Výzkum závislosti krevního tlaku na BMI a životním stylu

Samostatná práce

Tento článek představuje vědeckou činnost studentů 1. kruhu 1. ročníku 2. Lékařské fakulty Karlovy Univerzity vytvořenou v rámci plnění studijních povinností (seminární práce) v akademickém roce 2019-20 - viz Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2019-20

Kruhový wikiskriptor: Daniela Balážková
Učitel: Kychot – Petr Heřman, Ústav biofyziky 2. LF UK
Vedoucí ústavu biofyziky: prof. RNDr. Evžen Amler, CSc., Ústav biofyziky 2. LF UK

Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte výše uvedené autory stránky – naleznete je rovněž v historii této stránky.

Výzkumná otázka:

Do jaké míry ovlivňují váha a výška jednotlivce - souhrnně index tělesné hmotnosti, neboli body mass index (dále BMI) - jeho krevní tlak napříč různými demografickými skupinami? Existuje korelace mezi abnormálním BMI a vybranými metabolickými poruchami?

Hypotéza:

Abnormální hodnota BMI má nepříznivý vliv na výšku krevního tlaku a pulsu; vysoký BMI může být spojen s hypertenzí, nebo s predispozicí k hypertenzi. Existuje korelace mezi abnormálním BMI a metabolickými poruchami, na jejichž vzniku se do nezanedbatelné míry podílí životní styl.

Průběh výzkumu:

Data byla sbíraná napříč různými věkovými kategoriemi v Česku a Slovensku. Hlavní měřené hodnoty byly získány pomocí standardního volně prodejného tonometru. Zkoumaní jednotlivci byli během měření v klidu a měření neproběhlo bezprostředně po namáhavé fyzické aktivitě. Zkoumaní jednotlivci byli informováni o povaze experimentu a jeho průběhu.

Hlavní parametry:
- věk
- pohlaví
- váha a výška - souhrnně body mass index

Hlavní měřené hodnoty:
- systolický krevní tlak
- diastolický krevní tlak
- srdeční puls

Další faktory:
- úroveň a pravidelnost sportovní aktivity
- intenzita kouření
- konzumace alkoholu
- workoholismus
- již přítomná metabolická onemocnění nebo potíže

