Výzkum závislosti krevního tlaku na BMI a životním stylu

Z Wikiverzity
(přesměrováno z Uživatel:Daniela Balazkova)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Samostatná práce

Tento článek představuje vědeckou činnost studentů 1. kruhu 1. ročníku 2. Lékařské fakulty Karlovy Univerzity vytvořenou v rámci plnění studijních povinností (seminární práce) v akademickém roce 2019-20 - viz Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2019-20

Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte výše uvedené autory stránky – naleznete je rovněž v historii této stránky.


Výzkumná otázka:

Do jaké míry ovlivňují váha a výška jednotlivce - souhrnně index tělesné hmotnosti, neboli body mass index (dále BMI) - jeho krevní tlak napříč různými demografickými skupinami? Existuje korelace mezi abnormálním BMI a vybranými metabolickými poruchami?


Hypotéza:

Abnormální hodnota BMI má nepříznivý vliv na výšku krevního tlaku a pulsu; vysoký BMI může být spojen s hypertenzí, nebo s predispozicí k hypertenzi. Existuje korelace mezi abnormálním BMI a metabolickými poruchami, na jejichž vzniku se do nezanedbatelné míry podílí životní styl.


Průběh výzkumu:

Data byla sbíraná napříč různými věkovými kategoriemi v České a Slovenské republice. Hlavní měřené hodnoty byly získány pomocí standardního volně prodejného tonometru. Zkoumaní jednotlivci byli během měření v klidu a měření neproběhlo bezprostředně po namáhavé fyzické aktivitě. Zkoumaní jednotlivci byli informováni o povaze experimentu a jeho průběhu.


Hlavní parametry:
- věk
- pohlaví
- váha a výška - souhrnně body mass index


Hlavní měřené hodnoty:
- systolický krevní tlak
- diastolický krevní tlak
- srdeční puls


Další faktory:
- úroveň a pravidelnost sportovní aktivity
- intenzita kouření
- konzumace alkoholu
- workoholismus
- již přítomná metabolická onemocnění nebo potíže


