Sny/Databáze/Kychot/2021-04-20 pondělí/úterý

Klíčová slova: úprk; tance; tričko; automobil; motor; pásovka; pracovní úraz; předloktí

Minulé období v reálu

2021-04-13 úterý:
2021-04-14 středa:
2021-04-15 čtvrtek:
2021-04-16 pátek:
2021-04-17 sobota: Sny/Databáze/Kychot/2021-04-17; Model;
2021-04-18 neděle: Model; Odp. Braník
2021-04-19 pondělí: Příprava praktik; Model – Krov; PKF; Panelka s kandidáty do syrady; Stářež

Obsahy snů

Úprk

Někdo nás pronásledoval – myslím že to bylo zasazeno do nějakých dávných dob. Prchali jsme po rovině a pak nahoru do kopce nějakým lesem. A tam jsme se u někoho skryli v nějakém divném stavení. Už si z toho moc nepamatuji, jen tak mlhavě.

Tance

Někdo nás učil nějaký tanec, začínalo se v kruhu, v jedné polovině kruhu bylo jedno pohlaví a ve druhé polovině druhé. Chvíli jsme se nějakými kroky točili v tom kruhu proti směru hodinových ručiček a pak v nějaké chvíli se ty poloviny kružnic začaly prostupovat a lidi se párovali a tancovali spolu – jako že se vrtěli spolu do kolečka, tak nějak. Já jsem se ostýchal nějaké děvče (byly to věsměs mladé dívky) vzít a tancovat s ním, ale vzápětí se ke mně přitočila taková dívenka menšího vzrůstu a tancovali jsme spolu.

Tričko

Alena měla někde nějaké tričko (T-shirt) s nějakým takovým obrázkem nebo co a nějaký chlap si pro něj přišel a vzal si ho, jako že je to domluvený. A po nějaké delší době se pak Alena kvůli tomu tričku zlobila. A snad ani ne tak kvůli tomu, že jsem ho dal tomu chlapovi, ale že jsem ho kupoval draho (asi 320,- Kč) nebo co a že jsme si ho mohli sami vyrobit levněji. A já, jakože ho vyráběly nějaké postižené děti nebo co, takže ty peníze byly vlastně na podporu té charity. Ale nějak jsme se nemohli kvůli tomu domluvit.

Automobil

Nějaký chlap měl nějaký hodně drahý automobil a nechal mě ho řídit. A já se samozřejmě bál, abych mu ho někde nenabořil, tak jsem s ním jel hrozně pomalu, užíval si té jízdy a byla to spíš plavba než jízda. A to auto nemělo žádný plynový pedál, ale seshora na palubní desce (veprostřed, pod čelním sklem) byl takový celkem malý knoflík, kterým se pravou rukou točilo a tím se ovládala rychlost. A jeli jsme nejdříve někde po nějaké malé asfaltce krajem a pak jsme dojeli do nějakého města. A jeli jsme tím městem a já nevěděl kudy, tak jsem se toho chlapíka pořád ptal, kudy mám jet. A pak tam byl kus rozkopaný a tam to nebylo vůbec jasné, jestli se tudy dá projet, tak jsem to zkusil do levého pruhu, který byl oddělený nějakými pracovními značkami. A vypadalo to tam podobně, jako co Myslíkova ulice sjíždí k nábřeží. A pak už se nedalo nikudy moc projet a bylo nám celkem jasné, že tudy to asi nepůjde, tak jsme vystoupili. A já se koukám do motoru a připadalo mi to, jako by ten motor byl už utopený dole v dlažbě. Tak jsme se na to koukali pozorně, no nebyl, ale byl hodně nízko, že mezi ním a dlažbou bylo už jen několik málo centimetrů. A já měl strach, abychom ho nějak neurazili, až z toho staveniště budeme vyjíždět.

