Uživatel:Jakuba ŠkrdlaÚvahy/Spojitost v intervalu
Darwin Plus
[editovat]Darwin si nejen nepřečetl,ale ani nerozřezal Mendelovo pojednání o dědičnosti,které mu poslal.Kdyby to udělal,tak by možná své stěžejní dílo nazval:
O VZNIKU DRUHŮ PŘIROZENÝM VÝBĚREM PŘI JEDNÉ SADĚ GENETICKÝCH INFORMACÍ.
Darwin říkal,že když se nějaký druh přizpůsobí životu době ledové a náhle se oteplí,tak tomu přizpůsobí své vlastnosti a vznikne nový druh.Existuje ale tvor,který místo,aby se změnil,tak prostě změní sadu svých genetických informací.
Tímto tvorem,se skvělou organizací,je mravenec zvaný ŽLUTÝ ŠÍLENÝ MRAVENEC.Jednasada jeho genetických informací se označuje R-jako royal.Druhá sada těchto informaci se nazývá W-jako worker.
Není to tak,že by mravenec v jedné buňce měl dvě jádra se dvěma různými sadami informací.Ale má dva různé druhy buněk se dvěma různými genetickými informacemi.
Toto dává těm mravencům evoluční výhodu.Stačí,aby se jediný tento mravenec dostal do nového prostředí a on si tam zapne tu sadu gen.informací,která je tam výhodná.
Evoluční linie Plus
[editovat]Jedinec se dvěma různými sadami genetických informací je průlomem v evoluci.
Věta Darbouxova
[editovat]Nexť funkce f je spojitá v intervalu(alfa,beta),a,b patří do (alfa.beta),f(a) větší 0,f(b)menší 0,potom existuje takové c patřící do(a,b),že f(c)=0.
Všimněme se její aplikace na řešení nerovnic.Řešme nerovnici
f(x)větší0
v nějakém otevřeném intervalu,ve kterém je f spojitá.Na to nám stačí řešit rovnici
f(x)=0,
poněvadž mezi svými nulovými body už funkce nemůže měnit znaménko.Kdyby totiž mezi svými dvěma sousedními nulovými body x1,x2 existoval bod a,pro který f(a)větší 0 a bod b,pro který f(b)menší 0,existoval by mezi a,b i bod c,pro který by f(c)=0.Ale to není možné,neboť x1,x2 jsou dva sousední nulové body.Platí tedy
buď f(x) větší 0 pro všechna x patřící do (x1,x2) nebo f(x)menší 0 pro všechna x patřící do (x1,x2).
[Matematika] [Filosofie]