Přeskočit na obsah

Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Atomy ve velkých množstvích 3

Z Wikiverzity

Podle předešlého docházíme k závěru,že množství tepla v tuhé látce za teploty T je 3NkT,kde N je počet atomů.Měrné teplo je 3Nk.Tento Dulongův Petitův zákon dobře souhlasí s výsledky pozorování u většiny tuhých látek není-li teplota příli nízká,ale neplatí u látek,které jsme značně ochladili.

Množství tepla v tuhé látce v blízkosti absolutní nuly je mnohem menší než z tohoto zákona vyplývá.Chování tuhých látek při nízkých teplotách je tedy další rozpor,který bám připomíná,že naše formulace zákonů přírody je dosud neúplná.

Obdobně se dá ukázat,že pružnost tuhých látek(tj.skutečnost,že ke změně jejich tvaru je zapotřebí síly a že mají znovu snahu nabýt svého původního tvarů) se dá pochopit pomocí představy o atomech a silách,které mezi nimi působí.

Jejich oevnost,tj.síla potřebná k tomuu,abychom je roztrhly nebo trvale deformovali představuje mnohem složitější problém.Teprve v posledních,asi padesáti letech je možno vysvětlit tento jev také kvantitativně.

Nyní můžeme pochopit,proč se tuhé látky roztaví,tj.zkapalní,jsou-li zahřívány na přiměřeou teplotu.Stoupá-li teplota,dochází ke stálé prodšímu kmitání každého atomu kolem jeho rovnovážné polohy.Sousední atomy se budou rovněž stále více a více vychylovat ze svých rocnovážných poloh,které v mřížce zaujímají.

Nomální poloha každého atomu je určena pouze silami,kterými na běj působí sousední atomy.Jsou-li tyto sousední atomy posunuty ze svých rovnovážných poloh,oslabí se tím snaha samotného atomu vrátit se na své původní místo.

Princip tekutosti

[editovat]

Normální poloha každého elementu v pevném stavu je určena pouze silami,kterými na něj působí sousední elementy.Jestliže jsou tyto elementy posunuty ze svých rovnovážných poloh,oslabí se tím i snaha jeho samotného vrátit se na své původní místo a přechází z pevného stavu do stavu tekutého,který je charakteristický absencí sousedů.

Roste-li intenzita kmitání atomů kolem jejich normální polohy,slábne jenich snaha vytvářet poravidelnou mřížku,až se dosáhne bvodu,kdy,se pravidelný pořádek úplně zhroutí a uspořádání atomů bude chaoické.

MŮŽEME TO SNAD SROVNAT S DLOUHÝM ÚTVAREM POCHODUJÍCÍCH VOJÁKŮ.NĚKTEŘÍ Z NICH SE UNAVÍ A NEDRŽÍ UŽ NÁLEŽITĚ KROK.NEPORUÍ TO VYROVNANÝ CHOD ÚTVARU,DOKUD NENASTANE OKAMŽIK,KDY KAŽDÝ Z VOJÁKŮ PŘED SEBOU VIDÍ PRÁVĚ TOLIK ŠPATNÉ POCHODUJÍCÍCH VOJÁKŮ,KJOLIK JE TĚCH,KTEŘÍ JDOU DOBŘE!V TÉ CHVÍLI JE PO VYROVNANÉM ÚTVARU.

Pan Grygar a náhoda

[editovat]

Při letošním vyhlašování šaramantní osobnosti roku,pan Grygar řekl,že nevěří na náhodu.Fyzika je mocná a řeší vše i když si to neuvědomujeme.

Syn kytarového mága Štěpána Raka,narozený ve Finsku řekl,že jsou dva druhy náhody:Jedna náhoda je skutečně náhoda a druhá náhoda je Viz Majer.

Já jsem pro dualitu i u náhody.

[Fyzika] [Filosofie]