Výsledky anonymního dotazníku napříč demografickými skupinami
Pohlaví Věk Výška Váha BMI Systola Diastola Pulz Sport Kouření Alkohol Workoholismus Relevantní zdravotní problémy
F 35 1,75 67 21,88 101 59 73 Zřídka sportující Ne Týdně Ne
M 35 1,75 78,4 25,60 126 69 72 Zřídka sportující Ne Týdně Ne
M 8 1,34 24,3 13,53 106 54 75 1-2x týdně Ne Ne Ne
M 11 1,64 40,2 14,95 106 73 93 1-2x týdně Ne Ne Ne
F 23 1,58 54,4 21,79 106 63 79 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
M 61 1,7 90,2 31,21 136 83 70 3x a více za týden Ne Týdně Ne Diabetes II, hypertenze - ten den zapomněl léky na tlak
F 64 1,58 69,2 27,72 104 57 65 3x a více za týden Ne Týdně Ne
F 86 1,7 65,5 22,66 115 58 73 Zřídka sportující Ne Příležitostně Ne
M 19 1,78 79 24,93 118 64 68 3x a více za týden Ne Týdně Ne
M 49 1,77 98 31,28 120 80 70 Zřídka sportující Ne Týdně Ne
F 48 1,63 68 25,59 123 75 72 1-2x týdně Ne Týdně Ne
F 66 1,62 69 26,29 140 90 75 Zřídka sportující Ne Týdně Ne Artróza
M 72 1,75 88 28,73 140 80 80 Zřídka sportující Ne Týdně Ne Artróza
M 19 1,89 70 19,60 124 58 54 1-2x týdně Ne Týdně Ne
F 77 1,75 82 26,78 152 86 73 Zřídka sportující Ne Příležitostně Ne
M 14 1,86 60 17,34 116 63 67 3x a více za týden Ne Ne Ne
F 47 1,71 70 23,94 117 72 72 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
M 47 1,82 85 25,66 111 69 61 Zřídka sportující Ne Týdně Ne
M 28 1,72 73 24,68 119 67 62 1-2x týdně Ne Příležitostně Ano
F 19 1,64 48 17,85 90 55 52 3x a více za týden Ne Ne Ano
F 85 1,52 65 28,13 141 76 58 Zřídka sportující Ne Ne Ano Hypertenze
M 54 1,68 85 30,12 130 87 62 3x a více za týden Ne Ne Ano Hypertenze
F 54 1,7 72 24,91 117 79 58 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
M 50 1,8 86 26,54 130 85 66 1-2x týdně Ne Týdně Ne
F 49 1,68 52 18,42 135 90 72 1-2x týdně Ne Příležitostně Ano
F 16 1,69 50 17,51 105 60 88 3x a více za týden Ne Týdně Ne
M 49 1,81 84 25,64 135 75 72 1-2x týdně Ne Ne Ne Hypertenze
F 46 1,69 95 33,26 122 79 68 1-2x týdně Ne Ne Ne
F 19 1,57 62 25,15 119 83 65 1-2x týdně Ne Ne Ano
M 44 1,82 79 23,85 114 80 69 1-2x týdně Ne Týdně Ano
F 44 1,65 63 23,14 102 75 71 1-2x týdně Ne Týdně Ne
F 17 1,68 67 23,74 98 54 66 3x a více za týden Ne Ne Ne
F 15 1,67 63 22,59 107 62 72 3x a více za týden Ne Příležitostně Ne
M 11 1,38 27 14,18 86 55 64 3x a více za týden Ne Ne Ne
M 22 1,82 82 24,76 118 71 63 3x a více za týden Ano Týdně Ne
M 48 1,76 90 29,05 138 86 63 Zřídka sportující Ne Příležitostně Ne
M 84 1,72 96 32,45 127 68 69 Ne Ne Příležitostně Ne Tachykardie
F 70 1,67 125 44,82 150 84 73 Ne Ne Příležitostně Ne Porucha štítné žlázy
F 44 1,68 75 26,57 112 70 86 Zřídka sportující Ne Týdně Ne
F 42 1,83 78 23,29 128 80 69 1-2x týdně Ne Týdně Ne
F 54 1,68 97 34,37 132 82 71 Ne Ne Příležitostně Ne
M 43 1,81 98 29,91 129 74 63 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
F 34 1,62 71 27,05 124 61 65 1-2x týdně Ne Ne Ne
F 44 1,68 77 27,28 147 98 82 Ne Ne Ne Ne
M 53 1,76 70 22,60 121 77 74 3x a více za týden Ne Týdně Ne
F 53 1,63 53 19,95 120 80 56 3x a více za týden Ne Týdně Ano Bolesti kloubů (bez léků)
F 60 1,63 56 21,08 144 79 68 3x a více za týden Ne Ne Ne
F 35 1,78 78 24,62 150 100 66 1-2x týdně Ne Ne Ne
F 33 1,63 60 22,58 149 84 90 1-2x týdně Ne Týdně Ne
F 76 1,62 63 24,01 133 68 77 Ne Ne Ne Ne Hypertenze + diabetes II
M 83 1,69 80 28,01 139 71 78 Ne Ne Denně Ne Hypertenze
M 50 1,86 98 28,33 136 94 65 3x a více za týden Ne Příležitostně Ne
F 46 1,64 65 24,17 139 80 65 Ne Ne Příležitostně Ne
F 42 1,78 95 29,98 166 106 77 1-2x týdně Ne Ne Ne
F 14 1,64 52 19,33 134 80 75 3x a více za týden Ne Ne Ne
M 49 1,82 67 20,23 105 69 66 1-2x týdně Ne Ne Ne
M 63 1,78 105 33,14 137 97 87 Ne Ne Denně Ne hypertenze a léky na ředění krve
M 41 1,93 86 23,09 126 83 73 3x a více za týden Ne Týdně Ne
M 38 1,86 104 30,06 143 88 82 3x a více za týden Ano Týdně Ne Léky na žaludeční kyselost
