Sny/Databáze/Juandev/2011-01-11 (a)
S turisty
[editovat]Tento sen se prolínal s následujícím. Respektive začal, pak se přerušil jiným a pak zase pokračoval.
Jsem na velkém parkovišti, kde je jen pár aut a jeden autobus. Mám tady počkat na P., který mě vyšle s turisty domů. Nevím jestli to bude tímto autobusem, nebo přijede jiný. Zatím na parkovišti nikdo není.
Už přijíždí z dáli autobus. Jdu mu v ústrety. Autobus vjede na parkoviště a postaví se před ten co tam již stál. Jdu mu v ústrety. Mezitím se nakládají lidé. P. mi říká, že mám jet tím, co tam již stál. Nalézám, lidi co se děli vpředu se musí odstěhovat dál.
Vyjíždíme, chci lidem něco říct přes mikrofon. Chvíli mluvím španělsky a anglicky a pak mě zastavuje jeden cestující s tím, že do toho moc prskám. Zastavuji se a vysvětluji mu, že do toho fouká zvenčí. Vystrčím mikrofon před sebe a je to jako kdybych do něj prskal. Dveře netěsní, je horké léto. Je mi to blbé, odkládám mikrofon. Otáčím se na lidi a pozoruji je, jak jsou rozsazeni.
Slyším průvodce jak vykládá, ale česky. Vidím jen koruny stromů. Průvodce vykládá o věži. Nikde ale není nic vidět, jen les a koruny stromů a modré nebe. Najednou někdo odhrne strom (jak scéna z televize) – objeví se kopec a ně něm tenká žlutá věž, opravdu skoro jenom kostra. Říkám si, „o té se mi přece již zdálo“.
Pak se mi zdá o hříbkové věži.
Pak se mi zdá, jak koukám z okna autobusu. Ta vesnice mi začíná být povědomá – už jsem tu byl (asi v rámci FČO). Autobus stojí na štorc přes silnici. Auto troubí, řidič se začíná otáčet. Možná ho znám.