Ochránce

Chci odteď pořád držet Raďulku za ruku a brát ho s sebou. Držím si ho levačkou připravená druhou rukou uchopit dlaň průvodce, čekáme na paloučku. Nevím koho čekat ani co se bude dít, nechávám to volné. Objevuje se velký anděl, dvakrát vyšší než ti předchozí, cítím že je Radkův. Je třpytivě zlatý, žlutý, bílý, zářivý. Sálá z něj velká moc a energie, do všech stran má pulsující zubatou "auru". Bere za ruku Radka a letíme nahoru. Nahoru a nahoru na nějakou plochu bez barvy.

Vidím kolem nás až dozadu řadu lidí nebo bytostí, nedokážu určit. Sedáme si a čekáme určitou dobu. Říkám si že buď na něco čekáme, a nebo tímto vše končí. Anděl je stále s námi. Zatím se ťulím ke svému miláčkovi a hladím ho. Po určité době se uprostřed nás vynořuje planeta Země. Vstáváme a já chytám druhou rukou někoho vedle mě a je mi jasné že jsme kolem Ní utvořili řetěz. Sálá z nás světlo směrem k Ní, až je celá obalená do záře. Anděl stál po celou dobu za námi, nezapojený. Nevím jak to bylo dlouho, ale pak nás zase odvedl zpět dolů do lesa a odešel.

Nechci Raďu pustit a on taky nechce odejít. Procitám a cítím ho vedle sebe na posteli. Lehám si pod peřinu a on je vedle mě, je to moc moc fajn. Usnuli jsme spolu, ještě mu stačím připomenout, aby se nezapomněl nad ránem vrátit sám k sobě =).