F 27 1,61 70 27,01 107 75 76 Ne Ne Ne Ne
F 38 1,7 70 24,22 130 97 83 Ne Ne Ne Ne
F 43 1,7 72 24,91 113 86 81 Ne Ne Ne Ne
F 39 1,78 90 28,41 136 81 75 Ne Ne Ne Ne Léky na ředění krve
M 46 1,74 61 20,15 102 67 74 Ne Ne Ne Ne Léky na žalúdoční kyselost
F 56 1,63 78 29,36 136 54 66 Ne Ano Ne Ne Hypertenze, porucha štítné žlázy
M 20 1,76 75 24,21 110 80 70 1-2x týdně Ne Týdně Ne
M 79 1,73 106 35,42 143 62 76 Ne Ne Ne Ano Hypertenze, cholelitiáza
M 45 1,78 85 26,83 120 75 75 Zřídka sportující Ne Týdně Ne
F 54 1,55 66 27,47 95 64 76 Ne Ne Příležitostně Ne
F 43 1,64 57 21,19 119 79 72 1-2x týdně Ne Týdně Ne
F 44 1,63 68 25,59 111 82 80 Zřídka sportující Ne Týdně Ano Hypertenze
F 20 1,64 68 25,28 119 90 75 1-2x týdně Ne Příležitostně Ano
F 7 1,25 28 17,92 100 60 90 3x a více za týden Ne Ne Ne
M 82 1,78 91 28,72 120 63 63 Zřídka sportující Ne Příležitostně Ne Srdeční arytmie
F 73 1,76 63 20,34 125 76 90 3x a více za týden Ne Denně Ne
M 19 1,86 67 19,37 118 66 53 1-2x týdně Ne Příležitostně Ano
F 44 1,7 79 27,34 117 82 84 1-2x týdně Ne Příležitostně Ano
M 45 1,85 74 21,62 144 94 64 3x a více za týden Ano Týdně Ano
F 18 1,73 53 17,71 112 63 78 3x a více za týden Ne Ne Ne
F 64 1,63 90 33,87 112 70 52 Ne Ne Příležitostně Ne
F
35 1,54 55 23,19 144 67 69 1-2x týdně Ne Ne Ne
F
57 1,54 62 26,14 132 84 69 Ne Ano Týdně Ne
M 77 1,8 86 26,54 126 75 73 Ne Ne Denně Ne Diabetes II.
F 48 1,66 66 23,95 91 71 71 1-2x týdně Ne Ne Ne
M 45 1,82 87 26,26 124 64 63 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
M 11 1,61 43 16,59 85 60 93 3x a více za týden Ne Ne Ne
M 50 1,74 74 24,44 104 63 67 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
F 16 1,64 61 22,68 117 84 85 3x a více za týden Ne Ne Ne
F 20 1,64 57 21,19 93 75 94 3x a více za týden Ne Ne Ne
M 21 1,9 73,3 20,30 114 62 59 Ne Ne Příležitostně Ne
F 46 1,73 66 22,05 111 78 102 Zřídka sportující Ne Příležitostně Ne Hypertenze
M 47 1,85 88 25,71 121 70 66 1-2x týdně Ne Příležitostně Ano
F 14 1,65 57 20,94 102 59 72 Zřídka sportující Ne Ne Ne
F 19 1,71 61 20,86 102 61 71 1-2x týdně Ne Příležitostně Ano
F 49 1,61 58 22,38 115 70 64 1-2x týdně Ne Týdně Ne
M 51 1,81 80 24,42 145 90 78 1-2x týdně Ne Denně Ne Hypertenze
F 16 1,62 53 20,20 110 60 54 3x a více za týden Ne Ne Ne
M 82 1,68 66 23,38 135 90 86 1-2x týdně Ne Týdně Ne Hypertenze
F 49 1,73 58 19,38 125 85 58 1-2x týdně Ne Příležitostně Ano Hypertenze, porucha štítné žlázy
F 22 1,63 65 24,46 120 70 72 1-2x týdně Ne Týdně Ne
F 77 1,78 80 25,25 140 85 84 Zřídka sportující Ne Týdně Ne Hypertenze
F 63 1,66 71 25,77 140 90 82 Zřídka sportující Ne Týdně Ne Hypertenze
M 21 1,93 84 22,55 120 75 80 Zřídka sportující Ne Týdně Ne
M 50 1,89 91 25,48 140 85 82 Ne Ano Denně Ano Hypertenze, Diabetes II
M 57 1,87 92 26,31 140 95 88 Ne Ne Ne Ne Hypertenze, Epilepsie
F 51 1,8 82 25,31 135 90 82 Ne Ne Příležitostně Ne Hylertenze
M 29 2,05 102 24,27 140 90 86 Ne Ne Příležitostně Ne
F 48 1,72 54 18,25 135 70 58 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
M 52 1,89 74 20,72 130 80 72 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
M
51 1,78 85 26,83 147 77 61 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
M 51 1,73 75 25,06 154 100 95 1-2x týdně Ano Příležitostně Ne
F 22 1,65 59 21,67 152 94 88 Ne Ano Příležitostně Ne
M 19 1,9 69 19,11 110 80 63 1-2x týdně Ne Ne Ano
M 16 1,73 67 22,39 138 50 49 Ne Ne Ne Ne
M 25 1,86 73 21,10 143 73 83 Ne Ano Příležitostně Ne
F 21 1,7 57 19,72 115 61 67 1-2x týdně Ne Příležitostně Ne
F 74 1,56 80 32,87 197 72 87 Ne Ne Ne Ne
F 40 1,58 51 20,43 107 74 74 Ne Ne Ne Ano
M 21 1,9 75 20,78 120 95 64 Zřídka sportující Ne Příležitostně Ne
F 51 1,73 75 25,06 116 101 57 Zřídka sportující Ne Ne Ne
F 15 1,68 55 19,49 102 70 54 1-2x týdně Ne Ne Ne
F 53 1,83 54 16,12 88 68 65 1-2x týdně Ne Ne Ne
M 56 1,86 108 31,22 122 83 69 Zřídka sportující Ne Příležitostně Ne Léky na žaludeční kyselost