Pásovka

Měl jsem nějaký divný stroj. Vypadalo to jako něco mezi velkou pásovou bruskou a pásovou pilou. Mělo to tvar takového oválu, dlouhého asi tak 50 až 70 cm a širokého asi tak 15 – 12 cm, na koncích byly válce se svislými osami, a ty válce honily pás z ocelového plechu asi tak 10 cm široký. (Ale neměl žádné zuby, jako má pila.) Nevím, k čemu to mohlo sloužit. Bylo to puštěné a já jsem se z nějakého důvodu rozhodnul, že ten ocelový pás se musí podélně rozříznout na dvě poloviny. Tak jak to tak běželo, tak jsem vzal nějaký soustružnický nůž, jakoby zapichovák, a tím jsem ten pás v prostředku ubíral, aby se rozdělil. Bylo mi jasné, že až budu u konce, že to asi bude pěkná prda a že musím být opatrný. A také to byla trochu prda, když ta spodní oddělená půlka z toho pásu někam odlítla, ale nic se mi nestalo. Ale u toho stroje u vlevo ode mě na straně toho levého válce stál Slávek a nějak ho to poranilo a tekla mu krev z ruky. A já mu chtěl hned nadávat, proč si nevzal kožené pracovní rukavice, ale on ty rukavice měl a tu pravou rukavici měl prořízlou a asi ho to i přes tu rukavici ho ten odlítlý ocelový pás říznul do prstu. Ale pak začal řvát něco jako "Udělejte mi s tím něco, vyndejte to!" A já nejdřív nechápal, co se děje a proč řve, ale pak jsem si všimnul, že on ten pás má zařízlý do předloktí levé ruky, přes košili. A to dost hluboko, asi tak do poloviny kosti. Tak jsem vzal ten ocelový pás co z něj čouhal do rukou a vyrval jsem ho plnou silou z té nařízlé kosti. A říkám, musíme hned do nemocnice. A ohlížel jsem se po tom autu, kterým jsem předtím jezdil, anebo možná to byl už náš Mercedes. A v tu chvíli jsem se probudil.

Ráno

Ten sen mě svou hrůzou probudil, bylo už po rozednění, odhadem kolem 6 hodin, bylo to docela hrozné, měl jsem hrozně těžké svědomí, co jsem to svou blbostí způsobil svému synovi. A i když už jsem viděl, že to byl jen zlý sen, stejně jsem z toho byl po ránu hodně jakoby omráčený a neschopný nějakého normálního myšlení. Jen jsem tak dlouho ležel a furt si to přemílal v hlavě, co se mi to zdálo, a znovu to prožíval. Snad půl hodiny, žena se mezitím probudila a vstala a oblékla, než jsem se odhodlal také vstát.

Emoce

Jak jsem psal, těžký pocit viny.

Vztah k realitě

Před mnoha lety měl Slávek po pádu s kola těžký úraz na pravém lokti, a já jsem byl také jednou z příčin toho neštěstí a dlouho jsem si to vyčítal. Tak ten sen mi to asi měl nějak připomenout. Že vlastně když někdo svou blbostí nebo neuvážeností nebo čímkoliv způsobí neštěstí nějakým jiným lidem, že je to horší, než kdyby tím zranil jen sám sebe. (V tuto chvíli to vypadá, že se mi ten úraz na noze uzdravuje a že snad nebude mít nějaké těžší doživotní následky.)

Podobné sny

Na takové úrazové sny si teď nevzpomínám. Tance a řízení nějakého motorového vozidla, to občas ve snech mívám. Ale už dost dlouho se mi nezdálo, že by mě někdo pronásledoval a já před ním musel prchat.

Interpretace

Částečně jsem to už interpretoval v předchozím oddílu Vztah k realitě.

Hypotézy

Možná se v tom snu nějak prolíná úraz jiného (blízkého) člověka s úrazem vlastním. Vlastně biologicky toho máme dost společného, ty geny, a tak v tom snu ten zásah do integrity organismu člověk zažívá z obou stran, jakoby subjektivně (vlastní tělo, vlastní pocity) a zároveň objektivně, na jiném lidském těle, které je mu také blízké, ale není s ním identické. Je to vlastně o tom, jak jako lidé prožíváme různé city a pocity. Když se zraníme sami, tak pociťujeme přímo tu fyzickou bolest. A když se zraní někdo jiný, tak pociťujeme podobný pocit bolesti, i když odlišný od toho, když se zraníme sami, ale zase ne až tak moc odlišný. A zvlášť, když na bolesti jiné osoby cítíme nějaký svůj vlastní podíl, svou vlastí vinu. A tak někdy může dojít až k takové paradoxní situaci, kdy ta naše vlastní vina nás může bolet ještě víc, než je fyzická bolest té zraněné osoby.

Můžeme najít nějaká umělecká zpracování této skutečnosti. Např.:

Stabat mater dolorosa, w: Stabat Mater, s: Stabat Mater dolorosa: Cujus animam … pertransivit gladius (Jejíž duši … pronikl meč)

Pokračování

Reference