Sny/Databáze/Kychot/2020-04-18 pátek/sobota

Klíčová slova: Viktor K. aka Viki, letadlo, zpěv (který se nekonal), Dalibor, stromy, RND

Minulé období v reálu

2020-04-11 sobota:
2020-04-12 neděle: Virtual Braník; výlet s kelímkem piva
2020-04-13 pondělí: Velikonoční pondělí, pomlázka
2020-04-14 úterý: Videokonference v Motole – Fyzio+ZLAM
2020-04-15 středa: Vítek s dětmi
2020-04-16 čtvrtek: Videokonference v Motole – VŠEOŠ+PEDOŠ
2020-04-17 pátek: Vítek s dětmi

Večer jsem šel spát asi někdy mezi 22. a 23. hodinou, už jsem byl ze stavby dost unavený, dělal jsem až do tmy, vyměřoval jsem ještě laserem futro.

Obsahy snů

Viki a letadlo

Viktor K. mi nějak dal vědět, že máme zpívat někde v nějakém pěveckém sboru na Moravě a že tam máme letět spolu letadlem. Někde sehnal to letadlo (jen pro nás dva) a já ho jako měl pilotovat. Tak jsem se v hlavě snařil nějak sesumírovat všechny poznatky, které jsem v životě pobíral ohledně toho, jak startuje letadlo – tedy hlavně z četby různých vzpomínek válečných veteránů ze stíhaček. Startovali jsme z nějaké louky nebo ze hřiště nebo co to bylo.

Tak jsem usoudil, že bych měl:

nějak nastartovat motor
pořádně dotáhnout ruční brzdu
vyhulit vrtuli do maximálních otáček
najednou pustit tu ruční brzdu
rozjet se na minimální dráze a přitáhnout knipl k sobě

Tak jsem to tak postupně udělal a jak jsem přitáhnul za ten knipl, tak jsem to s tím asi trochu přehnal a to letadlo se vzepjalo na zadní, tak jsem ho zase ještě stihnul povolit a nějak jsme letěli.

Viki z toho byl trošku vyvedený z rovnováhy a ptal se mě: „To jsi jěště nikdy neřídil letadlo?“ A já: „Ne, sedím v tom poprvé v životě.“ No, asi si mě nějak poplet', když počítal s tím, že to odpilotuju.

Tak jsme letěli a já pořád ještě nějak nevěděl, kam a jak. Vzpomněl jsem si jenom na to, že když vidím lítat letadla, že jim na křídlech svítí nějaká barevná světýlka, a že to je asi nějaká povinnost, aby do nás nenabouralo nějaké jiné letadlo. Asi jako když autama svítit. Tak jsem koukal po té palubní desce, jestli tam náhodou nenajdu nějaký vypínač, kterým se ta světýlka zapínají. Aby nás náhodou nezastavil nějaký policajt, že nesvítíme.

No moje obavy nebyly bezpředmětné, protože za chvíli se proti nám vyrojila spousta nějakých letadel, co měla čumáky jako žraloci, a chtěly nás nabourat, protože jsme nesvítili těma světýlkama. No nějak se nám podařilo proletět bez nehody.

Akorát jsem pořád nevěděl, jak máme letět, protože jsem viděl tím oknem jen před sebe jako v autě a to jsem viděl jen nebe a pod sebe jsem neviděl, to je pochopitelné, v autě pod sebe člověk taky nevidí. Tak jsem moc nechápal, jak ti piloti koukají pod sebe, když si nemůžou otevřít okýnko a vystrčit z něj hlavu.

Tak jsem zase hledal nějaký přístroj, který by mi něco ukázal, nějaký kompas nebo gyroskop nebo něco, abych viděl aspoň nějaký azimut, odhadoval jsem, že na Moravu bych měl letět někam na východ.

