru,moji sestřenici, a moje rodiče jí pomáhali.

Sestřenice je nyní výtvarnou umělkyní minimálně na evropské úrovni, žijící převážně v Mnichově.Balkon své vily obezdila a udělala z ní další místnost.Nyní je z něj vidět pouze malou červenou sedlovou střechu.

Jednou ke mně na parcelu přijel jeden pražský řemeslník a říkal,že u mně na parcele je lépe než dole v ďolíku,kde má vilu moje sestřenice.

Před několika lety ve vědeckopopulárním magazinu Meteor říkali,že dva malíři v Americe se rozhodli rychle zbohatnout.Udělali anketu po celých Spojených státech,co se lidem na obrazech nejvíce líbí.Vyšlo jim,že na těch obrazech mají být stromy.To odvozovali z toho,že dříve,v době nebezpečí bylo naší jedinou nadějí vylézt na strom.

V tom se ale mýlili.Stromy měly pro nás dříve ještě jeden význam.Píše o tom Marko Polo,ve své knížce Milion.Píše,že jel s mongolským šlechticem,synem Kublaje Chána,jednou čínskou provincií.Cesta ale nebyla bezpečná.Jeli lesem plným tygrů.

Oba dva si vylezli na strom a čekali.Bylo ticho.V dálce zapraskala větvička.Oni nevěděli,byl to tygr,nebyl to tygr.Potom zapraskala větička blíže.Zase nevěděli jestli to byl tygr.Potom se rozhrnulo křiví a objevila se hlava tygra a oni mu šípy prostřelili krk.Stromy pro nás dříve byly tedy i prostředkem lovu.

Tu anketu potom dělali v Rusku,ve Skandinavií, a všude byly výsledky stejné.Také jim v té anketě vyšlo,že na těch obrazech má být mírně zvlněná krajina.To zase odvozovali z toho,že milion let jsme žili na afrických savanách,tedy naši předci,moudrý člověk africký, a tam takhle mírně zvlněná krajina je máme to v genech.A já se z parcely,kterou mám po otci, dívám na mírně oblý vršek.

Holističtí psychologové vychází z toho,že vjem se nejprve zapíše do našeho vědomí,potom ovlivní naše tělo a teprve potom se zapíše do našich genů.Zřejmě tímto způsobem se do našich genů zapsala i ta mírně zvlněná krajina africké savany.

Bylo ale zjištěno,že ten moudrý člověk africký se zde s těmi neandertalci přece jenom mísil.Avšak mohu-li soudit podle toho,jak se lidem na mé parcele líbí,to míšení bylo opravdu minimální.

Filosofie Genetika