Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Atomy ve velkých množstvích 5
Tepelné zářeni
[editovat]Zvlášť závažný rozpor vzniká,když se zabýváme eektromagnetickými vlnami,které vyzařuje horké těleso.Takovým vyzařováním je třeba tepelné záření nebo světlo.V praxi známe tento problém velmi dobře.Můžeme jej třeba pozorovat,když zapneme elektrický vařič a necháme spirálu postupně rozehřívat.Zpočátku nevydává viditelné světlo,ale přiblížíme-li k ní ruku,cítíme,že vydává sálavé teplo.Poznali jsme již,že toto teplo se zkládá z takzvaných infračervených paprsků.Jakmile se spirála zahřeje ještě více,intenzita tohoto vyzařování ještě vzroste,až se konečně objeví slabé červené záření.
Říkáme,že spirála se rozžhavila do "červeného žáru".Stoupá-li teplota ještě dále,žár se stává intenzivnějším a jeho barva se současně mění více do žluta.U obyčejného elektrického vařiče je to nejvyšší dosažitelná teplota
Chceme-li pokračovt,budeme pozorovat vlákno elektrické žárovky,kteí je stejným druhem drátu jako spirála vařiče,ale zahřívá se na vyšší taplotu.Světlo je zde mnohem intenzivnější a má téměř stejnou barvu jako světlo sluneční.Říkáme,že drát je rozžhaven do "bílého žáru".
U ukektrického oblouku,který má teplotu ještě vyšší má světlo modravé zabarvení,tj.jeho barva se posunula ještě dále k modrému a fialovému monci spektra neý u spektra slunečního.Oblook mezi uhlíkovými elektrodami může mít vyšší teplotu než povrch Slunce,ale hlavně na jeho eplot.
Je zjištěno,že barva a intenzita světla příliš nezávisí na vlastnostech horkého tělesa,které je vydává,ale hlavně na jeo teplotě.
Černé těleso
[editovat]Ideálním příkladem je takzvané(absolutně)černé těleso.Jedním z klíčových problémů teorie tepla je orávě vysvětlit množství vyzařovoné energie a barvu záření vycházejícího z černého tělěsa za určité teploty.
Když hmota vyzařuje hmotu
[editovat]Přirovnejme vznik živé hmoty z neživé k vyzařování světla horkým tělesem.ři tomto vyzařování příliš nezávisí na vlastnostech horkého tělesa,ale na jeho teplotě.
Fluidum
[editovat]Zřejmě i při vzniku hmoty živé z hmoty neživé,nebude rovněž ani tak záviset na vlastnosti neživé hmoty jako na nějakém fluium,které na ni působí.Neživá i živá hmota má něktré společné momenty.všimněme se jednoho z nich.
Čimangové
[editovat]Čimangové jsou ptáci,kteří do Jižní AMERIKY PŘILĚTĚLI ZŘEJMĚ Z ANTARKTIDY.
Krmí své mláďata larvami vosíků.Jenomže je zde jeden problém.Kdokoliv se dotkne hnízda vosíků,tak je jimi zle poštípán.Ale když jim čimangové vybírají z hnízda larvy,tak se jich ani nevšimnou.
Vědci si s tím dlouho lámali hlavu.Mysleli si,že mají na křídlech nějakou jedovatou látku.To se ale nepotvrdilo.O čimanzích se říkalo,že jsou chytří jako opice.A v tom to právě bylo.
Čimangové vosíkům hnízdo schválně hodně poškodili a dokonce ho schodili na zem a úplně ho rozšlapali.Vosíci si uvědomili,že hnízdo již nedokáží opravit a dokonce by někteří v boji s ptáky mohli i zahynout.Radši odletěli pryč a postavili si hnízdo nové.
Viskozita
[editovat]Viskozit JE NECHUŤ KAPLINY TÉCT.Když je kapalina pod malým tlaakem,tak je viskzita veliká.Obdobně,když je vosíkům hnízdo poškozeno málo,tak je jejich snaha brínit hnízdo veliká.Když je ale jejich hnízdo poškozeno hodně,tak je jejich snaha ho bránit malá.Obdoně když je kapalina pod velkým tlakem,tak je její viskozita malá.To umožňuje,aby krev protékala vlásečnicemi.Jsou tedy určité nomenty společné hmotě živé i neživé.
[Fyzika] [Filosofie]