Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Náboje reálné a nereálné
Náboje reálné jsou takové,na kterých začínají nebo končí siločáry.Na nereálných nábojích(pólech)siločáry nezačínají ani nekončí.
Pravidlo o vyloučeném třetím[editovat]
V Booleově algebře se toto pravidlo duálně zapisuje takto:
x plus (neg x) = 1 x krát (neg x) = 0
Ve fyzice by se mohlo toto pravidlo vyjádřit takto:DVA NÁBOJE A DOST.Nikdo nikdy neviděl reálné magnetické póly.Dají se vysvětlit pouze zprostředkovaně pomocí smyčkových elektrických proudů.
Obdobně jako existují logické algebry,které nejsou založeny na operaci negace,mohla by existovat hmota,která by měla pouze jeden reálný náboj,ze kterého by siločáry pouze vycházely.Taková hmota by nezářila a neměla by magnetické pole.Její siločáry by ale mohly být energií,která by zrychlovala rozpínání Vesmíru.
Petra Janů[editovat]
„Žijeme v kruzích,"říká Petra Janů.A kruhy jsou rovněž signifikantní pro určení charakteristiky polí.
Lze říci,že v kterémkoliv bodě,kde nejsou žádné elektrické náboje ani žádný elektrický proud je elektrické a magnetické pole nezřídlové a nevírové,tj.dá se popsat pomocí siločar,které nikde nezačínají ani nekončí a nemají žádnou cirkulaci.
V oblasti,kde náboje existují elektrické pole již není nezřídlové:Počet siločar,které vycházejí z této oblasti,zmenšený o počet siločar,které do ní vstupují se rovná 4 pí násobenému celkovým nábojem,uzavřeným v této oblasti,který je rozdílem mezi kladnými a zápornými náboji.
Prochází-li vodičem elektrický proud,magnetické pole již není nevírové.Cirkulace intenzity magnetického pole po uzavřené křivce se rovná proudu procházejícímu touto uzavřenou smyčkou násobenému 4 pí / c.
Pole a čas[editovat]
Zákony v této formě platí,pokud se pole nemění s časem.Tento případ nastává,jestliže nedochází k hromadění nebo rozptýlení elektrických nábojů někde v prostoru,tedy je-li náboj v oblasti konstantní a jsou-li všechny proudy ustálené.
Důležitost nezřídlovosti[editovat]
Důležité je,že magnetické pole zůstává vždy nezřídlové,to znamená,že magnetické siločáry nikdy nikde nezačínají ani nekončí.Buď tvoří uzavřenou smyčku nebo přicházejí z nekonečna a odcházejí do nekonečna.To by neplatilo,kdyby existovaly reálné magnetické póly,protože siločáry magnetického pole by na nich musely začínat nebo končit.
Nikdo nikdy neviděl volné magnetické póly a všechny vlastnosti magnetů(vyrobených například z oceli)se dají vysvětlit malými uzavřenými proudovými smyčkami uvnitř oceli.Siločáry tyčového magnetu vycházející ze severního pólu a vracející se do jižního třeba kreslit uzavřené uvnitř magnetu,aby se vracely od jižního pólu k severnímu.Magnetické siločáry vně tyčového magnetu jsou stejné jako vnější magnetické siločáry tyčové cívky,kterou protéká elektrický proud a jejíž siločáry se vracejí vnitřkem cívky zpět.Magnet si však nelze představit jako cívku,kterou protéká jediný proud,ale spíše jako velký počet velmi malých proudových smyček rozložených uvnitř celého magnetu.
Proud a magnetický účinek[editovat]
Magnetický účinek proudu má velký praktický význam:Elektrický proud působí silou na magnet nebo na látky jako je železo,které se zmagnetují,působí-li na ně magnetické pole.
Dvojí účinek elektrického proudu[editovat]
Proud jednak působí silou na magnet a jednak je schopen nejdříve látku podobnou železu zmagnetovat.
Těchto sil proudu se využívá v praxi u celé řady přístrojů a strojů.
Spojka[editovat]
Silové účinky proudu tvoří spojku mezi elektrickým a magnetickým polem.
Tyto silové účinky rovněž umožňují měřit intenzitu elektrického proudu.Přístroj,kterým měříme elektrický proud tímto způsobem se nazývá galvanometr.U nejjednoduššího provedení galvanometru prochází proud cívkou,aby se zvětšil jeho magnetický účinek a magnetka je zavěšena jako střelka kompasu uvnitř cívky nebo v její blízkosti.Intenzita magnetického pole a tím i proudu se pak měří výchylkou magnetky.
Je skutečně mnohem snazší měřit proud tímto způsobem než přímo zjišťovat velikost náboje,který proud přenesl za určitou dobu,takže se tento magnetický účinek často považuje za definici intenzity elektrického proudu.Tak vznikla tzv.elektromagnetická jednotka pro měření proudu.Protože se proud ve vzorci pro magnetické pole objevuje ve výrazu i/c,volí se někdy i/c jako veličina udávající intenzitu elektrického proudu.Intenzita magnetického pole je síla.Intenzita proudu je velikost elektrického náboje přeneseného za jednotku času.Množství náboje přeneseného za jednotku času se tedy měří velikostí síly,kterou vyvolá.To je princip elektromagnetické jednotky.