Výsledky anonymního dotazníku napříč demografickými skupinami
Pohlaví	Věk	Výška	Váha	BMI	Systola	Diastola	Pulz	Sport	Kouření	Alkohol	Workoholismus	Relevantní zdravotní problémy
F	35	1,75	67	21,88	101	59	73	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne
M	35	1,75	78,4	25,60	126	69	72	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne
M	8	1,34	24,3	13,53	106	54	75	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
M	11	1,64	40,2	14,95	106	73	93	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
F	23	1,58	54,4	21,79	106	63	79	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
M	61	1,7	90,2	31,21	136	83	70	3x a více za týden	Ne	Týdně	Ne	Diabetes II, hypertenze - ten den zapomněl léky na tlak
F	64	1,58	69,2	27,72	104	57	65	3x a více za týden	Ne	Týdně	Ne
F	86	1,7	65,5	22,66	115	58	73	Zřídka sportující	Ne	Příležitostně	Ne
M	19	1,78	79	24,93	118	64	68	3x a více za týden	Ne	Týdně	Ne
M	49	1,77	98	31,28	120	80	70	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne
F	48	1,63	68	25,59	123	75	72	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
F	66	1,62	69	26,29	140	90	75	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne	Artróza
M	72	1,75	88	28,73	140	80	80	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne	Artróza
M	19	1,89	70	19,60	124	58	54	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
F	77	1,75	82	26,78	152	86	73	Zřídka sportující	Ne	Příležitostně	Ne
M	14	1,86	60	17,34	116	63	67	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
F	47	1,71	70	23,94	117	72	72	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
M	47	1,82	85	25,66	111	69	61	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne
M	28	1,72	73	24,68	119	67	62	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ano
F	19	1,64	48	17,85	90	55	52	3x a více za týden	Ne	Ne	Ano
F	85	1,52	65	28,13	141	76	58	Zřídka sportující	Ne	Ne	Ano	Hypertenze
M	54	1,68	85	30,12	130	87	62	3x a více za týden	Ne	Ne	Ano	Hypertenze
F	54	1,7	72	24,91	117	79	58	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
M	50	1,8	86	26,54	130	85	66	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
F	49	1,68	52	18,42	135	90	72	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ano
F	16	1,69	50	17,51	105	60	88	3x a více za týden	Ne	Týdně	Ne
M	49	1,81	84	25,64	135	75	72	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne	Hypertenze
F	46	1,69	95	33,26	122	79	68	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
F	19	1,57	62	25,15	119	83	65	1-2x týdně	Ne	Ne	Ano
M	44	1,82	79	23,85	114	80	69	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ano
F	44	1,65	63	23,14	102	75	71	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
F	17	1,68	67	23,74	98	54	66	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
F	15	1,67	63	22,59	107	62	72	3x a více za týden	Ne	Příležitostně	Ne
M	11	1,38	27	14,18	86	55	64	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
M	22	1,82	82	24,76	118	71	63	3x a více za týden	Ano	Týdně	Ne
M	48	1,76	90	29,05	138	86	63	Zřídka sportující	Ne	Příležitostně	Ne
M	84	1,72	96	32,45	127	68	69	Ne	Ne	Příležitostně	Ne	Tachykardie
F	70	1,67	125	44,82	150	84	73	Ne	Ne	Příležitostně	Ne	Porucha štítné žlázy
F	44	1,68	75	26,57	112	70	86	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne
F	42	1,83	78	23,29	128	80	69	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
F	54	1,68	97	34,37	132	82	71	Ne	Ne	Příležitostně	Ne
M	43	1,81	98	29,91	129	74	63	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
F	34	1,62	71	27,05	124	61	65	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
F	44	1,68	77	27,28	147	98	82	Ne	Ne	Ne	Ne
M	53	1,76	70	22,60	121	77	74	3x a více za týden	Ne	Týdně	Ne
F	53	1,63	53	19,95	120	80	56	3x a více za týden	Ne	Týdně	Ano	Bolesti kloubů (bez léků)
F	60	1,63	56	21,08	144	79	68	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
F	35	1,78	78	24,62	150	100	66	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
F	33	1,63	60	22,58	149	84	90	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
F	76	1,62	63	24,01	133	68	77	Ne	Ne	Ne	Ne	Hypertenze + diabetes II
M	83	1,69	80	28,01	139	71	78	Ne	Ne	Denně	Ne	Hypertenze
M	50	1,86	98	28,33	136	94	65	3x a více za týden	Ne	Příležitostně	Ne
F	46	1,64	65	24,17	139	80	65	Ne	Ne	Příležitostně	Ne
F	42	1,78	95	29,98	166	106	77	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
F	14	1,64	52	19,33	134	80	75	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
M	49	1,82	67	20,23	105	69	66	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
M	63	1,78	105	33,14	137	97	87	Ne	Ne	Denně	Ne	hypertenze a léky na ředění krve
M	41	1,93	86	23,09	126	83	73	3x a více za týden	Ne	Týdně	Ne
