Sny/Databáze/Kychot/2009-03-06 čtvrtek/pátek

Klíčová slova: lyžička, zbytky sněhu, Lázně Bělohrad, domek, autobus, hnědozrzavá dívka, boty, tkaničky, zavazadla, voda, rybník, roura, kbelík, Alena, červi, vodní havěť, hadice, zrzavá voda

Předchozí den

Dával jsem ještě dohromady prezentaci, pak jsem pospíchal do Motola, na osobní a ve 12 hod už jsem byl v posluchárně připravovat počítač na projekci, pak jsem měl přednášku z Elektřiny a biosignálů pro bakaláře, a pak jsem stihnul ještě oběd, a pak jsem šel na I. chirurgii se zahnisanou třískou v bříšku pravého ukazováku, kterou se mi během týdne (se srubu) ještě nepodařilo dostat ven.

Pak jsem chtěl jít ještě na TPÚ, ale bylo mě dost blbě a tak jsem šel rovnou na autobus domů. V autobuse jsem potkal Marii, která měla ruku v dlaze, protože jí také zahnisala nějaká drobná odřenina a dostala z toho flegmónu.

Pak jsem se stavoval v Orfeu pro nějakou knížku, ale nikdo tam nebyl. Jak jsem pak utíkal na tramvaj, hrozně mě rozbolela hlava.

Šel jsem pak od tramvaje domů, hnusně mžilo, byla inverze, bolela mě hlava a bylo mně blbě. Doma jsem se ještě překonal a hodinu připravoval nějaké věci pro staršovstvo (adresář odběratelů časopisu) a pak to jen tak tak stihnul na Žižkov.

Večer

Přišel jsem domů ve 22:30 a už jsem byl tak zralý jít na to jít si lehnout. Ani jsem už nezapínal počítač. Spát jsem šel asi za hodinu.

Ráno

Probouzím se asi tak někdy kolem šesté hodiny, mladý se chystají odjet na lyže. Já si vůbec nepamatuji, co se mi zdálo. Tak si pak asi tak za hodinu, někdy po sedmé hodině, jdu znova zase na chvilku ještě lehnout, ani se mi nechce už spát, tak jsen tak ležím a přemýšlím, co všechno musím dnes udělat, a moc se mi do toho zase nechce, takové nepříjemné věci. A tak si říkám, že to dělám blbě, že se na ty věci naopak musím těšit. Tak si představuji, že všechny ty věci, kterých se bojím a do kterých se mi nechce, že jsou naopak hrozně zajímavé a že už se hrozně těším, že už se nemůžu dočkat, až je budu moci dělat.

A z toho návalu positivního myšlení najednou usnu.

Obsahy snů

lyžoběžka

Bylo to v Lázních Bělohradě a po krajích ulic ležely ještě takové zbytečky sněhu. A já měl takovou jednu malou lyžičku, po které jsem jel na levé noze a pravou (bez lyže, jen botou) jsem se odstrkoval od země a tak jsem jel. Jel jsem od malého rynečku směrem ke křižovatce s hlavní silnicí, která byla černá a projetá od aut, tak jsem čekal, kdy se ,i ta lyže zadrhne na asfaltu. Ale kupodivu jdem projel tou křižovatkou, jakoby nic.

A jel jsem dál směrem na Prostřední ves, kde už bylo víc sněhu na hraji silnice, takové ty zbytky sněhu asi půl metru do výšky od frézy, tak jsem jel potom. A najednou vidím, že se za mnou přiřítil nějaký kluk s podobným vybavením a předjel mě.

A dojel jsem k jednomu domečku, kde bydlel můj kamarád. Ale bylo ještě ráno a tak jsem koukal dovnitř oknem, ale nic se tam nehýbalo, tak jsem si řekl, že ještě asi všichni spí a že je nebudu budit.

A nastoupil jsem do autobusu. Jsem vzadu a na podleze tam leží nějaká menší dívka s delšími kudrnatými hnědými vlasy, možná trochu přizrzlými, a vypadá tak trochu vyzývavě. Já si nejdřív říkám, že nic, že jsem už strý prošedivělý dědek, takže ji nebudu zajímat, a vůbec, ale sedím tam tak těsně vedle ní a ona se na mě tak dívá a vypadá to, jakože jí to ani nevadí, že jsem o hodně starší. Tak tak zase chvíli vedu takový ten svůj vnitřní boj se svou morálkou a svědomím a nakonec se rozhodnu, že ji zkusím aspoň dát pusu. No ale ještě před tím si uvědomím, že někdy příští stanici budu muset už vystupovat, a že nemá obuté boty. Takže jsem si řekl, že se na to nejdřív raději obuju a pak jí dám tu pusu, abych pak stihnul vystoupit.

Hledám proto pod sedadly boty, nějak pohory, nějaké nahmatám a zjistím, že to jsou boty mé manželky (i když tam nebyla). Tak hledám dál a nějaké najdu, které by mohly být moje, jen koukám, že je každá trochu jiná, nebo alespoň každá má docela jiné tkaničky, trochu takové zašmodrchané. Tak si stihnu tak akorát obout jednu botu a už autobus staví na stanici. Tak se ještě narychlo sháním po svých věcech a nějak pajdám s tou jednou obutou a druhou poloobutou botou ke dveřím, aby mi mezitím nezavřel. A ještě se ohlédnu po té dívce a najednou s překvapením zjištuji, že ona vystupuje za mnou taky.

