Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Pendolino kontra Einsteinův expres/5

Z Wikiverzity

Pokračování článku Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Pendolino kontra Einsteinův expres/4

Cesta na hvězdu[editovat]

L. D. Landau ve své knížce Co to je teorie relativity píše, že některé hvězdy na obloze jsou od nás vzdáleny tak málo, že světelný paprsek urazí vzdálenost od ní na Zemi za 40 let. Protože víme, že nelze se pohybovat větší rychlostí než světelnou, zřejmě nemůžeme takového nebeského tělesa dosáhnout dříve než za 40 let.

Uvažujeme správně? Nikoliv. Nevzali jsme v úvahu změnu v plynutí času způsobenou pohybem při velkých rychlostech.

Předpokládejme, že na naší hvězdu letíme Einsteinovou raketou rychlostí 240 000 km/sec vzhledem k Zemi. Pro obyvatele Země dosáhneme hvězdy za 50 let: 300 000 krát 40:240 000 = 50.

Pro nás, kteří letíme v raketě se tato doba zkrátí v poměru 6:10 (Rychlost rakety je přece stejná jako rychlost našeho pokusného vlaku, viz článek Pendolino kontra Einsteinův expres), ke hvězdě se tedy dostaneme nikoliv za 50 let, ale už za 30 let : 50 krát (6:10) = 30.

Na hvězdu lze tedy doletět dříve než světelný paprsek, ale zkrátíme se při tom.

Pro obyvatele Země je hvězda vzdálená 240 000krát(50krát počet vteřin za rok)kilometrů.

Podle Landauova myšleného pokusu popsaného v článku Pendolino kontra Einsteinův expres 3, lidé v raketě mají plné právo domnívat se že vzdálenost hvězdy od Země je mnohem menší. Podle nich cesta na hvězdu trvá ne 50, ale pouze 30 let. A letí přece rychlostí 240 000 km/sec, tedy vzdálenost hvězdy od Země je pouhých 240 000krát (30krát počet vteřin za rok) kilometrů.

Tedy poměr vzdálenosti hvězdy od Země pro lidi v raketě ku vzdálenosti hvězdy od Země pro lidi na zemi je totožný s poměrem času na cestu pro cestující v raketě ku času na cestu pro lidi na Zemi, tedy 6:10.

Z toho Landau odvodil ve zmíněném pokusu popsaném v článku Pendolino kontra Einsteinův expres 3, že raketa se zkrátí také v poměru 6:10. A toto zkrácení bude stejně absolutní jako zkrácení času v raketě, protože její let byl nerovnoměrný, během letu na ni působily síly. Táž síla, která během letu působila na raketu působila i na její čas a na její délku ve směru letu.

Tedy při letu na hvězdu by byla problémem nejen obrovská spotřeba energie během letu, ale také to, že raketa by přiletěla na hvězdu notně zkrácená.

Tedy můžeme se pohybovat rychleji než světlo,ale zkrátíme se při tom.

Druhy pohybu[editovat]

Jsou dva druhy pohybu. Jednak je to pohyb, který můžeme považovat za "klid", tedy pohyb relativní(rovnoměrný). A jednak je to pohyb, který za "klid" považovat nemůžeme, tedy pohyb absolutní(nerovnoměrný). Tento pohyb je důsledkem působení vnější síly na těleso. Vlastnosti tělesa ovlivnitelné jeho pohybem jsou dvě, jeho čas a jeho rozměry. Relativní pohyb tělesa ovlivňuje tyto vlastnosti také relativně.Pokud se pohyb tohoto tělesa stane klidem, tak se tyto jeho vlastnosti vrátí opět do normálu. Absolutní pohyb těles ovlivňuje tyto vlastnosti tělesa také absolutně. Tyto změny jsou nevratné, i když se těleso přestane pohybovat.

Milosrdenstvi jako způsob záchrany[editovat]

František Běhounek popisuje ve své knížce V horách Větrné řeky, jak Storm Johnsen po přežití blizzardu zachránil ze sněhové závěje mladého indiánského hocha kterému ze sněhu vyčníval pouze jeho široký klobouk přivázaný k bradě.

Ten hoch mu potom zachránil život několika přesnými informacemi a tím, že zabil gryzzliho, který se na Storma sápal.

Anglický fyzik Steve Hooking navrhuje jako jednu z možností záchrany lidstva, jeho přesídlení do jiné hvězdné soustavy. Možná, že reálnějším způsobem záchrany lidstva by bylo milosrdenství.