Předchozí den[editovat]

Dopoledne jsem řešil nejdřív Diskuse:SVG#Ukládání obrázků z Commons, pak e-maily, rozesílání Hesel a takové věci, jako třeba konkurs, odpoledne pak příprava na přednášku (střídavý proud), kterou jsem měl od 17 hod. na Fyziologickém na Albertově (po cestě tam jsem se stavil vytisknout testy).

Večer[editovat]

Po návratu domů jsem řešil inetbanking, abych mohl zaplatit na 12 měsíců hosting na Profitux, a pak se zase vrhnul na SVG a inkscape (nová stránka), ale ještě se mi nepodařilo nakreslit ani čáru. Končil jsem v 1:30 po půlnoci.

Obsahy snů[editovat]

SVG[editovat]

Asi. Já už nevím. Ale něco takového jsem tam pořád většinu noci matlal.

ještě něco[editovat]

Ale už nevím, co. Něco s nějakými lidmi.

vlak[editovat]

Šli jsme na nádraží, mělo to takovou kusou kolej, podobně jako na Masaryčcem a zrovna přijížděl vlak. Já ho nějak poznal, že to je on, na začátku měl takovou lokomotivu, myslím, že modro-bílou, která pobrala i lidi, měla nahoře patro. JHá se chtěl dostat do toho patra, za chvilku jsem objevil schůdky nahodu. Sice jsem měl jet jen jednu stanici, ale prostě jsem se chtěl rozhlédnout zeshora. A ten vlak se hned rozjel (Zajímavé, že zase tím směrem, takže tam ty koleje neměly být, ale třeba jsem něco přehlídnul, třeba to ani nebyla kusá kolej, ale zkrátka mi to ani nepřipadalo divné, to až teď, když to píšu.)

Ráno[editovat]

Probudil jsem se asi v 7:30, vyhlédl jsem z okna a viděl velikého ptáka, který si staví až nahoře na jírovci hnízdo. A. říkala, že prý to je straka. Já si nepamatuji, že bych tu někdy takov-ho velkého ptáka viděl. Má i s dlouhým černým ocasem přes půl metru a to hnízdo má asi také takový průměr.

Emoce[editovat]

Já myslí, že celkem kladné. Ještě totiž v tom snu určitě něco bylo, na co si teď nevzpomínám, ale ám z toho celkem příjemný pocit.

Vztah k realitě[editovat]

Podobné sny[editovat]

A počítačových problémech (pokud jsem jimi zahlcen) a vlacích časté.

Interpretace[editovat]

No vlastně naděje. Často se mi stávalo, že mi vlaky ujižděly a já nemohl stihnout a najít ten správný. A teď to bylo takové jednoduché, jdu na nádraží a on akorát přijíždí a já mám jisotu, že to je ten můj, jako bych ho už dávno předtím znal, nastoupím do něj a on hned jede, dokonce tím směrem, kudy by nikdo nepředpokládal, že by to šlo. To kvůli tomu, abych se mohl vézt přímo na lokootivě, a ještě k tou s rozhledem. I když jenom kousek popojet.

Hypotézy[editovat]

Reference[editovat]