Úvod[editovat]

V rámci studia prvního ročníku magisterského programu Všeobecné lékařství na 2. LF UK akademického roku 2019/2020 jsme my, studenti prvního kruhu, vytvořili průzkum založený na otázce: 'Do jaké míry ovlivňují váha a výška pacienta (souhrnně body mass index - BMI) jeho krevní tlak napříč různými demografickými skupinami?'. Náš průzkum trval celkem dva měsíce od začátku října do konce listopadu 2019 a účastnilo se ho celkem 123 respondentů.

Cíl seminární práce[editovat]

Cílem naší seminární práce byla verifikace hypotézy "Abnormální hodnota BMI má nepříznivý vliv na výšku krevního tlaku a pulsu; vysoké BMI může být spojeno s hypertenzí. Existuje korelace mezi abnormálním BMI a metabolickými poruchami, na jejichž vzniku se podílí životní styl." V průběhu našeho výzkumu jsme sbírali data z různých demografických skupin v České a Slovenské republice. Tato data zahrnují pohlaví, věk, výšku, váhu, krevní tlak, pulz a otázky týkající se současného zdravotního stavu. Na základě těchto dat jsme se pokusili interpretovat výsledky, analyzovat korelaci mezi krevním tlakem a BMI a také objasnit dopad exogenních faktorů na naše výsledky. [1]

Teorie výzkumu[editovat]

BMI[editovat]

BMI cs.png

Index tělesné hmotnosti (BMI, z ang. body mass index) se již relativně dlouho (od r. 1832[2]) používá k měření obezity a zdravotních rizik, přestože není schopen vysvětlit, proč osoba s nadváhou může být ze zdravotního hlediska v pořádku a na druhou stranu osoba na první pohled zdravá může mít zvýšené riziko infarktu či cukrovky. Vysvětlení leží v distribuci tuku v těle, která má zásadní vliv na zdravotní situaci jedince. Zatímco tuk uložený pod kůží bude mít pravděpodobně méně negativní účinky, útrobní, jaterní a svalový tuk jsou spojovány s metabolickými onemocněními.[3] Výpočet indexu tělesné hmotnosti-váha osoby v kilogramech se vydělí druhou mocninou výšky dané osoby v metrech (viz graf)[4]

