Sny/Databáze/Kychot/2008-10-17

Sny: Databáze/Kychot/2008-10-17 čtvrtek/pátek

Klíčová slova: knížka, auto, Brno, Vysočina, jízdní kolo, plot, díra v plotě, zahrada, dům, diskuse, autorská práva, vydavatel, voda, led, had, uštknutí, dítě

Přes den

Ráno na chvilku přestalo pršet, ale jinak skoro celý den (po dlouhé době) pršelo. Běhal jsem po městě jen v tričku a košili a bolala mě hlava a čelní dutiny. Od rána do odpoledne jsem učil v Motole v C4 na TPÚ, ohřál jsem si oběd, šel s tuplákem pro pivo, rozhovor se šéfem a G., něco jsme ještě řešili a pak už jsem zdrhal na staršovstvo na Žižkov, po cestě se stavil v Datartu pro redukční audio kabel 2xCinch->3.5jack. Žižkově nešel už několik dní VoIP, ale stačilo rebootovat router. Za staršovstva jsem utekl po hodině a zdrhal do P-klubu v Trojické, kde jsem nahrával Pranic. Asi 40min z výstupu pro nahrávání z těch dvou Cinchů, ale bylo to děsně přebuzené a zkreslené a nešlo s tím nic dělat. Pak zvukaře napadlo zkusit to dát do výstupu pro sluchátka a to už bylo snesitělnější.

Večer

Domů jsme přišli asi v půl jedenácté a po večeři jsme šli spát někdy před půlnocí.

Obsahy snů

knížka

Chodili jsme po nějakém starobylém městě a já měl v ruce nějaké malou knížku od nějakého starého autora, asi to bylo něco významného, protože jsme o tom snad s někým diskutovali. A myslím, že se mi tam přitom podařilo zaprasit jednu stránku, nějakým mastným drobečkem či co.

cesta autem

Jel jsem s nějakými lidmi autem. Seděl jsem myslím vpravo vzadu, anebo spíš ležel, a jakoby při tom pospával, takže jsem se jen tak občas snažil zjistit, kudy jedeme. Právě, že jsem neměl moc představu, kudy a kam jedeme, jen takové tušení, že to je kdesi mezi Vysočinou a Brnem, anebo severně od Brna. Byla to hodně kopcovitá krajina a byly to spíš místní silničky, kudy jsme jeli, a trvalo to už hodně dlouho, ta jízda. A dojeli jsme do nějakého města a nějak se zjistilo, že vlastně nic, někdo nebo něco tam nebylo, prostě žádný konkrétní cíl té cesty. A já jsem pak měl jet zpátky na kole, tak jsem si říkal, jak jsme sem jeli hrozně dlouho tím autem, tak to zpátky na tom kole pojedu nevím jak dlouho, a když ani nemám tušení kam a kudy, tak jsem řekl, ať mi půjčí mapu; oni mi ji půjčili, ale nějak jsem do ní snad ani nekoukal, a jeli jsme zase dál. A zase po nějaké době koukám, že jsme se vrátili do toho samého městečka, ze kterého jsme původně vyjeli. Pak mi to došlo, že chyba asi byla v to, že jsem chtěl jet zpátky na kole, ale žádné kolo jsem tam přitom neměl. Že to kolo jsem měl asi tady.

autorská práva

Tak jsme vystoupili z toho auta a šli kousek po nějaké ulici a pak prošli dolů nějakou dírou v plotě do nějaké zahrady. Tak právě u té díry jsem viděl, že jsme zase zpátky, protože mi byla povědomá. A vlezli jsme do té zahrady u domu a tam jsme seděli na nějaké lavičce a diskutovali v takové skupince lidí. A nějaký chlápek o mně vykládáal, že chci vydat nějakou knížku nějakého snad už zemřelého spisovatele, ale že na to namám ta práva, ale říkal to přitom uznale, že jsem dobrej, že na to mám jakýsi fígl, a že až to vydám, tak budou všichni ostatní nakladatelé proti mě, že jsem to takhle vyfouknul a vydal. A přede mnou byla papírovaá krabice asi tak velká jako od kancelářských papírů a na ní to už bylo zvenku nějak napsaná, že to je knížka vydaná bez těch autorských práv, a byl tam o tom pokec asi na stránku. A vypadalo to, že to je nějaká nová díra do světa, že jsem přišel na nějaký způsob, jak ty licence v nějakých takových případech prorazit a že všichni čekají, jak to všechno dopadne po takovém precedensu, ty soudy kolem toho a tak.

A jak tak sedím a drřžím v ruce nějakou PETflašku s vodou a upíjím z ní, tak najednou cítím, že při zmáčknutí té flašky to v ní nějak chroustá, a koukám, ona ta voda je už napůl zmrzlá, je to taková ledová tříšť s vodou. A pak si vzpomenu, no jo, vždyť před chvílí jsem měl pod nohama sníh, to už asi začalo mrznout.

A na té zahradě kolem toho domu přibývá hromada lidí, asi jsou letní prázdniny či co, nebo doba dovolených, nebo zrovna pátek, jsou to hlavně rodiny s dětmi a já mezi nimi nalézám spoustu svých známých, a říkám si, ten dům, to bude asi nějaké zařízení CB.

had

A najednou se z jednoho místa zahrady ozve děsný jekot nějakého dítěte. Já si říkám, že to dítě je asi nějaké hrozně rozmazlené, anebo nějaké duševně divné, že tak šíleně ječí, docela jako siréna. A pak vidím, že všichni ostatní lidi z toho místa drhají, takže se tam na té zahradě vytváří kruh o průměru asi 30m bez lidí, všihni jsou nacpaný u plotu nebo u toho baráku. A pak někdo říká o to, že to bude v pořádku, že už dostal pár kapek nějakého séra, a že to dítě kousnulo mládě nějakého hada. A já si vzpomněl, že už mi to někdo říkal, že se tam už předtím také něco podobného stalo, že tam jsou hadi a že to je už druhý případ, že tam had uštknul dítě.

Ráno

Probudili jsme se asi někdy mezi 7 a 8 hod.

Emoce

Už nevím. Možná lehké uspokojení z toho, že se mi vůbec něco zdálo a že si z toho vůbec něco pamatuju.