Minulé období v reálu[editovat]

2021-02-18 čtvrtek: Biosignály pro sestry na TPÚ
2021-02-19 pátek:
2021-02-20 sobota:
2021-02-21 neděle: dopoledne Slávek+Matouš, večer Braník
2021-02-22 pondělí: dop. model, odp. PKF
2021-02-23 úterý: model + historky přes google meet
2021-02-24 středa: dop. model, odp. PKF

Obsahy snů[editovat]

Kázání v kostele[editovat]

Byl jsem v nějakém katolickém kostele, kde se měly střídat nějaké bohoslužby v ekumenickém duchu, či co, jedny dopoledne a druhé odpoledne, asi od 17 hodin. A na mě (asi nějakým omylem či co) připadlo, že mám kázat odpoledne.

Tak jsem si připravoval nějaký biblický starozákonní text, a byla tam řada takových slov, která měla nějaký význam sama o sobě. Tak jsem ten text přepsal a rozdělil na ta slova (na počítači) v nějakém formátu a dole bylo ješět takové okénko na volný text a někam jsem to poslal nebo vyvěsil nějakým lidem, aby tam každý doplnil, co si o tom myslí a nějak to zpracovali.

A hlavně mě zaujalo, že jedna z těch vět byla, že ten, kdo to do té bible napsal, byl ateista. A tak jsem se divil, co to je za divný překlad, že jsem to tam ještě dřív neviděl, a jestli to náhodou není nějaký fake, že si to budu muset ověřit.

Ale nejhorší bylo, že jsem měl odpoledne kázat jako katolický kněz, a to jsem si říkal, kdybych měl jako evangelický, tak si na sebe vezmu talár, a bude to, ale jako katolický, jak poznám, která jsou ta správná roucha? A co celá ta liturgie, dyť tam je snad i něco latinsky, to nezvládnu. A to katolíci v tom kostele poznají, že je to nějaký podfuk, že nejsem kněz a co tam dělám. No měl jsem z toho hrozné nervy.

No pak když přišlo na věc, tak se ukázalo, že tam je ještě nějaký jiný farář, takže jsem se tomu vyhnul. Ale jak probíhala ta bohoslužba, tak mi zase nakonec přišlo líto, že jsem nemohl uplatnit to zpracování toho textu s tím atheistou, které jsem si připravil, a snažil jsem se to tam nějak do toho programu nacpat. Ale už se nepodařilo.

Studenti[editovat]

Byl jsem na lékařské fakultě (ale byla to asi jiná budova) a nastupovali prváci, tak jsem si říkal, že bych měl ty studenty nějak lépe poznat. A měli začínat někde v 8. patře a hrnuli se do výtahu. Tak jsem si říkal, nemusím se s nimi cpát do výtahu, to přeci vyběhnu po schodech. Tak jsem běžel nahoru po schodech, ale ty končily v 7. patře. Tak jsem vyběhl na chodbu, jestli je uvidím ještě vystupovat z výtahu, ale už tam nikdo nebyl.

A až na konci té chodby jsem zahlédl nějaké další schůdky, co vedly ještě výš, a tak jsem si řekl, ty asi povedou do toho 8. patra, to bude ono. A ještě po nich šlo pár posledních studentů v bílých pláštích. Tak jsem šel za nimi.

A zdálky jsem viděl, jak nějaký student něco předvádí na svém kolegovi, který ležel a byl do půl těla, zdvihl mu ruku a zkoumal mu tam chlupy v podpaždí a celkem zasvěceně tom ostatním o nich něco vykládal. A často používal i nějaké odborné termíny, že jsem ani já tomu nerozuměl. Tak jsem si říkal, že na to, že to jsou prváci na začátku studia, tak toho nějak moc vědí.

A pak šli ještě výš nahoru, tak jsem se k nim nenápadně přidal, abych splynul s davem, a vyšli jsme na plochou střechu. Bylo hezky, nic se zatím nedělo, nebylo si na co sednout, tak jsme si poznenáhlu polehali na tu plochou střechu. Byli jsme tam dost natěsno, jeden vedle druhého. A já nevěděl, kam si položit ruku, tak jsem si ji položil na břicho nějaké studentky, která ležela na boku přede mnou zády ke mně. A kupodivu jí to nijak moc nevadilo, tak jsem ještě chvíli hledal nějaké vhodné umístění pro tu ruku, až jsem ucítil nějaké chloupky, a tak mě tak napadlo, že to asi nebude podpaždí. A tak jsme jen tak všichni leželi na té střeše v klidu a bylo nám všem blaze.

A pak jsme vstali a koukali jsme se přes zábradlíčko té ploché střechy dolů, na to hemžení dole, bylo to už docela vysoko a to zábradlíčko bylo docela nízké, tak jsem si říkal, kdybychom se moc nakláněli, tak letíme dolů.

A pak přišel nějaký profesor, tak jsme si tak nějak posedali nebo postávali na té střeše a on začal něco vykládat. A pak si mě najednou všimnul a zaostřil na mě své oko a to se mi v tom snu ukázalo jako takový zvláštní optický úkaz, jak se ty naše pohledy střetávají. Ten jeho pohled nebyl nijak moc přívětivý, co tam jako pohledávám. Ale ta studentka co jsem ji předtím držel za břicho teď byla přede mnou a zastávala se mě, jako že v pohodě a že k nim patřím.

Ráno[editovat]

Probudil jsem se docela pozdě, asi až někdy kolem půl deváté.

Emoce[editovat]

V té části snu o tom kostele to byl nejdřív docela nervák, když jsem řešil, jak budu kázat.

Ale potom na té střeše, to byl takový božský klid a slast.

Vztah k realitě[editovat]

Podobné sny[editovat]

Interpretace[editovat]

Hypotézy[editovat]

Pokračování[editovat]

Reference[editovat]