Graf závislosti diastoly a BMI.jpg

Test statistické hypotézy[editovat]

Pro kontrolu důvěryhodnosti potvrzení naší hypotézy bylo nutno provést takzvaný T-test, který měl vyhodnotit, jak pravděpodobná je vazba vyššího krevního tlaku na BMI.

Pro potřeby testu bylo nutno respondenty rozdělit do 2 skupin – respondenti se zdravou hodnotou BMI (tj. do 24,9) a respondenti s nadváhou až obezitou (tj. 25 a více).

  1. Skupina jedinců s BMI do 24,9
    • Počet jedinců: 70
    • Průměrný systolický tlak: 118
    • Směrodatná odchylka: 16,52
  2. Skupina jedinců s BMI od 25
    • Počet jedinců: 53
    • Průměrný systolický tlak: 131
    • Směrodatná odchylka: 16,56

Byl testován pouze tlak systolický, protože diastolický tlak se na systolický ve většině případů váže (tzn. vyšší systolický tlak bude indukovat i vyšší diastolický tlak).

Pro potřebu samotného T-testu bylo třeba určit nulovou hypotézu H0, tedy takovou, kterou se snažíme vyvrátit. Pro náš výzkum H0 = „Hodnota BMI nemá vliv na hodnotu systolického tlaku“. Naopak snažíme se potvrdit hypotézu H1 = „Se stoupající hodnotou BMI roste hodnota systolického tlaku“.

Jako hladinu testu α jsme zvolili standardní α = 0,05 (5 %). Jedná se o číslo, které určuje maximální pravděpodobnost hypotézy H0, aby mohla platit, což by vyvrátilo naši zkoumanou hypotézu H1, kterou se snažíme potvrdit.

Cílem T-testu je spočítat hodnotu p, tedy pravděpodobnost, že platí hypotéza H0. Pokud by vyšla hodnota p > α, znamenalo by to, že test námi zkoumanou hypotézu H1 vyvrací. V opačném případě nám výzkum hypotézu H1 potvrzuje.

T-test byl proveden v programu Microsoft Excel. Hodnota p vyšla p = 1,46*10-5. Taková hodnota je velmi nízká a vylučuje nám možnost platnosti hypotézy H0 a současně nám tedy potvrzuje naši hypotézu H1.

Zdravý životní styl[editovat]

Při studii NHS (National Health Service) zabývající se zdravým životním stylem u 78 000 žen mezi lety 1980-2014 a 40 000 mužů mezi lety 1986-2014 byla hodnocena následující kritéria:

1.    Zdravá strava, která byla měřena na základě příjmu zdravé stravy, jako jsou ovoce, zelenina, ořechy, celozrnné obilniny, zdravé tuky a omega-3 nenasycené mastné kyseliny ve srovnání s příjmem nezdravé stravy jako jsou červené a konzervované maso, slazené nápoje, transmastné kyseliny a sodík.

2.    Zdravá úroveň fyzické aktivity, která byla definována jako minimálně 30 minut mírného až dynamického pohybu jedince denně

Graf srovnávající hodnoty srdeční frekvence a požívání alkoholu pro seminární práci.png

3.    Zdravá tělesná váha, definovaná jako normální hodnota indexu tělesné hmotnosti (BMI), která je v rozmezí hodnot 18,5-24,9.

4.    Kouření, zdravou hodnotou se rozumí, že jedinec nikdy nekouřil.

5.    Mírný příjem alkoholu, čímž se rozumí u žen 5-15 g/den a u mužů 5-30 g/den. Například přibližně 350 ml piva obsahuje 14 g čistého alkoholu.

