Přeskočit na obsah

Sny/Databáze/Kychot/2008-10-11

Z Wikiverzity
< Sny‎ | Databáze‎ | Kychot

Sny/Databáze/Kychot/2008-10-11

Klíčová slova: území, pohraničníci, myši, kočka, koťata, bolák, požírání se, tramvaj, nahota, přednáška, voda, loďě

Přes den[editovat]

Ráno jsem balil a asi kolem deváté hodiny se nám podařilo vyjet z Prahy (stavili jsme se ještě pro časopis NBL). Kolem jedenácté jsem byl už v lese, tahal věci do srubu, dal jsem si pivo, zase na mě přišla taková únava z toho celého předcházejícího týdne, tak jsem si asi na hodinku ješttě zdřímnul, pak jsem vstal a konečně začal pracovat na podkroví. Dokonce jsem si u toho začal i zpívat, takže nálada se mi zlepšila.

Večer[editovat]

Za tmy jsem pak ještě asi dvě hodiny řešil nějaké problémy s MediaWiki a šel jsem spát někdy kolem 22 hod.

Obsahy snů[editovat]

území[editovat]

Na tohle si vzpomínám už jen hodně matně – hranice nějakých území, zapadaly do sebe skoro jako puzzle, cosi jsme tam řešili, nějaké spojnice, měl jsem nějak jet, asi vlakem, možná tam a zase zpátky, aby se to nějak stihlo, už přesně nevím.

pohraničníci[editovat]

Byl jsem s nějakými pohraničníky – asi jsem byl jeden z nich – bylo to někde v horách, byli jsme nejdřív v nějakém baráku, tam jsme cosi kutili, pak jsme šli ven, jeden jel nahoru na sněžném skůtru, když najel na kámen, tak za ním lítaly jiskry, bylo to v noci. Pak jsme řešili, jak někoho lovit, asi nějakého pašeráka.

kočka[editovat]

(V noci nás zase bydily myši ve srubu. To se mi nezdálo, ale budilo mě to, takže další část snu zřejmě na to přímo navazovala:)

Svítil jsem baterkou a koukal, kde co zase hrabe, a viděl jsem nějaké zvíře, jak běží nahoru po stěně, bylo to dost daleko (dál než jak je ve skutečnosti velký náš sroubek, takže je jasné, že tohle už byl sen), já říkal ženě, podívej, co to tam zase běží, bylo to velké asi jako malá veverka, nebo možná morče nebo křeček. A pak toho bylo víc. A pak jedno takové zvíře se nějak objevilo hned u mně a já viděl, že je to malé koťátko, jakoby sotva narozené. Koukal jsem se, jestli je ještě slepé, ale vypadalo to, že už vidí. Ale nějak jsem ho chtěl už využít na ty myši a když nějaká kolem běžela, tak jsem je nějak dal k sobě a ono ji sežralo. A pak se tam nějaká zvířata požírala navzájem. Nejzajímavější bylo, že některá zvířata se požírala, i když byla stejně velká, skoro to vypadalo, jako by jedna myš požírala druhou. A to dohonce tak, že jí nejdříve vlezla sama do huby a pak ji začala žrát zevnitř.

Pak se někde objevila, asi zase na té vzdálené stěně, velká kočka, myslím že byla taková ta šedohnědá s tmavými pruhy. Pak se ta kočka objevila u mně a já koukal, že je za krkem nějaká oteklá a že tam má nějaký bolák. A přišla ta paní, co jí ta kočka patřila a já povídám, podívejte, ona tu má nějaký bolák. A pak se koukám blíž, a ona tam měla sedět nějaké zvíře, jakoby obrovský hmyz, pavouka nebo klíště, ale to jeho tělo bylo velké aspoň 1–2 cm a z něj vyrůstalo mnoho nožiček a ty nožičky už se zarývaly té kočce pod kůži a pod tou kůží se všelijak proplétaly. Chtěl jsem té kočce nějak pomoct a to zvíže z ní vyndat, asi tak, jako se vyndává klíště, ale vůbec to nešlo, bál jsem se, že jak budu takat, že se ty nožky přetrhnou a zůstanou vevnitř a bude to ještě horší. A to černé zvíře na ní bylo přimáčklé a přisáté. Tak jsem tu kočku jen tak hladil a přemýšlel, co dělat, a bylo mi jí líto a jak jsem ji tak držel obejmutou a hladil ji po břiše, tak jsem usítil, jak má nalité struky, tak mi došlo, že ta koťátka ještě kojí.

tramvaj[editovat]

