Přeskočit na obsah

Sny/Databáze/Juandev/2010-04-22

Z Wikiverzity
< Sny‎ | Databáze‎ | Juandev

Zlo proti dobru[editovat]

Tak první část snu jsem zapomněl. Možná to bylo o průvodcích, možná o veletrzích, jen si vzpomínám jak jsme nakonec jeli s nějakým pánem v kufru auta někam do centra. Byl oblečený a docela příjemný.

Pak se to ale prolnulo do něčeho úplně jiného. Myslím, že jsem mezitím otevřel oko, protože jsem slyšel souseda, jak lamentuje, že zaspal.

Začalo to, jako by jsme byly součástí nějaké počítačové hry. Šlo o to jít furt kupředu. Došli jsme k takové chodbě, kde byl takový portál a proti němu zavřené kamenné mříže. Nicméně nic jsme luštit nemuseli. Opět jsem měl pocit, že jsem takovou situaci již zažil, tak jsem začal rozebírat dekoraci toho portálu rukou. Drolila se jako písek, až jsem na razil na jakousi páčku. Tím se portál otevřel a otevřeli se i mříže na druhé straně. Povídám, jděte dál a nikdo nesmí sem. Tak šli dál a někdo přes mou výstrahu vlezl do portálové místnosti. Dveře se okamžitě začali zavírat. Dotyčný vyděšen vyskočil ven, aby tam neuvízl, ale utrousil tam brašnu. Tak jsem prozřetelně strčil do cesty nohu se svým tělem (jako v metru) brašnu vytáhl a nech portál se zavřít. Pokračovali jsme dál plnit další hrdinské úkoly.

No a pak šlo nějak o to, že se mělo bojovat proti silám temna. Tedy jak už to v pohádkách bývá dobro by nebojovalo, kdyby na něj zlo neútočilo. Napřed bylo dobro reprezentováno v podobě jakéhosi domu na okraji háje, poté jako určité světlo a zlo jako temnota snažící se ten dům pohltit. Bytosti byly opravdu pohádkové.

Tak jsem se k nim nějak přidal a cítil jsem jak to funguje. Žádného démona jsem však nezahlédl. Jen jim bylo divné, že démoni jsou vždy o krok napřed. Tak jsem říkal, nebo někdo jiný to řekl, jestli oni je neodposlouchávají v mlhách. Mlhy byly takové jevy kolem toho domu, které způsobovali koníci běhajíce stále dokola. Mlha byla de facto i velkým světelným zářičem. Síly dobra se většinou ani neodvažovali před dům, neb to bylo velké riziko, ale do těchto světelných mlh chodili cíleně se domlouvat na dalších strategiích. Protože zde byly dokonale chráněni od sil temna.

Nicméně vyvstala na povrch jedna otázka, co když to prázdno v mlze, které nevyplňuje ani kůň ani mlha - co když je v něm ukryt reprezentant temna. Sice nemůže útočit, ale může poslouchat ukryt v mlhách. Tak jsme takhle šli do jedné mlhy. A vždy když se míhalo něco tmavého, tak jsme strkali před sebe ruce, jestli nenahmatáme nějakého démona, nebo jestli se jedná o koně.

Vracíme se takhle z jedné mlhy. Síly dobra jsou takové zelené postavičky. Jdeme dlouhou chodbou po obvodu domu v přízemí na úrovni půdy s okny do černého lesa. No a já najednou začnu levitovat - ostatní postavičky údiv. No nicméně si uvědomuju, že levitovat je jedna věci a používat levitaci v boji druhá - a to neumím. Tak takhle jdeme a najednou se zastavím a letím se podívat za roh. Na konci chodby stále koně produkují světelnou mlhu, z ní se ale šíří temnota a jakoby jakási dlouhatánská ruka o délce šesti metrů se natahovala (celá černá) snaží se vystřelit šíp. I ostatní postavy se brání aby zahnaly zlo.

A já si tak přemejšlím, že by stačilo celý dům prosvítit, ale že pro zlo by nebyl problém přešmiknout elektrické dráty vedoucí k domu. Že by bylo fajn mít přímo zdroj v domě a jak je to středověké, že zlo bojuje proti dobru v dnešní postmoderní společnosti.