Výsledky studie ukázaly, že osoby splňující kritéria zdravého životního stylu se v průměru dožívaly v případě žen o 14 let déle a v případě mužů o 12 let déle (za předpokladu, že takovéto návyky měli ve věku 50 let) než osoby, které takové návyky neměly. Zároveň osoby, které neměly z pěti jmenovaných kategorií ani jeden návyk splňující kritéria zdravého životního stylu, měly mnohem větší pravděpodobnost předčasné smrti na rakovinu či kardiovaskulární onemocnění.[5]

Krevní tlak[editovat]

Krevní tlak je tlak, kterým působí protékající krev na stěnu cév. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Pro účely této práce se za krevní tlak považuje arteriální (tepenný) krevní tlak měřený na paži. Zjišťovány jsou hodnoty tlaku systolického a diastolického, a to měřením oproti standardnímu atmosférickému tlaku v jednotkách milimetrů rtuťového sloupce (mmHg), méně často v kPa. Krevní tlak je zpravidla uváděn ve formě zlomku, jehož čitatelem je tlak systolický a jmenovatelem diastolický, tj. hodnota 120/80 mmHg znamená, že byl naměřen systolický tlak 120 mmHg a diastolický tlak 80 mmHg.

Za normální krevní tlak zdravého dospělého člověka je považována hodnota 120/80 mmHg. Hodnota krevního tlaku je ovlivněna řadou faktorů, například věkem, BMI, zdravotním stavem pacienta a aktuální vykonávanou (fyzickou) aktivitou. Vliv na něj má i emocionální stav (hormony vyplavované endokrinním systémem), nervový systém, dále kouření, užívání drog, pravidelná sportovní aktivita a mnoho dalších. [6]

Hypertenze - abnormálně zvýšený krevní tlak

Rizikovými faktory hypertenze jsou:

A) Věk - zpravidla vyšší s narůstajícím věkem

B) Pohlaví - muži jsou náchylnější na zvýšený krevní tlak do věku 55 let, naopak ženy od 55 let

C) Rodinná anamnéza (dědičná onemocnění)

D) Obezita

E) Chronické choroby - Diabetes mellitus (oba typy), spánková apnoe, poruchy ledvin

F) Těhotenství

Hypotenze - abnormálně snížený krevní tlak

Rizikovými faktory hypotenze jsou:

A) Věk - osoby nad 65 let jsou náchylnější na snížení tlaku při vstávání a po jídle

B) Léky - diuretika

C) Choroby - Parkinsonova choroba, Diabetes mellitus

D) Další faktory[7]

Charakteristika respondentů na základě údajů[editovat]

Pro projekt byly nashromážděny údaje od celkem 123 respondentů různého věku, životního stylu a tělesné konstituce.

Mužských respondentů bylo 54 a žen 69 (podle věku: 0-18 let: 6 mužů a 11 žen, 19-30 let: 12 mužů a 9 žen, 31-50 let: 19 mužů a 27 žen, 51-65 let: 10 mužů a 13 žen, 65+ let: 7 mužů a 9 žen). Velká skupina respondentů se pohybovala kolem věku středních let, do studie se ale zapojili i senioři a děti.

Pouze 9 respondentů uvedlo, že kouří. 20 respondentů uvedlo, že jsou workoholici.

Dalším zkoumaným kritériem byla konzumace alkoholu. 43 respondentů uvedlo, že alkohol nekonzumují. Příležitostné požití alkoholu uvedlo 39 respondentů, týdně alkohol konzumuje 35 respondentů a denně 6 respondentů.

Sportu se nevěnuje 29 dotázaných, zřídka cvičí 21 respondentů, 1x až 2x týdně 47 respondentů a 3x a vícekrát týdně 26 respondentů.

