Sny/Databáze/Kychot/2009-03-10 pondělí/úterý

Klíčová slova: asfaltová silnice, stromy, pařezy, elektřina v domě, zesilovač, červeno-černé dráty, pokles napětí, vojenská letadla, vzdušný souboj, sestřelené letadlo, padající letadlo, domy, Praha, ulice Lípová, zvedací plošina, sloup, tramvajová zastávka, tramvaj, pantograf, elektrická trolej, drapák, překocená tramvaj

Předchozí den

Pondělí bylo zase takové trošku chotické, i když jsem si dopoledne četl Hesla a čtení z 26. kapitoly Jeremiáše a snažil se svým dnům dát nějaký řád. Měl jsem telefonovat kvůli Hurvínkovi, ale moc se mi do toho moc nechtělo. Teprve odpoledne jsem začal přípravu na výuku na další den, opisoval jsem testy. Navečer jsem pak šel na Klikovku, byli jsme tam 4.

Večer

Instaloval jsem Debian/lenny na svůj netbook mivvy m310, spát jsem šel až po půlnoci.

Obsahy snů

vykácené stromy u silnice

Šli jsme po nějaké silnici na nějakých kopečkách v lese a koukali jsme, že některé stromy těsně u kraje, co zasahovaly do silnice (prostě ty pařezy byly už v tom asfaltu), byly nedávno pokácené, ale byly to malé listnaté stromy, tak asi 15–20 let staré, pařízky to byly v průměru kolem 15 cm, asi nějaké doubky nebo tak nějak, měly už docela hrubou kůru. Ale hned vedle nich (asi tak 30 cm) už stejně velké stromy rostly.

elektřina v domě

Bylo to v nějakém domě, a byl tam nějaký malý zesilovač, který měl vydávat nějaký zvuk v případě, že bude malé napětí v síti. Ale mělo to omezené možnosti použití, protože když to napětí bylo zase moc malé, tak to nefungovalo.

padající letadlo

Byl jsem poblíž křižovatky Ječná–Lípová a koukal jsem na oblohu, jak čtyři vojenská letadla pronásledují dvě letadla, nejspíš stíhačky pronásledovaly bombardéry. Ale rozdíl ve velikosti velký nebyl (asi to v dnešní době není jako za 2. světové války, kdy ty bombardéry byly "létající pevnosti", neohrabané velké obludy, pomyslel jsem si). Ale připadalo mi, že ty dvě letadla vpředu jsou rychlejší a že je ty za nimi nedohoní. Ale vzdálenost mezi nimi se přeci jen pomalu změnšovala a pak ty vzadu začaly pálit. Byla to pro mě vzrušující podívaná, i když jsem nevěděl, komu mám fandit, kdo je kdo, kdo jsou přátelé a kdo nepřátelé.

A viděl jsem docela zblízka, jakoby podrobně, jak těm letadlům vepředu končí trup, ona ta letedla vypadala také jako stíhačky, silná jednomotorová letadla s tlustou tryskou na konci, ale plamen ani kouř vidět nebyl, připadalo mi, že vidím hliníkové lemování kolem té trysky, a nejednou do něj začal bušit zezadu proud střel a jak se ten plech deformoval.

Po zásahu jedno letedlo začalo padat, nevím, jestli se pilot stačil katapultovat, vypadalo to, že asi ano, ale neřízený bezvládný letoun teď začal padat dolů, a já si uvědomil tu hroznou věc, že to padá přímo do centra velkoměsta na ty lidi dole, a najednou jsem viděl, že to padá na mě, jenže během toho pádu se to ještě všelijak komíhalo sem a tam, nepadalo to rovně, a tak jsem ani nevěděl, na kterou stranu mám běžet, protože to vypadalo, že mě to padající letadlo pronásleduje, padalo zrovna tam, kam jsem v tu chvíli právě běžel. A tak jsem ještě rozmýšlel, jestli je lepší zůstat v tu chvíli na ulici, abych věděl, jaká je situace a mohl ještě na poslední chvíli nějak reagovat, anebo jestli zaběhnout do nějakého domu a schovat se tam, jenže jsem nedokázal odhadnout, jestli to padající letadlo ten cihlový dům zboří celý a já zahynu zasypaný v troskách.

Ale ještě když to letadlo bylo asi tak 100–200 m nade mnou, tak jsem se probudil. (Anebo se mi to možná jen zdálo, že jsem se probudil, těžko říci.)

