Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Paradox axiomů
Již ve starém Řecku byl objeven dvousložkový systém vytváření teorií pomocí axiomů a vět.Axiomy jsou empiricky odpozorovaná fakta,která se nedokazují.Na nich pak je teorie dokazována pomocí na nich dokazovaných vět.
Záludnost axiomů spočívá v tom,že nejen nejsou dokazovány,ale ani nemusí být přesně odpozorovány.
Zpětné ovlivnění axiomů
[editovat]Axiomy mají sílu a v jistém smyslu se chovají jako síly v Newtonovském pojetí.:Akce vyvolává reakci.Axiomy jako akce umožňují aby se pomocí nich vytvářela teorie pomocí vět jimi dokazovaných.
Lobačevskij
[editovat]Dobře je to vidět u geometrie.Bystrý Rus Lobačevskij se všiml,že poučku:jediným bodem lze k dané přímce vést pouze jedinou rovnoběžku,nelze dokázat.Není to tedy věta,ale axiom,který nemusí být přesně odpozorovaný.Vyloučením této poučky z okruhu vět vytvořil novou Lobačevského geometrií.Původní geometrie,jako reakce zapůsobila na onu pomůcku zpětně a změnila ji v nový axiom,na němž byla založena nová jeho geometrie.
Gauss
[editovat]Na Petrohradské akademii je nedokázali ocenit.Našli v ní nepřesnou myšlenku.Naopak světoznámý matematik Gauss byl touto geometrii,byl tak nadšený bystrostí toho Rusa,že se kvůli němu začal učit rusky.
Einstein
[editovat]Lobačevskij měl pokračovatele.Tak vznikla i geometrie Riemannova,na níž Albert Einstein založil svou teorie obecné relativity.
Anglické přísloví-proverb
[editovat]Too many cooks spoil the bros.Příliš mnoho kuchařů zkazí jídlo i když třeba jsou z BISKy.
Ve výše popsaném případě ale kuchaři vařili dobře.