Jako další zdravotní údaje uvedlo 17 respondentů hypertenzi nebo užívání léků ke snížení tlaku, 4 respondenti uvedli diabetes mellitus, 2 artrózu, 1 tachykardii, 1 operaci štítné žlázy, 1 léky na štítnou žlázu, 1 léky na cholesterol, 1 léky na alergii, 1 epilepsii, 1 dnu, 3 léky na srdce, 1 srdeční arytmii, 2 léky na ředění krve, 1 onemocnění žlučových cest, 1 zduřelou prostatu, 3 léky na žaludeční kyselost a 1 bolesti kloubů. 

Průměrné hodnoty respondentů:

věk BMI Systolický tlak

torr

Diastolický tlak

torr

Srdeční frekvence (tepů/s)
Celkový průměr 43 24,37 124 76 72
Průměr ženy 42 24,07 122 76 73
Průměr muži 43 24,67 124 75 70
Průměr workoholici 42 23,61 121 77 67
Průměr kuřáci 41 25,03 140 83 77
Průměr nesportujících 51 27,31 132 75 75
Průměr zřídka sportujících 52 25,79 123 77 73
Průměr sportujících 1-2x týdně 38 23,13 122 76 70
Průměr sportujících 3x a více týdně 33 22,24 117 72 73
Průměr nekonzumujících alkohol 36 22,80 120 73 72
Průměr konzumujících alkohol příležitostně 46 25,38 126 77 71
Průměr konzumujících alkohol týdně 45 24,62 123 77 73
Průměr konzumujících alkoholu denně 66 26,32 135 82 81


Dalším sledovaným onemocněním byl diabetes druhého typu, kterým trpí 4 sledovaní, 3 z nich zároveň uvedli, že užívají léky na snížení krevního tlaku. Tato souvislost zřejmě nebude náhodná. Diabetes totiž vyvolává angiopatii (zužování centrálních a periferních tepen), čímž může přispět ke zvýšení krevního tlaku.

Zvýšený krevní tlak může být způsoben i poruchami štítné žlázy (nedostatkem produkce jejích hormonů). To se projevilo i v této studii, kde byl všem sledovaným s disfunkcí štítné žlázy naměřen vysoký krevní tlak, nebo respondenti uvedli kompenzaci tlaku pomocí medikace.

Mezi ostatními onemocněními (artróza, epilepsie, překyselení žaludku, cholelitáza) a hodnotou krevního tlaku nebyla nalezena žádná souvislost.

Vliv zdravého životního stylu na tlak (a tepovou frekvenci)[editovat]

Z výše uvedených tabulek vyplývá, že průměrná hodnota systolického i diastolického tlaku respondentů je ovlivněna životním stylem. Krevní tlak sportovců je nižší než tlak jedinců, kteří se sportu nevěnují vůbec nebo ne příliš aktivně. Se zvyšující se frekvencí sportovní aktivity tedy klesá klidový krevní tlak. U klidové tepové frekvence je to obdobné.

Graf srovnávající hodnoty průměrné sportovní aktivity pro seminární práci.png

Tento trend je podmíněn více faktory. Sportovci jsou adaptováni na vyšší fyzickou zátěž hormonálně i vegetativně. Také mají lepší saturaci kyslíkem. Jeden z faktorů zapříčiňujících nižší tepovou frekvenci sportovců je jejich silnější myokard. Jejich srdce je de facto „větší“, což jim při jednom stahu umožňuje vypuzení více krve než lidem méně aktivním. Tudíž mají i větší srdeční výdej (objem krve vypuzený za určitou časovou jednotku). Mohou mít nižší srdeční frekvenci, protože vyšší tepový objem je dostatečný i při nižší srdeční frekvenci.

Vyšší tlak rovněž pozorujeme u kuřáků a alkoholiků. Ačkoliv mechanismus vzniku zatím není zcela znám, mohla by zde být korelace s poškozením cév, jímž zmíněná skupina v mnoha případech trpí.

Z výzkumu vyplývá, že zdravý životní styl má pozitivní vliv na klidový krevní tlak a tepovou frekvenci.

Diskuze[editovat]

Na základě výsledků z dotazníku byly zhotoveny výše uvedené grafy, které znázorňují závislost krevního tlaku a pulzu na BMI, věku a pohlaví, životním stylu a nemocech. Z výsledků vyplývá, že lidé mají vyšší krevní tlak z několika důvodů.

