Sociální fobie

Tato stránka je součástí úložiště:

Sociální fobie

Příslušnost: všeobecná

Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o sociální fobii, využitelných pro vzdělávání a výzkum.

Základní informace

• Článek na Wikipedii
• /SF vs. lenost
  • /Porucha motivace
• /Vývojové fáze nemoci

Diagnóza

Základní příznaky Sociální fobie

Osoba trpící Sociální fobií (SF) se zaměřuje na negativní důsledky sociální interakce. Bojí se kritiky, výsměchu, odmítnutí, negativního hodnocení. Důsledkem toho vzniká nízké sebevědomí. Strach je jedna ze základních emocí, proto se sociální fobie řadí mezi poruchy emocí a vyvolává úzkost, proto patří do kategorie úzkostné poruchy. Osoby trpící SF chápou iracionalitu své úzkosti (že není logický důvod se bát), touží se zapojovat do běžného sociálního života s ostatními lidmi. Jenže strach je velmi silná emoce, která ubližuje, mučí, paralyzuje, tudíž svému stavu podlehnou a snaží se vyhýbat situacím, které spouští tyto nepříjemné stavy.

• Pociťují úzkost při navazování kontaktů, během zdravení
• Pociťují úzkost při hovoru s druhými lidmi, často nevědí o čem si povídat, proto se snaží hovoru vyhnout a působí samotářsky a introvertně.
• Jejich otázky proto mohou působit nepřirozeně, snadno může dojít k nepochopení ze strany jiné osoby nebo osob.
• Jejich styl hovoru může působit sebeschazujícím stylem a nízkým sebevědomím
• Pociťují úzkost při telefonních hovorech; bojí se, že se zaseknout, zakuckají nebo začnou koktat; někteří začnou koktat
• Pociťují úzkost pokud mají naživo jednat s lidmi
• Pociťují úzkost při vykonávání obchodní činnosti (komunikace se zákazníkem, telefonní hovory, vyjednání schůzky, přijít na schůzku atd.)
• Pociťují úzkost při prezentaci, divadelní či televizní vystoupení pokud mají být přímo aktéry těchto činností
• Pociťují úzkost při činnostech ve kterých mají být pozorováni, sledováni, nebo středem pozornosti
• Negativní myšlení (fantazie o tom co se jim může stát, že budou vystaveni nepříjemným situacím atd.)
• Rozruší je nepříjemné zprávy, i když se týkají jiných, neradi se dívají na horory a jiné filmy kde se vyskytuje násilí, nebezpečí, strach; obecně málo koukají filmy a televizi
• trpí poruchami nálady, depresí, úzkostí
• cítí napětí a nervozitu v přítomnosti cizích lidí
• má vyhýbavé chování, snaží se vyhnout sociálním situacím
• bojí se, že by mohl být středem pozornosti
• bojí se negativní kritiky druhých lidí
• bojí se, že se ztrapní
• bojí se, že ho skupina nepřijme mezi sebe, může se bát spiknutí nebo spolčení skupiny proti němu
• úzkost a strach jej zasahuje v mnoha aspektech lidského života, i takový nákup v krámě může být pro něj noční můrou
• může se bát jít do práce, školy, kurzu
• z výše uvedených důvodů se může druhým jevit jako líný, ve skutečnosti se snaží vyhýbat nepříjemným situacím, nebo je zrovna atakován úzkostí, která ho paralyzuje
• cítí se proto často unavený, mývá nepravidelný spánek (v noci nemůže usnout, hlavou se mu honí myšlenky, často nepříjemné myšlenky), ráno proto stává s pocitem vyčerpanosti
• SF mu brání v tom se projevit naplno, rozvíjet svůj intelekt a učit se (příliš mnoho úzkosti brání v procesu učení)
• život s úzkostí ho nutí žit v pohotovostním stavu (očekává problém), což vyčerpává a cítí se často na dně, kvůli tomto napětí je duševně neodpočat, zhoršují se reflexi a prodlužuje reakční doba
• malá chuť do života, riziko sebevraždy, riziko zneužívání alkoholu a drog

Jednotlivé kroky diagnostiky

Krok 1

Zjištěny příznaky:

1. Strach pacienta ze sociálních situací (ideálně z většiny sociálních situací) - například: nákup v obchodě, jízda vlakem, restaurace, poznávání nových lidí, přednášení nebo prezentace před publikem, práce, škola
2. Rozpoznáno vyhýbavé chování u pacienta (minimálně alespoň u některých sociálních situací) - například: vyhýbání se chození do práce, školy, restaurace, obchodu, kina a ostatním společenským akcím atd.
3. Alespoň dva příznaky v sociální situaci (somatické, behaviorální),(fyzické, kognitivní, osobnostní) - například: zčervenání, bušení srdce, strach a obavy, roztřesený hlas, panické záchvaty, chvění končetin, intenzivní pocení (ruce, hlava, podpaždí atd.), svalové napětí, strach z autorit, strach že bude středem pozornosti, strach z kritiky, úzkost narušující běžné činnosti atd.

Krok 2

Vylučování:

• Je třeba postupně vyloučit, zda pacientem uváděné příznaky nepochází z bludů a halucinace (vyloučení schizofrenie, vyloučení poranění mozku - organická porucha, obsedantně kompulzivní porucha), zdali nejsou příznaky projevem kulturních pověr, zdali pacient netrpí poruchou osobnosti (agrese, afekty, nebo zdali si symptomy nevymýšlí, aby se stal středem pozornosti atd.)
• Je třeba zjistit, jestli si pacient uvědomuje iracionalitu svého strachu, protože pacient SF si je vědom iracionality svého strachu, ale není schopen jej sám ovládat (úzkost ho přemůže).

Krok 3

Trvání příznaků:

• Doktor je schopen diagnostikovat sociální fobii, pokud pacient trpí příznaky minimálně 6 měsíců.
• První příznaky se mohou projevovat už v mládí.
• Příznaky se omezují na obávané situace nebo na jejich očekávání nebo v těchto situacích příznaky převažují.
• Léčba je dlouhodobá.

Wikiverzitní projekty

• /Ten Typ/Léčba cíleným zaplavením emocemi