Sny/Databáze/Kychot/2024-07-19
Sny/Databáze/Kychot/2024-07-19 čtvrtek/pátek
Klíčová slova: vlak, zavazadla, ztracen, autobus, užitečné věci na ulici
Minulé období v reálu
[editovat]- 2024-07-12 pátek:
- 2024-07-13 sobota:
- 2024-07-14 neděle:
- 2024-07-15 pondělí:
- 2024-07-16 úterý:
- 2024-07-17 středa:
- 2024-07-18 čtvrtek:
Obsahy snů
[editovat]Vlak a zavazadla
[editovat]Jeli jsme s Alenou vlakem, asi do N. Města anebo do Frýdlantu anebo tak nějak. Ale ta trasa mi byla nějaká neznámá. Najednou vlak zastavil a já nabyl dojmu, že už máme vystupovat, a tak jsem se hnal ke dveřím. Ale spíš jsme zastavili na nějakém poli či co, protože ze stupátka dolů do byl ještě kus, tak jsem seskočil blbě. A koukám, Alena ještě sedí ve vlaku a vlak se už zase rozjel, a já tam zůstal stát sám.
A pak jsem zjistil, že jsem vlastně vystoupil někde jinde, na nějakém neznámém místě, nevěděl jsem vůbec, kde jsem. Možná to bylo ještě v době, kdy nebyly žádné mobily a GPS. Tak jsem se zeptal nějakého pána, jak daleko je to tam a tam (asi do Frýdlantu). A on mi říkal, že asi 70 km. A já říkal, že to přeci není možné, když z Liberce do Frýdlantu je to jen 30 km a já jsem asi někde mezi. Ale netušil jsem kde to jsem, i když normálně jsem všechny ty stanice a celou cestu dobře znal.
A žádný další vlak už nejel, tak jsem usoudil, že těch 70 km budu muset jít pěšky, ale ani jsem netušil, jakým směrem po silnici se vydat. A navíc jsem měl s sebou hodně těžké zavazadlo, asi nějakou krosnu. Což nevím, kde jsem ji najednou vzal, když při vyskakování z vlaku jsem tam všechna naše zavazadla nechal.
Autobus a krabice věcí
[editovat]Zase jsem jel asi nějakým autobusem, ve městě, já vystoupil a venku na ulici byla hromada nějakých věcí. Tak jsem se v nich začal přehrabovat, nevím a nechápu, kdo to tam vyhodil, ale nějaké věci byly zcela nové. Třeba tam byla škatule takových hezkých kroužkových kalendáříků. Takových, jako jsem si kdysi říkal, že bych do nich zkusil tisknout svá Hesla Jednoty bratrské. A už nevím, co všechno zajímavého tam bylo, ale bylo mi to tam líto nechat, tak jsem to začal sbírat, ale bylo toho moc a já ani nevěděl, jak to všechno unesu.