Vyšší krevní tlak mají lidé s vyšším BMI a starší lidé. Obecně platí, že obéznější lidé mají sníženou elasticitu cév a dochází k ukládání tuku do stěny, což vede ke snížení průsvitu cév (lumen). U starších osob taktéž dochází ke snížení elasticity stěny cév, čímž dochází ke zvýšení krevního tlaku.

Dále krevní tlak a pulz souvisí s životním stylem. Osoby s žádnou nebo malou sportovní aktivitou mají vyšší krevní tlak a pulz než ti, kteří sportují pravidelně. Sportovci mají silnější myokard a jsou adaptováni na vyšší fyzickou zátěž. U kuřáků a alkoholiků je taktéž pozorovatelný zvýšený krevní tlak, což může souviset s poškozením cév. Výsledky zde mohly být ovlivněny pochopením odpovědi v dotazníku. Někdo může chápat sportovní aktivitu jako procházku v parku, jiný jako běh či cvičení. Taktéž význam slova „příležitostné požívání alkoholu“ má pro každého jiný význam.

Nemoci taktéž ovlivňují výšku krevního tlaku. Lidé, kteří trpí hypertenzí, poruchami štítné žlázy a diabetes mellitus II. typu, mají zvýšený krevní tlak. Často užívají medikamenty, které krevní tlak snižují. Ty mohou být účinné či nikoliv. Ovšem na výsledky mohl mít vliv i momentální stav respondenta, jako jeho psychický či emocionální stav, který nebyl zahrnut do okruhu zkoumaných dat.

Výsledky mohly být dále ovlivněny nepřesným měřením přístrojů a jejich technickou kvalitou, ale i lidským faktorem. Respondent nemusel popravdě odpovídat na některé dotazníkové otázky. Například mohl uvést nižší váhu, než jakou má ve skutečnosti, což mohlo výrazně ovlivnit jeho výsledné BMI.

Závěr[editovat]

Naše hypotéza "Abnormální hodnota BMI má nepříznivý vliv na výšku krevního tlaku a pulsu;  vysoké BMI může být spojeno s hypertenzí. Existuje korelace mezi abnormálním BMI a metabolickými poruchami, na jejichž vzniku se podílí životní styl?" byla na základě výsledků výzkumu potvrzena. Souvislost mezi BMI a hodnotou krevního tlaku byla zřejmá i navzdory nižšímu počtu respondentů (123).

Výsledky našeho výzkumu můžeme aplikovat v běžném životě tak, že se budeme snažit udržet své BMI ve zdravých hodnotách (18,5 - 24,9) a vyhneme se faktorům, které zvyšují krevní tlak a negativně ovlivňují zdraví člověka (kouření, alkohol, nedostatek pohybu). Šířením výsledků této výzkumné práce mezi širokou veřejností můžeme pomoci prevenci onemocnění myokardu.

Tato studie by mohla nadále pokračovat, aby byla zajištěna přesnost výsledků díky většímu počtu respondentů napříč různými demografickými skupinami. Můžeme předpokládat, že by se naše hypotéza potvrzovala. Studie by se ale mohla provést i odlišným způsobem, kdy bychom se zaměřili na určitou skupinu respondentů (např. podle věku, BMI, pohlaví) a sledovali vnější faktory, které by způsobovaly rozdíly ve výšce krevního tlaku v dané skupině respondentů.




[1] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3968571/

[2] https://academic.oup.com/ndt/article/23/1/47/1923176

[3] https://www.nationalgeographic.com/magazine/2019/01/personalized-medicine-transforming-your-health-care/

[4] https://www.cdc.gov/healthyweight/assessing/bmi/index.html

[5] https://www.health.harvard.edu/blog/healthy-lifestyle-5-keys-to-a-longer-life-2018070514186

[6] https://www.medicalnewstoday.com/articles/321447.php

[7] https://www.medicalnewstoday.com/articles/321447.php#high-and-low-blood-pressure