Loď v pokoji

Byl to můj pokojík z dětství. 2/3 jeho plochy a výšky zabírala loď. Kymácela se a házela sebou jako na vlnách. Jenže voda nebyla pod ní, ale v ní. I lidé. Loď plná zuřící vody a plavajících lidí. Občas někdo přepadl přes palubu a já měla strach že ho loď zabila, tím jak se smýkala po zemi sem a tam. A navíc to byl vždy někdo na koho jsem před tím mávala. Občas na hladině plavaly papírové peníze, než se potopily stačila sem většinu posbírat. Pak sem zas na někoho zamávala a on nevypadl. Byla sem moc ráda, že to byly teda jen náhody a já nejsem ta kdo předpovídá smrt. Jenže po nějaké době sem ho uviděla na kousky pod lodí =o(