M	38	1,86	104	30,06	143	88	82	3x a více za týden	Ano	Týdně	Ne	Léky na žaludeční kyselost
F	27	1,61	70	27,01	107	75	76	Ne	Ne	Ne	Ne
F	38	1,7	70	24,22	130	97	83	Ne	Ne	Ne	Ne
F	43	1,7	72	24,91	113	86	81	Ne	Ne	Ne	Ne
F	39	1,78	90	28,41	136	81	75	Ne	Ne	Ne	Ne	Léky na ředění krve
M	46	1,74	61	20,15	102	67	74	Ne	Ne	Ne	Ne	Léky na žalúdoční kyselost
F	56	1,63	78	29,36	136	54	66	Ne	Ano	Ne	Ne	Hypertenze, porucha štítné žlázy
M	20	1,76	75	24,21	110	80	70	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
M	79	1,73	106	35,42	143	62	76	Ne	Ne	Ne	Ano	Hypertenze, cholelitiáza
M	45	1,78	85	26,83	120	75	75	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne
F	54	1,55	66	27,47	95	64	76	Ne	Ne	Příležitostně	Ne
F	43	1,64	57	21,19	119	79	72	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
F	44	1,63	68	25,59	111	82	80	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ano	Hypertenze
F	20	1,64	68	25,28	119	90	75	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ano
F	7	1,25	28	17,92	100	60	90	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
M	82	1,78	91	28,72	120	63	63	Zřídka sportující	Ne	Příležitostně	Ne	Srdeční arytmie
F	73	1,76	63	20,34	125	76	90	3x a více za týden	Ne	Denně	Ne
M	19	1,86	67	19,37	118	66	53	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ano
F	44	1,7	79	27,34	117	82	84	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ano
M	45	1,85	74	21,62	144	94	64	3x a více za týden	Ano	Týdně	Ano
F	18	1,73	53	17,71	112	63	78	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
F	64	1,63	90	33,87	112	70	52	Ne	Ne	Příležitostně	Ne
F	35	1,54	55	23,19	144	67	69	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
F	57	1,54	62	26,14	132	84	69	Ne	Ano	Týdně	Ne
M	77	1,8	86	26,54	126	75	73	Ne	Ne	Denně	Ne	Diabetes II.
F	48	1,66	66	23,95	91	71	71	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
M	45	1,82	87	26,26	124	64	63	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
M	11	1,61	43	16,59	85	60	93	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
M	50	1,74	74	24,44	104	63	67	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
F	16	1,64	61	22,68	117	84	85	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
F	20	1,64	57	21,19	93	75	94	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
M	21	1,9	73,3	20,30	114	62	59	Ne	Ne	Příležitostně	Ne
F	46	1,73	66	22,05	111	78	102	Zřídka sportující	Ne	Příležitostně	Ne	Hypertenze
M	47	1,85	88	25,71	121	70	66	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ano
F	14	1,65	57	20,94	102	59	72	Zřídka sportující	Ne	Ne	Ne
F	19	1,71	61	20,86	102	61	71	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ano
F	49	1,61	58	22,38	115	70	64	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
M	51	1,81	80	24,42	145	90	78	1-2x týdně	Ne	Denně	Ne	Hypertenze
F	16	1,62	53	20,20	110	60	54	3x a více za týden	Ne	Ne	Ne
M	82	1,68	66	23,38	135	90	86	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne	Hypertenze
F	49	1,73	58	19,38	125	85	58	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ano	Hypertenze, porucha štítné žlázy
F	22	1,63	65	24,46	120	70	72	1-2x týdně	Ne	Týdně	Ne
F	77	1,78	80	25,25	140	85	84	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne	Hypertenze
F	63	1,66	71	25,77	140	90	82	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne	Hypertenze
M	21	1,93	84	22,55	120	75	80	Zřídka sportující	Ne	Týdně	Ne
M	50	1,89	91	25,48	140	85	82	Ne	Ano	Denně	Ano	Hypertenze, Diabetes II
M	57	1,87	92	26,31	140	95	88	Ne	Ne	Ne	Ne	Hypertenze, Epilepsie
F	51	1,8	82	25,31	135	90	82	Ne	Ne	Příležitostně	Ne	Hylertenze
M	29	2,05	102	24,27	140	90	86	Ne	Ne	Příležitostně	Ne
F	48	1,72	54	18,25	135	70	58	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
M	52	1,89	74	20,72	130	80	72	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
M	51	1,78	85	26,83	147	77	61	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
M	51	1,73	75	25,06	154	100	95	1-2x týdně	Ano	Příležitostně	Ne
F	22	1,65	59	21,67	152	94	88	Ne	Ano	Příležitostně	Ne
M	19	1,9	69	19,11	110	80	63	1-2x týdně	Ne	Ne	Ano
M	16	1,73	67	22,39	138	50	49	Ne	Ne	Ne	Ne
M	25	1,86	73	21,10	143	73	83	Ne	Ano	Příležitostně	Ne
F	21	1,7	57	19,72	115	61	67	1-2x týdně	Ne	Příležitostně	Ne
F	74	1,56	80	32,87	197	72	87	Ne	Ne	Ne	Ne
F	40	1,58	51	20,43	107	74	74	Ne	Ne	Ne	Ano
M	21	1,9	75	20,78	120	95	64	Zřídka sportující	Ne	Příležitostně	Ne
F	51	1,73	75	25,06	116	101	57	Zřídka sportující	Ne	Ne	Ne
F	15	1,68	55	19,49	102	70	54	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
F	53	1,83	54	16,12	88	68	65	1-2x týdně	Ne	Ne	Ne
M	56	1,86	108	31,22	122	83	69	Zřídka sportující	Ne	Příležitostně	Ne	Léky na žaludeční kyselost