zvedací plošina

Byl jsem u nějaké menší věci, asi tak 1 x 2 m to mělo a nějaký ovládací kabel, a já zjistil, že je to něco jako zvedací plošina, a že to jezdí nahoru a dolů, jakoby plošina na nějakém vozíčku, jakoby na multikáře nebo tak nějak. Nějak jsem to chvíli zkoušel, jak se s tím zachází, a pak to najednou stálo u nějakého sloupu na ulici, já to zvedal nahoru a naproti byla zrovna zastávka tramvaje a zastavila na ni tramvaj. A ta plošina se najednou proměnila v nějaký drapák, a nějak jsem to s tím ovládáním ještě moc neuměl nebo co, a bál jsem se, abych s tím nějak nesejmul tu tramvaj, a také jo, najednou se mi tan drapák zapletl do pantografu. A to jsem si říkal, no to je průšvih, to teď je všude elektrický proud a asi mě to zabije, když se toho teď dotknu. A už jsem viděl nějaké blesky mezi tím pantografem a tím drapákem, tak jsem do toho ještě prudce kopnul botou, a ta celá plošina se převrátila a padala, jenže s sebou strhla i tu tramvaj a ta se také převrátila.

optický kabel

Na takovém stole jsem improvizoval nějaké optické pozorování, a nějakého zdroje vycházelo nějaké světlo a já to pozoroval nějakou kamerou, už nevím, jestli to bylo v infračervené nebo jiné oblasti, a já se to snažil vypodložit něčím, co bylo zrovna po ruce, abych to dostal do záběru a mohl to pozorovat na monitoru. A pak jsem tu kameru přistavěl docela blízko, takže bylo trochu problém to v tom záběru udržet, mělo to dost velké zvětšení, ale jak se tak dívám, tak to, co vidím v tom obrovském zvětšní, je zrovna okraj toho optického kabelu, a ta vlákna jsou na konci taková dost polámaná a zohýbaná a různě ožužlaná, ale najednou po těch vláknech běhají taková tělíska, velké to bylo asi jako hrách nebo spíš malé fazole, a já si říkal, tak to je nádherné, to já asi vidím přímo ty fotony, jak tam po těch vláknech běhají, a přeskakovaly sem a tam jako nějaké jiskry, byla to úžasná podívaná, jako nějaká malá zviřítka se to chovalo.

A tak říkám těm lidem kolem, ať se na to jsou podívat, a nikdo se k tomu neměl, nějaká žena ve středních letech tam také byla, ta také neměla velký zájem a byl tam také můj šéf, a ten říkal, vždyť my jsme to už viděli, a moje nadšení moc nesdílel.

Ráno

Probudil jesm se ještě za šera, někdy po 6 hodině, moc vyspalý jsem se necítil a moc vstávat se mi nechtělo, tak jsem ještě ležel, než před sedmou zazvonil budík a všichni už vstávali. Udělal jsem si snídani a šel zapisovat.

Emoce

Těch vykácených stromů mi bylo trochu líto, i když jsem uznal, že strom rostoucí z asfaltky není asi to pravé ořechové, a hodně dalších stromů tam hned o kousek dál zbylo.

Ten zesilovač, to byl asi nějaký čínský šmejd, mělo to červeno-černé přívodní dráty, moc velkou důveru jsem v to neměl.

S tím letadlem to bylo celkem drama, ale kupodivu jsem zase v tom snu nezažíval nějakou extrémní hrůzu, jako kdyby to bylo ve skutečnosti. Byla to trochu panika, při tom útěku, ale zase ne tak velká, pořád jsem u toho přemýšlel a uvažoval a kalkuloval, co v té situaci dělat.

Zajímavá byla u toho ta emoce, kdy jsem to zpočátku vnímal jako vzrušující podívanou, předtím, než jsem byl do toho děje tak násilně vtažen.

S tou plošinou,to byl zase trapák, skoro jako bych celou dobu tušil, že to moje experimentoování nedopadne dobře a že se mi to nějak vymkne z rukou. Vysoké napětí nemám moc rád, ale nakonec ani to neskončilo až natolik tragicky, ta převrácená tramvaj, to už bylo tak nějak jakoby na okraji zájmu, taková dohra.

Ale ten optický experiment, to bylo na konci docela vzrušující. Ten nezájem publika mě trochu zarmoutil.

Vztah k realitě

Možná to souvisí s tím, že poslední týdny přednáším elektřinu. Vztah ke stromům a jejich kácení mám.

Podobné sny

Občas elektřina, strach z elektřiny, občas nějaké nepřátelské objekty na obloze. Optické experimenty ve snu nepamatuji. O šéfovi občas.

Interpretace

Nevzpomínám si, jestli ty sny o vysokém napětí jsem míval ještě před tím úrazem elektřinou, který jsem zažil na jaře 1989 a kdy jsem si myslel, že při tom umřu. Stromy bych interpretoval jako poloprofesionální zátěž, zrovna tak jako ten zesilovač. Ta letadla nevím. Zajímavá byla ta počáteční emoce s těmi letadly, kdy jsem to vnímal skoro jako nějaký sportovní zápas a pociťoval vzrušení z toho, jestli je ta letadla dostihnou anebo naopak, jestli se jim podaří uniknout. Spíš jsem fandil těm vepředu, aby unikla, připadalo mě, že by měla, že jsou silnější a rychlejší, a tak ten zásah jsem vnímal spíš z posice toho zasaženého. A vzápětí jsem měl být sám zasažen tím zasaženým.

Hypotézy

Reference