Přeskočit na obsah

Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Co Mendel nevěděl

Z Wikiverzity

Dualita genetické mutace

[editovat]

Biology zarážela nesmírná inteligence hlavonožců,chobotnic.Mezi sebou se domlouvají zbarvením těla.Chobotnice dokáže současně různě měnit barvu na opačných stranách těla a tak se SOUČASNĚ DOMLOUVAT SE DVĚMA CHOBOTNICEMI NAJEDNOU.Chobotnice zároveň dokáže řešit náročné zadané úkoly.

Rovněž vědce překvapilo přizpůsobení chobotnic z teplých moří podmínkám ve studených arktických mořích.

Stejná DNA

[editovat]

DNA chobotnic z teplých moří je úplně stejná jako DNA chobotnic ze studených arktických moří.Táž DNA vyrábí, kóduje,dvě různé bílkoviny,proteiny.Jednak ty potřebné pro existenci v taplých mořích a jednak ty potřebné pro existenci ve studených mořích.Nejmarkantněji je tento rozdíl patrný u nervových buněk.

Repase

[editovat]

Zjistilo se,že chobotnice umí "repasovat"DNA pomocí RNA,takže z téže DNA lze vyrábět různé bílkoviny.Táž DNA může kódovat různé proteiny.

DNA lze považovat za generální projekt,podle kterého se v dílnách za které lze považovat RNA vyrábí "dílenské plány",podle kterých se teprve vyrábí příslušná bílkovina.

Několik písmen DNA

[editovat]

Má to ale háček,který chobotnicím přináší nevýhody.Tu repasi DNA pomocí RNA lze provést pouze při určité kombinaci písmen DNA.Takže mutace,která by změnila v té DNA několik písmen, už té repasi brání.

Volba

[editovat]

Zřejmě tedy lze jít buď cestou mutace,zřejmě zdlouhavější a nebo cestou repase,zřejmě rychlejší,která ale zřejmě omezuje možnosti většího vývoje.

Cesta mutace nebo cesta repase

[editovat]

Chobotnice tedy pro cestu z teplých moří do studených moří arktických zvolily rychlejší cestu repase,která jim ale zřejmě zamezila v možnostech širšího vývoje.Kdyby se jim bývalo podařilo zachytit nějakou příznivou vlastnost,tak by jim třeba umožnila oddělit hlavu od nohou a třeba jsme se mohli i z nich vyvinout.

Dodatek

[editovat]

Myšlenky k nám přilétají jako ptáci,kteří nám je přináší z onoho světa,který je s tímto propojen právě myšlenkami.Profesor Koukolík říká,že využíváme pouze menší část mozku.Větší část mozku nevyužíváme a ani nevíme k čemu slouží.Možná,že slouží právě k nevědoménu propojení s oním světem.

Podle vědeckotechnického Magazinu Meteor vysílaného na ČRo 2 dne 22.4.2017.