Tak si říkám, to by mohlo mít zajímavé pokračování, no ale v tu chvíli tato etapa snu končí.

vodní červi

Jsme s Alenou u takového potrhaného plotu podél silnice, která se svažuje dolů, a za řím plotem je nějaý rybník nebo vodní nádrž a pod tím plotem vede roura, ze které vytéká mohutný proud vody a teče dolů takovým jakoby potůčem podél té silnice a toho plotu.

A já stojím nahoře u té roury a mám takovou velkou plechovou pixlu, asi tak na 10–15 l vody, položenou u ustí té roury, jakobych do ní chtěl tu vodu nabrat. Ale ten proud je tak mocný, že mi to tu bandasku málem odnese, tak jí držím pevně přišlápnutou botou na dně, aby mi neodplula. Myslím, že mi ji dokonce jednou ten mocný proud vody vytrhne a mně se jí poaří ještě dohonit, tak to zkouším znova, možná že ještě s nějakým kyblíčkem. A volám na Alenu, ať jde ke mně mi s tím nějak pomoct.

A najednou vidím, že v tom proudu se hemží hromady nějakých bílých jakoby hadiček, tak mě to vyděsí, že to jsou nějací hnusní vodní červi, tak ten kyblík pustím a uteču pryč.

Ale za chvilku se vzpmatuji z prvního leknutí a říkám si, že to musím vyzkoumat, co to v té vodě je. Tak jdu dál po tom potůčku a skutečně se to tam hemží všelijakou vodní havětí různých nemožných druhů.

Tak si říkám, tady ty potvory jsou nějaké jiné, než byly nahoře, tam byl jen jeden druh, musím nejdřív vyzkoumat ty nahoře. Tak si dodám odvahy a jdu zpátky k té rouře, jenže zjišťuji, že mezitím ten prou udtal a že už tam z té roury nic neteče.

Tak mi to je trochu líto, že jsem ty červy nenachytal už předtím, že jsem se jich tak zaleknul, a jdu zjišťovat, co se děje, že neteče ta voda. Tak sestoupím do takového podzemí, jakoby pod tím plotem, a tam je taková místnost s dlouhým stolem a na tom stole končí takové tlusté hadice, jakoby na čerpání vody. A ještě něco málo z nich vytéká.

Tak vezmu takový skleněný džbán, který stojí nas tom stole, a že do něj načepuji tu vodu z téhle roury. Ale zjišťuji, že ta voda je taková do hněda či do zrzava. Mohlo by to být nějaké polotmavé pivo, ale nepění to, spíš jako jablečný mošt nebo nějaké ovocné víno anebo dokonce barva nějaké uzrálé whisky.

Tak si natočím plný džbán a že tedy budu zkoumat, co to je, a v tu chvíli se tam objeví nějaká ženská a povídá, že tohle je už dobře uzrálé, taže mě ten džbánek bude stát 1800 korun. No to si říkám, že si snad ze mě dělá srandu, že si jdu natočit zrzavou vodu pro výzkumné účely a mám za to platit 1800 korun, to by musel být opravdu nějaká prvotřídní jediněčná whiskey či nějaké ledové ši slámové archivní víno jedinečných kvalit, za ty prachy. Tak se ohradím, že jí nic nedám, že jsem si to natočil sám, ale v tu chvíli také ten sen končí, tak jsem se ani nedověděl, co to byhlo a jak to dopadlo.

Dopoledne

Probouzím se před devátou, nejdřív si říkám, že když jsem měl tak pracovně narvaný týden, že bych si mohl dát dnes v pátek trochu oraz, ale pak si řeknu, že ne, že odpočívat se má až v neděli, takže ještě dneska budu makat, a vstanu. A zjišťuju, že nejde voda, že někde v ulici praskla roura a že tam bagrem kopou, aby ji našli.

Emoce

Kupodivu celkem positivní. Hlavně mě potěšilo, že ten sen už se začal víc podobat nějaké povídce, že to mělo jakýsi dějový spád, i jakési pointy nakonec, že se na to zkrátka "dalo koukat". Možná důsledek toho positivního naladění před usnutím. Zkusím to opakovat častěji.

Vztah k realitě

Tak si říkám, jestli to nedat do věštěckých snů, když se mi zdálo, že z roury přestala téct voda a oni ji mezitím skutečně zavřeli, co jsem spal. Tak teď netrpělivě čekám na to, až ji zase pustí a poteče zrzavá, jestli to náhodou nebude prvotřídní irská whisky. :-)

Anebo nám přijde účet na 1800 Kč :-(

(Jinak ta lyžička na začátku snu asi souvisela s těmi lyžičkami, opřenými v koutě, které si mládež brala s sebou sáno na hory.)

10:53 hod: Otevřu kohoutek a teče z něj tenkým čůrkem zrzavá voda. Barva dost přesně odpovídá barvě čerstvě vylisovaného jablečného moštu, což byl ten první barevný dojem v tom snu. (Vůně ani chuť už s tím ale nekoresponduje). (Zařazuji sen do věštěckých.)

Ještě jedna perlička: Uklepnul jsem se a namísto "zrzavá voda" jsem do Shrnutí editace: napsal "Zdravá voda"

Zrzavá voda

Podobné sny

Často se mi zdává o dopravních prostředcích, takže jízda autobusem do toho spadá.

Sny, ve kterých řeším morální problém, jestli si něco začít s nějakou dívkou, se také občas vyskytují, a vesměs to končí negativně, takže opět žádná výjimka.

Sny o vodě jsou také relativně časté.

Interpretace

Teď mě napadla ještě souvislost souvislost té hnědozrzavé barvy vlasů té divky v autobusu s barvou té tekutiny na konci.

Hypotézy

Nejlepší sny se zdají až ráno. Když se na to člověk předtím pořádně vyspí.

Reference