Úvod

V rámci studia prvního ročníku magisterského programu Všeobecné lékařství na 2. LF UK akademického roku 2019/2020 jsme my, studenti prvního kruhu, vytvořili průzkum založený na otázce: 'Do jaké míry ovlivňují váha a výška pacienta (souhrnně body mass index - BMI) jeho krevní tlak napříč různými demografickými skupinami?'. Náš průzkum trval celkem dva měsíce od začátku října do konce listopadu 2019 a účastnilo se ho celkem 123 respondentů.

Cíl seminární práce

Cílem naší seminární práce byla verifikace hypotézy "Abnormální hodnota BMI má nepříznivý vliv na výšku krevního tlaku a pulsu; vysoké BMI může být spojeno s hypertenzí. Existuje korelace mezi abnormálním BMI a metabolickými poruchami, na jejichž vzniku se podílí životní styl." V průběhu našeho výzkumu jsme sbírali data z různých demografických skupin v Česku a Slovensku. Tato data zahrnují pohlaví, věk, výšku, váhu, krevní tlak, pulz a otázky týkající se současného zdravotního stavu. Na základě těchto dat jsme se pokusili interpretovat výsledky, analyzovat korelaci mezi krevním tlakem a BMI a také objasnit dopad exogenních faktorů na naše výsledky. ^{^[1]}

Teorie výzkumu

BMI

Index tělesné hmotnosti (BMI, z ang. body mass index) se již relativně dlouho (od r. 1832^{^[2]}) používá k měření obezity a zdravotních rizik, přestože není schopen vysvětlit, proč osoba s nadváhou může být ze zdravotního hlediska v pořádku a na druhou stranu osoba na první pohled zdravá může mít zvýšené riziko infarktu či cukrovky. Vysvětlení leží v distribuci tuku v těle, která má zásadní vliv na zdravotní situaci jedince. Zatímco tuk uložený pod kůží bude mít pravděpodobně méně negativní účinky, útrobní, jaterní a svalový tuk jsou spojovány s metabolickými onemocněními.^{^[3]} Výpočet indexu tělesné hmotnosti-váha osoby v kilogramech se vydělí druhou mocninou výšky dané osoby v metrech (viz graf)^{^[4]}

$BMI={\operatorname {hmotnost[kg]} \! \over \operatorname {(vyska[m])^{2}} \!}$

Test statistické hypotézy

Pro kontrolu důvěryhodnosti potvrzení naší hypotézy bylo nutno provést takzvaný T-test, který měl vyhodnotit, jak pravděpodobná je vazba vyššího krevního tlaku na BMI.

Pro potřeby testu bylo nutno respondenty rozdělit do 2 skupin – respondenti se zdravou hodnotou BMI (tj. do 24,9) a respondenti s nadváhou až obezitou (tj. 25 a více).

Skupina jedinců s BMI do 24,9
- Počet jedinců: 70
- Průměrný systolický tlak: 118
- Směrodatná odchylka: 16,52
Skupina jedinců s BMI od 25
- Počet jedinců: 53
- Průměrný systolický tlak: 131
- Směrodatná odchylka: 16,56

Byl testován pouze tlak systolický, protože diastolický tlak se na systolický ve většině případů váže (tzn. vyšší systolický tlak bude indukovat i vyšší diastolický tlak).

Pro potřebu samotného T-testu bylo třeba určit nulovou hypotézu H₀, tedy takovou, kterou se snažíme vyvrátit. Pro náš výzkum H₀ = „Hodnota BMI nemá vliv na hodnotu systolického tlaku“. Naopak snažíme se potvrdit hypotézu H₁ = „Se stoupající hodnotou BMI roste hodnota systolického tlaku“.

Jako hladinu testu α jsme zvolili standardní α = 0,05 (5 %). Jedná se o číslo, které určuje maximální pravděpodobnost hypotézy H₀, aby mohla platit, což by vyvrátilo naši zkoumanou hypotézu H₁, kterou se snažíme potvrdit.

Cílem T-testu je spočítat hodnotu p, tedy pravděpodobnost, že platí hypotéza H₀. Pokud by vyšla hodnota p > α, znamenalo by to, že test námi zkoumanou hypotézu H₁ vyvrací. V opačném případě nám výzkum hypotézu H₁ potvrzuje.

T-test byl proveden v programu Microsoft Excel. Hodnota p vyšla p = 1,46*10^-5. Taková hodnota je velmi nízká a vylučuje nám možnost platnosti hypotézy H₀ a současně nám tedy potvrzuje naši hypotézu H₁.

