Sny/Databáze/Juandev/2009-03-30

No večer jsem dělal trochu na diplomce a šel spát asi v 23. Nemohl jsem usnout. Vstával jsem hmmm asi v půl osmé.

Sen

Stár Gejt: Subjection

Možná, že se mi zdálo i něco před tím. Nevím v čím těle jsem přesně byl a nebo jak jsem je měnil, ale Carterová ani Daniel to nebyly, neb jsem je furt viděl. Občas jsem viděl i Tialca, možná jsem ale občas používal jeho tělo.

Vnímal jsem ten sen v podstatě tak, že vím co se děje a co se zhruba stane, narozdíl od nich, kteří to měli real-time. Stojíme takhle na hromadě kamenů, černých kamenů. Nebe je černé a kolem bouří moře, je šero. Někdo snad Samantha nebo Daniel lezou do vody a něco z ní vynáší. Ale je to spíš taková představa, takový pocit, že jdu do moře a mám mokré kalhoty až po pás. Zde se s nimi setkáváma mám pocit, že jsem součástí týmu. Je tam i Teal'c, ale splývá s okolím. Zároveň mám ale pocit, že se něco stane, něco je špatně.

Jedeme na lodi takovým kanálem. Jsme na horní palubě a najednou loď zastaví mírně na štorc a stojí. Mi si toho chvíli nevšíváme a kecáme dál. Já pak ale říkám to je divný (přitom by na tom nic divnýho být nemělo). Slezu z lodi a jdu se na "něj" podívat. Sedí za kormidlem a civí do blba. Povídám, tohle není dobrý. Běhá mi mráz po zádech.

Najednou se něco stalo "on" - kapitán skočil do kanálu. Samantha, Daniel a ještě někdo se ho snaží vytáhnout. Jednou se jim to podaří, přiváží na něj lano. On jim ale sjede spátky a už vypadá jako mrtvej. Navíc v pluje do vyhozený pračky, která ho ještě přiklapne. Jdu k nim a myslim si tohle není možný. Shýbnu se do kanálu a tlačím pračku pryč. Pak ho tahnu ven z vody. Vytáhnu ho ven na břech. Vypadá to, že by jsme ho mohli oživit. Chci ho chytnout za hlavu, ale v turánu držím rostlinu (takovou tu pokojovku co má dlouhý podlouhlý listy a hodně odnožuje - jenom z ní kape voda a je k ní přivázáno to lano. Tuším, že se opravdu začíná něco dít.

Jdeme na Anděl. Jsou tam mraky lidí, víc než obvykle. Tam kde dřív stál dům U Holubů dnes stojí modernější dům s podloubím. Přicházíme na křežovatku. Najednou se jeden chodec změní v člověka v takovym podivnym úboru, jak kdyby vypad ze středověký číny nebo středomoří. Postupně se to děje všem okolo. Nebem lítají listy, blesky a různé bytosti. Přichází podrobení!

Jdeme dál až dojdeme do ulic Na Belidle a Jindřicha Plachty. Všichni už jsou pomalu změněni. ... Vstupuji do nějakého pantheonu, přicházejí tam různí lidé - jsou úplně zmagorizovaní.... Jsme v metru, lidé jsou uplně zmagorizovaní. Moji kolegové se snaží vysvětlit okolním lidem, že "oni" jsou falešní bohové.

Je to zvláštní pocit. Ono se to lehce vysvětluje, že je někdo falešný bůh, ale v praxi se s tím, těžko bojuje, když mají větší moc. Nakonec se dostává i na nějaký pozemní útok na tyto létající bohy, takovými podivnými zbraněmi.

Analýza

No vskutku jsem hodně koukal na Stár Gejt. Ale jak tohle analyzovat nevím.