Byla to nějaká tramvaj a měla taková velká sedadla podél stěny, asi tak, jako to bývalo dříve v těch starých ruských vagónech metra, a byla to pravá stěna, hned pře zadními dveřmi, a ty sedačky myslím byly také potažené rudou koženkou. A já na tom sedadle ležel, svinutý trošku do klubíčka, hlavou po směru jízdy, zády ke stěně, takže jsem viděl ty lidi, co tam stáli a drželi se za jízdy. A byl jsem docela nahý. Ale to sedadlo asi muselo být nějaké větší, protože tam tak nějak šejdrem přeze mně ležela ještě nějaká holka, ta už byla oblečená, ale ležela mi přes klín, takže ze mně nic nemravného nebylo vidět, jen nahá kyčel, takže bylo zjevné, že tam v těch místech asi žádné oblečení nemám. Jen to bylo takové trochu divné, ležet nahý v tramvaji plné lidí. Ale nebyl v tom exhibicionismus a ten stud byl jen takový lehký. Ta holka vlastně přikrývala mou nahotu, takže jsem zase neměl tak velký důvod se stydět, a ani jsem neřešil, co bude, až vstane a odejde. Jen jsme tak u sebe leželi a ta tramvaj jela dál a mně bylo docela příjemně.

přednášková síň[editovat]

Byla to nějaká přednášková síň, někdo tam něco asi přednášel, ale ne vepředu, byl mezi řadami lavic v té uličce, co vede s kopce. Já tam přišel, asi jsem měl také něco přednášet, a nahoře jsem měl nějakou část oděvu do červena, a dole jsem měl něco jako montérky nebo tepláky, také červené. ak jsem si říkal, je to divné, přednášet něco v teplákách nebo montérkách, ale zase mi to ladí barevně dohromady. A pak jsem si všimnul, že ty montérky jsou pocákané od nějaké šedozelené barvy, tak to už bylo horší, ale zdálky to nebylo tak moc vidět, tak jsem si říkal, co naděláš, převlíkat se už nebudu.

přednáška[editovat]

Alena řešilo něco s nějakým chlapíkem, který si chystal také nějakou přednášku, z nějaké sociologie nebo z čeho, a něco mu radila, co má nebo nemá říkat. Škoda, že si už nepamatuji, co to bylo, připadalo mi to jako dost zajímavé postřehy.

lodě[editovat]

Vypadalo to moc hezky, na nějakém velkém jezeře nebo snad moři plulo několik lodí, a měly tak zajímavě postavené stěžně a mezi nimi napnuté ta lana s nějakými barevnými praporky, takže to tvořilo takové souvislé lomené linie, takové geometrické obrazce co vytvářelo, a mně bylo v tom snu jasné, že je to sen a tak jsem zkoumal, jak moc barevně v tom snu vidím, některé praporky byly třeba oranžovo-černé, a vlastně to nebyly ani praporky, ale spíš jako by to všechno, ta lana i ty stěžně, byly z z nějakých textilií se zubatými okraji.

Pak jsem mluvil s nějakým klukem, co byl na té lodi, a měl nějakých pár věcí, trochu promáčených, a mezi nimi i mojí koženou portmnonku na drobné, do které si dávm čtyři tužkové baterie, protože se mi tam akorát tak vejdou, ale bez baterií. A já říkám, hele, ty jsi mi ji asi vzal, protože ta je moje a já ji zrovna minulý týden hledal a nemohl najít. Tedy já jsem ji sice mezitím už našel, ale víš, tenhle sen, ve kterém teď jsme, byl vlastně natočený už před týdnem, takže to bylo v té době, co jsem ji nemohl najít, tak mi ji dej, abych jí pak zase mohl najít. A on mi ji dal, sice byla trochu mohrá a ta kůže rozměklá, ale říkal jsem si, než ji zase najdu, tak mezitím uschne.

šrot[editovat]

Balili jsme do nějakých podlouhlých balíčků nějaký šrot, nevím proč, ale jako že se ty balíčky dají do přírody, že ta příroda to železo nějak potřebuje, aby se tam recyklovalo nebo co. A na ty balíčky se dávaly nějaká razítka. A pak jsem dostal takové dlouhlé natřené roury, jakoby od nějakého rozebraného topení, nebo nějaké výfuky mezi tím také byly nebo co. A zvlášť jedna taková šedivá roura byla dost tlustá, aspoň tak pětičtvrtka nebo jedenapůlkaMíněn průměr v palcích. A já si nejdřív říkal, že se bude na tom balíčku dělat hrbol, jak to orazítkuji? A pak, mělo by se to nějak rozdělit, ale tak tlustou rouru jen tak nepřeříznu, to by chtělo nějakou rozbrušovačku. Pak jsem si říkal, kašlu na to, nechám to tak. Ale pak jsem si zase říkal, chudáci zvířata v lese, jak takovou tlustou rouru ukoušou?

Ráno[editovat]

Probudil jsem se ještě za šera, možná tak kolem 6:30, nejdřív jsem chvilku ležel, byl jsem celkem spokojený, že ty sny zase celkem za něco stály, že to byly aspoň jakési příběhy. Tak jsem vstal a začal do subnotebooku ty sny zapisovat.

Emoce[editovat]

Celekm dobré.