Tak ty detaily si už nějak nepamatuji, kam a jak jsme to doletěli, jen vzpomínám, že jsem teda měl někde přistát, a to už jsem si z těch válečných knížek moc nevzpomínal na nějaké grify, na co je potřeba si dávat bacha a jak to dělat, aby si člověk při přistání nekecnul moc tvrdě. Ale nějak to dopadlo.

No a pak jsme měli zpívat, tak nám rozdali nějaké papíry, ale nějak to nevypadalo jako noty, něco tam bylo napsáno, ale byl v tom také nějaký zmatek, tak už přesně ani nevím, jak to dopadlo, ale nevzpomínám, že bychom se dostali až k tomu, že bychom něco zpívali.

Dalibor a letadlo

Druhý let se konal s Daliborem. Ten vypadal, jako že lítat umí, a tam mi říkal, co mám dělat. Ale mně se to moc nezdálo. Byla to taková kopcovitá krajina, spíš nějaké údolí, ve svahu nějaké domy, tak jsme šli dál, a vždycky, když už to vypadalo, že tam je nějaká plocha s trochou volného prostoru, ze které by se dalo odstartovat, tak se tam objevily takové vysoké listnaté stromy, ale už bez listí, ale tokové rozsochaté větve. A Dalibor říkal, ať prostě nemám strach či co, že zkrátka mám odstartovat a těm stromům se nějak vyhnu a mezi nima proletím, no já se bál a říkal, no když to ještě s tím letadlem neumím, tak to teda nevím, jak bych při startu ještě kličkoval mezi korunami nějakých obřích stromů.

Tak jsme šli výš do svahu, jako že nahoře bude možná víc místa na rozjezd, to letadlo jsem tedy nesl pod pravou rukou, divil jsem se, že není ani moc těžké, zkrátka nebylo to velké letadlo, spíš jako velký model, než aby e v tom dalo lítat. Tak jsme vylezli nahoru z toho údolí, tam byla zase nějaká hromada hnoje nebo čeho, to se mi nechtělo startovat z té hromady hnoje. Vlezli jsme zase do toho letadla, už bylo zase větší, a já měl zase strach, abych se do něčeho nezachytil křídly, tak jsem se podíval z okýnka, myslel jsem, že budu mít nějaká široká křídla, a viděl jsem, že ty křídla jsou jen takové trojúhelníky, nepříliš široká, jako u moderních stíhaček, jakoby deltaplán. Tak to mě trochu uklidnilo, to jsem si říkal, kdybych zase prolítával nějakými větvemi, tak to je s těmi křídly třeba prolítnu jako šipka a nezachytím se.

RND

Ještě se tam někde mihla nějaká scénka s nějakým chlapíkem nebo klukem, bavili jsme se o RND, on říkal něco o tom, že ho rád řídí, a já říkal, že už jsem ho už dlouho neřídil, ale byl jsem rád, že on ho řídí, byla to taková milá vzpomínka na Hurvínka.

Ráno

Vstával jsem dost pozdě, někdy asi až asi kolem sedmé hodiny, už bylo hodně světla, i když slunce bylo ještě schované za stodolou.

Emoce

Celkem milé.

Vztah k realitě

V životě jsem nikdy v žádném letadle neseděl. Ale někdy minulý týden jsme se o tom zrovna bavili, o tom, jak je neekologické létat letadly, a můj syn se mě ptal, jestli jsem někdy letěl v letadle, a já, že ne, a že po tom ani netoužím a nikdy jsem tu potřebu neměl, a on se trochu divil, že mě ani nelákalo letět alespoň v nějakém malém letadle a dívat se na zem z ptačí perspektivy.

Podobné sny

Nevzpomínám, že bych někdy ve snu pilotoval letadlo. To pro mě byla novinka. Často jsme měl sny, jak řídím našeho Hurvínka, a také jsem dost často ve snech řídil tramvaj (kterou jsem ve skutečnosti také nikdy neřídil), ale letadlo, to tu ještě nebylo.

Interpretace

Asi jak je člověk někam vržen do nové situace a musí si vždycky se vším umět nějak poradit.

Hypotézy

Pokračování

Reference