Zdravý životní styl

Při studii NHS (National Health Service) zabývající se zdravým životním stylem u 78 000 žen mezi lety 1980-2014 a 40 000 mužů mezi lety 1986-2014 byla hodnocena následující kritéria:

1. Zdravá strava, která byla měřena na základě příjmu zdravé stravy, jako jsou ovoce, zelenina, ořechy, celozrnné obilniny, zdravé tuky a omega-3 nenasycené mastné kyseliny ve srovnání s příjmem nezdravé stravy jako jsou červené a konzervované maso, slazené nápoje, transmastné kyseliny a sodík.

2. Zdravá úroveň fyzické aktivity, která byla definována jako minimálně 30 minut mírného až dynamického pohybu jedince denně

3. Zdravá tělesná váha, definovaná jako normální hodnota indexu tělesné hmotnosti (BMI), která je v rozmezí hodnot 18,5-24,9.

4. Kouření, zdravou hodnotou se rozumí, že jedinec nikdy nekouřil.

5. Mírný příjem alkoholu, čímž se rozumí u žen 5-15 g/den a u mužů 5-30 g/den. Například přibližně 350 ml piva obsahuje 14 g čistého alkoholu.

Výsledky studie ukázaly, že osoby splňující kritéria zdravého životního stylu se v průměru dožívaly v případě žen o 14 let déle a v případě mužů o 12 let déle (za předpokladu, že takovéto návyky měli ve věku 50 let) než osoby, které takové návyky neměly. Zároveň osoby, které neměly z pěti jmenovaných kategorií ani jeden návyk splňující kritéria zdravého životního stylu, měly mnohem větší pravděpodobnost předčasné smrti na rakovinu či kardiovaskulární onemocnění.^{^[5]}

Krevní tlak

Krevní tlak je tlak, kterým působí protékající krev na stěnu cév. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Pro účely této práce se za krevní tlak považuje arteriální (tepenný) krevní tlak měřený na paži. Zjišťovány jsou hodnoty tlaku systolického a diastolického, a to měřením oproti standardnímu atmosférickému tlaku v jednotkách milimetrů rtuťového sloupce (mmHg), méně často v kPa. Krevní tlak je zpravidla uváděn ve formě zlomku, jehož čitatelem je tlak systolický a jmenovatelem diastolický, tj. hodnota 120/80 mmHg znamená, že byl naměřen systolický tlak 120 mmHg a diastolický tlak 80 mmHg.

Za normální krevní tlak zdravého dospělého člověka je považována hodnota 120/80 mmHg. Hodnota krevního tlaku je ovlivněna řadou faktorů, například věkem, BMI, zdravotním stavem pacienta a aktuální vykonávanou (fyzickou) aktivitou. Vliv na něj má i emocionální stav (hormony vyplavované endokrinním systémem), nervový systém, dále kouření, užívání drog, pravidelná sportovní aktivita a mnoho dalších. ^{^[6]}

Hypertenze - abnormálně zvýšený krevní tlak

Rizikovými faktory hypertenze jsou:

A) Věk - zpravidla vyšší s narůstajícím věkem

B) Pohlaví - muži jsou náchylnější na zvýšený krevní tlak do věku 55 let, naopak ženy od 55 let

C) Rodinná anamnéza (dědičná onemocnění)

D) Obezita

E) Chronické choroby - Diabetes mellitus (oba typy), spánková apnoe, poruchy ledvin

F) Těhotenství

Hypotenze - abnormálně snížený krevní tlak

Rizikovými faktory hypotenze jsou:

A) Věk - osoby nad 65 let jsou náchylnější na snížení tlaku při vstávání a po jídle

B) Léky - diuretika

C) Choroby - Parkinsonova choroba, Diabetes mellitus

D) Další faktory^{^[7]}

Charakteristika respondentů na základě údajů

Pro projekt byly nashromážděny údaje od celkem 123 respondentů různého věku, životního stylu a tělesné konstituce.

Mužských respondentů bylo 54 a žen 69 (podle věku: 0-18 let: 6 mužů a 11 žen, 19-30 let: 12 mužů a 9 žen, 31-50 let: 19 mužů a 27 žen, 51-65 let: 10 mužů a 13 žen, 65+ let: 7 mužů a 9 žen). Velká skupina respondentů se pohybovala kolem věku středních let, do studie se ale zapojili i senioři a děti.

