Sny/Databáze/Kychot/2019-04-01

Z Wikiverzity
< Sny‎ | Databáze‎ | Kychot

Sny/Databáze/Kychot/2019-04-01 neděle/pondělí

Klíčová slova: polibek, psychiatři, útěk

Minulé období v reálu[editovat]

  • 2019-03-34 neděle: Na kole u katolíků v Čisté, pak přes Slemeno do Dolní Olešnice pro vajíčka
  • 2019-03-25 pondělí: dovolená – v lese, večer PKF
  • 2019-03-26 úterý: v lese
  • 2019-03-27 středa: v lese, večer PKF
  • 2019-03-28 čtvrtek: Večer z lesa do Samaří (Mikuláš Vymětal o Izraeli)
  • 2019-03-29 pátek: model, kláda
  • 2019-03-30 sobota: testy na přijímačky
  • 2019-03-31 neděle: Malešice, Sborová rada; pak oběd u známých a na kafe k jiným známým

Obsahy snů[editovat]

Polibek[editovat]

Stál jsem na přechodu přes Ječnou ulici, naproti Pivovarskému domu, a všiml jsem si, že proti mě jde moje bývalá spolužačka. Když mě míjela, připadlo mi, že má nějak velká prsa. Otočil jsem se za ní, když už byla na chodníku, ale moc velká je neměla, takové normální. Ale stejně mi to nedalo, otočil jsem se na přechodu a vracel se k ní. Vzal jsem jí do náruče a políbil. Ona se nebránila, naopak, líbali jsme se vášnivě na chodníku pod akátem hned u přechodu. Napadlo mě, jestli nás třeba z druhé strany z Pivovarského domu třeba z prvního patra nepozoruje její manžel nebo někdo (bylo to jen takové tušení), ale nedbal jsem na nebezpečí z toho plynoucí. Ten vášnívý oboustranný polibek trval dost dlouho.

Psychiatři[editovat]

Šel jsem dál, a měl jsem na sobě nemocniční bílé hadry. Kalhoty mi byly už nějaké úzké, nedopnul jsem je, a tak jsem je měl převázané drátem. Došel jsem až do zahrady u psychiatrické léčebny, která ale nebyla na svém obvyklém místě, ale hned kouek za Pivovarským domem už v Lípové ulici. Sedl jsem si tam na takový krátký svah a upřeně zíral naproti do jednoho okna té nemocniční budovy.

Pak se kolem mě začaly shlukovat lidé v bílých pláštích, usoudil jsem, že to budou asi psychyatři a psychiatrině, a pozorovali mě a chtěli zjistit, co tam dělám. Tak jsem říkal, že tam jenom setím a zírám. Asi jim to bylo podezřelé a zřejmě mě tam chtěli, proti mé vůli, hospitalisovat. Kladli mi nějaké pitomé otázky, snažil jsem se je odbýt, ať už mi dají pokoj. Hlavně jedna asi tak čtyřicetiletá psychiatrině vyšší postavy si mě vzala do prádla, a pořád na mě něco vyzvídala.

Útěk[editovat]

Tak jsem se zvedl a dal jsem se na ústup. Šel jsem přes park (asi Karlovo náměstí), které zase bylo trochu jinde, než ve skutečnosti, asi tak na místě skutečné psychiatrické zahrady. A nějaký chlápek, jakoby cizí rasy, se mě snažil nějak lapit. Začal lehčí boj, já jsem vzal do ruky kámen a už jsem neměl na vybranou, protože on asi také už bral do ruky kámen a tak jsem ho trochu bacil po hlavě. Nechtěl jsem ho zabít, jen na chvíli zneškodnit, aby mi dal pokoj. Už se nehýbal, ale nezjišťoval jsem, co je s ním, a šel jsem raději dál.

A pak už začala taková "klasická" snová honička, za mnou nějaká banda policajtů anebo co to bylo za lidi. Běžel jem dolů ulicí V Tůních a zatočil za rohem hned doleva, byli sotva 50 m za mnou. Tak jsem zapadnul hned do prvního domu a běžel po schodech do sklepa. Myslel jsem, že se tudy dostanu na nějaký dvůr ve vnitrobloku, kterým pak budu zdrhat dál, ale byly tam takové mžíře ze svislých ocelových prutů, ještě s nějakými ornamenty. Začal jsem se protahovat mezi nimi, protáhnul jsem hlavu, ale hrudník už mi nějak váznul. Slyšel jsem, jak ti pronásledovatelé už vbíhají do toho baráku a že mi moc času nezbývá, že jestli se tou úzkou škvírou neprotáhnu, budou mě mít v hrsti, pěkně lapeného.

Už nevím, jak to skončilo. Jestli to nějak pokračovalo anebo ten sen skončil anebo jestli jsem se pak probudil.

Ráno[editovat]

Probudil jsem se asi ve 4 hodiny letního času, a nevím, jestli se mi tenhle sen zdál předtím anebo až potom, šek jsem se vyčůrat a pak zase do postele.

Ráno jsem sa pak probudil asi v 7 hodin, nebo tak nějak.

Emoce[editovat]

Ani už nevzpomínám, takové celkem normální. V tom snu to bylo trochu napjatější, samozřejmě. Ráno jsem se spíš divil, že se mi takový sen zdál, protže se mi už dlouho takové sny nezdály.

Vztah k realitě[editovat]

Setkání spolužáků jsme měli nedávno (před týdnem, v pátek 22.03.), zrovna po padesáti letech od skončení ZDŠ, ale já jsem tam nebyl, právě proto, že jsem si musel vzít dovolenou a jít pracovat do lesa na polomech. Tak ten snový polibek možná byl jako takové zadostiučinění za to, že jsem tam nemohl být s těmi, které mám rád.

Ty bílé nemocniční hadry jsem nosil, když jsem v letech 1979 – 1998 pracoval ve FN Motol. A také mě už občas odpadávaly knoflíky a trochu jsem možná tloustnul, tak jsem kalhoty občas svazoval drátem.

A nedávno (asi ve čtvrtek 28.03) jsem se v našem lese podobným stylem jako v tomhle snu několikrát protahoval pootevřeným vraty do oplocenky, které jsem pootevřel jen malinko, aby se celé nerozsypaly. Také mi hrudník zadrhával o trčící dráty a měl jsem s tím problém.

Podobné sny[editovat]

Sny o pronásledování jsem měl asi dřív častější, nyní to byla spíš ojedinělá událost. Ta počáteční erotika byla celkem zajímavá, zajímavý nápad ve snu, nevzpomínám si, že bych se někdy před tím ve snu tak vášnivě s někým líbal.

O setkání spolužáků se mi před mnoha lety občas zdávalo.

Interpretace[editovat]

Já teď nevím, možná by se z toho dalo ledacos vydolovat, ale momentálně na to nemám moc času (anebo nevědomý odpor??), spíš to nechám zase chvíli odležet.

Hypotézy[editovat]

Pokračování[editovat]

Reference[editovat]