Pouze 9 respondentů uvedlo, že kouří. 20 respondentů uvedlo, že jsou workoholici.

Dalším zkoumaným kritériem byla konzumace alkoholu. 43 respondentů uvedlo, že alkohol nekonzumují. Příležitostné požití alkoholu uvedlo 39 respondentů, týdně alkohol konzumuje 35 respondentů a denně 6 respondentů.

Sportu se nevěnuje 29 dotázaných, zřídka cvičí 21 respondentů, 1x až 2x týdně 47 respondentů a 3x a vícekrát týdně 26 respondentů.

Jako další zdravotní údaje uvedlo 17 respondentů hypertenzi nebo užívání léků ke snížení tlaku, 4 respondenti uvedli diabetes mellitus, 2 artrózu, 1 tachykardii, 1 operaci štítné žlázy, 1 léky na štítnou žlázu, 1 léky na cholesterol, 1 léky na alergii, 1 epilepsii, 1 dnu, 3 léky na srdce, 1 srdeční arytmii, 2 léky na ředění krve, 1 onemocnění žlučových cest, 1 zduřelou prostatu, 3 léky na žaludeční kyselost a 1 bolesti kloubů.

Průměrné hodnoty respondentů:

	věk	BMI	Systolický tlak torr	Diastolický tlak torr	Srdeční frekvence (tepů/s)
Celkový průměr	43	24,37	124	76	72
Průměr ženy	42	24,07	122	76	73
Průměr muži	43	24,67	124	75	70
Průměr workoholici	42	23,61	121	77	67
Průměr kuřáci	41	25,03	140	83	77
Průměr nesportujících	51	27,31	132	75	75
Průměr zřídka sportujících	52	25,79	123	77	73
Průměr sportujících 1-2x týdně	38	23,13	122	76	70
Průměr sportujících 3x a více týdně	33	22,24	117	72	73
Průměr nekonzumujících alkohol	36	22,80	120	73	72
Průměr konzumujících alkohol příležitostně	46	25,38	126	77	71
Průměr konzumujících alkohol týdně	45	24,62	123	77	73
Průměr konzumujících alkoholu denně	66	26,32	135	82	81

Dalším sledovaným onemocněním byl diabetes druhého typu, kterým trpí 4 sledovaní, 3 z nich zároveň uvedli, že užívají léky na snížení krevního tlaku. Tato souvislost zřejmě nebude náhodná. Diabetes totiž vyvolává angiopatii (zužování centrálních a periferních tepen), čímž může přispět ke zvýšení krevního tlaku.

Zvýšený krevní tlak může být způsoben i poruchami štítné žlázy (nedostatkem produkce jejích hormonů). To se projevilo i v této studii, kde byl všem sledovaným s disfunkcí štítné žlázy naměřen vysoký krevní tlak, nebo respondenti uvedli kompenzaci tlaku pomocí medikace.

Mezi ostatními onemocněními (artróza, epilepsie, překyselení žaludku, cholelitáza) a hodnotou krevního tlaku nebyla nalezena žádná souvislost.

Vliv zdravého životního stylu na tlak (a tepovou frekvenci)

Z výše uvedených tabulek vyplývá, že průměrná hodnota systolického i diastolického tlaku respondentů je ovlivněna životním stylem. Krevní tlak sportovců je nižší než tlak jedinců, kteří se sportu nevěnují vůbec nebo ne příliš aktivně. Se zvyšující se frekvencí sportovní aktivity tedy klesá klidový krevní tlak. U klidové tepové frekvence je to obdobné.

Tento trend je podmíněn více faktory. Sportovci jsou adaptováni na vyšší fyzickou zátěž hormonálně i vegetativně. Také mají lepší saturaci kyslíkem. Jeden z faktorů zapříčiňujících nižší tepovou frekvenci sportovců je jejich silnější myokard. Jejich srdce je de facto „větší“, což jim při jednom stahu umožňuje vypuzení více krve než lidem méně aktivním. Tudíž mají i větší srdeční výdej (objem krve vypuzený za určitou časovou jednotku). Mohou mít nižší srdeční frekvenci, protože vyšší tepový objem je dostatečný i při nižší srdeční frekvenci.

Vyšší tlak rovněž pozorujeme u kuřáků a alkoholiků. Ačkoliv mechanismus vzniku zatím není zcela znám, mohla by zde být korelace s poškozením cév, jímž zmíněná skupina v mnoha případech trpí.

Z výzkumu vyplývá, že zdravý životní styl má pozitivní vliv na klidový krevní tlak a tepovou frekvenci.

Diskuze

Na základě výsledků z dotazníku byly zhotoveny výše uvedené grafy, které znázorňují závislost krevního tlaku a pulzu na BMI, věku a pohlaví, životním stylu a nemocech. Z výsledků vyplývá, že lidé mají vyšší krevní tlak z několika důvodů.

Vyšší krevní tlak mají lidé s vyšším BMI a starší lidé. Obecně platí, že obéznější lidé mají sníženou elasticitu cév a dochází k ukládání tuku do stěny, což vede ke snížení průsvitu cév (lumen). U starších osob taktéž dochází ke snížení elasticity stěny cév, čímž dochází ke zvýšení krevního tlaku.

Dále krevní tlak a pulz souvisí s životním stylem. Osoby s žádnou nebo malou sportovní aktivitou mají vyšší krevní tlak a pulz než ti, kteří sportují pravidelně. Sportovci mají silnější myokard a jsou adaptováni na vyšší fyzickou zátěž. U kuřáků a alkoholiků je taktéž pozorovatelný zvýšený krevní tlak, což může souviset s poškozením cév. Výsledky zde mohly být ovlivněny pochopením odpovědi v dotazníku. Někdo může chápat sportovní aktivitu jako procházku v parku, jiný jako běh či cvičení. Taktéž význam slova „příležitostné požívání alkoholu“ má pro každého jiný význam.

Nemoci taktéž ovlivňují výšku krevního tlaku. Lidé, kteří trpí hypertenzí, poruchami štítné žlázy a diabetes mellitus II. typu, mají zvýšený krevní tlak. Často užívají medikamenty, které krevní tlak snižují. Ty mohou být účinné či nikoliv. Ovšem na výsledky mohl mít vliv i momentální stav respondenta, jako jeho psychický či emocionální stav, který nebyl zahrnut do okruhu zkoumaných dat.

Výsledky mohly být dále ovlivněny nepřesným měřením přístrojů a jejich technickou kvalitou, ale i lidským faktorem. Respondent nemusel popravdě odpovídat na některé dotazníkové otázky. Například mohl uvést nižší váhu, než jakou má ve skutečnosti, což mohlo výrazně ovlivnit jeho výsledné BMI.

Závěr

Naše hypotéza "Abnormální hodnota BMI má nepříznivý vliv na výšku krevního tlaku a pulsu; vysoké BMI může být spojeno s hypertenzí. Existuje korelace mezi abnormálním BMI a metabolickými poruchami, na jejichž vzniku se podílí životní styl?" byla na základě výsledků výzkumu potvrzena. Souvislost mezi BMI a hodnotou krevního tlaku byla zřejmá i navzdory nižšímu počtu respondentů (123).

Výsledky našeho výzkumu můžeme aplikovat v běžném životě tak, že se budeme snažit udržet své BMI ve zdravých hodnotách (18,5 - 24,9) a vyhneme se faktorům, které zvyšují krevní tlak a negativně ovlivňují zdraví člověka (kouření, alkohol, nedostatek pohybu). Šířením výsledků této výzkumné práce mezi širokou veřejností můžeme pomoci prevenci onemocnění myokardu.

Tato studie by mohla nadále pokračovat, aby byla zajištěna přesnost výsledků díky většímu počtu respondentů napříč různými demografickými skupinami. Můžeme předpokládat, že by se naše hypotéza potvrzovala. Studie by se ale mohla provést i odlišným způsobem, kdy bychom se zaměřili na určitou skupinu respondentů (např. podle věku, BMI, pohlaví) a sledovali vnější faktory, které by způsobovaly rozdíly ve výšce krevního tlaku v dané skupině respondentů.

^{^[1]} https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3968571/

^{^[2]} https://academic.oup.com/ndt/article/23/1/47/1923176

^{^[3]} https://www.nationalgeographic.com/magazine/2019/01/personalized-medicine-transforming-your-health-care/

^{^[4]} https://www.cdc.gov/healthyweight/assessing/bmi/index.html

^{^[5]} https://www.health.harvard.edu/blog/healthy-lifestyle-5-keys-to-a-longer-life-2018070514186

^{^[6]} https://www.medicalnewstoday.com/articles/321447.php

^{^[7]} https://www.medicalnewstoday.com/articles/321447.php#high-and-low-blood-pressure